|
Vliv chladové expozice na psychický stav dospělých
BÜRGEROVÁ, Anna
Cílem této práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit celkovou strukturu psychického stavu vybraného vzorku populace a odhalit vliv pravidelného otužování na duševní pohodu probandů. K získání dat o psychické struktuře byl využit standardizovaný dotazník SUPSO-7, který probandi vyplňovali na začátku a na konci otužování. Do výzkumu se zapojilo 48 studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky dat získaných pomocí dotazníku SUPSO-7 ukázaly u experimentální skupiny nárůst psychické pohody, činorodosti v porovnání s kontrolní skupinou. Naopak u experimentální skupiny došlo k poklesu impulzivnosti, depresivních stavů, úzkostného očekávání a sklíčenosti při porovnání s kontrolní skupinou. Pouze vzrůst psychické pohody byl statisticky významný (p = 0,02), avšak z výsledků je patrné, že by otužování mohlo mít pozitivní vliv na psychický stav jedince.
|
|
Otužování jako možnost zlepšení funkce imunitního systému
JANKOVSKÁ, Alena
Tato diplomová práce pojednává o otužování a jeho vlivu na imunitní systém. Teoretická část se zabývá vymezením termínů zdraví, determinanty zdraví, imunitní systém a jeho funkce, a v neposlední řadě termínem otužování, zásady otužování nebo formy otužování. Praktická část se zabývá samotným otužováním a jeho dopady na imunitní systém v praxi. Po dobu sedmi měsíců se osm respondentů ve věku 26 ? 55 let vystavovalo chladu ? buď koupáním ve studené vodě nebo sprchováním se studenou vodou. Výsledkem práce je subjektivní zhodnocení vlivu otužování respondentů na jejich tělo a imunitní systém po skončení doby výzkumu. Z výsledků vyplývá, že všichni respondenti zaznamenaly pozitivní vliv otužování na jejich zdraví. Jednalo se o tělesné změny typu zlepšení aklimatizace na chlad, menší nemocnost nebo výrazné zlepšení atopického ekzému či bolesti zad. Změny nenacházeli pouze po stránce fyzické, ale i v oblasti psychicky, kdy dotazující zaznamenali větší odolnost vůči stresu, lepší náladu i více energie. Sedm z osmi respondentů bude i nadále v otužování pokračovat.
|
|
Vliv otužování na lidský organismus
Berounská, Natálie ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem otužování a jeho vlivem na lidský organismus. Cílem je zjistit, jaký a zda vůbec má otužování na lidský organismus vliv. V teoretické části je popsaná historie otužování, jeho různé formy a zásady, které bychom při otužování měly dodržovat, pokud chceme zaznamenat jeho pozitivní vliv a vyhnout se případnému nebezpečí. Součástí je též otužování dětí, které má svá specifika. Dále je v teoretické části vysvětlen pojem termoregulace a další pojmy, které se týkají fyziologických procesů, které se odehrávají v těle člověka nejen při a po pobytu v chladné vodě. V praktické části jsou pomocí dotazníkového šetření porovnané tři skupiny probandů: 100 sportovních otužilců, 90 otužilců a 95 neotužilců. Pomocí dotazníku se zjišťuje, jaký a zda vůbec má otužování na lidský organismus vliv. Po porovnání všech třech skupin výsledky ukazují, že má otužování u většiny respondentů pozitivní vliv jak na fyzickou, tak na psychickou stránku člověka. Potvrzen byl také například fakt, že se sportovní otužilci a otužilci o něco málo lépe vypořádávají s onemocněním z nachlazení (mírnější a kratší průběh). V závěru jsou všechny tři skupiny probandů porovnané a jsou zde též formulované konkrétní příklady pozitivních vlivů otužování. Součástí práce je též pedagogická část, kde jsou návrhy na...
|
|
A transcriptomic-based comparison of barley cultivars differing with respect to their low temperature acclimation capacity
Janská, Anna ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Honys, David (oponent)
V disertační práci se zabývám porovnáním transkriptomických profilů odrůd ječmene (Hordeum vulgare L.) s odlišnou schopností chladové aklimatizace, a to na úrovni listu a odnožovacího uzle (OU). Odnožovací uzel jsem zvolila proto, že pro přezimování ozimých obilovin je to zásadní orgán. Abych pokryla první i druhou fázi aklimatizace, zvolila jsem tři týdny otužování při +3řC následované jedním dnem při -3řC. Mrazové poškození jsem měřila metodou konduktometrie (Publikace 2 a 3) s použitím optimalizovaného protokolu, který popsal Prášil a Zámečník (1998). Stejný protokol byl přizpůsoben pro sledování přírůstku mrazem poškozených rostlin (Publikace 2); pro tento účel byly testované rostliny po mrazovém cyklu zasazeny, seříznuty nad OU a byl sledován přírůstek a míra přežití během dalšího týdne. Pro transkriptomické analýzy jsem zvolila platformu DNA čipů Affymetrix (Close et al. 2004) a pro jejich následnou analýzu programy R, MAS 5.0 (Ihaka a Gentleman 1996, Publikace 2 i 3), Gene Spring GX 7.3 (Agilent Technologies, Santa Clara CA; Publikace 2) a MapMan (http://mapman.gabipd.org; Thimm et al. 2004; Usadel et al. 2005; Publikace 2), "Self- Organizing Maps" algoritmus (Kohonen et al. 1996; Publikace 3), MIPS FunCat (Ruepp et al. 2004; http://mips.gsf.de/projects/funcat; Publikace 2). První část...
