|
| |
|
|
Zneužívání návykových látek u ohrožených skupin mladých lidí z ústavních zařízení
Gruberová, Blanka
Problematika užívání návykových látek je v současné době velmi diskutovaným tématem. Významné změny probíhající v období dospívání činí jedince velmi zranitelným. Z tohoto pohledu je dospívající mládež považována za jednu z nejohroženějších skupin. Ve spojitosti s institucionální výchovou je nebezpečí mnohem větší. Právě jedinci v ústavní péči patří k vysoce ohrožené skupině, u které existuje velké riziko, že začnou užívat drogy v nižším věku, častěji a problémovějším způsobem. Disertační práce se zabývá užíváním návykových látek jako součásti syndromu rizikového chování v dospívání. Cílem je předložit zjištěné poznatky z oblasti užívání návykových látek u adolescentů s nařízenou ústavní a uloženou ochrannou výchovou v Plzeňském kraji a hlavním městě Praze.
|
|
|
Problematika drog v dopravě
MELOUN, Jan
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice řidičů pod vlivem drog neboli omamných a psychotropních látek. Tuto problematiku jsem shrnul do práce s názvem "Problematika drog v dopravě". Téma drogy neboli omamné a psychotropní látky (dále i OPL) v těle řidičů je velice aktuální. Podíl těchto řidičů v silničním provozu neustále stoupá. S tímto se zvyšuje i riziko, které takový řidič představuje. Práce je rozdělena do dvou základních částí. Teoretická část představuje seznámení s danou problematikou od základních pojmů až po vyšetřovací metody. V praktické části prezentuji data z laboratoře klinické a forenzní toxikologie Nemocnice České Budějovice, a.s., konkrétně se věnuji vyšetřením provedeným u řidičů vyžádaným od Policie České republiky. Předmětem výzkumu jsou řidiči zachycení ve stanoveném období 2014 - 2016 na základě pozitivního screeningového testu (on - road), dle jednotlivých skupin OPL. Celkem bylo za stanovené období 2014 - 2016 v laboratoři klinické a forenzní toxikologie Nemocnice České Budějovice, a.s., vyžádáno vyšetření na 2197 skupin OPL u 1630 osob, specifickou laboratorní metodou byla přítomnost OPL potvrzena u 1450 osob. Výzkumem bylo mj. zjištěno, že ve stanoveném období se počty vyžádaných vyšetření od Policie ČR zvyšovaly. Řidiči byli nejčastěji pozitivní na cannabinoidy a zvyšoval se podíl pozitivních řidičů na metamfetamin (pervitin). Práci bude možné využít ke školení policistů ohledně postupů, provedení, jednání a plánování výkonu dopravních kontrol zaměřených na řidiče pod vlivem OPL.
|
|
|
Počátky závislosti u vybraných nitrožilních uživatelů návykových látek
MEDLÍN, Jiří
Bakalářská práce se zabývá, počátky závislosti u vybraných nitrožilních uživatelů návykových látek. Teoretická část popisuje hlavní pojmy, kterými jsou syndrom závislosti, návyková látka, charakteristika vybraných návykových látek a specifika nitrožilního užívání drog. V praktické části se autor zabývá výzkumem, počátku závislosti u vybraných nitrožilních uživatelů návykových látek. Výzkum je proveden ve čtyřech projektech organizace Prevent 99 z.ú. Cílovou skupinou výzkumu jsou nitrožilní uživatelé návykových látek. Výzkum je realizován formou dotazníkového šetření. Výsledky dotazníkového šetření jsou následně vyhodnoceni a je odpověděno na vytyčené hypotézy, související s výzkumem.
