|
|
Technologie bezodtokových čistíren pro malé producenty odpadních vod
Škarpa, Pavel ; Němcová, Miroslava Pumprlová (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá hledáním nových možností likvidace odpadních vod. Teoretická část zahrnuje dnes známé postupy pro vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, stejně jako vyvážení odpadní vody po předchozí akumulaci. Dále je v teoretické části shrnuta legislativa České republiky týkající se likvidace odpadních vod. Část měření se zabývá novou potenciální možností, jímkou s předřazenou úpravou vody. Pokud je úprava prováděna na principu přírodní čistírny odpadních vod, lze snížit objem vody evapotranspirací. Proto je cílem práce stanovení reálné evapotranspirace vertikálního filtru, nalezení metodiky návrhu vertikálního filtru pro dosažení optimální evapotranspirace a vhodné technologické uspořádání. Dalším cílem je na základě dlouhodobých záznamů teploty vzduchu dostupných z databáze Českého hydrometeorologického ústavu. Průměrná denní evapotranspirace naměřená na laboratorním modelu dosáhla v září 2021 hodnoty 4,5 mm/den. V březnu 2022 dosáhla téměř 2 mm/den. Rovnice pro stanovení potenciální evapotranspirace aplikované ve výpočtové části práce dosáhly největší shody 67,5 % s evapotranspirací naměřenou na laboratorním modelu, a proto budou dále rozvíjeny s cílem dosažení mnohem vyšší spolehlivosti výpočtu.
|
|
|
Hydrological processes and dynamics in the changing climate and environment: Lessons learned from multiple temporal and spatial scales
Su, Ye ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent) ; van Meerveld, Hilda (oponent)
Hydrologické procesy a jejich dynamika v měnícím se klimatu a prostředí: Zkušenosti z výzkumu na různých časových a prostorových škálách Ye Su ABSTRAKT Změna klimatu představuje společně se změnami ve využívání a struktuře krajinného krytu (LULC) klíčové faktory, ovlivňující změny v hydrologických procesech a jejich dynamice v povodí. Tato práce se zaměřila na pochopení dopadu dlouhodobých změn klimatu i rychlých změn struktury krajiny, vyvolané různými faktory, např. intenzifikací zemědělství nebo disturbancílesa. Tyto procesy jsou zkoumány na různých prostorových a časových škálách a v odlišných přírodních prostředích. Klíčovou výzkumnou otázkou, provazující jednotlivé případové studie je - "jakáje reakce odtoku a souvisejícídynamiky hydrologických procesů na změny klimatu a změny LULC v povodí?". Výzkum je realizovaný ve dvou typech prostředí - na příkladu lesních horských povodí ve střední Evropě a dále povodí v semiaridních oblastech Střední Asie. Na prostorovéúrovni uceleného povodíje výzkum založen na dlouhodobých hydroklimatických datech, využitých pro statistické analýzy a hydro-klimatické modelování. K pochopení příčin a dynamiky změn hydrologických procesů v menších prostorových a časových měřítcích byly prováděny následující studie, studující podrobně mechaniku hydrologickýách procesy v malých...
|
|
|
Retence vody v krajině: vodní bilance modelového území
Kalianková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Retence vody v krajině je poměrně široké téma a opatření, kterými lze dosáhnout zvýšené retence vody, je velké množství. Tato práce se zabývá vodními nádržemi a přírodě blízkými opatřeními ve formě revitalizovaných vodních toků. Cílem této práce je na základě zjednodušeného výpočtu vodní bilance stanovit, které z těchto opatření je vhodnější ve vybraném modelovém území a za jakých podmínek. Vodní bilance se opírá zejména o výpočet evapotranspirace pomocí FAO Penman - Monteithovy rovnice. První část práce obsahuje rešerši zabývající se vodní bilancí a faktory, které ji ovlivňují. Dále se zabývá jednotlivými retenčními opatřeními a jejich funkcemi v období sucha a při povodňových událostech. Druhá část práce se zabývá výpočtem evapotranspirace, stanovením vodní bilance a jejím hodnocením. Z prezentovaných výpočtů se z pohledu míry evaporace jeví nejvýhodněji hluboké vodní nádrže, u nichž se dá očekávat evaporace nižší než u dalších situací, které byly vyhodnocovány v podmínkách modelového území. Práce zároveň poukazuje na důležitost evapotranspirace jakožto prvku vodní bilance a doporučuje ji stanovovat pro prvotní přiblížení lokální situace v průběhu plánování retenčních opatření. Klíčová slova: retence vody, vodní nádrž, přírodě blízké opatření, evapotranspirace, vodní bilance
|
|
|
Obecný bilanční srážko-odtokový model povodí
Černý, Vojtěch ; Knoppová, Kateřina (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Modelování srážko-odtokového procesu je jednou ze základních vědních dovedností v hydrologii. Srážko-odtokové modelování může napomoci lepšímu hospodaření s vodou, lepší manipulaci se zásobním objemem vodních nádrží nebo také snazší adaptaci na současné klimatické podmínky. Cílem diplomové práce je vytvořit funkční srážko-odtokový model, který vychází z bilančních rovnic založených na lumped bilančním principu hydrologického modelu. V práci je přistoupeno i k několika modifikacím obecného srážko-odtokového modelu. Při výpočtech jsou využity čtyři varianty stanovení denní evapotranspirace. Srážko-odtokový model je sestaven z teplotních dat a srážkových úhrnů v denním kroku. Praktická aplikace je provedena na dílčím povodí řeky Dyje, které se rozkládá nad vodní nádrží Vranov. Hlavním výstupem jsou řady denních průtoků, které byly získány z kalibrovaných srážko-odtokových modelů. Nejlepší srážko-odtokový model započítává vodu z tání sněhové pokrývky, hodnota kalibračního kritéria Nash-Sutcliffe tohoto modelu je 0,608. V diplomové práci je na závěr také provedena hydrologická simulace pro období 2021-2060.