|
|
Tepelné zpracování hliníkových odlitků
Mátl, Vojtěch ; Pernica, Vítězslav (oponent) ; Kaňa, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem tepelného zpracování hliníkových odlitků. První část práce je tvořena přehledem slévárenských slitin a používaných technologií výroby odlitků, za kterými následuje popis tepelného zpracování. Ve druhé části je popsán experiment, zkoumající vliv podmínek při vytvrzování na výsledné vlastnosti hliníkové slitiny.
|
|
Tepelné zpracování tvářených součástí
Leška, Radim ; Jopek, Miroslav (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v rámci literární studie věnuje tváření, mechanismu plastické deformace a ocelím ke tváření. Dále popisuje principy tepelného zpracování, konkrétně metody využívané při přípravě polotovarů, výlisků a výkovků, tedy žíhání, kalení a popouštění. V praktické části bylo provedeno několik experimentů na oceli C45. První z nich ověřoval vliv deformačního zpevnění po pěchování, další byly zaměřeny na rekrystalizační žíhání, žíhání na měkko, kalení a popouštění. Vliv deformace a tepelného zpracování byl posuzován z hlediska tvrdosti, ta byla měřena zkouškou tvrdosti podle Vickerse.
|
|
Výroba součástí v zakaleném stavu
Havlík, Daniel ; Osička, Karel (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na výrobu součástí v zakaleném stavu. Začátek práce je věnován rozboru konkrétních materiálů, a to 42CrMo4, 42CrMoS4 a 50CrMo4. Dále je rozebráno tepelné zpracovaní. Hlavní část této práce tvoří teoretický rozbor soustružení zakalených součástí a teoretický rozbor okružního frézování závitů kuličkových šroubů, kde je popsán i princip kuličkových šroubů.
|
|
Modifikace povrchu kovových materiálů s využitím elektronového svazku
Matlák, Jiří ; Dupák, Libor (oponent) ; Houdková, Šárka (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Rychlé vychylování představuje jednu z velkých předností elektronového svazku, díky které je možné zpracovat naráz poměrně velikou oblast a zároveň modifikovat distribuci dodávané energie. Dizertační práce je zaměřena na povrchové tepelné zpracování elektronovým svazkem s důrazem na zhodnocení vlivu způsobu vychylování svazku na tento proces. Dále je studován vliv rychlosti zpracování a míry rozostření elektronového svazku. V literární části práce je uveden princip technologie elektronového svazku a souhrn poznatků z oblasti povrchového tepelného zpracování různých materiálů. Experimentální část je věnována studiu vlivu parametrů zařízení na proces zpracování jak v pevné fázi, realizováno na oceli 42CrMo4, tak i v kapalné fázi na slitině NiCrBSi. Dosažené výsledky jsou posuzovány především z hlediska změn struktury, tvrdosti, tvaru zpracované oblasti a odolnosti proti opotřebení. Rovněž je provedeno zhodnocení výsledků z energetického hlediska. Dále pak je pro povrchové tepelné zpracování v pevné a kapalné fázi doporučena optimální kombinace technologických parametrů.
|
| |
|
Vliv otužování na duševní pohodu vybraného vzorku populace
SCHWACHOVÁ, Nikola
Chladová expozice aktivuje sympatikus nervové soustavy a zvyšuje koncentraci beta-endorfinu a noradrenalinu v krvi, může tedy přispívat k celkové duševní pohodě. Cílem této diplomové práce je shromáždit data vybraného vzorku populace o jejich duševní pohodě a zároveň četnosti otužování a zjistit možnou souvislost. Výzkumu otužování se zúčastnilo 39 studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity ve věkovém rozmezí 19 - 25 let. Probandi byli rozděleni do experimentální a kontrolní skupiny. Po dobu cca 3 měsíců se 26 probandů otužovalo formou studených sprch. Data o struktuře psychického stavu probandů byla získána pomocí dotazníku SUPOS před a po období otužování. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že experimentální skupina vykazuje vyšší míru duševní pohody, činorodosti, se současným poklesem pocitů impulzivnosti, psychického nepokoje a úzkostného očekávání a obav. Zjištěné rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Závěrem této diplomové práce nelze konstatovat potvrzení pozitivního vlivu otužování organismu na duševní pohodu člověka.
|