|
|
Stranické preference a volební model v únoru 2014
Kunštát, Daniel
V šetření realizovaném v únoru CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Stranické preference a volební model v lednu 2014
Kunštát, Daniel
V šetření realizovaném v lednu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?
Kovář, Jan ; Břízová, Pavla ; Hofbauerová, Jitka ; Krajník, Jan
Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před začátkem zpracování této studie (14. 07. 2009–14. 07. 2013). Navazuje na obdobné odborné práce z jiných států EU a snaží se přinést relevantní argumenty pro rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Nutnost podrobněji sledovat práci europoslanců je úzce svázána se zvyšujícími se pravomocemi EP. Studie pracuje s devíti kvantitativními indikátory činnosti poslanců EP. Jedná se o docházku na plenární zasedání a účast na jmenovitých hlasováních. Dále jsou to počty zpráv předložených zpravodajem, stanovisek (k legislativním návrhům) předložených navrhovatelem, pozměňovacích návrhů, parlamentních otázek (směřovaných na Radu a Komisi), písemných prohlášení, návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, a nakonec o počty vystoupení na plenárním zasedání. Tato data jsou následovně zpracována do tabulek a žebříčků, aby poslanci mohli být snadno porovnáni mezi sebou navzájem. Druhým srovnáním je vztažení výsledků českých europoslanců jako celku na kontrolní skupiny – například průměrné hodnoty daných indikátorů pro postkomunistické státy EU nebo původní EU – 15. Výsledky ukazují, že jednotliví čeští europoslanci se ve své pracovní aktivitě na půdě EP výrazně liší. Od velmi aktivních europoslanců, kteří snesou srovnání i s poslanci EU – 15, až po ty, kteří v oblastech vyžadujících větší osobní iniciativu zcela zaostávají a jejich práce se nejeví jako dostatečná. To představuje výrazný argument pro výběr nových kandidátů v příštím roce. Další významné zjištění je, že průměrné hodnoty pro české europoslance se zpravidla nacházejí pod průměry kontrolních skupin, což ještě podtrhává nutnost věnovat v nadcházející předvolební kampani pozornost i otázce pracovní aktivity českých europoslanců, zvláště u těch kandidátů, kteří usilují o znovuzvolení.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Evropská témata v parlamentní rozpravě
Mouchová, Kamila ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou projednávání evropských záležitostí na půdě Parlamentu České republiky v časovém období let 2010 až 2012. Hlavním cílem práce je výzkum pozic parlamentních politických stran, které zastávají vůči evropskému integračnímu procesu. Základní otázka spočívá v tom, zda jsou tyto pozice formovány v návaznosti na pravo-levé ideologické kontinuum, či zda jsou to jiné faktory, které v utváření pozic hrají klíčovou roli. Jedním z důležitých přínosů práce je použitá metodologie. Výzkum pozic vůči EU je totiž primárně postaven na kvantitativní obsahové analýzy projevů poslanců a senátorů na plenárních schůzích k evropským legislativním tiskům.
|
|
|
Stranické preference a volební model v ríjnu 2013
Kunštát, Daniel
V šetření realizovaném v říjnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
| |
|
|
Stranické preference a volební model v září 2013
Kunštát, Daniel
V šetření realizovaném v září CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Volby na Chebsku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
MIČUDOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Chebsku po druhé světové válce v letech 1945-1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. V první části je přiblížen stav poválečného Československa v letech 1945-1948, nastíněn politický, hospodářský a sociální vývoj po válce, ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, jsou představeny politické strany, které měly právo vytvářet další osudy Třetí republiky. Druhá část představuje chebský kraj ve 20. století a naznačuje, kam se ubíral vývoj Chebska bezprostředně po válce, je zmíněn odsun německého obyvatelstva, následné problémy s osídlením. Třetí část je zaměřena na volby na Chebsku, na jejich průběh, výsledky, na případné kampaně jednotlivých stran, které byly v roce 1946 povolené - komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a lidovci. Kapitola se zabývá také volbami 1948 v souvislosti s únorovým převratem.
|
|
|
Stranické preference a volební model v červnu 2013
Kunštát, Daniel
V šetření realizovaném v červnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
host ::
RSS.