|
|
|
Zhodnocení vlivu dřevin na stabilitu svahu v Žižkových sadech v Hradci Králové
Bradáčová, Alžběta
Dřeviny ve městech plní mnoho funkcí. Mezi nejdůležitější patří zlepšování mikroklimatu a udržování optimálního množství vody v půdě, čímž plní funkci meliorační a stabilizační. V této diplomové práci byl posuzován vliv stromů na množství a distribuci vody v půdě a potenciální následky jejich odstranění na vodní režim v půdě, s čímž je spojena i stabilita svahu na lokalitě zvané Severní terasy v části parku Žižkovy sady v Hradci Králové. V rámci studie bylo provedeno terénní šetření, jehož součástí byla analýza půdních vzorků pro dvě odlišné plochy charakterizující stromovou vegetaci a trávník. Od října 2015 do května 2017 byla na těchto dvou plochách měřena objemová půdní vlhkost. S celou lokalitou bylo následně v programu PERSiST pracováno jako s modelovým povodím. Výsledky vygenerované programem PERSiST podporují hypotézu, že stromy dokážou nejlépe odvodnit danou lokalitu v porovnání s ostatními kategoriemi druhů pozemků, tedy trávníkem a zástavbou. Modelová evapotranspirace je u stromů o 30 % vyšší než u trávníku a o 63 % vyšší než u zástavby, v důsledku toho je celkový modelový odtok v modelovaném období pod stromovou vegetací 70 mm, pod trávníkem 182 mm a u zástavby 437 mm. Stromová vegetace na lokalitě má tedy pozitivní vliv na odvodnění lokality prostřednictvím transpirace, na zadržení srážek pomocí intercepce a na snížení povrchového odtoku, s čímž je spojen i potenciální vznik eroze. Vyšší tloušťka kořenů a hloubka prokořenění také významně zvyšuje armaturní schopnost stromů. Důsledkem odstranění stromové vegetace by došlo k narušení srážko-odtokových poměrů, k destrukci stávajících svahů způsobené ztrátou armaturní schopnosti stromové vegetace a ke zvýšení infiltrace vody do půdního tělesa.
|
|
|
Hydrological processes and dynamics in the changing climate and environment: Lessons learned from multiple temporal and spatial scales
Su, Ye ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent) ; van Meerveld, Hilda (oponent)
Hydrologické procesy a jejich dynamika v měnícím se klimatu a prostředí: Zkušenosti z výzkumu na různých časových a prostorových škálách Ye Su ABSTRAKT Změna klimatu představuje společně se změnami ve využívání a struktuře krajinného krytu (LULC) klíčové faktory, ovlivňující změny v hydrologických procesech a jejich dynamice v povodí. Tato práce se zaměřila na pochopení dopadu dlouhodobých změn klimatu i rychlých změn struktury krajiny, vyvolané různými faktory, např. intenzifikací zemědělství nebo disturbancílesa. Tyto procesy jsou zkoumány na různých prostorových a časových škálách a v odlišných přírodních prostředích. Klíčovou výzkumnou otázkou, provazující jednotlivé případové studie je - "jakáje reakce odtoku a souvisejícídynamiky hydrologických procesů na změny klimatu a změny LULC v povodí?". Výzkum je realizovaný ve dvou typech prostředí - na příkladu lesních horských povodí ve střední Evropě a dále povodí v semiaridních oblastech Střední Asie. Na prostorovéúrovni uceleného povodíje výzkum založen na dlouhodobých hydroklimatických datech, využitých pro statistické analýzy a hydro-klimatické modelování. K pochopení příčin a dynamiky změn hydrologických procesů v menších prostorových a časových měřítcích byly prováděny následující studie, studující podrobně mechaniku hydrologickýách procesy v malých...