|
|
|
Individuální plánování s osobami závislými na návykových látkách
FIALOVÁ, Barbora
Tématem této práce je individuální plánování s osobami závislými na návykových látkách. Hlavním cílem je porovnat individuální plánování v různých kontaktních centrech v kraji Vysočina. Dílčím cílem je zjistit jaká teoretická východiska jsou v kontaktních centrech při individuálním plánování s uživateli návykových látek využívána. Tato práce by mohla napomoci rozšířit povědomí veřejnosti o kontaktních centrech a službách, které nabízí. Dále práci mohou využít i studenti, kteří se též rozhodnou danou problematikou zaobírat. Zajímavá by tato práce mohla být i pro samotné pracovníky kontaktních center, kteří by se mohli inspirovat individuálním plánováním dalších sociálních pracovníků. Teoretická část je věnována popisu sociální služby, sociálního pracovníka, nízkoprahových zařízení, kontaktních center a individuálního plánování. Dále je v této části věnována pozornost návykovým látkám, syndromu a typům závislosti. Praktická část je zpracována prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky kontaktních center, kterých je celkem šest. Okruhy otázek jsou strukturovány tak, aby napomohly k zodpovězení otázek výzkumných. U pracovníků z několika kontaktních center v kraji Vysočina je následně porovnáno individuální plánování s uživateli návykových látek. Tito pracovníci byli vybráni metodou záměrného výběru. Na základě rozhovorů, které byly následně zpracovány metodou vytváření trsů, bylo zjištěno, že počet klientů, kteří připadají na jednoho pracovníka, se výrazně liší (mnohdy až dvojnásobně). S tímto faktem se významně pojí i administrativa, která je téměř všemi komunikačními partnery označena jako překážka v individuálním plánování. Dále se ukázalo, že žádný z komunikačních partnerů při práci s klienty nevyužívá konkrétní přístup. Pro mě překvapujícím zjištěním bylo především vyhodnocení individuálního plánování (většinou komunikačních partnerů) jako přítěže při práci s klienty.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Coming out jako rizikové období pro užívání návykových látek
DĚDIČOVÁ, Barbora
Coming out je proces sebepřijetí, který může být definován jako vnitropsychický konflikt mezi internalizovanou homofobií a nově rozpoznaným nebo alespoň si podstatně uvědomovaným vlastním erotickým zaměřením. V tomto období se zvyšuje riziko společenské diskriminace a psychopatologických jevů včetně depresí, sebevražednosti a užívání návykových látek (Weiss, 2010). Ve své práci jsem se věnovala procesu coming out jako rizikovému období pro užívání návykových látek. Má práce sestává ze dvou částí. Z teoretické a praktické. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění termínu coming out, jeho definici, fáze a pokusila jsem se v literatuře hledat informace o coming out jako rizikovém období. Dříve, než jsem se ale dostala k objasňování samotného coming out, musela jsem napsat něco málo o vnímání homosexuality v současnosti a o homofóbii. V následující kapitole jsem se věnovala identitě, jejímu vývoji, rodové identitě, genderové identitě, homosexuální identitě a jejím stádiím s jejímž přijetím či nepřijetím coming out souvisí. V poslední třetině teoretických východisek nazvané návykové látky, jsem se zabývala vymezení návykových látek, jejich klasifikaci a účinkům. Také jsem se zaměřila na užívání návykových látek mezi homosexuály obecně a dále užívání návykových látek v období coming out. V praktické části zaměřené na prožívání coming out jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku narativního rozhovoru, to z důvodu vystihnutí komplexního procesu coming out. