|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě (TLC) k frakcionaci huminových látek
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout a optimalizovat metodu frakcionace organické hmoty huminových látek (HL) pomocí tenkovrstevné chromatografie TLC. Standardy HL Pahokee Peat byly charakterizovány termochemickými a spektrometrickými technikami jako je termogravimetrie, elementární analýza, UV/Vis a infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. K fyzikálně-chemické charakterizaci organických frakcí bylo využito molekulové absorpční spektrometrie v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření a steady-state fluorescenční spektrometrie. Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluoroforů huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce odpovídající huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšší aromaticitou, střední molekulovou hmotností a v neposlední řadě i vyšším obsahem kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře. Naproti tomu organické frakce odpovídající proteinovým konstitučním jednotkám se vyznačovaly velmi nizkými hodnotami indexu humifikace, které vypovídají o mikrobiálním původu těchto organických látek během geneze HL Pahokee Peat.
|
|
|
Vliv katalytického systému na strukturu E/P kopolymerů
Kolomazník, Vít ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá strukturou etylen-propylenových kopolymerů (E/P kopolymerů) vyrobených polymerací v plynné fázi. Cílem bylo zjistit vliv použitých katalyzátorů na rozložení etylenových jednotek ve výsledném materiálu. Byly studovány tři kopolymery s majoritním obsahem propylenu připravené na komerčních Zieglerových Nattových katalyzátorech s interními donory (ID) na bázi diéteru nebo ftalátu. Kopolymery byly frakcionovány na základě schopnosti krystalizovat a podle molekulové hmotnosti. U jednotlivých frakcí byl pak pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR) určen hmotnostní obsah etylenu a rozložení etylenových jednotek v kopolymerním řetězci. Pomocí dalších strukturně analytických metod bylo zjištěno, že ftalátový interní donor podporuje za určitých podmínek k tvorbě etylenových bloků, zatímco diéterový ID tuto schopnost postrádá.
|
|
|
Formulation and testing of rifampicin-loaded branched polyesters nanoparticles
Balciarová, Andrea ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: doc. RNDr. Milan Dittrich, CSc. Študent: Andrea Balciarová Názov diplomovej práce: Formulácia a testovanie nanočastíc z vetvených polyesterov s rifampicínom V teoretickej časti prezentovanej práce je hlavná pozornosť venovaná pojednaniu o nanočasticiach určených pre cielenú distribúciu, ich typoch, štruktúre a nosičoch používaných pre ich prípravu. Ďalej je v tejto časti uvedený prehľad fyzikálne-chemických vlastností a metód prípravy polymérnych nanočastíc využiteľných pri formulácii farmaceutických produktov. Experimentálna časť práce je zameraná na štúdium vplyvu koncentrácie biodegradabilních polymérov, prítomnosti kationických tenzidov a rifampicínu ako modelovej liečivej látky na veľkosť a zeta-potenciál nanočastíc. Hlavná pozornosť je venovaná dekorovaniu nanočastíc anionickými biopolymérmi, kyselinou hyaluronovou a xanthanovou klovatinou. Bola vyskúšaná a otestovaná v rôznych súvislostiach jednoduchá metóda prípravy, využiteľná pre formuláciu nanosystémov ovplyvňujúcich cielene biologické funkcie.
|
|
| |
|
|
Formulation and testing of rifampicin-loaded branched polyesters nanoparticles
Balciarová, Andrea ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: doc. RNDr. Milan Dittrich, CSc. Študent: Andrea Balciarová Názov diplomovej práce: Formulácia a testovanie nanočastíc z vetvených polyesterov s rifampicínom V teoretickej časti prezentovanej práce je hlavná pozornosť venovaná pojednaniu o nanočasticiach určených pre cielenú distribúciu, ich typoch, štruktúre a nosičoch používaných pre ich prípravu. Ďalej je v tejto časti uvedený prehľad fyzikálne-chemických vlastností a metód prípravy polymérnych nanočastíc využiteľných pri formulácii farmaceutických produktov. Experimentálna časť práce je zameraná na štúdium vplyvu koncentrácie biodegradabilních polymérov, prítomnosti kationických tenzidov a rifampicínu ako modelovej liečivej látky na veľkosť a zeta-potenciál nanočastíc. Hlavná pozornosť je venovaná dekorovaniu nanočastíc anionickými biopolymérmi, kyselinou hyaluronovou a xanthanovou klovatinou. Bola vyskúšaná a otestovaná v rôznych súvislostiach jednoduchá metóda prípravy, využiteľná pre formuláciu nanosystémov ovplyvňujúcich cielene biologické funkcie.
