|
|
Průzkum ohrožení personálu při poskytování zdravotních služeb
LOJKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zaměřuje především na agresivní a násilné chování pacienta vůči všeobecným sestrám. Teoretická část této práce obsahuje kapitoly, které se zabývají přímo agresí, její příčinou a také možnou obranou, preventivními prvky či zásadami, které jsou při kontaktu a komunikaci s konfliktním pacientem nutné použít. Protože se výzkum zaměřuje na všeobecné sestry, je jedna kapitola věnována povolání a náročnosti profese právě všeobecné sestry. Praktická část byla realizována pomocí kvantitativního výzkumu. Vytvořený dotazník byl umístěn na internetové stránky zaměstnanců Nemocnice České Budějovice, kde jej po dobu jednoho měsíce vyplňovaly všeobecné sestry. Data získaná od respondentů byla následně zpracována do tabulek a grafů a statisticky vyhodnocena. Stanoveným cílem diplomové práce bylo zmapovat problém násilí a agrese pacientů vůči všeobecným sestrám při výkonu jejich povolání v Nemocnici České Budějovice, a. s., popsat problematiku agrese pacientů ve zdravotnictví a metodou dotazování zjistit zkušenost dotazovaných sester s agresivním chováním pacientů. Dle tohoto výzkumu se s agresivním chováním pacienta v průběhu posledního roku setkalo 95 % respondentů. 94,5 % respondentů se setkalo s agresivním chováním verbálního charakteru a 70 % s agresivním chováním fyzického charakteru. Dle výzkumu bylo také zjištěno, že respondenti měli zkušenost s agresivním chováním více u mužského pohlaví než u ženského. Respondenti jsou v nemocnici pravidelně školeni ohledně jednání s konfliktním pacientem. Z výzkumu ale vyplynulo, že by respondenti uvítali větší intenzitu školení na toto téma. Více jak polovina respondentů totiž vnímá deficit v proškolení v komunikaci s konfliktním pacientem.
|
|
|
Znalosti rizik při poskytování zdravotní péče u studentů ZSF
BOČAN, David
Diplomová práce se zabývá zjišťováním znalostí rizik, která hrozí studentům v oborech Radiologický asistent, Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář. Cílem práce je zmapovat znalosti rizik při poskytování zdravotní péče u studentů vybraných oborů ZSF JU poskytujících zdravotní péči. V rámci práce byly stanoveny 4 hypotézy. Hypotéza č. 1, že existují statisticky významné rozdíly ve znalostech rizik mezi studenty prvního a posledního ročníku jednotlivých oborů poskytujících zdravotní péči. Hypotéza č. 2, že existují statisticky významné rozdíly ve vnímání stresu jako faktoru zvyšujícím riziko mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami. Hypotéza č. 3, že existuje statisticky významný rozdíl ve znalosti rizika ionizujícího záření mezi radiologickými asistenty a všeobecnými sestrami a hypotéza č. 4, že zdravotničtí záchranáři budou své budoucí povolání označovat za rizikovější než všeobecné sestry. K dosažení cílů a ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a vše vyhodnoceno pomocí grafických a statistických metod. Dotazník obsahoval 23 otázek a výzkumný soubor tvořilo 105 respondentů ze zkoumaných oborů. Z výsledků vyplývá, že hypotéza č. 1 bylo potvrzena u oborů Radiologický asistent a Zdravotnický záchranář a zamítnuta u oboru Všeobecná sestra. Hypotéza č. 2 byla též potvrzena. Hypotéza č. 3 byla zamítnuta a hypotéza č. 4 byla také zamítnuta. Přínosem práce je komplexní obraz o znalostech rizik při poskytování zdravotní péče u zkoumaných oborů. Výsledky mohou posloužit fakultě k dalšímu zefektivnění výuky.
