|
|
Mezinárodní obchod ohroženými druhy a jeho právní regulace (50 let CITES)
Vinduška, Vojtěch ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Mezinárodní obchod ohroženými druhy a jeho právní regulace (50 let CITES) Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem právní úpravy mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této práce je provést komplexní rozbor systému právní úpravy mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to, jak na jeho mezinárodní a evropské úrovni, tak jeho promítnutí do české právní úpravy a poskytnout základní srovnání těchto úrovní. Práce by měla vést k zamyšlení nad nutností a důležitostí ochrany ohrožených druhů, a to zvláště v případě jejich využívání k mezinárodnímu obchodu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá samotným mezinárodním obchodem s ohroženými druhy. Podává vysvětlení pojmu mezinárodního obchodu s ohroženými druhy, rozbor jeho celosvětového rozsahu, vlivu na biodiverzitu planety a cílů, kterých se snaží právní úprava tohoto odvětví mezinárodního obchodu dosáhnout. Druhá část pojednává o Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to prvotně z hlediska historického vývoje této oblasti a postupného vývoje samotné Úmluvy. Dále představuje stanovený systém regulace mezinárodního obchodu založený na udělování a...
|
|
|
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR
Vítek, Tomáš ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR Abstrakt Diplomová práce se zabývá právními nástroji druhové ochrany rostlin a živočichů uplatňovanými v České republice. V úvodu vymezuje druhovou ochranu a její pozici v širším rámci ochrany přírody a biodiverzity a věnuje se problematice pojmu druh v kontextu biologickém a právním. Následuje historický přehled vývoje druhové ochrany na českém území od nejstarších právních předpisů přijatých v 19. století do roku 1992, kdy nastoupila účinnost současné právní úpravy. Obecná část práce končí přehledem aktuálních právních předpisů relevantních pro druhovou ochranu rostlin a živočichů, a to předpisů mezinárodních, evropských a českých. Klíčová část práce se věnuje popisu a analýze nástrojů obecné druhové ochrany a zvláštní druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Práce nejprve rozebírá nástroje obecné druhové ochrany, včetně problematiky invazních a nepůvodních druhů. Nedílnou součástí práce je stručný exkurz do jinak velmi obsáhlé problematiky dovozu, vývozu a obchodu s ohroženými druhy, která je upravena zejména nařízením Rady (ES) o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Následně je pozornost věnována zejména základním a bližším ochranným podmínkám zvláště chráněných rostlin a živočichů,...
|
|
|
Možnost obnovy mokřadních ohrožených biotopů ze semenné banky na příkladu slaniska
ČÍŽKOVÁ, Eva
Během několika posledních desetiletí dochází k masivnímu narušování a mizení přírodních biotopů, což má za následek ústup nebo zánik druhů rostlin, jež jsou na tyto biotopy vázané, čímž se snižuje druhová bohatost dané oblasti. Nicméně některé druhy rostlin produkují semena, která si v půdě uchovávají klíčivost po dlouhou dobu, tudíž se v semenné bance mohou nacházet druhy, které se na dané lokalitě již nenachází nebo nachází jen ve velmi malé míře, a proto teoreticky může být půdní semenná banka zdrojem těchto druhů a může být využita při obnovách druhového složení na dané lokalitě. V této bakalářské práci byla v ex-situ podmínkách zkoumána půdní semenná banka z nejrozsáhlejšího vnitrozemského slaniska v České republice, které se nachází u jihozápadního okraje rybníka Nesyt na jižní Moravě. Předmětem výzkumu byl především počet jedinců jednotlivých druhů vyklíčených ze semenné banky. Současně s tím bylo testováno, zdali různá výška hladiny vody v substrátu má vliv na četnost druhů a druhové složení rostlin vyrostlých ze semenné banky. Z půdní semenné banky slaniskového biotopu vyrostlo 44 taxonů, z toho 18 z těchto taxonů je na území České republiky klasifikováno v kategoriích ohrožené nebo vzácné. Dohromady bylo zaznamenáno 1233 jedinců rostlin, přičemž nejvíce jedinců bylo zařazeno do druhu Plantago uliginosa (jitrocel chudokvětý) a Juncus compressus (sítina smáčknutá), jejichž jedinci tvořili více jak polovinu z celkového počtu jedinců, zatímco počet jedinců ostatních taxonů se nejčastěji pohyboval v rozmezí od 1 do 10 jedinců. Testování vlivu výšky hladiny vody na četnost druhů a druhové složení ukázalo, že více druhů rostlin vyklíčilo za podmínek, při nichž se hladina vody nacházela pod úrovní substrátu než za podmínek, při kterých byl substrát trvale zamokřen až zaplaven.
