|
|
Vývoj aplikace Afatický slovník
Macko, Ondřej ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Zbyněk (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj multimediální mobilní aplikace. Konkrétně aplikace z oblasti rehabilitace a reedukace pacientů stižených afázií. Cílem této práce je zjistit parametry aplikace, která by v praxi mohla být užívána lidmi stiženými afázií a všemi, kteří jim pomáhají v terapii. Za tímto účelem byla vyvinuta první verze aplikace Afatický slovník, pomocí které bylo provedeno výzkumné šetření na pacientech s afázií. Výzkum posuzuje vhodnost jednotlivých multimediálních a ovládacích prvků aplikace Afatický slovník při práci logopeda s pacientem. Jedná se o kvalitativní výzkum založený na metodě dotazování a zúčastněného pozorování při standardní terapeutické praxi. Výsledkem výzkumu je souhrn doporučení pro vývoj mobilních aplikací pro afatiky. Závěry jsou využitelné v oboru tvorby rehabilitačních a reedukačních materiálů.
|
|
|
Non-compliance pacienta v ordinaci rehabilitace
Strumínská, Petra ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Mlčák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza fenoménu non-compliance (pacienta i poskytovatele zdravotnické služby) ve veřejné ordinaci rehabilitace, u soukromé fyzioterapeutky a v lymfocentru rehabilitace pomocí dotazníkového šetření. V teoretické části se zabývám problematikou non-compliance a vysvětluji pojmy s ní spojené, popisuji druhy rehabilitace, fyzioterapie a uvádím epidemiologická data. Výsledkem praktické části je vyhodnocení dotazníkového šetření a testování stanovených hypotéz.
|
|
|
Možnosti a význam fyzioterapie u diabetické polyneuropatie
ŠTÍCHOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku onemocnění diabetickou polyneuropatií. Diabetická polyneuropatie je jednou z nejčastějších chronických komplikací interního onemocnění diabetes mellitus. Jde o poškození funkce periferních nervů senzitivních, motorických i autonomních. Destrukce nervů probíhá v tomto případě na základě dlouhodobé hyperglykémie. Díky variabilitě úrovní a lokalizací postižení se polyneuropatie vyznačuje velkým množstvím různých klinických příznaků bolestmi, parestéziemi, svalovou slabostí, parézami apod. Pro pacienta je tedy toto onemocnění velmi nepříjemnou záležitostí a v budoucnu může způsobit i invaliditu. Hlavním cílem mé bakalářské práce je podat základní teoretické informace o onemocnění diabetem mellitem a diabetickou polyneuropatií a informovat o možnostech léčby a prevence v rámci fyzioterapie. Výzkumným cílem bude uvést některé fyzioterapeutické techniky do praxe dle symptomů a potřeb vybraných pacientů a zhodnotit celkovou efektivitu terapie. První dvě kapitoly teoretické části se zabývají diabetem mellitem a diabetickou polyneuropatií obecně. Obsahují stručnou anatomii a informace, v čem dané onemocnění spočívá. Kapitola tři popisuje vyšetření, prováděná při diagnostice polyneuropatie. Čtvrtá část poté informuje o léčbě diabetické polyneuropatie celkově a konečně pátá o možnostech fyzioterapie v rámci tohoto onemocnění. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo šest pacientů interní ambulance MUDr. Jitky Brádlerové v Lázních Aurora Třeboň. U pěti z nich již byla diagnóza diabetické neuropatie prokázána, u jedné pacientky je zatím ve stadiu suspektním. Každá z kazuistik obsahuje podrobnou anamnézu, kineziologický rozbor a základní neurologická vyšetření, dále pak krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. V sedmé části práce proběhlo subjektivní i objektivní vyhodnocení efektivity zvolené terapie, které je dále okomentováno v diskuzi a závěru. U všech pacientů došlo ke zlepšení jejich stavu, což dokazuje, že terapie byla zvolena správně. Bakalářská práce může být využita jako ucelený přehled informací o problematice diabetu a diabetické polyneuropatie, fyzioterapeutických metodách a jejich významu v léčbě a prevenci diabetické polyneuropatie pro studenty fyzioterapie, fyzioterapeuty, ostatní zdravotnický personál i laickou veřejnost.
