|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Cestička k domovu
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ústředním motivem projektu Cestička k domovu (inspirací pro název projektu byla stejnojmenná báseň Karla Václava Raise) je práce s pamětí krajiny. Projekt se týká 700 metrů dlouhého úseku z části zaniklé cesty u Stráže nad Nežárkou, které se ve své práci snažím navrátit její původní účel, zjistit její historické opodstatnění a navrátit její celistvost. Cesta vedla z obce Dvorce a končila u dnes zrušeného Gablerova mlýna (dům č. p. 98) ve Stráži nad Nežárkou. Součástí práce bylo také pozorování proměn kulturní krajiny v okolí obce. Práce samotná se skládá ze tří etap. CESTA, JABLONĚ, OBJEKT.
|
|
|
Analýza vývojových změn land-use podhůří Šumavy
KOTEK, Jiří
Svatotomášská a Trojmezská hornatina v podhůří Šumavy byly trvale osídleny již v průběhu 13. století. Přestože se jedná o příhraniční oblast se zhoršenými klimatickými podmínkami, zemědělství mělo výrazný podíl na přeměně tamní přírodní krajiny na kulturní. Politicko hospodářské změny v 50. letech 20. století, především nastolení tzv. železné opony, však výrazně ovlivnily nastolený trend. Odsun obyvatel, zboření vesnic a znepřístupnění oblasti po několik desítek let opět obnovily přirozené přírodní procesy a změny land use. Cílem práce je popsat tyto změny ve vybraných částech podhůří Šumavy ve vztahu k způsobu ochrany přírody prostřednictvím geografických informačních systémů (GIS). Z map stabilního katastru vyplývá, že jednotlivé složky land use v podhůří Šumavy tvořily v 1. pol. 19. stol. pestrou krajinnou mozaiku s poměrně vysokým zastoupením orné půdy. Její výměra se však postupně snižovala a v současné době se v území již nevyskytuje. Ve sledovaných lokalitách došlo k nárůstu především u lesů, změny v intenzitě obhospodařování se projevily v zastoupení sukcesních ploch. Bylo zjištěno, že z hlediska využití půdy měly sledované lokality velmi podobný vývoj.
|
|
|
Kulturní vývoj a specifika příhraničí (se zaměřením na oblast Sudet a kulturu sudetských Němců)
Gajewská, Barbara ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje kulturní vývoj Sudet a jejich krajinná a kulturní specifika. První část práce popisuje historický vývoj těchto oblastí se zaměřením na německé obyvatelstvo. Dále práce vymezuje samotný pojem Sudety a oblasti, které jsou do nich zahrnuty. Jsou zde popsána krajinná a kulturní specifika a jejich proměny po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva. Druhá část této práce se zaměřuje na oblast jihočeského příhraničí, především na regiony Českokrumlovsko a Prachaticko, kde blíže charakterizuje krajinu a lokální kulturu a analyzuje jejich proměny po 2. světové válce až do současnosti. V závěru vymezuje rozdíly mezi poválečným vývojem jihočeské oblasti Sudet a ostatních území Sudet a navrhuje doporučení pro další vývoj oblastí.
|
|
|
Analýza historických prvků krajiny
KOTEK, Jiří
Odsun Němců po skončení druhé světové války a nastolení železné opony během 50. let 20. stol. zapříčinilo téměř úplné vylidnění pravého břehu Lipna. Obyvatelé příhraniční oblasti byli nuceně vystěhováni, vesnice zbořeny a louky a pastviny ležící několik desítek let ladem podléhají postupně přirozené sukcesy. Ačkoliv již převážná část vesnic zcela zanikla, lze je zpětně identifikovat pomocí rostlin, jejichž výskyt je úzce spjat s existencí sídelních enkláv (kulturní ovocné dřeviny, nelesní zeleň vysokého věku, okrasné dřeviny aj.). Cílem práce je popsat tyto historické prvky krajiny, lokalizovat jejich polohu a posoudit změny v čase.
|
|
|
Management kulturních hodnot v prostorovém plánování na příkladu správního území obce Teplá
Růžková, Jana ; Šulcová, Irena (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá managementem kulturních hodnot v prostorovém plánování v prostředí České republiky. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V první části je věnována pozornost problematice kulturních hodnot v území a pojetí prostorového plánování v ČR, které je zde chápáno jako spolupráce oborů územního plánování a regionální politiky. Praktická část se snaží aplikovat poznatky z teoretické části na příkladu správního území Teplá, která se nachází v Karlovarském kraji.
|
|
|
Funkce rozptýlené zeleně na zemědělském půdním fondu
ZÍKOVÁ, Veronika
Tématem mé bakalářské práce je funkce rozptýlené zeleně na zemědělském půdním fondu. Cílem mé práce je zpracování literárního přehledu na dané téma. Rozptýlenou zelení rozumíme liniové porosty podél cest a toků, větrolamy, solitéry, remízky, památné stromy a další nacházející se ve volné krajině. V období uplynulých 50-ti let došlo v našem zemědělství k zásadním změnám, do nichž patří i ztráta jejich nesčetných funkcí pro krajinu. Rozptýlená zeleň je jedním ze základních rysů české krajiny a dodává jí neopakovatelný ráz, a proto bychom se měli snažit o její návrat. V současné době je rozptýlená zeleň významný tvůrčí nástroj, který může přispět ke zmírnění negativních jevů a devastaci kulturní krajiny.
|
|
|
Příspěvek k rozmanitosti a významu liniových společenstev (ekotonů) v kulturní krajině
Lacina, Jan
Důležitým cílem biogeografického výzkumu ekotonů povodí Trkmanky (jihovýchodní část České republiky) je zjistit distribuci v přírodní a kulturní krajině, navrhnout jejich typologii a optimální rozmístění. Výzkum je zaměřen na stávající ekotony v zemědělské krajině, které mají větší zastoupení než konvergentní a divergentní rozhraní podél přírodních biocenóz. Člověkem podmíněné linie jsou charakteristické zastoupením ruderálních druhů. Xerotermní ekotony s vysokou druhovou diverzitou jsou vyvinuté na 30 let starých terasových svazích. Fytocenologické a faunistické výzkumy na transektech bude upřesněna typologie a identifikace ekotonů.
|
|
| |
|
|
Životní prostředí a genius loci
Drozenová, Wendy
V posledních desetiletích se uskutečnil posun od pojetí životní úrovně k pojetí kvality života. Jedním z jejích důležitých aspektů je kulturní krajina. Snaha o pochopení specifického charakteru místa včetně jeho estetických hodnot i ”historické paměti” vedla k pojmu genius loci, který byl vypracován zejména v díle Norberga -Schulze.
|
host ::
RSS.