|
|
Řešení etických otázek v radiační ochraně z pohledu odborníků v nelékařských oborech
LOTTEROVÁ, Zuzana
Cílem této práce je zmapovat současný stav problematiky postavení etiky v radiační ochraně a zpracovat výzkum na téma řešení etických otázek v radiační ochraně z pohledu odborníků v nelékařských oborech, kterými byli pro tuto práci zvoleni radiologičtí asistenti. Tato diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, praktickou část a diskuzi. V teoretické části práce jsou stručně popsány počátky využívání ionizujícího záření v medicíně a také některá odvětví medicíny, v nichž se záření využívá v současnosti. Dále jsou popsány biologické účinky ionizujícího záření na lidský organismus. Je zde také popsáno zakotvení systému radiační ochrany v legislativě České republiky a představeny nejdůležitější úřady a organizace na poli radiační ochrany. V teoretické části této práce jsou také popsány cíl a principy radiační ochrany a expoziční situace. V neposlední řadě je popsána role etiky v systému radiační ochrany, základní a procesní etické hodnoty. V praktické části je zpracován a vyhodnocen samotný výzkum prováděný formou kvantitativní, tedy dotazníkovým šetřením s využitím kombinace uzavřených a otevřených otázek. Respondenty tohoto výzkumu jsou výhradně radiologičtí asistenti pracující na třech odděleních třech velkých pražských nemocnic. Je zde také provedeno porovnání výsledků samotného výzkumu s mými vlastními odpověďmi. Je zjištěno, že postavení etiky v systému radiační ochrany je jasně dané. Také je dokázáno, že se radiologičtí asistenti v praxi setkávají s etickými dilematy týkajícími se radiační ochrany jako takové, i se situacemi, kdy jsou přímo porušeny některé principy radiační ochrany. Dále jsou zjištěny nejčastější faktory, které respondenty negativně ovlivňují ve výkonu povolání. V diskuzi je provedeno zhodnocení výsledů výzkumu. Následuje porovnání s podobným výzkumem provedeným mezi členy Americké asociace fysiků v medicíně. Dále jsou v diskuzi uvedeny některé zajímavosti z dotazníkového šetření a několikero návrhů pro zlepšení nebo změnu současné situace zkoumané problematiky v praxi. Vědeckým přínosem této práce je zjištění konkrétních etických dilemat, která jsou řešena v současné praxi a způsobu jejich řešení, dále identifikace negativně ovlivňujících faktorů a definice situací, kdy jsou porušeny zásady radiační ochrany, které v praxi nastávají. Vše je zkoumáno v poměrně úzce vymezeném okruhu respondentů. V praktické části je zpracován a vyhodnocen samotný výzkum prováděný formou dotazníkového šetření s využitím kombinace uzavřených a otevřených otázek. Respondenty tohoto výzkumu jsou výhradně radiologičtí asistenti pracující na třech odděleních třech velkých pražských nemocnic. Je zde také provedeno porovnání výsledků samotného výzkumu s mými vlastními odpověďmi. V diskuzi je provedena krátká sumarizace výsledů výzkumu. Následuje s podobným výzkumem provedeným mezi členy Americké asociace fysiků v medicíně. Dále jsou v diskuzi uvedeny některé zajímavosti z dotazníkového šetření a několikero návrhů pro zlepšení nebo změnu současné situace zkoumané problematiky v praxi.
|
|
|
Radiační zátěž pracovníku oddělení nukleární medicíny před a po instalaci PET/CT v Českých Budějovicích
TURKOVÁ, Aneta
V této bakalářské práci se zabývám radiační zátěží pracovníků na oddělení nukleární medicíny v Nemocnici v Českých Budějovicích, a. s. Jako cíl jsem si stanovila porovnání radiační zátěže u pracovníků oddělení nukleární medicíny v Nemocnici v Českých Budějovicích, a. s. před a po instalaci přístroje PET/CT. Součástí mé práce je hypotéza, kde se domnívám, že radiační zátěž po instalaci nového přístroje vzrostla. K zjištění cíle a ověření hypotézy jsem použila data, která mi byla poskytnuta oddělením nukleární medicíny Nemocnice v Českých Budějovicích, a. s. Tyto data jsem zpracovala do tabulek a vytvořila k nim grafickou podobu. Z těchto dat vyplývá, že se celková radiační zátěž pracovníků snížila, a to v důsledku zvýšení radiační ochrany. Byly pořízené nové ochranné pomůcky a přístroje pro usnadnění aplikace radiofarmak. Výsledkem práce jsem došla k vyvrácení hypotézy, kterou jsem si před započetím práce stanovila. Má práce poskytla pracovníkům na oddělení nukleární medicíny Nemocnice v Českých Budějovicích, a. s. přehled o kolektivních dávkách v průběhu šesti let, které jsem zaznamenávala. Vyvrácením mé prvotní hypotézy se potvrdilo, že nemocnice a oddělení nukleární medicíny zabezpečilo své pracovníky a začalo se více věnovat radiační ochraně. Práci lze použít jako podklad pro hodnocení radiační situace na oddělení nukleární medicíny a doplňkový studijní materiál pro studenty.
