|
|
Vliv formálního a neformálního vzdělání o výživě na stravovací návyky žáků vybraných středních škol
Husák, Martin ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem formálního vzdělávání o výživě na teoretické znalosti žáků a následným přenesením těchto znalostí do každodenní volby jídel. Zaměřuje se na žáky jednoho vybraného gymnázia a jedné vybrané odborné střední školy. Cílem bylo zjistit, zdali mají žáci odborné střední školy lepší znalosti než žáci gymnázia a jestli své znalosti přenáší do praxe. Výzkumný soubor tvořilo dohromady 199 žáků. Formou dotazníkového šetření se zjišťovaly jejich znalosti o výživě a preference jídel v průběhu dne. Z výzkumu vyplývá, že se od sebe žáci vybraných škol v dané oblasti významně neliší, ale i přes minimální formální výuku o výživě, kterou žáci gymnázia procházejí, mají lepší znalosti právě oni. KLÍČOVÁ SLOVA dieta, gymnázium, odborná střední škola, stravovací návyky, výživa, vzdělání
|
|
|
Možnosti ovlivnění markerů kardiovaskulárního rizika stravou obohacenou amarantovou moukou
Chmelík, Zdeněk ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Vohnout, Branislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Abstrakt dizertační práce Možnosti ovlivnění markerů kardiovaskulárního rizika stravou obohacenou amarantovou moukou PharmDr. Zdeněk Chmelík Praha 2022 Abstrakt (CZ) Úvod: Dieta vhodná u poruch metabolismu lipidů by neměla zvyšovat celkový a LDL cholesterol a ideálně by měla napomáhat k jeho snižování. Analýza literárních zdrojů naznačuje, že amarant může tyto vlastnosti splňovat. Cíle práce: Provedení literárního šetření dané problematiky a experimentální ověření literaturou avizovaného hypolipidemického působení amarantu v laboratorních podmínkách. Metodika: 50 (Pokus 1) respektive 40 (Pokus 2) myší bylo rozděleno do pěti (Pokus 1) respektive čtyř (Pokus 2) skupin krmených kontrolní směsí (C), vysokoenergetickou dietou (HED), vysokoenergetickou dietou s amarantem (HED+A) a v Pokusu 1 dále vysokoenergetickou dietou s amarantovou moukou a simvastatinem (HED+A+S) či pouze se simvastatinem (HED+S) a v Pokusu 2 vysokoenergetickou dietou se skvalenem (HED+S). Myším byly měřeny hmotnostní přírůstky a stanoven celkový (TC), LDL a HDL cholesterol. Výsledky: Zkrmovaní HED diety vedlo ke statisticky významnému zvýšení TC cholesterolu o 81 % (Pokus 1) respektive o 125 % (Pokus 2), LDL cholesterolu o 612 % (Pokus 1) respektive 304 % (Pokus 2) a poklesu HDL cholesterolu o...
|
|
|
Stravovací preference hospitalizovaných pacientů na oddělení následné péče
MATOUŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem "Stravovací preference hospitalizovaných pacientů na oddělení následné péče" je rozdělená na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké mají pacienti na oddělení následné péče stravovací preference a dále zhodnotit, zda jídelníček, který byl vytvořený na základě stravovacích preferencí pacientů, odpovídá jejich nutriční potřebě. Teoretická část je zaměřena na stáří a fyziologické změny způsobené stárnutím, výživu seniorů, nejčastější onemocnění ve stáří a na možné typy hodnocení nutričního stavu seniora. Praktická část byla zaměřena na zmapování stravovacích preferencí pacientů na oddělení následné péče. Zjišťovala jsem, jak by si pacienti představovali podávanou stravu v nemocnici. V rámci výzkumu byla použita kvantitativní metoda získávání dat, prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce. Poslední otázka se týkala sestavení ideálního jídelníčku dle pacienta. Praktická část dále obsahuje analýzu dat získaných z dotazníků a analýzu ideálních jídelníčků od respondentů a jídelníčků, které pacienti dostávali v jednotlivých nemocnicích. Získaná data jsem zpracovala prostřednictvím programů Microsoft Excel a Nutriservis professional. Z vyhodnocených dat jsem zjistila, že pacienti jsou se stravou vesměs spokojení. V jídelníčku jim ale často chybí ovoce a zelenina, mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce a omáčky. Preferují spíše teplé večeře a ideální čas jejich podávání je mezi 17:00 a 18:00. Dále pacienti preferují spíše slané pokrmy před sladkými a poměrně často se stává, že nesní celou porci. Při analýze jídelníčků byl nejčastější problém s bílkovinami, v některých případech jich byl nadbytek a někdy naopak nedostatek. Zpravidla bylo potřeba ubrat některý zdroj bílkovin a přidat více sacharidů nebo vyměnit sladké pokrmy za kvalitní zdroj bílkovin.
