|
Problematika stanovení cínu v environmentálních matricích
Bušinová, Markéta ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá v rešeršní části především obsahem cínu ve složkách životního prostředí, jeho koloběhu v nich a možnostmi stanovení cínu v životním prostředí. Shrnuje dostupné informace o vlastnostech cínu a jeho sloučenin, výskytu a koloběhu cínu ve složkách životního prostředí. Dále se zaměřuje na stanovení cínu ve složkách životního prostředí, pozornost je věnována především stanovení celkového obsahu cínu s využitím metody ET-AAS. Experimentální část je zaměřena na optimalizaci metody stanovení na ET-AAS a výběr vhodného extrakčního postupu pro stanovení celkového obsahu cínu v půdách a sedimentu. Nejvhodnější postup stanovení cínu na ET-AAS byl aplikován na vzorky půdy, sedimentu a vody. Jako optimální modifikátor matrice pro byl zvolen roztok Pd(NO3)2 v 5 % kyselině askorbové, optimální pyrolýzní teplota byla 1400 °C a teplota atomizace 2400 °C. Ani jeden z posuzovaných postupů extrakce nebyl shledán jako vhodný postup pro potřeby stanovení cínu v environmentálních vzorcích a je třeba dalších prací, které by optimalizovaly metodu separace.
|
| |
|
Korozní degradace hořčíkových slitin v SBF roztocích
Ročňáková, Ivana ; Horynová, Miroslava (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Hořčíkové slitiny jsou v současnosti, z důvodu kombinace dobrých mechanickým vlastností a nízké hustotě hořčíku, používány v mnoha odvětvích lidské činnosti, hlavně v leteckém a automobilovém průmyslu. V poslední době je ovšem věnována pozornost také možnosti použití hořčíkových slitin v oblasti medicíny, zejména díky chemickým vlastnostem hořčíku. Diplomová práce je zaměřena na hodnocení korozního chování slitiny AZ31 a slitiny AZ61 v SBF roztocích, což jsou roztoky simulující tělní tekutiny. Slitiny byly podrobeny imerzní zkoušce v Hankových roztocích pro časové rozpětí 24 až 1008 hodin. Proces koroze byl hodnocen v závislosti na několika faktorech: složení slitiny, čas a změny pH. V práci je také detailně popsána metodika stanovení hořčíku a zinku metodou plamenové absorpční spektrometrie (F AAS). Stanovení hliníku bylo provedeno metodou atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací (ET AAS).
|
|
Spektrofotometrické stanovení chromu(III) organickými činidly
Nevrlá, Jana ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena především na fyzikální a chemické vlastnosti chromu, jeho toxicitu a možnostmi vstupu různých forem chromu do životního prostředí. Dále jsou zde popsány nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu ve vodách, včetně způsobů úpravy a prekoncentrace vzorků vod. Předmětem experimentální části je optimalizace a zhodnocení podmínek spektrofotometrického stanovení Cr(III) vybranými organickými činidly (chromazurolem S, eriochromcyaninem R, 4-(2-thiazolylazo)rezorcinolem) a jejich srovnání se stanovením celkového chromu, jako Cr(III), pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací. Analytický postup spektrofotometrického stanovení chromu s chromazurolem S, který byl shledán jako nejvhodnější, byl spolu s ET-AAS aplikován na reálné vzorky vod.
|
|
Stanovení rtuti v rybách a v rybích produktech
Kroupová, Kateřina ; Ing.Tomáš Gregor, Ph.D. (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá výskytem různých chemických forem rtuti v životním prostředí a popisuje analytické techniky používané ke stanovení rtuti v biologických materiálech. V praktické části byla stanovena koncentrace rtuti ve 14 vzorcích ryb a rybích výrobků reprezentujících běžný spotřební koš. Analýza byla provedena pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány a konzultovány s platnou legislativní normou EU.
|
|
Zhodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti řeky Jihlavy těžkými kovy
Marek, Milan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá půdou a sedimenty z pohledu životního prostředí. Pro vybrané rizikové prvky – měď, kadmium, olovo a rtuť, které jsou blíže specifikovány, jsou uvedeny limitní koncentrace a metody stanovení v půdě a sedimentech. Studovanou lokalitou pro zhodnocení znečištění půd a sedimentů bylo vybráno město Jihlava a jeho okolí. V rámci této práce byly odebrány vzorky půd a sedimentů řeky Jihlavy, ve kterých byly stanoveny obsahy kadmia, mědi, olova a rtuti s využitím atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, ET-AAS, AMA 254). Z naměřených výsledků bylo vyhodnoceno zatížení půd a sedimentů řeky Jihlavy vybranými rizikovými prvky.
|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
|
Rtuť v odpadních vodách
Paříková, Lucie ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
V období od listopadu do dubna akademického roku 2007/2008 byl monitorován obsah rtuti a její formy v odpadních vodách Fakulty chemické VUT v Brně. Rtuť byla stanovována jako celková rtuť metodou atomové absorpční spektrometrie a v (bio)dostupných formách technikou difuzního gradientu v tenkém filmu.
|
| |
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|