|
|
|
Hipoterapie jako podpůrná terapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou
ČERVENÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Vycházím přitom z praktických zkušeností terapeutů hiporehabilitačního střediska Pirueta v Havlíčkově Brodě a dostupné literatury. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část podává přehled současných poznatků a je členěna do dvou kapitol, jež se zabývají problematikou cévní mozkové příhody a hipoterapií. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro vhled do problematiky. V rámci podkapitoly o cévní mozkové příhodě popisuji její dělení, příčiny, následky a léčbu. U hipoterapie se zabývám principy účinku a jejími vlivy na člověka, jak po stránce fyzické tak i psychické. Ve výzkumné části pak popisuji cíle práce a samotný výzkum. Pro potřeby práce jsem zvolila formu kvalitativního šetření případovou studii, jež byla provedena na třech probandkách po cévní mozkové příhodě. Probandky byly vybrány ze "Střediska hiporehabilitace Pirueta" Havlíčkův Brod, kde byla mnou od konce září 2014 do půlky ledna 2015 prováděna praktická aplikace hipoterapie pod odborným vedením certifikovaného terapeuta. Sběr dat byl proveden zpracováním tří komplexních kazuistik za použití techniky pozorování (kineziologický rozbor motorických dovedností), sekundární analýzy dat a rozhovoru s probandkami. Cílem práce bylo zmapovat vliv hipoterapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou a vypracovat konkrétní hipoterapeutický postup u těchto pacientů. Důvodem, proč práce vznikla, je snaha o zlepšení povědomí o hipoterapii coby podpůrné metody u pacientů po cévní mozkové příhodě a objektivizace letitých praktických zkušeností hiporehabilitačního střediska "Pirueta". Výstupy této bakalářské práce mohou být taktéž dále využity jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie i samotné hipoterapeuty či jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Problematika deformit dolních končetin u dětí předškolního věku s tělesným postižením
BENEŠOVÁ, Gabriela
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou deformit dolních končetin u dětí s tělesným postižením. Teoretická část se zabývá problematikou rozličných postižení dolních končetin a jejich vlivu na zdraví člověka. Srozumitelně seznamuje čtenáře s vývojem dolních končetin, s významem chůze pro organismus a s onemocněními ovlivňujícími kvalitu dolních končetin a jejich zdravotní stav. Dále se tato práce věnuje chodidlu a významu klenby nožní, na což navazuje také možnost ovlivnění chůze a celého těla pomocí kompenzačních pomůcek, jakými jsou např. vložky do bot nebo boty samotné. Praktická část bakalářské práce je sestavena pomocí případových studií, které zahrnují čtyři pacienty. Výzkum jsem prováděla v rehabilitačním centru Arpida v Českých Budějovicích, probíhal od listopadu 2014 do března 2015 u dětí ve věku od 4 do 6 let s tělesným postižením projevujícím se v určité míře na dolních končetinách. S probandy jsem se scházela jedenkrát každý týden v rozmezí od 30 40 minut. Součástí výzkumu bylo vyšetření pacientů, odebrání anamnézy a terapie vycházející z tohoto vyšetření. Součástí cvičební jednotky bylo rozvíjení pohybových schopností dětí a zlepšení pohybových stereotypů a zmírnění nebo úplné odstranění problémů spojených s daným onemocněním, využívala jsem technik Vojtovy reflexní lokomoce, nácviku rovnováhy a správného stereotypu chůze, měkkých a mobilizačních technik v oblasti dolních končetin a facilitací plosky. V práci samotné jsem se zaměřila na děti s tělesným postižením a na jejich dolní končetiny. Zvolila jsem výzkum pomocí čtyř kazuistik, jejichž součástí jsou anamnestická data a dále stanovení vstupního a výstupního vyšetření a popsání terapie, která byla s pacienty prováděna. V těchto vyšetřeních bylo zmapováno celkové objektivní vyšetření, aspekce, palpace, vyšetření chůze a pohybových dovedností dále vyšetření na podoskopu a ozřejmění lokomočního stádia podle prof. Vojty. Cílem praktické části bylo zmapovat, jakým způsobem mohou být terapeuticky ovlivněny deformity dolních končetin u dětí předškolního věku s tělesným postižením pomocí vhodného cvičení a za použití vhodných kompenzačních pomůcek. Druhým cílem bylo navržení a vytvoření cvičební jednotky pro zlepšení obtíží pacienta. Výsledky výzkumu potvrdily, že alespoň v malé míře bylo u daných probandů dosaženo kladného efektu terapie i v relativně krátké době. Tato práce může být využita pro studenty fyzioterapie zabývajícími se tímto tématem nebo jako edukační prvek pro rodiče dětí, které mají podobný problém. Může se stát také inspirací pro rodiče nebo terapeuty v léčbě specifických diagnóz týkajících se problematiky dolních končetin, ale i celostního pohledu na pacienta.
|
|
|
Názory rodičů dětí s kombinovaným postižením na úroveň současné péče o tyto děti.
PŘIBYLOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá názory rodičů dětí s kombinovaným postižením na současnou péči a pomoc od státu. V teoretické části popíšeme druhy kombinovaného postižení, budeme se věnovat oblasti vzdělávání dětí s handicapem, ucelené rehabilitaci, příspěvků pro handicapované, a také nadacím, které pomáhají finančními prostředky život s handicapem usnadnit. V praktické části se pomocí dotazníkového šetření budeme snažit popsat názory rodičů na pomoc od státu, a jak jsou spokojeni se vzděláváním svých handicapovaných dětí.
|
|
|
Syndrom karpálního tunelu - Možnosti terapie pomocí ovlivnění neurofyziologie řízení pohybu z kořenového kloubu
ŠUBERT, Daniel
Syndrom karpálního tunelu (SKT) je nejčastějším úžinovým syndromem na horní končetině. Vzniká opakovaným a dlouhodobým přetěžováním určitých svalových skupin s následným útlakem n. medianus v oblasti zápěstí, která se nazývá karpální tunel. Spodinu tvoří 8 zápěstních kůstek a shora je překryt pomocí ligamentum transversum carpi. Skrz kanál prochází i jiné struktury jako cévy a šlachy, jejichž zduření může taktéž způsobit zmiňované onemocnění. SKT postihuje častěji ženy než muže a to v poměru 4:1 (Bitnar aj., 2009) a jeho výskyt, i přes veškerou moderní technologii a péči narůstá (Ehler, 2005; Mlčoch, 2008). Riziko postižení SKT v životě každého jedince je podle amerických vědců kolem 10% (Mrzena 2006). Celosvětový roční nárůst je 0,1% a celkový výskyt v populaci je 2,7-3% (Kanta 2006). V USA se ročně odoperuje přibližně 260 000 nemocných právě s touto diagnózou (Mlčoch, 2008). Útlak nervu má za následek stupňující bolesti a brnění, zprvu noční, mizící po protřepání ruky nebo rozcvičení. Později přetrvávají parestezie doprovázející bolest i přes den. Po odborném diagnostice neurologem pomocí elekromyografického vyšetření (EMG) pacient často podstupuje chirurgický zákrok, při němž dojde k přetětí ligamentum transversum carpi. Důležitou roli zde hraje včasná rehabilitace. Očekávaný návrat plných funkčních schopností ruky je zhruba do jednoho roku od operace. Navzdory předpokladům se asi u 25% pacientů nedaří stav v uvedeném období plně rehabilitovat (Mrzena, 2005). Vyvstává otázka, zda jsou současné postoperační rehabilitační postupy zaměřené čistě do oblasti akra horní končetiny dostatečně efektivní, či zda by bylo možno je doplnit o komplexní terapii na neurofyziologickém podkladě vedenou již z kořenového kloubu a rekonvalescenci tím zefektivnit. Tato práce zahrnuje teoretické i praktické poznatky související s onemocněním syndromu karpálního tunelu. Obecná část se zabývá především anatomií, kineziologií, funkční ontogenetikou horní končetiny, diagnostikou a terapií SKT. Cílem této práce je zjistit, jaký efekt bude mít aplikace terapie, ovlivňující neurofyziologii řízení pohybu již z kořenového kloubu a zakomponovat ji do dnešních standardních rehabilitačních postupů u pacientů, kteří podstoupili chirurgické ošetření syndromu karpálního tunelu. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán u konkrétních pacientů s touto diagnozou. Za tímto účelem byl vytvořen soubor cviků zaměřených především k aktivaci a posílení stabilizačního svalstva pletence ramenního, kdy by byl účinek přenesen reflexní cestou jak na akrum, tak i na vzdálenější etáže stabilizačního systému. K uskutečnění praktické části byli vybráni dva probandi, kterým byl na základě neurologického vyšetření diagnostikován syndrom karpálního tunelu a podstoupili chirurgické ošetření. Každý z probandů absolvoval celkem šest sezení, na kterých byla prováděna manuální terapie v oblasti zápěstí a ruky, dále proběhla edukace v souvislosti se specifickými cviky zaměřenými na stabilizaci pletence ramenního. Následně byla prováděna, nezávisle na již probíhající terapii, sestava mnou navržených cviků vždy alespoň 1x denně po dobu 5-10 minut. Na každém dalším sezení byla