|
|
|
Sebedůvěra a sebejistota sester v souvislosti s ošetřovatelskou praxí
SLIPKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na současný stav sebedůvěry a sebejistoty sester při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro zmapování současného stavu byly osloveny všeobecné sestry, u kterých se zjišťovala důležitost a to, zda mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Dále jsem pokládala otázky zaměřené na problematiku ohledně budování sebedůvěry a sebejistoty a toho, jak sestry pečují o svou sebedůvěru a sebejistotu. Tato práce je složena z části teoretické a empirické. Teoretická část je zaměřena na osobnost všeobecných sester a její utváření. Dále pak na faktory, které ovlivňují sebedůvěru a sebejistotu sester při vykonávání ošetřovatelské praxe, a zahrnuje i zkoumání toho, co sestry dělají pro své duševní zdraví, aby jejich sebedůvěra a sebejistota byla na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe. Empirická část je tvořena jedním cílem. Tím bylo zjistit, zda sestry mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro empirickou část práce byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Získané informace byly zpracovány a rozděleny do devíti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry dokáží vlastními slovy říct, co je sebedůvěra a sebejistota, a jsou schopny hovořit o důležitosti sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Sebedůvěru a sebejistotu mají sestry na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe, ale k práci přistupují zodpovědně a s pokorou, ať jsou to sestry dlouhodobě pracující, či krátkodobě v praxi. Jejich sebedůvěra a sebejistota při vykonávání ošetřovatelské praxe je ovlivňována určitými faktory, které souvisí s jejich povoláním. K dostačující sebedůvěře a sebejistotě jsou důležité i vlastní hodnoty v osobním životě. Při výzkumném šetření se ukázalo, že při vykonávání ošetřovatelské praxe mají sestry sebedůvěru a sebejistotu na větší úrovni než v osobním životě, jelikož by nemohly vykonávat výkony a ošetřovatelskou praxi ve svém nejlepším přesvědčení. Proto, aby sestry měly sebedůvěru a sebejistotu na vhodné úrovni, by měly pečovat o své duševní zdraví. Při rozhovorech se ukázalo, že se sestry snaží o své duševní zdraví pečovat, i když to někdy při náročnosti jejich povolání nelze. Tato práce pomáhá nastínit problematiku sebedůvěry a sebejistoty všeobecných sester na různých odděleních. Jsou zde zahrnuty osobní názory sester na důležitost sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe, faktory, které tyto vlastní hodnoty ovlivňují, a důležitost duševní hygieny pro vykonávání ošetřovatelské praxe.
|
|
|
Management znalostí všeobecných sester uvnitř učící se organizace
Bendová, Šárka ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Čajko Eibicht, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem učení, managementem znalostí a konceptem učící se organizace jakožto strategickými směry v oblasti vzdělávání, učení a rozvoje zaměstnanců. Teoretická část popisuje znalostní management jako nezbytnou součást řízení úspěšně fungující a kontinuálně rozvíjející se organizace, která je vystavena stále většímu tlaku konkurence, náročnosti klienta a ekonomické zátěži. Neméně důležité je v tomto případě nastavení firemní kultury směrem k učící se organizaci. Jelikož v takto smýšlející organizaci je vytvořeno vhodné prostředí pro efektivní rozvoj znalostí, dovedností a zkušeností. A to nejen v klasické formě celoživotního vzdělávání, které je u všeobecných sester dáno legislativou, ale především je kladen důraz na vznik, rozvoj a přenos znalostí mezi jednotlivci a v týmu. V praktické části zkoumám vybranou organizaci z pohledu konceptu učící se organizace s cílem identifikovat méně rozvinuté oblasti a navrhnout konkrétní opatření pro jejich posílení a rozvoj. K tomu využívám analytický nástroj Learning Organization Survey, analýzu organizačního systému, procesů vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a mapuji individuální postoje zdravotních sester vybraného oddělení. Na základě informací a zjištění formuluji výsledná doporučení. Klíčová slova: Management znalostí, znalost,...