|
|
| |
|
|
Assessment of phosphorus associated with Fe and Al (hydr)oxides in sediments and soils
JAN, Jiří
The established fractionation scheme of Psenner and Pucsko with consecutive BD and NaOH steps was shown to be ineffective in distinguishing between the stable crystalline (hydr)oxides and their more active amorphous and poorly crystalline forms. These forms highly vary in their ability to sorb P and thus in their ecological significance. Dissolution kinetics of the Fe and Al minerals were performed using both the BD and NaOH extraction solutions. The results were applied to modify the original fractionation scheme for better quantification of P associated with active Al and Fe (hydr)oxides, and better estimation of the amounts of these Fe and Al forms in soils and sediments.
|
|
|
Frakcionace a molekulární organizace huminových kyselin
Chytilová, Aneta ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou součástí přírodní organické hmoty vyskytující se všude kolem nás. Cílem této diplomové práce je prostudovat molekulární organizace, konformace huminových kyselin ve vodných roztocích, jelikož pořád vyvolávají řadu otázek. Zda jsou huminové kyseliny polymery, supramolekuly či tvoří micely, o tom se vědci z celého světa dohadují již delší dobu. S postupem času, díky novým technologiím, se však odklánějí od polymerního modelu a přiklánějí se spíše k supramolekulárnímu uspořádání huminových kyselin. Studovat složité huminové systémy však není jednoduché, jsou totiž polydisperzní a heterogenní, což značně komplikuje jakoukoliv jejich charakterizaci. Navíc jejich molekulární organizaci ovlivňuje řada faktorů jako např. pH, iontová síla apod. Pro studium konformace huminových kyselin byly připraveny koncentrační řady IHSS (mezinárodní asociace pro huminové látky) Leonardite huminových kyselin standardů ve čtyřech různých prostředích: 0,1 M NaOH, ve vodě s pH následně upraveným na hodnotu 12 (bazické prostředí), 0,1 M NaOH + 0,1 M HCl, 0,1 M NaCl (neutrální prostředí). Navíc byla provedena frakcionizace huminových kyselin za účelem zjednodušení složité struktury těchto látek. Připravené koncentrační řady byly charakterizovány za pomoci několika analytických metod jako je ultrafialová a viditelná spektrometrie, dynamický rozptyl světla, elektroforetický rozptyl světla, mikroreologie, gelová permeační chromatografie, potenciometrické stanovení pH a přímá konduktometrie. Diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci s tím, že byly využity odlišné huminové kyseliny. Z naměřených výsledků vyplývá, že studované systémy vykazují supramolekulární chování a v některých případech podléhají agregaci do větších celků (micel).
|
|
|
Využití difuzních technik při studiu reaktivity biokoloidů
Kalina, Michal ; Maršálek, Roman (oponent) ; Mráček, Aleš (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavní náplní této dizertační práce je využití jednoduchých difúzních technik pro studium transportu měďnatých iontů v systémech obsahujících huminové kyseliny s ohledem na další vlivy, které mohou na tento děj působit (struktura difúzního prostředí, interakce mezi transportovanou látkou a difúzním prostředím, selektivní blokace vazebných míst huminových kyselin). V experimentální části práce byly nejprve charakterizovány použité materiály (huminové kyseliny, huminový sol a huminový gel). Klíčovou oblast experimentální části práce představuje výběr a optimalizace jednoduchých laboratorních technik vhodných pro studium problematiky transportu kovových iontů v prostředí obsahující huminové kyseliny, s přihlédnutím na vzájemnou interakci komponent v systému. Získané difúzní charakteristiky byly v práci rovněž srovnány s daty stanovenými jednoduchými sorpčními experimenty. Dílčím úkolem experimentální části práce bylo rovněž posouzení působení základních fyzikálně-chemických parametrů studovaných materiálů na transportní jevy.
|
|
|
Plánování radioterapeutického výkonu
Slavíček, Tomáš ; Kolářová, Jana (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je uvést čtenáře do problematiky radioterapie, tedy poskytnout mu přehled základních metod a principů užívaných při léčbě onkologicky nemocných pacientů pomocí ionizujícího záření. První část práce je věnována fyzikálnímu popisu záření a způsobům jeho kvantifikace. Dále jsou zmíněny interakce záření s hmotou a účinky záření na živé buňky a tkáně. Následuje popis přístrojů užívaných při léčbě ionizujícím zářením a vysvětlení jednotlivých úkonů přípravy pacienta od lokalizace cílového místa až po vlastní ozáření. Závěrečná kapitola popisuje vytvořený program s grafickým prostředím, jež obsahuje klíčové prvky komerčních plánovacích systémů pro tvorbu ozařovacího plánu. Tento program využívá reálné CT snímky a poskytuje uživateli základní představu o tvorbě radioterapeutického plánu. Uživatel má k dispozici několik funkcí pro tvorbu a optimalizaci plánu. Výstupem programu je grafické znázornění prostorové distribuce dávky v těle pacienta.
|
host ::
RSS.