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou účelového výběru a metodou sněhové koule. Získaná data jsem vyhodnotila metodou vytváření trsů. Cílem mé práce bylo popsat subjektivní prožívání homosexuálně orientovaných mužů v období coming out ve vztahu k návykovým látkám. S ohledem na cíl jsem stanovila následující výzkumnou otázku: Prožívají homosexuálové coming out jako rizikové období pro užívání návykových látek? Na základě vyhodnocení získaných dat jsem zjistila, že komunikační partneři prožívají coming out jako rizikový pro užívání návykových látek. Prožívají strach, pocit viny a sebenenávisti stejně tak jako zmatení. Jako důvody užívání návykových látek v období coming out se jeví touha začlenit se do party, zvýšení sebevědomí nebo samotná realizace coming out. Rodiny komunikačních partnerů jsou vůči homosexuálům ne příliš tolerantní, komunikační partneři nemají v rodinu dostatečnou důvěru a také v jejich rodinách příliš nefunguje komunikace. Na rizikovosti období coming out ve vztahu k návykovým látkám se podílí také sociální prostředí, v němž jsem popsala vliv porna, prostředí gay barů, školy, internetu a náboženství. Dospěla jsem k závěru, že homosexuálové užívající v období coming out návykové látky, subjektivně realizují coming snáze než ti, kteří je neužívají. Tento závěr se ale nedá generalizovat, protože může být zkreslen mnoha fakty, například tím, že jsem použila příliš selektivní výběr, tedy nepracovala jsem s jedinci, kteří návykové látky během období coming out neužívali, ale bylo by určitě zajímavé zjistit, jakým způsobem se se svým coming out vyrovnávali. Možné přínosy pro praxi spatřuji ve zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti. Poznatky mohou čerpat i rodiny samotných homosexuálů. Čím více o tématu víme, tím lépe a efektivněji ho můžeme řešit. Práce může být také využita jako předvýzkum dalším výzkumům, zabývajících se například poskytováním sociálních služeb pro příslušníky sexuálních menšin.
|
|
|
Problematika užívání návykových látek žáků základních škol (středních škol a SOU), současný stav, možnost řešení problematiky
CHOCHOLOVÁ, Barbora
Jak název práce napovídá, v mé bakalářské práci se zabývám problematikou návykových látek u žáků na základních školách, středních školách a středních odborných učelišť. První kapitola obsahuje vymezení základních pojmů, mezi které patří psychoaktivní látka, návyková látka, závislost, abstinence a prevence. Zabývám se dále vztahem mezi návykovou látkou a dítětem, problematikou jak lze předcházet situacím, aby dítě nebralo návykovou látku. Co je to závislost na návykové látce, jaké jsou nejčastější projevy závislosti. V další části své práce se zmiňuji o problematice kouření cigaret, kolik je kuřáků mezi dětmi a mladistvými. Zajímá mě kritický věk pro vznik závislosti na cigaretě. Popisuji zde škodlivé účinky kouření na zdraví, jednotlivé fáze jaké jsou u mladého kuřáka. Další kapitola je věnována alkoholu. Co je to alkohol, kolik a jak ovlivňuje konzumace alkoholu mladý organismus, co může pití nadměrného množství alkoholu způsobit. Proč je alkohol více rizikový u mladistvého než u dospělého člověka. Jedna kapitola mé práce je věnována drogám a drogové závislosti. Zabývám se vznikem drogové závislosti a jejími důsledky. Uvádím zde jednotlivé drogy, jejich účinky na člověka, význam rizik pro další vývoj jedince. Následně se zaměřuji na poruchy, které jsou vyvolané jednotlivými návykovými látkami, uvádím zde poruchy způsobené tabákem, alkoholem a drogami. V poslední kapitole teoretické části předkládám možnosti řešení této problematiky. Zmiňuji se zde zejména o prevenci, jejích jednotlivých typech z pohledu řešení zmíněné problematiky. Jako významný prvek v řešení daného problému upozorňuji na vliv rodiny. Klima v rodině, vzájemné vztahy mezi jejími členy. Situace v rodině a její chování tam, kde jednotlivec začne užívat návykovou látku. Na závěr zmiňuji i nemalou roli státu při řešení této problematiky. Jak by se měl stát chovat, jaké by měl používat prostředky v situacích zneužívání návykových látek. Tato práce je vhodná jako materiál pro školy a školská zařízení ke zlepšení znalostí v této problematice. Je důležité zvýšit povědomí o škodlivosti kouření, konzumace alkoholu a jiných návykových látek mezi mladistvými.
|
host ::
RSS.