|
|
|
Retence půdní vody v krajině
Hřebejková, Barbora ; Šípek, Václav (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Retence vody v krajině patří z důvodu změny klimatu v současnosti mezi velmi aktuální témata. Je ovlivňována řadou faktorů, které způsobují její proměnlivost v prostoru i čase. Cílem této práce je zodpovědět otázku, jaký je dlouhodobý vývoj retence vody v krajině a zároveň objasnit, jaký vliv mají vybrané druhy vegetačního porostu na vývoj vlhkosti půdy pod ním. První část je zaměřena na literární přehled fyzikálních charakteristik půd, interakci vody v půdě a způsoby měření půdní vlhkosti. S cílem uspořádat základní poznatky o půdě a jejích vlastnostech, zejména pak ve vztahu s půdní vodou. Dále jsou představeny jednotlivé metody měření půdní vlhkosti s ohledem na jejich limity. Druhá část práce je zaměřena na rozbor vybraných studií, týkajících se jednak dlouhodobého vývoje retence vody v krajině a zároveň vlivu různých druhů vegetace na režim půdní vody. Kvůli technické náročnosti se bohužel jen velmi málo studií věnuje dlouhodobému měření půdní vody pomocí přímých metod, a proto jsou výsledky většinou omezeny na vyhodnocení retence vody v krajině pomocí hydropedologických modelů. Závěrečná část práce diskutuje a kriticky hodnotí výsledky studií, které se doposud zabývaly vlivem druhu vegetačního pokryvu na retenci vody v krajině a jejím dlouhodobým vývojem. Klíčová slova: retence vody, půdní...
|
|
|
Teplotně-vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance různě obhospodařovaných ploch
ŠACHL, Jiří
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl poznat a zhodnotit vliv vegetačního krytu na klima, především na úrovni mikroklimatu několika různých vegetačních porostů až na úrovni krajiny jako celku. Práce popisuje problematiku vlivu vegetačního krytu krajiny na energetické toky, především na přeměnu solární energie a vlivu na koloběh vody v krajině. Byly sledovány teplotně-vlhkostní charakteristiky, energetické toky a jejich ukazatele (Bowenův poměr, evaporativní frakce) několika vybraných typů porostů často se vyskytujících v zemědělské krajině (jetel luční - Trifolium pratense L., pšenice setá - Triticum aestivum L., brambor - Solanum tuberosum L., trvalý travní porost (TTP) a mokřadní porost převážně s lučním porostem vysokých ostřic (např. Carex acuta L. a Glyceria maxima (Hartman.) Holmberg.) v průběhu vegetační sezóny. Z výsledků vyplývá přímá závislost mezi hodnotami dopadajícího slunečního záření a množstvím energie přeměněné do latentního tepla výparu nebo na zjevné (pocitové) teplo, vyjádřené prostřednictvím evapotranspirace. Vyhodnocením dat se potvrdily teoretické úvahy o vlivu vegetačního krytu na mikroklima ovlivňováním teploty a vlhkosti vzduchu ve svém okolí. Průběhy teplotně-vlhkostních charakteristik se lišily mezi sledovanými stanovišti, z čehož je patrné, že různé typy porostů ovlivňují mikroklima rozdílně. Dále lze z výsledků odvodit, že vyvinutá vegetace dobře zásobená vodou se významným způsobem podílí na koloběhu vody v krajině.
|
|
|
Funkce komplexu exocyst v regulaci dynamiky průduchů
Röder, Matěj ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Burketová, Lenka (oponent)
Průduchy jsou struktury v pokožce rostliny, které plochou své průduchové štěrbiny regulují propojení vnějšího a vnitřního prostoru rostliny. Na vývoji průduchového vzoru se podílí velké množství vnitřních a vnějších signálů. Během průduchových pohybů prodělávají svěrací buňky značnou změnu svého objemu a povrchu. Protože roztažitelnost biologických membrán je výrazně omezena, tak tato změna plochy musí být kompenzována pohybem membránového materiálu v buňce. Většina tohoto pohybu se děje mezi endozomálními kompartmenty a cytoplazmatickou membránou. Komplex exocyst je proteinový komplex zajištující správné cílení sekretorických váčků do jejich místa určení na plazmatické membráně. Funkce tohoto komplexu je nezbytná pro mnoho buněčných procesů vyžadujících přesné zacílení sekrece. Mutace v genu Exo70B1 způsobuje odlišný vývoj průduchového vzoru, kdy u mutanta exo70B1 se velikost průduchů liší v závislosti na kultivačních podmínkách mnohem více než u nemutantních rostlin. Protein EXO70B1 se také přímo podílí na dynamice průduchů, kdy mutant exo70B1 má zpomalené otevírání průduchů na světle. Toto přímé zapojení je možno pozorovat i na proteinu EXO70B1 značeném fluorescenční sondou, který během průduchových pohybů mění svou lokalizaci. Žádný z těchto fenotypových projevů není způsoben akumulací kyseliny...
|
|
|
Hydrologická bilance horských jezer bez povrchového odtoku
Kohn, Tomáš ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní práce je literární rešerše na téma hydrologická bilance horských jezer se zaměřením na jezera, kde není možné přímo měřit odtok, tzn. bez povrchového odtoku, či s výrazným zastoupením průsaku na odtokové bilanci. Práce se postupně zabývá metodami sběru dat jednotlivých vstupů vody do systému. Dále jsou zde stručně zpracovány techniky sledování proudění podzemní vody a v neposlední řadě jsou zde zmíněny obecné možnosti modelování hydrologických procesů.
|
host ::
RSS.