|
|
|
Monitorování radioaktivity a vybraných veličin a přenos na CLOUD
CIMR, Vratislav
Bakalářská práce se zabývá návrhem a sestrojením zařízení, které je určené k měření veličiny radioaktivity - příkon prostorového dávkového ekvivalentu v hloubce tkáně 10 mm a dalších vybraných veličin. Tyto veličiny pak odesílá na CLOUD, který umožnuje jejich přehledné zobrazení. V práci je popsán návrh zařízení, jeho sestrojení, naprogramování a testování.
|
|
|
Problematika snímkování žen ve fertilním věku
SMRKOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce na téma Problematika snímkování žen ve fertilním věku se zabývá problematikou snímkování jak z radiologického hlediska, tak z radiobiologického pohledu. Praktická část se zabývá prováděním radiodiagnostických vyšetření na jednotlivých pracovištích v České republice a úpravou těchto vyšetření zákony. Teoretická část popisuje využití ultrazvuku jako neinvazivní, a hlavně neionizační metody vyšetření žen ve fertilním věku. Dále je zde popsán historický vývoj rentgenového záření. Další teoretickou částí je rozebrání problematiky z obou hledisek a také popsání jednotlivých zákonů, vyhlášek a standardů zabývajících se touto problematikou. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení odpovědí pracovníků radiodiagnostických pracovišť v České republice. Pomocí získaných dat z dotazníku zpracovaných do přehledných grafů bylo vyhodnoceno vyšetření žen ve věku 15-45 let na jednotlivých radiodiagnostických pracovištích v České republice. Otázkou bylo, zda je při vyšetřeních postupováno na všech pracovištích stejně. Druhá praktická část odpovídá na otázku, zda jsou postupy při vyšetření žen ve fertilním věku upraveny zákonem. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou postupy při vyšetření žen ve fertilním věku pomocí ionizačního záření na jednotlivých pracovištích v ČR. Druhým cílem bylo zjistit úpravu těchto vyšetření platnými zákony České republiky. Výsledkem výzkumu je zjištění, že jednotlivá pracoviště postupují dle nejnovějších informací a téměř všechna zúčastněná pracoviště provádějí vyšetření za stejných podmínek. U druhé výzkumné otázky byla odpověď záporná. Důvodem je, že veškeré dostupné dokumenty, které se zabývají radiační ochranou žen ve fertilním věku, nemají specifikováno, za jakých podmínek je možno ženu vyšetřit pomocí ionizačního záření. K sepsání bakalářské práce byly použity informace z odborných článků a knih. Současně byly informace získány i z ověřených internetových zdrojů.
|
|
|
České atomové právo
Nosek, Tomáš ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Práce se zabývá českým atomovým právem, tj. souborem norem regulujících využívání ionizujícího záření a jaderné energie a zabezpečujících tak ochranu obyvatelstva, pracovníků, majetku a životního prostředí před škodlivými následky ozáření. Cíle práce jsou dva. Prvním je poskytnout čtenáři systematický vhled do odpovídající platné legislativy a její struktury. Za tímto účelem je rozebírán účel a předmět atomového práva včetně právního i reálného obsahu některých základních pojmů. Dále se text věnuje mezinárodní a evropské úpravě, tj. mezinárodním smlouvám platným v ČR, organizacím, jichž je ČR členem, Euratomu a jeho sekundárnímu právu. Přitom je kladen důraz na jejich konkrétní funkci, jejich dnešní význam, ale i na původní záměr. Následuje analýza platného vnitrostátního atomového práva ČR, které je obsaženo převážně v atomovém zákoně a navazujících prováděcích předpisech. Poukazuje se zejména na zásady atomového práva, na uspořádání státní správy a působnost státních orgánů i dalších institucí, charakter činností při využívání ionizujícího záření a jaderné energie a na odpovědnost za jaderné škody. Druhým cílem práce je upozornit na chystanou novelizaci českého atomového prostřednictvím nového atomového zákona, jehož návrh je zatím projednáván Parlamentem ČR, ale jeho účinnost se předpokládá už od začátku...
