|
|
Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí
KUTĚJOVÁ, Kristýna
Téma bakalářské práce je "Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí". Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část se zabývá problematikou obezity, jejími příčinami, diagnostikou, léčbou a komplikacemi. Druhá část je věnována vláknině. Je zde popsáno, jaké má účinky, jaké je rozdělení vlákniny, jaké jsou její zdroje, možné nežádoucí účinky vlákniny a její doporučené množství. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit a zmapovat stravovací zvyklosti obézních jedinců. Dalším cílem bylo zmapovat konzumaci vlákniny obézních lidí a následně tato sebraná data porovnat s daty kontrolní skupiny, kterou tvořili lidé s normální hmotností. Byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro naplnění prvního cíle byl použit semistrukturovaný rozhovor a 7denní jídelníček, který byl propočítán pomocí aplikace Nutriservis. Tento jídelníček sloužil pro naplnění i druhého cíle. Výzkumný soubor tvořilo 15 jedinců s BMI nad 30 kg/m2. Věkové rozmezí této skupiny bylo 26-48 let s věkovým průměrem 36 let. Kontrolní skupina měla věkový průměr 35 let a věkové rozmezí 24-50 let. Z vyhodnocených dat lze říci, že stravovací návyky obézních lidí mají nedostatky především ve smyslu deficitu celozrnných obilovin, nedostatečného množství ovoce, zeleniny a luštěnin, a tedy i nedostatek vlákniny. Příjem vlákniny je v průměru 12,7 g na den. Naprostá většina respondentů nesplňuje ani 50 % denní doporučené dávky vlákniny, tedy 15 g vlákniny. Kontrolní skupina má v průměru o 7,7 g více vlákniny denně než průměrná hodnota vlákniny u obézních respondentů. Na poloviční denní dávku vlákniny se nedostalo pouze 26,7 % respondentů kontrolní skupiny. Dalším velkým rozdílem mezi skupinami je pravidelnost stravování, frekvence zařazování jednotlivých druhů potravin a výběr nápojů.
|
|
|
Ovoce a zelenina jako zdroje vlákniny a minerálních látek v systému školního stravování
ZDENĚK, Filip
Z výzkumů vlivu stravy bohaté na zeleninu a ovoce přicházejí přesvědčivé důkazy o jejích benefitních účincích pro lidské zdraví a přínosu v prevenci a boji s neinfekčními nemocemi. Na základě poznatků o významu správné výživy se v rámci školní docházky usiluje o vytvoření vhodných stravovacích návyků u dětí. Cílem práce je zjistit, zda stav spotřeby ovoce a zeleniny (2018-2020) v praxi školní jídelny odpovídá výživovým normám. Dalším cílem je zjistit průměrné zastoupení vlákniny v jednom obědě u strávníků ve stáří 7-14 let a vyhodnotit, zda odpovídá jejímu adekvátnímu příjmu dle EFSA. Pomocí sekundární analýzy byla zpracována data ze spotřebních košů u vybrané školní jídelny. Výsledné hodnoty byly statisticky testovány pro vyhodnocení hypotézy o plnění či neplnění normativů.
|
|
|
Analýza plnění normativu vybraných komodit spotřebního koše v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů
KOŇAŘÍK, Jan
Téma této diplomové práce se jmenuje Analýza plnění normativu vybraných komodit spotřebního koše v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů. Úkolem této diplomové práce je zjistit, jestli školní jídelny zvládají úspěšně plnit normu spotřebního koše a výživových norem pro školní stravování v komoditě luštěnin a jaké luštěniny školní jídelny nejvíce využívají. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány témata týkající se systému školního stravování od historie až po současnost, dále legislativa školního stravování. Kapitola spotřební koš nás seznamuje s výživovými normami pro školní stravování, finančními limity pro nákup potravin, plněním spotřebního koše nutričního doporučení a s metodami pro sestavení spotřebního koše. Poslední kapitola teoretické části se zabývá výživou, zdravou výživou a jejími zásady, pyramidou výživy pro děti a pitným režimem. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky, plnění spotřebního koše v komoditě luštěnin dle normy o školním stravování. Také jsou zde vyhodnoceny výsledky průměrného obsahu vlákniny v luštěninách v jednom obědě, které byly získaný z dat ve spotřebním koši. Ve výsledcích je vyhodnoceno skutečná a průměrná denní spotřeba luštěnin. V poslední kapitole sledujeme, které luštěniny školní jídelny nejvíce využívají pro přípravu pokrmů, tyto data jsme získali z výdejních listů, které nám jídelny poskytly.
|
|
|
Zastoupení vlákniny ve výživě dětí předškolního a školního věku.
