|
|
Rybářské hospodaření na malých vodárenských nádržích typu Hamry
Halačka, Karel ; Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Mareš, J. ; Kopp, R. ; Grmela, J.
Cílem metodiky je poskytnout správcům a uživatelům malých vodárenských nádrží typu Hamry na základě současné úrovně poznatků a realizovaného výzkumu při řešení projektu metodickou pomůcku pro optimalizace monitoringu kvality vody v těchto nádržích. Dále pak návrh metodiky monitoringu rybího společenstva a optimalizaci zásahů pro omezení nežádoucích druhů ryb a posílení stavu vhodných rybích druhů pro dosažení topdown efektu a pro udržení nebo zlepšení kvality vody v těchto vodárenských nádržích. V předložené metodice jsou shrnuty poznatky dosažené při sledování a hodnocení vybraných parametrů kvality vody, planktonních a rybích společenstev na vodárenských nádržích Hamry za poslední roky. Zároveň obsahuje vyhodnocení aplikovaných zásahů, zaměřených zejména na rybí obsádku. Jednalo se o odlovy nežádoucích druhů ryb a vysazování ryb dravých se snahou o optimalizaci složení rybího společenstva pro pozitivní ovlivnění kvality vody v nádrži běžné označované jako účelová rybí obsádka. Metodika zahrnuje doporučení pro monitoring kvality vody v nádrži, a to včetně monitoringu planktonního společenstva, monitoring ryb a doporučené manipulační zásahy v rámci rybí obsádky. Metodika poskytuje pokyny a informace pro optimalizaci monitoringu a zásahů pro malé vodárenské nádrže typu Hamry.
|
|
| |
|
|
Vývoj fyzikálně-chemických a biologických parametrů vody v nově budovaných přírodních koupalištích
VLKOVÁ, Dana
Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu vody v přírodních koupalištích v Borovanech a v Sezimově Ústí, porovnat rozdíly ve výsledcích rozborů vod z vlastní koupací nádrže a z regenerační zóny, a také porovnat obě lokality navzájem. Výsledky byly získány zejména v letech 2016 v Borovanech a 2017 v Sezimově Ústí. Sledované a hodnocené parametry byly: průhlednost, barva, teplota, vodivost, O2, NH4-N, NO2-N, NO3-N, TN, PO4-P, TP, Cl-, turbidita, fluorescence, chlorofyl, KNK4,5, zooplankton, fytoplankton a bakteriální znečištění. Výsledky ukazují, že v přírodních koupalištích lze dosáhnout uspokojivé kvality vody, přestože významným problémem je odstraňování fosforu. Porovnáme-li koupaliště v Sezimově Ústí a Borovanech, tak hlavním rozdílem je efektivnější čištění vody v regenerační zóně v Borovanech.
|
|
|
Zhodnocení produkčních parametrů chovu kapra obecného (Cyprinus carpio) dvou rozdílných linií a typu ošupení
Sotona, Jakub
Název diplomové práce: Zhodnocení produkčních parametrů chovu kapra obecného (Cyprinus carpio) dvou rozdílných linií a typu ošupení. Cílem bylo zhodnocení produkčních dispozic u šupinaté a lysé linie kapra chovaných pro produkční účely. Test probíhal v roce 2015 na třech velikostně podobných rybnících s polointenzivním chovem, který obhospodařuje podnik Štičí líheň ESOX spol. s r.o. Na každý rybník se nasadilo 800 ks šupinaté a 800 ks lysé formy kapra. Na rybnících, kde test probíhal, se sledovaly hydrochemické parametry vody, množství a diverzita zooplanktonu. Při hodnocení produkčních charakteristik byl kladen největší důraz na vyhodnocení růstu, ztrát během chovu, produkci rybníka, délko-hmotnostní parametry a analýzy tkání ryb pro hodnocení kvality masa a kondice ryb. Z výsledků bylo zjištěno nižší přežití u lysé formy, ale i přesto dosahovala lysá forma, oproti šupinaté vyšší produkce. Při hodnocení rybníků mezi sebou bylo dosaženo nejvyšší přežití u obou forem ošupení na rybníku Kačeřík. Nejvyšší produkce bylo dosaženo na rybníku Jaroška. Nejhorší výsledky přežití a produkce byly dosaženy na rybníku Černýšovický.