|
|
|
Příjem soli u dětí staršího školního věku
HEMBEROVÁ, Aneta
Mnoho studií potvrzuje, že v civilizovaných zemích je příliš vysoký příjem soli. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem 5 g soli na osobu a den. Denní dávky jsou ale ve skutečnosti často několikanásobně překračovány. Je prokázáno, že nadměrný příjem soli má negativní dopad na náš organizmus. Je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, obezity, osteoporózy. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké množství soli obsahuje strava dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou soli, popisuje její historii, druhy, význam a využití, výskyt soli v potravinách a možnosti náhrady soli ve výživě. Dále se zaměřuje na fyziologii sodíku, draslíku a chloru a onemocnění způsobená nadměrným příjmem soli - konkrétně hypertenzi, obezitu a osteoporózu. Závěr teoretické části se věnuje sacharidům, tukům a bílkovinám ve výživě starších školních dětí. V praktické části byly hodnoceny týdenní jídelníčky a rozbory moči od 12 respondentů staršího školního věku. Obsah soli ve stravě byl zjišťován pomocí programu Nutriservis. Rozbory moči byly provedeny v klinických laboratořích. Získané údaje o tělesné výšce, hmotnosti a krevním tlaku byly hodnoceny pomocí percentilových grafů. Výsledky potvrzují skutečnost, že děti staršího školního věku konzumují větší než doporučené množství soli. U deseti respondentů z dvanácti byl zjištěn větší průměrný denní příjem soli, než je doporučené maximální množství 5 g na osobu a den. Tomu odpovídaly i hodnoty odpadu sodíku v moči. Souvislost zvýšeného příjmu soli a obezity či hypertenze prokázána nebyla. Mezi chlapci a dívkami nebyly zjištěny výrazné rozdíly.
|
|
|
Pacient na domácí hemodialýze z pohledu zdravotnického záchranáře
KŘIVÁNEK, Martin
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku domácí hemodialýzy se zvláštním zřetelem k roli zdravotnického záchranáře při řešení akutních problémů s ní spojených. Práce je zpracována jako teoretická, metodou review a syntézy. Jejím cílem je shrnout současné poznatky o selhání ledvin a možnostech jejich léčby, popsat princip domácí hemodialýzy, její přínosy a nevýhody pro pacienta a jeho rodinu. Zvláštní pozornost přitom věnuje rizikům spojeným s tímto způsobem očišťování krve a řešení nastalých komplikací z pohledu přednemocniční péče. K dosažení svého záměru práce nastiňuje a porovnává aktuální pohledy na danou problematiku u nás i v zahraničí na základě dostupné literatury. Vychází přitom z odborných knih, učebnic i vědeckých studií. Úvodní část sumarizuje stavbu, funkci a nejčastější příčiny selhání ledvin a nastiňuje možnosti její léčby, aby dále mohla podrobněji představit obecné i specifické postupy zdravotnického záchranáře při domácí hemodialýze. Vědeckým přínosem práce je právě tato syntéza dosavadních poznatků a léčebných postupů a zároveň definování dosud neřešených či nedořešených otázek. V části věnované domácí hemodialýze, která je dosud ještě poměrně málo rozšířená, upozorňuje zejména na skutečnost, že zatím ještě nejsou dostatečně podrobně definovány postupy záchranáře reagující na specifické komplikace s touto léčebnou metodou. Práce tudíž dochází k závěru, že z výše uvedených důvodů se při řešení problémů vznikajících při domácí hemodialýze musí zdravotnický záchranář z velké části opírat o obecně platné zásady pro poskytování přednemocniční péče. Na tomto poli tedy zůstává otevřený prostor pro další teoretický výzkum i případné rozpracování praktických kroků zacílených konkrétně na komplikace domácí hemodialýzy.