provedena kontrola a korekce cvičebního postupu a zhodnocení přínosu cvičení. U všech probandů byla na začátku i na konci terapie odebrána data v podobě kineziologického rozboru. Pro subjektivní hodnocení efektivity terapie byla použita vizuální analogová škála hodnocení bolesti. Za účelem objektivního způsobu hodnocení byl použit sponkový test, goniometrické měření a funkční testy úchopů dle Nováka. U probandů došlo v průběhu celé terapie k úplnému vymizení bolestí v klidu a velmi výraznému zmírnění bolesti při pohybu operovanou končetinou. Rozsahy pohybů a funkční schopnosti ruky se taktéž zlepšily. Na základě objektivních i subjektivních testů lze usuzovat, že během terapie byly splněny stanovené cíle.
|
|
| |
|
|
Cévní mozková příhoda, její dopady na jedince a rodinu
HAVLÍČKOVÁ, Silvie
Zaměření bakalářské práce je na cévní mozkovou příhodu, její dopady na jedince a rodinu. Toto téma je aktuální. CMP patří mezi nejčastější příčiny úmrtí i invalidizace nejen v České Republice, ale i celosvětově. CMP není záležitostí jen jedince, ale také celé jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je rozvržena do 9 základních okruhů. První okruh charakterizuje a rozděluje typologii, popisuje příznaky a vyšetřovací metody CMP. Ve druhém okruhu zjistíme, jak poznat CMP a také první pomoc při vzniku iktu. Třetí okruh obsahuje rizikové faktory, které mohou být ovlivnitelné a neovlivnitelné. Následují Ischemické CMP a Hemoragické CMP (zde se popisují typy CMP). Další okruhy jsou dopady CMP (dopady se zásadně liší, proto je důležitý jejich popis), rodina a CMP (důležité je zapojení rodiny do péče a také dopady spojené s pozicí pečovatele), rehabilitace po CMP (zaměřené více na sociální prostředky rehabilitace) a formy sociální pomoci (kde jsou uvedeny nejčastější formy pomoci). Cílem bakalářské práce je zjistit, jak ovlivnila cévní mozková příhoda sociální interakce v rodině. Dílčím cílem je zjistit, jaké jsou možnosti sociální pomoci. V závislosti na cílech jsou stanovené dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka je: Jak se změnily sociální interakce v rodině po prodělané cévní mozkové příhodě? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jak proběhla v rodině sociální pomoc. V bakalářské práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Při sběru dat byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 5 respondentů, kdy se jednalo o pacienty po prodělané CMP a jeho rodinu ochotnou spolupracovat při sběru dat. Respondenti byli vybráni cílovým (záměrným) výběrem. Při vyhodnocení kvalitativních dat byla použita metoda vytváření trsů. Výsledky jsou řazeny do dvou bloků. První blok se týká subjektivních názorů samotného jedince o prodělání CMP. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozdělené do okruhů. První okruh obsahuje demografické údaje respondentů a jejich životní styl před proděláním CMP. Následující okruh poukazuje na rizikové faktory, které ovlivňují vznik iktu. Ostatní okruhy se zaobírají CMP s jejími dopady, využití složek ucelené rehabilitace, pomocí od rodiny, komunikací, vztahy s veřejností, sociálními dopady a situací v současné době. Druhý blok se zabývá subjektivními názory rodinných příslušníků na vzniklou situaci rodiny po prodělání CMP. Okruhy u rodinných příslušníků jsou rozděleny na přijetí onemocnění postiženého, finanční pokles v rodině, izolace pečovatele od společnosti a dále, zda byly rodině poskytnuty potřebné informace o CMP. Z výzkumu vyplývá, že je nedostatečná informovanost respondentů o důsledcích rizikových faktorů, které mohou být příčinou vzniku iktu. Nikdo z klientů nevěděl o příčinách (rizikových faktorech) CMP. U 2 klientů došlo ke shodě, že věděli o úmrtnosti spojené s proděláním CMP. Ostatní respondenti netušili, že jejich životní styl a některá onemocnění vedou ke vzniku iktu. Ve výzkumu se ukázalo, že 4 klienti nevědí o využití sociálních služeb pro danou problematiku, ale také vyplynulo, že 3 rodinní příslušníci i sami respondenti dostali potřebné informace od personálu mnoha zdravotnických i sociálních institutů. Všichni respondenti využili minimálně 2 složky ucelené rehabilitace. Dále se respondenti shodli, že pomoc od rodiny byla velice dobrá. Předpokládané využití získaných poznatků bakalářské práce bude možno zužitkovat jako informační zdroj pro jedince a rodinu po CMP a také pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru
VOPÁLKOVÁ, Milena
Název této bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace, stoupající oblibě adrenalinových sportů a rozvoji dopravy, lze předpokládat nárůst tohoto závažného poranění a proto je na místě, zabývat se problematikou ošetřovatelské péče u klientů s tímto typem zlomeniny. K poranění distální části femuru dochází náhle a nepředpokládaně, takže klient je nucen řešit zdravotní problém, který sebou nese mnoho změn, jak po stránce zdravotní, psychické, ale i sociální. Cílem této práce je zmapovat ošetřovatelská specifika a ošetřovatelskou problematiku u klientů po zlomenině distálního femuru z pohledu sester. Výsledky práce sumarizovat a analýzou výzkumného šetření stanovit specifika a možné komplikace v ošetřovatelské péči o tyto klienty. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá historickým vývojem ošetřování a léčby těchto zlomenin, anatomií dolní končetiny a příčinami vzniku těchto zlomenin. Dále se zabývá základním rozdělením těchto zlomenin, principy léčby osteosyntézou, edukací, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Empirická část práce zahrnuje výzkumné šetření, kde byly stanoveny dva cíle, které zmapují problematiku specifik a komplikací v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k tomu, že byla zjištěna různá specifika a komplikace v předoperačním a pooperačním období ošetřovatelské péče, byla tato specifika a komplikace kategorizačně rozdělena na předoperační a pooperační. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že specifikem je rozdílnost v ošetřovatelské předoperační péči o klienta po zlomenině distálního femuru, zvláště pokud je provedena stabilizace zlomené části femuru pomocí skeletální trakce či náplasťové trakce nebo kolenní ortézou. Od těchto imobilizačních intervencí zlomeniny distálního femuru, se odvíjí ošetřovatelské komplikace, které byly zjištěny. Dle dotazovaných sester je ošetřovatelský proces rozdílnější, zvláště v mobilitě postiženého klienta a ošetřovatelské péči. Dalšími specifiky v ošetřovatelské péči je sledování hybnosti a citlivosti traumatizované dolní končetiny, antidekubitní péče, deficit sebepéče a možné riziko působení pákové síly na distální femur při pohybu v lůžku. V pooperační ošetřovatelské péči u klientů s naloženou kolenní ortézou, jsou specifiky ošetřovatelské péče sledování hybnosti a citlivosti dolní končetiny, správná manipulace s ortézou, péče o ortézu, riziko působení pákové síly na oblast osteosyntézy, zvláště při sedu klienta na lůžku se spuštěnými dolními končetinami a cvičení na motodlaze. Z ošetřovatelských komplikací, které byly zjištěny v pooperačním období, je to zejména otok a hematom v místě operační rány, poruchy vyprazdňování moči a stolice, neadekvátní tlumení akutní bolesti, dekubity pod ortézou nebo na patách, dlouhodobější deficit sebepéče klienta z důvodů následků traumatu a další možné komplikace popsané v této práci. Výstupem práce jsou dvě jednoduché myšlenkové mapy, které jsou součástí příloh této práce. První myšlenková mapa znázorňuje specifika ošetřovatelské péče u klienta po zlomenině distálního femuru a druhá vystihuje nejčastější komplikace a intervence sestry v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Výsledky této práce mohou sloužit jako informační materiál pro sestry traumatologických oddělení, ale i pro sestry jiných komplementů.
|
host ::
RSS.