JEŘÁBEK, Jakub
Tématem této diplomové práce je zjistit zastoupení vlákniny ve výživě dětí předškolního a školního věku. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou popsány druhy vlákniny a její dělení, chemické vlastnosti, funkce a přínos pro lidský organismus. Dále je zde popsána legislativa, která se vztahuje ke školním jídelnám. V praktické části je pak vyhodnoceno, jaké je zastoupení vlákniny ve výživě předškolního a školního věku. Výpočty probíhaly na základě dat získaných ze spotřebních košů od jednotlivých základních a mateřských škol a doplněny o informace obsahu vlákniny v jednotlivých komoditách z dánského webu frida.fooddata.dk. Z výsledků je patrné, že obsah vlákniny ve výživě dětí předškolního a školního věku je nedostačující a zastoupení vlákniny ve výživě má současně sestupnou tendenci obsahu vlákniny. U základních škol, lze vidět sestupnou tendenci zastoupení vlákniny ve výživě, průměrně je pak objem vlákniny 64,7 % doporučené denní dávka, to je 3,9g. Mateřská škola nevykazuje meziročně výrazný rozdíl, avšak zastoupení vlákniny ve výživě je výrazně nižší než u škol základních a to na 32,2% doporučené denní dávky, tedy 2,0g.
|
|
|
Kvalita toustových chlebů ovlivněná vlákninou
Premusová, Klára
Hlavním cílem diplomové práce Kvalita toustových chlebů ovlivněná vlákninou bylo navrhnout recepturu s přídavkem pšeničné vlákniny (WF 600), bramborové (KF 200), jablečné (AF 12) a kombinace pšeničné vlákniny s psylliem (WF 600 + P 95) v množství 3 %, 6 % a 9 % a následně posoudit vliv přidané vlákniny na kvalitu chlebů. Byl proveden pekařský pokus, senzorická analýza, univerzální tahová/tlaková zkouška, stanovena barva střídy a vypočtena nutriční hodnota. Výsledky byly zpracovány v programu Statistica 12 a MS Excel. Přídavek 3 % psyllia a pšeničné vlákniny a 3 % bramborové vlákniny měl nejlepší vliv na objem chlebů. Senzoricky nejlepší byl toustový chléb s přídavkem 3 % psyllia a pšeničné vlákniny. Nejtmavší barvu měl chléb s přídavkem jablečné vlákniny, naopak nejsvětlejší byl chléb s přídavkem pšeničné vlákniny. Nejměkčí byl vzorek s přídavkem 9 % psyllia a pšeničné vlákniny. Nejvyšší nutriční hodnotu měl kontrolní vzorek a nejnižší měl chléb s přídavkem 9 % psyllia a pšeničné vlákniny.
|
|
|
Možnosti výroby vybraných nápojů se zvýšeným obsahem vlákniny
Ondrůšková, Gabriela
Diplomová práce na téma Možnosti výroby vybraných nápojů se zvýšeným obsahem vlákniny se v literární rešerši zabývá charakteristikou potravní vlákniny. Popisuje jednotlivé složky vlákniny, jejich vlivy na lidské zdraví a možnosti využití v potravinářském průmyslu. V experimentální části diplomové práce jsou popsány možnosti výroby kvašených a nekvašených nápojů s vyšším obsahem vlákniny. U jednotlivých vzorků nápojů byla stanovena celková a nerozpustná vláknina a následně dopočítána rozpustná vláknina. Stanovení nutričních složek bylo doplněno o stanovení cukrů metodou HPLC. Vyrobené nápoje byly v závěru podrobeny senzorické analýze. Nejvyšší obsah celkové vlákniny vykazovaly nápoje na bázi ovsa a nápoj z chia semínek, naopak nejnižší obsah byl stanoven v ovesném pivu a rýžovém nápoji. Nejlepší celkový dojem z výrobků byl vyhodnocen senzorickou analýzou u nápoje z ovesného karamelového sladu a ovesných vloček. Nejhorší výsledky byly vyhodnoceny u nápojů z chia a lněných semínek. Výsledky jednotlivých stanovení vlákniny, nutričních parametrů a senzorické analýzy včetně ilustrací jsou uvedeny v praktické části diplomové práce.