|
|
|
Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus
DRDA, Josef
Tématem bakalářské práce je "Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus." Omega 3 patří mezi mastné kyseliny (MK), což jsou takové karboxylové kyseliny, které mají 4-26 uhlíků s různým prostorovým uspořádáním. Mezi rostlinné zdroje omega 3 MK patří oleje, zejména konopný, lněný či sójový, hledat je ale můžeme i v avokádu. Vyskytují se zde jako kyselinu alfa-linolenovou (ALA). V živočišných zdrojích se vyskytují jako kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), které najdeme v mořských i sladkovodních rybách a korýších. Výjimku tvoří mořské řasy, které obsahují velké množství EPA a DHA. V posledních letech se významně zkoumá jejich pozitivní vliv na zdraví člověk, nejčastěji na kardiovaskulární a neurologický systém. Cílem práce je zjistit, jaký je příjem omega 3 MK u lidí v běžné stravě, zda je příjem omega 3 MK z běžné stravy dostatečný a jaký efekt může mít suplementace omega 3 MK na zdraví. Sběr dat byl uskutečněn pomocí kvantitativní výzkumné metody. Respondenti jsou uživateli doplňku BalanceOil. Nejprve jsme se snažili zjistit denní příjem omega 6 MK : omega 3 MK ze stravy.Dále pak vliv suplementace. Celkem jsme získali 23 rozborů krevních testů a 41 odpovědí na dotazník, z nichž 18 zahrnovalo průměrný denní jídelníček. Analýzou získaných dat jsme zjistili, že průměrně lidé z běžného jídelníčku přijmou 251 mg EPA a DHA. Toto množství odpovídá minimálnímu doporučenému příjmu EPA a DHA dle Světové zdravotnické organizace. Avšak výsledný poměr omega 6 MK ku omega 3 MK je nevyhovující, konkrétně 29:1. Pomocí analýzy krevních testů bylo zjištěno, že před suplementací BalanceOil omega 3 MK byl poměr omega 6 ku omega 3 MK 22 : 1, po suplementaci 4,44 : 1. Toto snížení má významný vliv na zdravotní stav uživatelů, nejčastěji při kardiovaskulárních onemocněních.
|
|
|
Výživa při ulcerózní kolitidě
PAVELKA, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá výživou při ulcerózní kolitidě. Cílem práce bylo zjistit, jak strava odpovídá nutriční a energetické potřebě nemocných, zjistit, jaké potraviny pacientům nejčastěji způsobují problémy a zjistit, jaké potraviny jsou v relapsu dobře tolerovány a vyhledávány. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá onemocněním ulcerózní kolitida, jeho definicí, klinickým obrazem, léčbou či např. výživou. Část o výživě se zabývá jejími nejdůležitějšími složkami, významnými potravinami, nutrienty, a také doporučovanými a zmiňovanými dietami. Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části byla kvantitativní metodou získána data pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořilo 179 respondentů s ulcerózní kolitidou, kteří v dotaznících mimo jiné uváděli, jaké potraviny konzumují v různých fázích nemoci. V druhé části výzkumu byly hodnoceny dvoutýdenní jídelníčky od 4 respondentů. Tyto jídelníčky byly vyhodnoceny s pomocí aplikace Nutriservis a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami příjmu energie a živin jednotlivých respondentů, vypočítaných na základě výšky, váhy, věku a pohlaví. Z dat získaných pomocí dotazníků vyplývá, že problémy pacientům nejčastěji způsobují v relapsu např. luštěniny, mák či tučné maso. V remisi způsobují problémy nejčastěji např. mák, luštěniny či ořechy. Naopak dobře tolerováno je v relapsu např. libové maso, mořské ryby, vejce či brambory. Z vyhodnocených jídelníčků respondentů vyplývá, že žádný respondent v průměrných hodnotách z celých dvou týdnů nedosáhl vypočítaných hodnot energie a základních živin, které jsem určil na základě výpočtů. Nejvíce deficitní živinou byly sacharidy, u kterých bylo 52 deficitních dnů z celkových 56.
|
|
|
Stravovací zvyklosti osob pracujících ve směnném provozu
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány základní složky stravy, velká část je věnována cirkadiánnímu rytmu a jeho vlivu na zdraví. Také jsou zmíněna zdravotní rizika spojená se směnným provozem. Dále je popsán hormon melatonin, který hraje důležitou roli během spánku. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat stravovací zvyklosti osob pracujících ve směnném provozu. Výzkum byl zpracován pomocí kvalitativní metody. Sběr dat probíhal formou semistrukturovaného rozhovoru s předem připravenými otázkami a záznamů týdenních jídelníčků. Rozhovory byly provedeny s celkem deseti pracovníky ze zdravotnického zařízení, kteří pracují ve směnném provozu na dvanáctihodinové směny. Z výsledků vyplývá, že osoby pracující ve směnném provozu zařazují do stravy jako zdroj bílkovin nejčastěji maso a mléčné výrobky. Příjem bílkovin je větší během denní směny. Příjem sacharidů je nejčastěji získáván z pečiva a příloh, jež jsou součástí pokrmů. Konzumace luštěnin je zařazována do stravy zřídka. Během noční směny jsou konzumovány menší porce a příjem tekutin je větší během denní směny. Z jídelníčků od informantů jsme zjistili, že příjem vlákniny je nízký. Svačiny se nejčastěji skládají z ovoce, mléčných výrobků nebo pečiva s něčím. Z výzkumu se zjistilo, že nabídku obědů využívá malá část informantů, večeře jsou využívány minimálně. Také jsme se dozvěděli, že většina informantů konzumuje při noční směně pokrmy do půlnoci a do konce směny přijímají pouze tekutiny. Energetické nápoje nejsou důležitou součástí pitného režimu ve směnném provozu. Příjem kávy je větší během denní směny. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit pro laickou i odbornou veřejnost. Součástí práce je vytvoření informativního letáku s doporučením stravovacích návyků.