|
|
|
Vliv biomanipulací s účelovou rybí obsádkou na vývoj kvality vody vodárenské nádrže Hamry
Jurek, Lukáš
Ve svojí diplomové práci jsem se zabýval biomanipulacemi na vodárenské nádrži Hamry. Nádrž Hamry se nachází u obce Hlinsko na Českomoravské vrchovině, je meso-eutrofního charakteru a svojí rozlohou (kolem 42 ha vodní plochy) a průměrnou hloubkou 2 m patří mezi menší, mělké nádrže. Biomanipulační opatření jsou na ní dlouhodobě prováděna a sledována (již od roku 2008). Biomanipulace prováděné v roce 2015, které sestávaly především z odstraňování nežádoucích druhů ryb z nádrže, byly prováděny různými metodami na všech ontogenetických úrovních. To znamená sběr jiker okouna říčního Perca fluviatilis, L., odlovy juvenilních stádií panktonofágních druhů ryb, jakož i odlovy a odstraňování adultních nežádoucích druhů ryb. Součástí odlovů byly i odchyty třecích hejn cejna velkého Abramis brama, L. a plotice obecné Rutilus rutilus, L. Tato biomanipulační opatření byla doprovázena získáváním a vyhodnocováním vzorků zooplanktonu, fytoplanktonu, rozborů hydrochemických a fyzikálně-chemických parametrů vody. Také byl zjištěn obsah fosforu v sedimentech. Některá data jsem aktivně získával a vyhodnocoval já (především zooplankton), jiná data byla vyhodnocena ÚBO AV ČR Brno, jakož i jinými pracovníky Oddělení rybářství a hydrobiologie na Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství MENDELU Brno a mnou pouze použita ke srovnání účinnosti prováděných biomanipulací.
|
|
|
Sezónní a dlouhodobá dynamika planktonu v malých vodách
Pejsar, Patrik ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juračka, Petr Jan (oponent)
Zooplanktonní organizmy obývající tůně utváří metaspolečenstva a metapopulace. Lokality jsou propojeny disperzí, která je zásadní složkou kolonizačně-extinkčních dynamik. Lokality se liší environmentálními podmínkami, typem společenstva a biotickými interakcemi, které zde probíhají. Rozdíl v takových parametrech může být mezi prostorově oddělenými tůněmi nebo v jedné tůní díky změnám v čase. Vzhledem k proměnám prostředí v tůních probíhají dynamické změny společenstva na lokalitě a skrze míru migrace a její efektivitu i v regionu. Změny mohou nastat kvůli sezónním pochodům, aktuálním disturbancím, dlouhodobým změnám environmentálních podmínek nebo biotickým faktorům jako je predace, kompetice a vliv parazitů. V dlouhodobém měřítku je možné rozdělit lokality na stabilnější a efemerní. V prostředí tůní mohou být překvapivě efemerní stanoviště hnací silou metaspolečenstvových a metapopulačních procesů podle teorie "inverzní pevnina-ostrov." Zásadní vliv na dynamiku zooplanktonu v malých vodních tělesech má globální změna klimatu. Změny teplot a dešťových srážek přímo ovlivňují hydrologii tůní a skrze ni i životní procesy planktonních živočichů. V závislosti na regionálním průběhu klimatických změn a na podobě těchto vodních ploch i metaspolečenstev, která je obývají, se mění regionální...
|
|
|
Reakce zooplanktonu na změny chemizmu vody a množství potravy v důsledku zotavování jezer z acidifikace.