|
|
|
Vliv vlákniny na senzorickou jakost tvarohů a tvarohových výrobků
Hrdličková, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá využitím vlákniny a jejím vlivem na senzorickou jakost tvarohů a tvarohových výrobků. V teoretické části práce je popsána charakteristika tvarohu, technologie výroby jednotlivých druhů a faktory ovlivňující jeho jakost a senzorické vlastnosti, senzorické hodnocení tvarohu, jeho podmínky a vady tvarohu a tvarohových výrobků. Dále jsou popsány vlastnosti vlákniny včetně dělení a obsahových složek, jednotlivé druhy používané v potravinářství a přínos pro výživu člověka. Cílem praktické části je vytipovat vhodný druh vlákniny použitelný v technologii tvarohů, především z hlediska senzorického, navržení vhodné receptury, technologického postupu a monitoring sortimentu. Celkově byly provedeny čtyři výroby včetně senzorického hodnocení s deseti vzorky různých druhů vláknin. Výsledkem je vybraná nejlepší vhodná vláknina včetně ochucující složky ovocné a čokoládové. Součástí výsledků je i údržnost či uvolnění syrovátky v tvarohu s přidanou vlákninou a test trvanlivosti.
|
|
|
Směsi pro výrobu bezlepkových muffin s přídavkem vlákniny
Bazalová, Kristýna
Cílem diplomové práce Směsi pro výrobu bezlepkových muffin s přídavkem vlákniny bylo navrhnout recepturu s přídavkem bambusové vlákniny (BAF 200), jablečné vlákniny (AF 401) a jablečné vlákniny (AF 12) v množství 3 %, 6 % a 9 % a následně posoudit vliv přídavku vlákniny na kvalitu bezlepkových muffinů. Bylo upečeno dvacet vzorků, u poloviny byla základem bezlepková směs Jizerka, pro zbytek byla použita pohanková a rýžová mouka. Pekařským pokusem bylo zjištěno, že nejmenší ztráty pečením měly muffiny s Jizerkou a přídavkem bambusové vlákniny v množství 3 % a 6 %. Receptura na základě Jizerky měla lepší vliv i na objem muffinů. Celkově nejpřijatelnější byl vzorek s 3 % jablečné vlákniny AF 12 a Jizerkou, u muffin s pohankovou a rýžovou moukou vzorek s 3 % bambusové vlákniny. Muffiny s bambusovou vlákninou a s Jizerkou měly i nejnižší energetickou hodnotu.
|
|
|
Využití lnu a lněné vlákniny v pekárenské výrobě
Chalupníková, Romana
V bakalářské práci je zahrnuta problematika pěstování lnu olejného od přípravy půdy před setím po sklizeň. Dále jsou zde popsány jeho kvalitativní faktory a požadavky, které ovlivňují jeho jakost. V práci je podchyceno chemické složení semene, které je bohaté na vlákninu, tuky, bílkoviny aj. z nutričního hlediska a využití semena lnu v potravinách. Semena lnu se využívají pro výrobu lněného oleje, lněné mouky aj., které se cení pro svůj vysoký obsah výživových látek. V praktické části je vytvořena receptura s přidáním lněné vlákniny ze zlatého a hnědého lnu. Po provedení Rapid-Mix-Testu jsou jednotlivé kusy pečiva senzoricky zhodnoceny a data zpracována.
|
|
|
Směsi pro výrobu bezlepkových sušenek s přídavkem vlákniny
Dvořáčková, Lucie
Diplomová práce se zabývá vlivem vlákniny na recepturu bezlepkových sušenek. Byla navržena receptura deseti vzorků, jejichž základ tvořila pohanková a kukuřičná mouka v poměru 1 : 1 s přídavkem vlákniny pšeničné, bambusové a psyllia v poměrech 3 %, 6 % a 9 %. Následně byl posouzen vliv vlákniny na senzorickou i fyzikální kvalitu sušenek. Pekařským pokusem bylo zjištěno, že při celkovém senzorickém hodnocení byla nejatraktivnější sušenka bez přídavku vlákniny a druhá pak sušenka s přídavkem 3 % psyllia. Za nejméně chutné byly označeny sušenky s přídavkem 9 % bambusové vlákniny. Nejkřehčí byl vzorek s přídavkem 6 % psyllia. Při senzorickém hodnocení byly posuzovány veškeré pozorované atributy zvlášť a posléze každý z těchto parametrů v porovnání k celkovému hodnocení. Nejdůležitějším sledovaným parametrem byla pro respondenty chuť, která měla největší vliv na celkový dojem výrobku.
|
host ::
RSS.