|
|
|
Problematika atopického ekzému v kontextu výživy
HAVLOVÁ, Ivona
Téma bakalářské práce je "Problematika atopického ekzému v kontextu výživy". Hlavním projevem atopického ekzému je výsev ekzematických ložisek na místech vlhké zapářky (podkolení jamky, loketní jamky, genitálie). Zdraví kůže ovlivňují různé faktory, jako počasí, materiál oblečení nebo výživa. Sběr dat byl uskutečněn kvalitativní metodou. Informanty jsme získávali pomocí metody sněhová koule. Získali jsme 9 informantů, se kterými byl proveden rozhovor. Každý z informantů nám poskytl týdenní jídelníček. Cílem práce bylo zmapovat problematiku atopického ekzému v kontextu výživy. V praktické části práce jsme se snažili zjistit, jaké potraviny jsou pro informanty nejvíce problematické. Výsledkem je, že mezi nejvíce problematické potraviny patří: citrusy, sladkosti a jiné vysoce průmyslově zpracované potraviny a hlavně alkohol. Informanti uváděli, že největší problém z alkoholických nápojů jim způsobuje víno. Několik informantů uvedlo jako problematické ořechy, sóju či mléčné výrobky. Roční období, dle výzkumu, mají vliv na výskyt a zhoršení atopického ekzému. Velmi problematická je zima a na druhém místě léto. Spojitost mezi výskytem atopického ekzému a počasím nebyla zatím dokonale prostudována, proto nelze tuto skutečnost potvrdit. Analýza jídelníčků proběhla zapsáním jídelníčků do aplikace Nutriservis. Výsledky jsou uspořádány do excelové tabulky, kde najdeme zastoupení energie a jednotlivé makroživiny denních chodů. Z analýzy vyplývá, že velká část informantů konzumuje k snídani pečivo se šunkou či sýrem nebo obilninové kaše. Svačiny jsou podobné snídaním v menším množství. Obědy a večeře se u informantů často skládají z domácích jídel, kdy jsou základem kvalitní polysacharidy (rýže, těstoviny, brambory) a maso (nejčastěji kuřecí), společně se zeleninou. Výsledkem analýzy je často nerovnoměrný příjem energie v průběhu týdne, nejčastěji kvůli konzumu alkoholu. Většina informantů konzumuje dostatek zeleniny a ovoce.
|
|
|
Nutriční opatření u dětských pacientů s Crohnovou chorobou
ČADOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá výživou dětských pacientů s Crohnovou chorobou. Cílem práce je zjistit, zdali jsou rodiče pacientů a samotní pacienti v oblasti výživy dostatečně informovaní a jaký dopad měla Crohnova choroba na stravovací návyky dětí. Teoretická část se zbývá současnou epidemiologií, etiopatogenezí, klinickým obrazem, diagnostickým postupem, možnostmi léčby a podrobněji je zaměřena na léčebnou výživu a dietní opatření. Pro tuto práci jsem zvolila kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo deset dětských respondentů a deset matek. Praktická část se skládá ze tří podkapitol. První z nich je věnována kazuistikám, kde jsou zmíněny základní informace o pacientech, získaných z celkové a nutriční anamnézy. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi matek respondentů a samotných respondentů na otázky kladené při semistrukturovaných rozhovorech. Poslední část je věnována zhodnocení osmi týdenních jídelníčků a dvou 24h recallům. Z výzkumu vyplynulo, že informovanost rodičů a dětských pacientů ohledně stravování při Crohnově chorobě je dostatečná, avšak některým z nich nebyly zodpovězeny veškeré jejich dotazy. Následkem toho může být pak dohledávání informací na neodborných webových stránkách. U většiny respondentů neměla Crohnova choroba zvláštní dopad na stravovací návyky. Nejčastější změnou ve stravovacích návycích respondentů bylo omezení smažených pokrmů a fast foodů.
|
host ::
RSS.