|
|
|
České atomové právo
Künzel, Karel ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
88 Abstrakt Tématem práce je české atomové právo. Atomové právo lze charakterizovat jako soubor speciálních právních norem upravujících podmínky využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ochranu osob a životního prostředí před ionizujícím zářením, řešení radiačních nehod a nakládání s radioaktivními odpady. Jako takové upravuje atomové právo komplexně veškeré chování fyzických a právnických osob, které se zabývají činnostmi spojenými s jadernými materiály, ionizujícím zářením a přírodními zdroji ionizujícího záření. Oblast atomového práva velmi úzce souvisí s vědními obory zabývajícími se využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, a proto je na začátku této práce věnován prostor věcné problematice, jelikož její alespoň základní znalost je nezbytná pro porozumění atomovému právu. Úprava českého atomového práva ve svých ustanoveních také reflektuje nemalé množství platných mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie. Z tohoto důvodu se další část této práce stručně věnuje mezinárodní a evropské úpravě atomového práva. Neopomenuty jsou také významné mezinárodní organizace působící v této oblasti. Hlavní váha celé práce spočívá v části, která se týká přehledu a analýzy současné právní úpravy českého atomového práva. Systematika této části je plně v souladu s tím, jak je i v mezinárodních...
|
|
|
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
|
|
|
Informovanost klientů o ionizujícím záření na radiologickém oddělení
PETRÁŇOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností klientů o ionizujícím záření na radiologickém oddělení. Jejím cílem bylo porovnání znalostí klientů podstupujících vyšetření na radiologickém oddělení Nemocnice Strakonice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s. v oblasti ionizujícího záření. Součástí práce jsou dvě hypotézy, H1: znalosti klientů podstupujících vyšetření na radiologickém oddělení v Nemocnici Strakonice, a.s. a Nemocnici Písek, a.s. v oblasti ionizujícího záření budou srovnatelné a H2: znalosti klientů podstupujících vyšetření na radiologickém oddělení v Nemocnici Strakonice, a.s. a Nemocnici Písek, a.s v oblasti ionizujícího záření budou dosahovat 75 %. Pro dosažení cíle a k ověření hypotéz byl vyhotoven dotazník a tím bylo provedeno dotazníkové šetření vyhodnocené metodami deskriptivní a matematické statistiky. Uvedený dotazník obsahoval dvě nečíslované otázky informativního charakteru a 16 otázek zaměřených na základní vědomosti o ionizujícím záření. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 700 klientů z radiologického oddělení Nemocnice Strakonice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s. Z tohoto počtu byly však vyjmuty dotazníky, jež byly chybně vyplněné. Dle získaných dat z dotazníkového šetření vyplývá, že průměrná úspěšnost zodpovězených otázek byla pouhých 25 %, což je možné považovat za velmi podprůměrný výsledek. Klienti radiologického oddělení z Nemocnice Písek, a. s. byli úspěšní pouze ve 24 % a klienti z Nemocnice Strakonice, a.s. měli 26% úspěšnost. Vytyčených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly vyvráceny. Přínosem bakalářské práce je zejména získaný obraz o stavu informovanosti klientů o ionizujícím záření na radiologickém oddělení. Získaná data se mohou využít pro zlepšení informovanosti nejen klientů na radiologickém oddělení, ale i široké veřejnosti.