|
|
|
Spolupráce sestry a fyzioterapeuta u pacientů po amputaci dolní končetiny
MAROVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se věnuje spolupráci sestry a fyzioterapeuta po amputaci dolní končetiny. Cílem naší práce bylo zjistit, jak se sestry zapojují do rehabilitační péče o pacienta po amputaci dolní končetiny. V čem tato spolupráce spočívá a jaké má potencionální problémy. Abychom naplnili tyto cíle, zvolili jsme následující tři výzkumné otázky. Jakým způsobem se zapojují sestry do rehabilitační péče u pacientů po amputaci dolních končetin? V čem spočívá spolupráce sestry a fyzioterapeuta u pacientů po amputaci dolních končetin? Jaké jsou potencionální problémy ve spolupráci sestry a fyzioterapeuta u pacientů po amputaci dolních končetin? Výzkumná část byla realizována formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru a přímého zúčastněného pozorování. Výzkumný vzorek tvoří 15 probandů. Z toho pět sester, z nichž dvě pracují na oddělení chirurgickém, dvě na oddělení traumatologickém a jedna sestra na oddělení rehabilitačním. Dále pět fyzioterapeutů, z nichž dva pracují na oddělení chirurgickém, dva na oddělení traumatologickém a jeden na oddělení rehabilitačním. Posledních pět probandů jsou pacienti po amputaci dolní končetiny. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty probíhá. Není však komplexní a efektivní. Sestry se do ní zapojují tak, že aktivizují pacienty, předávají informace o stavu pacienta fyzioterapeutům a konzultují s nimi polohování. Spolupráce sestry a fyzioterapeuta podle našich výsledků spočívá v komunikaci mezi sestrou a fyzioterapeutem, na vzájemné domluvě a informovanosti. Naše výzkumné šetření poukázalo na to, že k předávání informací mezi sestrou a fyzioterapeutem dochází, ale není pravidelné a někdy je velmi hektické, takže některé důležité informace nejsou předány, což pak tvoří překážku v efektivní spolupráci mezi sestrou a fyzioterapeutem. Podle našeho výzkumu je vedle nedostatečného předávání informací problémem ve spolupráci také nedostatek personálu a času, neochota lidí, kteří mají spolupracovat a špatná komunikace.
|
|
|
Myasthenia gravis z pohledu sestry.
FEJERČÁKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou autoimunitního onemocnění Myasthenia gravis. Je zaměřena zejména na ošetřovatelskou péči z pohledu sestry. Práce se zaměřuje především na ošetřovatelský proces pacienta s onemocněním myasthenia gravis. Velmi důležitou součástí práce je pohled a úloha sestry. Práce se snaží o celkový popis tohoto nesmírně mnohotvárného a závažného onemocnění. Cílem práce bylo zjistit pohled sester na onemocnění Myasthenia gravis. Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z neurologických oddělení vybraných nemocnic. Zvolena byla metoda dotazování a technika hloubkového rozhovoru, s následnou analýzou získaných dat pomocí metody kódování v ruce, tzv. metoda papír-tužka. Výsledky potvrdily nutnost organizování seminářů a přednášek na téma onemocnění Myasthenia gravis, protože dotazované sestry nemají dostatečné odborné informace o nemoci. Dále by na každém z oddělení neurologie měl být vypracován standard ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis. Velmi důležitou součástí je také edukace pacientů. Přínos výsledků práce je možno vidět v zlepšení ošetřovatelské péči o nemocné s Myasthenia gravis na základě organizovaných seminářů, edukaci a vypracování standardů na odděleních neurologie.
|
|
|
Postavení mužů a žen na pozici nelékařského zdravotnického personálu
Dobrovolná, Anna ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Půbalová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením mužů a žen na pozicích nelékařského zdravotnického personálu, konkrétně ve funkci všeobecné sestry. Cílem práce je prostřednictvím dotazníkového šetření porovnat postavení mužů a žen - všeobecných sester a na základě stanovených hypotéz zhodnotit, zda jsou muži na této pozici vnímáni stejně jako ženy, jestli je jejich nízké zastoupení způsobeno genderovými předsudky a zda by zdravotničtí pracovníci i veřejnost uvítali více mužů pracujících na této pozici. Teoretická část je věnována pojmu gender, historii ošetřovatelství, vzdělávání a specifikaci práce všeobecné sestry a postavení mužů a žen ve zdravotnictví v ČR a ve světě. Výzkumná část se pak zabývá analýzou a interpretací výsledků získaných z dotazníkových šetření určených nejen všeobecným sestrám, ale i široké veřejnosti.
