|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podpora soběstačnosti u hemiplegického pacienta po cévní mozkové příhodě
JIRKŮ, Lenka
Cévní mozková příhoda v současné době není onemocněním, které postihuje pouze starší lidi, ale čím dál tím častěji postihuje lidi v produktivním věku. Následky onemocnění jsou různorodé a liší se u nemocných jak v jejím rozsahu tak závažnosti. Proto toto onememocnění zásadně ovlivní dosavadní způsob života nemocného i jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena hlabně na samostatné onemocnění.Čtenářům je zde přiblížena daná problematika tohoto onemocnění. je zde popsaná dělení mozkových příhod, rizikové faktory, diagnostika a léčba. Dále zásady ošetřovatelské péče o nemocné po cévní mozkové příhodě, podpora soběstačnosti, a také rehabilitace a její cíle. Druhá část tvoří výzkum. Je zde použita metoda dotazování technikou dotazníků. Dotazníky jsou zde použity dva pro respondenty pracující na lůžkovém oddělení zdravotnických zařízení a pro respondenty pracující v domácí péči. Tato část je zaměřena na získání informací a rozdílů o poskytování podpory soběstatečnosti v oblasti hygieny u hemiplegického pacienta po CMP a spolupráci s fyzioterapeutem, jak na lůžkovém oddělení tak i v domácí péči. dané výsledky by měli přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
|
Speciální fyzioterapeutické postupy jako součást rekonvalescence u pacientů po cévní mozkové příhodě
KŘIVÁČEK, Jan
Práce se zabývá ``Speciálními fyzioterapeutickými postupy jako součástí rekonvalescence u pacientů po cévní mozkové příhodě.`` Zatímco ve většině vyspělých států byl v posledních 10-20 letech díky důsledné prevenci zaznamenán výrazný pokles úmrtnosti na centrální mozkové příhody, Česká republika patří stále mezi státy s vysokou úmrtností. Přitom stále velká část cévních mozkových příhod je následkem nevhodného životního stylu v kombinaci s nedostatkem pohybové aktivity a dalšími faktory. Právě využití aerobního tréninku je často opomíjenou součástí rekonvalescence, přestože je zřejmá souvislost kardiovaskulární výkonnosti s funkcí neuromuskuloskeletálního aparátu i psychologickými funkcemi. Cílem této bakalářské práce bylo ověřit význam a efektivitu aerobního tréninku jako součásti fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce se v teoretické části zabývá etiologií, rizikovými faktory, prevencí a klinickou symptomatologií cévní mozkové příhody a jednotlivými přístupy následné komplexní rehabilitace. Dále jsou uvedeny zásady zátěžové diagnostiky, reakce organismu na zátěž, změny kardiovaskulárních, ventilačních funkcí a aerobního tréninku. V experimentální části byl využit kvalitativní výzkum s metodikami: rozhovor,anamnéza, status praesens, hodnocení hemiplegie dle Chedoke, přímé pozorování,kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl proveden u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří byli hospitalizováni na Neurologickém a Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Výsledky výzkumu prokázaly určitý trend naměřených hodnot ve smyslu adaptability k tréninkovému programu a pozitivní podíl na celkovém rehabilitačním procesu. Práce může být využita jako studijní a informační materiál pro širokou veřejnost, ale i studenty lékařských i nelékařských oborů, v neposlední řadě jako preventivní opatření před cévní mozkovou příhodou.
|
host ::
RSS.