|
|
|
Radiační mimořádné události s radiologickými dopady v ČR
VAZAČ, Daniel
Ionizující záření je v současné době využíváno v mnoha oborech (radioterapie, nukleární medicína, urychlovače, defektoskopie, průmysl). Na odděleních nukleární medicíny jsou využívány zejména otevřené radionuklidové zdroje, na pracovištích radioterapie a při průmyslových aplikacích jsou to zpravidla uzavřené radionuklidové zdroje nebo tzv. generátory záření, jejichž hlavní komponentou je rentgenka. Samozřejmě zde existuje určité riziko vzniku nehodových expozičních situací. Těmto situacím je předcházeno systémem radiační ochrany a havarijní připravenosti. Většinu těchto opatření můžeme nalézt v dokumentu Vnitřní havarijní plán daného pracoviště. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace o radioaktivitě a zdrojích ionizujícího záření. Dále je v práci popsán systém radiační ochrany, biologické účinky ionizujícího záření (IZ), , veličiny využívané v radiační ochraně, lékařské aplikace IZ a využití IZ v průmyslu. Znění výzkumné otázky je následující: "Která pracoviště se zdroji ionizujícího záření na území ČR mají největší potenciál ke vzniku nehodové expoziční situaci s radiologickými dopady? Jako metodika výzkumu bylo zvoleno shromažďování informací z odborných publikací s touto tématikou. Dále probíhaly konzultace s radiologickými fyziky na oddělení nukleární medicíny a radioterapie v Nemocnici České Budějovice, a.s. a s inspektory SÚJB, kam jsou vzniklé radiační mimořádné události hlášeny. Součástí práce je i porovnání systému radiační ochrany a havarijní připravenosti na jednotlivých typech pracovišť. V praktické části jsou popsány typy pracovišť, která jsem mezi sebou porovnával. Konkrétně jsem se zaměřil na pracoviště využívající IZ v průmyslu a v medicíně, tedy defektoskopické pracoviště a pracoviště nukleární medicíny. Práce poskytuje přehled potenciálních a vzniklých radiačních mimořádných událostí a okolností, za kterých byl zaznamenán jejich výskyt. Cílem práce bylo porovnat pracoviště se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) a seřadit je podle možnosti vzniku radiační mimořádné události. Pomocí prosté analýzy byla zjištěna větší pravděpodobnost vzniku radiační mimořádné události na pracovišti průmyslové radiografie oproti pracovišti nukleární medicíny.
|
|
|
Radiační ochrana na oddělení nukleární medicíny
ANTONÍNOVÁ, Eva
Praxe na oddělení nukleární medicíny vyžaduje zapojení radiační ochrany s péčí o pacienty a bezpečností práce u radiačních pracovníků. Nukleární medicína zahrnuje manipulaci s radioaktivními látkami, které mohou způsobit vnější nebo vnitřní ozáření pracovníků. Velikost expozice závisí na druhu radionuklidu, velkosti energie, na pracovní činnosti, kterou pracovník vykonává v rámci oddělení. Veřejnost může být vystavena vnějšímu i vnitřnímu ozáření. Tématem diplomové práce je analýza současného stavu radiační ochrany na oddělení nukleární medicíny dle nové legislativy. Součástí práce je zhodnocení monitorování pracovníků a pacientů.Výsledky výzkumu průměrné roční efektivní dávky z celotělového ozáření u radiačních pracovníků se pohybovaly v rozmezí od 1,35 do 1,73 mSv a měsíční byla v rozmezí od 0,1 ? 0,65 mSv. Průměrná roční ekvivalentní dávka Hp (0,07) se pohybovala od 1,15 do 117,68 mSv. Nejnižší měsíční Hp (0,07) byla 0,07 mSv a nejvyšší byla 19,92 mSv. U pacientů vyšetřených SSK byly aplikované dávky o 4% nižší než diagnostická referenční úroveň a dávka u pacientů vyšetřených DSSL byla o 22% menší než DRÚ. Závěrem bylo zjištěno, že hodnoty z osobních dozimetrů se pohybovali pod limitem a u prstových dozimetrů ve dvou případech se dostaly hodnoty nad vyšetřovací úroveň. U ostatních pracovníků se hodnoty ve sledovaném období pohybovaly pod monitorovací úrovní. Aplikované dávky radiofarmak byly u sledované skupiny pacientů nižší než stanovené diagnostické referenční úrovně. Na základě prezentovaných výsledků lze konstatovat, že radiační ochrana je na oddělení nukleární medicíny Nemocnice Znojmo p.o. zajištěna v souladu s platnou legislativou.
|
host ::
RSS.