|
|
|
Sestra a její volba péče o vlastní dítě
Holubová, Alena ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Sestra a její volba péče o vlastní dítě" se zabývá otázkou sladění pracovního a soukromého života sester. Práce má obvyklou strukturu složenou ze dvou částí, teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na témata, která by mohla ovlivňovat volbu péče o dítě a přináší základní poznatky ke stanovenému tématu práce analýzou českých i zahraničních literárních a časopiseckých zdrojů informací. Hlavními body, které jsou v ní rozebrány, zahrnují profesi sestry, role, rodinu, mateřství a možnosti, které vedou k harmonizaci dvou věcí jako je práce a rodina, oblasti, které mohou mít vliv na volbu péče o dítě. Empirická část má tradiční strukturu a je zde popsáno vlastní šetření, které proběhlo ve FN Motol v rámci Gynekologicko - porodnické kliniky. Na úvod byly stanoveny cíle a pracovní hypotézy vztahující se k danému tématu, dále metodika, vlastní dotazníkové šetření a charakteristika zkoumaného vzorku. V závěru byla provedena diskuze, s dříve realizovanými studiemi na podobná témata a ukončena závěrečným shrnutím práce. K samotnému šetření byl použit anonymní dotazník, který obsahoval základní informace pro respondenty/ky (oslovení dotazovaných, téma, cíl, způsob vyplnění a odevzdání dotazníku a v závěru poděkování za čas a ochotu podílet se na výzkumu).
|
|
|
Motivační a demotivační faktory při výkonu povolání všeobecné sestry
Hanousková, Jindřiška ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivačními a demotivačními faktory, které ovlivňují práci všeobecných sester a jejich spokojenost. Cílem výzkumu je zmapování motivačních a demotivačních faktorů, které ovlivňují pracovní výkonnost všeobecné sestry v Oblastní nemocnici Kolín a. s. Pro výzkum byla vybrána metoda kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník je vlastní konstrukce a představuje písemně sestavené otázky na předem připraveném formuláři. K tvorbě dotazníku byly použity výstupy z několika výzkumů s podobnou problematikou. Na základě mého výzkumu jsem zjistila, že mezilidské vztahy u všeobecných sester patří mezi velmi silné motivační faktory, ale pokud jsou vztahy špatné a nefunkční působí demotivačně a sestry je označily jako důvod pro změnu zaměstnavatele. Za nejsilnější motivační faktor bylo sestrami označeno uznání od pacienta. Vzhledem k tomu, že výzkum byl kvantitativní povahy a zpracovával výsledky z celé nemocnice, bych doporučovala výzkum zopakovat s odstupem času a zaměřit se na preference jednotlivých oddělení a specifika jejich motivačních a demotivačních faktorů. Dále doporučuji výzkum doplnit o zjištění faktorů pracovní spokojenosti zaměstnanců, tak jak jsou uspokojovány zaměstnavatelem. klíčová slova: všeobecná sestra, výzkum, motivace, demotivace, spokojenost sester,...
|
|
|
Doporučené postupy péče o rány
Pelikánová, Markéta ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou ,,Doporučené postupy péče o rány". Bakalářská práce je zaměřena na akutní a chronické rány. Následně byly stanoveny níže uvedené cíle. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit soudobou praxi všeobecných sester v krajských zdravotních nemocnicích v Ústeckém kraji na oddělení chirurgie. Bakalářská práce je zaměřena na způsob vzdělávání v rámci novinek převazového materiálu, účasti na kongresech či seminářích a případně jejich frekvenci a přínos. Následně se zabývá problematikou hojení ran. V této části bylo cílem zhodnotit soudobou praxi v péči o akutní a chronickou ránu, přičemž výsledky byly porovnané s doporučenou praxí. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou rány, kde popisuje klasifikaci ran, příčiny vzniku rány, hojení ran a komplikace hojení. Dále se věnuje popisu akutní a chronické rány, přičemž se zde zaměřuje i na obvazový materiál a následnou terapii ran. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován dotazníkovým šetřením. Jako respondentky byly zvoleny všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních v krajských zdravotních nemocnicích Ústeckého kraje. Bylo distribuováno celkem 142 dotazníků. Ke konečnému zpracování bylo použito 79 vrácených a řádně...
|
host ::
RSS.