Bartošíková, Martina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Antropogenní okyselení ovlivnilo společenstva tisíců jezer v Severní Americe a Evropě. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení zooplanktonu, na některých lokalitách došlo i k jeho celkovému vymizení. Hlavním důvodem byl výrazný pokles pH, vyplavení toxických iontů Al3+ a změna trofie jezer. Míra a rozsah biologického zotavení po obnově pH se v acidifikovaných jezerech výrazně liší napříč regiony. Zotavení vodních společenstev je značně opožděno za zotavením chemismu. Některé zooplanktonní druhy jsou nicméně schopny velmi rychle kolonizovat zotavující se ekosystémy a v mnoha acidifikovaných jezerech se opět začaly vyskytovat původní druhy, které během acidifikace vymizely. Návrat původních druhů může být blokován výskytem acido-tolerantnějších druhů, které po vymizelých druzích obsadily prázdné niky. Zooplankton může být ovlivněn přímo chemismem vody, ale i nepřímo kvalitou a množstvím potravy. Důležitým faktorem je též možnost šíření kolonizujících druhů. Nicméně může být velmi obtížné určit relativní role těchto faktorů v regulaci zotavení. Klíčová slova: zooplankton, acififikace, chemismus vody, toxicita hliníku, fytoplankton
|
|
|
Diversity of European freshwater cyclopoid species: phylogeny, morphology and ecology
Krajíček, Martin
Buchanky jsou spolu s vznášivkami a plazivkami součástí největší a velmi druhově bohaté skupiny korýšů a patří mezi nejpočetnější živočichy ve světových vodách vůbec. Historie jejich výzkumu sahá až do počátku 19. století, kdy byly popsány první druhy. Od té doby se začala jejich taxonomie pomalu vyvýjet, přibývaly nové metody výzkumu, jakož i taxonomické znaky, které ale mohly být i do jisté míty nejednoznačné či matoucí. Během posledních desetiletí se staly dostupnými molekulárně genetické techniky sekvenování DNA, které nabídly taxonomům novou nezávislou metodu. Tato práce obsahuje studie týkající se morfologie, taxonomie, ekologie, možností kolonizace a rozšíření buchanek, přičemž jednotícím prvkem těchto prací je právě využití molekulárních metod. Kapitola 1 shrnuje základní znalosti o taxonomii, morfologii a biologii buchanek a tvoří tím úvod pro následující části obsahující čtyři studie představené formou samostatných publikací. Taxonomie buchanek rodu Cyclops je založena převážně na morfologických znacích, které však někdy mohou být nejednoznačné. Zároveň se zde vyskytují některé problematické skupiny druhů. Kapitola 2 tak představuje unikátní výsledky první rekonstrukce fylogenetických vztahů patnácti druhů buchanek rodu Cyclops, která ja založena na rozsáhlém souboru sekvenčních dat šesti...
|
|
|
Sezónní vývoj a vertikální distribuce korýšů v hluboké stratifikované nádrži Josefův Důl v Jizerských horách
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Vodárenská nádrž Josefův Důl v Jizerských horách prochází složitým obdobím zotavování z antropogenní acidifikace, jehož důsledkem jsou mj. i nepředvídatelná sezónní maxima některých organismů. V posledních letech se jedná o masové namnožení pikosinic rodu Merismopedia (M. tenuissima), které tvoří v některých obdobích převládající složku fytoplanktonu a značně komplikují proces úpravy vody na vodu pitnou. Zooplankton se vyvíjí v souvislosti s ústupem acidifikace a vysazením lososovitých ryb na konci 90. let 20. století. Korýši jsou zastoupeni pouze několika druhy v obvykle malých počtech, převládaly perloočky Ceriodaphnia quadrangula a Holopedium gibberum. O rozmístění jednotlivých druhů filtrátorů ve vodním sloupci této hluboké nádrže nebylo nic známo. Cílem práce bylo popsat sezónní dynamiku a vertikální distribuci korýšů v nádrži Josefův Důl zejména v souvislosti s biotickými faktory prostředí (množství a kvalita potravy, kompetice, predace) a zjistit, zda v letním období dochází k jejich diurnálním vertikálním migracím.
|
|
|
Diversity of European freshwater cyclopoid species: phylogeny, morphology and ecology
Krajíček, Martin ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Brancelj, Anton (oponent) ; Wyngaard, Grace (oponent)
Buchanky jsou spolu s vznášivkami a plazivkami součástí největší a velmi druhově bohaté skupiny korýšů a patří mezi nejpočetnější živočichy ve světových vodách vůbec. Historie jejich výzkumu sahá až do počátku 19. století, kdy byly popsány první druhy. Od té doby se začala jejich taxonomie pomalu vyvýjet, přibývaly nové metody výzkumu, jakož i taxonomické znaky, které ale mohly být i do jisté míty nejednoznačné či matoucí. Během posledních desetiletí se staly dostupnými molekulárně genetické techniky sekvenování DNA, které nabídly taxonomům novou nezávislou metodu. Tato práce obsahuje studie týkající se morfologie, taxonomie, ekologie, možností kolonizace a rozšíření buchanek, přičemž jednotícím prvkem těchto prací je právě využití molekulárních metod. Kapitola 1 shrnuje základní znalosti o taxonomii, morfologii a biologii buchanek a tvoří tím úvod pro následující části obsahující čtyři studie představené formou samostatných publikací. Taxonomie buchanek rodu Cyclops je založena převážně na morfologických znacích, které však někdy mohou být nejednoznačné. Zároveň se zde vyskytují některé problematické skupiny druhů. Kapitola 2 tak představuje unikátní výsledky první rekonstrukce fylogenetických vztahů patnácti druhů buchanek rodu Cyclops, která ja založena na rozsáhlém souboru sekvenčních dat šesti...
|
host ::
RSS.