|
|
| |
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Degradace mokřadní vegetace na Velkomeziříčsku a možnosti její obnovy
Oulehla, Jan
Diplomová práce se zabývá degradací mokřadní vegetace v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Na základě podrobných historických podkladů bylo provedeno srovnání současného stavu vybraných mokřadních lokalit v okolí Velkého Meziříčí se stavem před 20 lety. U každé lokality je uveden historický vývoj, popis vegetace a srovnání stavu. Podkladem pro sepsání výsledků práce byla výpověď pamětníků, konzultace s autorem historického zdroje, mapové podklady a vlastní floristické a fytocenologické průzkumy, které probíhaly v letech 2015–2018. Z celkového počtu 23 sledovaných lokalit je 20 degradovaných. Úplný zánik hodnotných mokřadních společenstev proběhl u 7 lokalit. Dále je na šesti vybraných ohrožených mokřadních druzích ilustrováno lokální vymírání. Nedílnou součástí je identifikace příčin degradace, mezi které patří zejména sukcese vegetace způsobená absencí managementu, odvodněním a přísun živin (eutrofizace). Pro řešení degradace jsou sepsány možnosti obnovy podložené praktickými příklady dobré péče. V přílohách práce se nachází fytocenologické snímky, fotodokumentace a seznamy nalezených druhů.
|
|
|
Možnosti ochrany ex situ vzácných a ohrožených druhů rostlin
Vítová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci jsou přiblíženy možnosti, význam a možné problémy ex situ ochrany pro budoucí zachování biodiverzity rostlin na Zemi. V úvodní části práce jsou přiblíženy jednotlivé procesy a programy ex situ ochrany. Zároveň jsou poskytnuty informace o mezinárodní spolupráci v oblasti semenných bank a botanických zahrad, které svou činností a vzájemnou spoluprací vytváří záchranné programy pro zajištění co nejvíce vzorků rostlinného materiálu pro případné budoucí použití. V práci jsou zmiňovány i mezinárodní databáze rostlin, jež širší veřejnosti poskytují přesné a podrobné informace o uchovávaném materiálu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dále jsou v práci zmapovány v současné době známé problémy ex situ ochrany s jejich dopady na sběrový a uskladněný materiál. Klíčová slova Ochrana ex situ, ohrožené rostliny, Ministerstvo životního prostředí, databáze, dormance semen, inbreeding, outbreední deprese, kultivace, semenné banky, botanické zahrady, tkáňové kultury, in vitro, genetický drift, mutace, hybridizace, ochrana volně žijících živočichů, ohrožené druhy
|
|
|
Historický vývoj a vegetační změny nivy dolního úseku řeky Labe
ROTTENBORN, Jan
Práce je rozdělena na dvě hlavní části teoretickou a výzkumnou. V teoretické části rozebírá východiska pro studovanou problematiku. Především definuje říční nivu a širší prostor řeky a předkládá vývoj poznání procesů, kterou označujeme jako vývoj a dynamiku vegetace. Od teorií rostlinné sukcese po vegetační sukcesi s ohledem na výrazně disturbované prostředí. A také ukazuje, jak se jednostranný pohled na vliv řeky na vegetaci s poznáním měnil až po biogemorfní přístup, kdy všechny popisované složky jsou ve vzájemném vztahu. Dnes už nikoho nepřekvapí, že vegetace ovlivňuje i geomorfní procesy erozi, transport i sedimentaci, ale i tento pohled na problematiku prošel svým vývojem. V další části práce představuje sledované území a charakterizuje přírodní poměry, jako jsou geomorfologie, geologie, hydrologie a vybrané ekologické charakteristiky (potenciální vegetace, klima, fytocelonologie a fytogeografie). Také shrnuje veškerá dostupná botanická data území a seznamuje s historií a současností botanického výzkumu. V poslední teoretické části práce předkládá známé změny, ke kterým v říční nivě v poslední době (řádově století) došlo. Především se jedná o změny v režimu řeky projevující se změněnou oscilaci vodní hladiny, úpravy říčního koryta a nivy jako takové, znečištění a eutrofizace řeky, změnu druhové garnitury (vstup neofytů a rostlinné invaze) a změnu managementu nivy. Část výzkumná je členěna na čtyři oddíly, které odpovídají publikovaným nebo v brzké době publikovaným článkům. První shromažďuje veškerá dostupná data o historickém druhovém složení, porovnává je současným stavem a snaží se je dát do souvislosti se změnami, ke kterým v nivě došlo a dochází. Druhá (z mého pohledu klíčová) vychází z dlouhodobého sběru dat na trvalých monitorovacích plochách. Obrovské množství nashromážděných snímků (více než 700) obsahuje velké množství informací o aktuálním složení vegetace a umožňuje tak porovnávat meziroční změny, dávat je do souvislosti se změnami sledovaných abiotickými faktorů a odhalovat zákonitosti procesů, ke kterým na štěrkopískových dnech dochází. Třetí část se zabývá druhem Corrigiola litoralis drobnokvětem pobřežním, který, jak bylo již řečeno v úvodu, je druhem kriticky ohroženým a zároveň velmi charakteristickým pro zkoumaná společenstva. Tato část se pokouší pokud možno v co nejucelenější formě představit druh, jeho biologii, změny jeho populace a identifikovat možná ohrožení, ale také příležitosti. Čtvrtá, závěrečná část, se snaží ukázat jiné možnosti zkoumaní vegetačních změn. Využívá prostředků geografických informačních systémů. Představuje ukázky toho, jak se za relativně krátkou dobu říční tok v "málo regulované" části změnil a jak na to reaguje vegetace. Využívá jak historické mapové podklady, tak novodobé letecké měřičské snímky upravené na ortofota.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
host ::
RSS.