|
|
Zkušenosti pacientů léčených akupunkturou
Kameníková, Lucie ; Pokladníková, Jitka (vedoucí práce) ; Mencáková, Andrea (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Student: Lucie Kameníková Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jitka Pokladníková, Ph.D. Název diplomové práce: Zkušenosti pacientů léčených akupunkturou Úvod: Akupunktura i další metody komplementární a alternativní medicíny (KAM) nabývají na významu. V České republice doposud nebyla provedena studie, která by se zabývala informovaností a zkušenostmi pacientů s akupunkturou a jinými metodami KAM a také otázkou, zda by se i po vlastní zkušenosti na tyto metody opět obrátili. Cíl: Posouzení zkušeností s akupunkturou u pacientů trpících migrénou. Oblastmi zájmu byly informovanost pacientů o akupunktuře, jejich motivace vyzkoušet akupunkturu jako alternativní metodu své léčby, jejich zkušenosti s dalšími metodami KAM a chování v budoucnosti po absolvování akupunktury. Metodika: V období od 19. 9. 2015 do 18. 5. 2016 byly vedeny s vybranými pacienty semistrukturované rozhovory. Přepsané rozhovory byly kódovány v programu MAXQDA 12 a vyhodnoceny metodou obsahové analýzy. Výsledky: Byla identifikována témata související s informovaností pacientů v oblastech KAM, včetně akupunktury, dále důvody, které vedly k vyhledání této terapie a informace, jak by se léčili po zkušenostech s akupunkturou v budoucnu. Závěr: Jak vyplynulo z dalšího zkoumání v rámci...
|
|
|
Péče o pacienty na High-Flow Nasal Oxygen terapii během pandemie COVID-19 z pohledu sester standardního oddělení
Škodová, Tereza ; Arientová, Simona (vedoucí práce) ; Míca, Patrik (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi sester standardního oddělení s péčí o COVID-19 pozitivní pacienty, kteří byli pro respirační selhání na podpoře vysokoprůtokovým kyslíkem (HFNO).Výzkumné šetření probíhalo na Klinice infekčních nemocí v Ústřední vojenské nemocnici, kde se tato léčebná metoda implementovala během pandemie COVID-19. Práce je členěna na dvě části, kde se v teoretické části věnuje onemocnění COVID-19, HFNO terapii, přístroji AIRVO 2 a samotné péči o pacienty během pandemie. Druhá část je část praktická, která probíhala jako kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření a kvalitativní výzkum prostřednictvím rozhovorů se sestrami. Cílem práce bylo zjistit, jak sestry standardního oddělení pohlížejí na péči o pacienty vyžadující HFNO podporu a současně zjistit, zda je vhodné, aby tito pacienti byli hospitalizování na standardním oddělení. Klíčová slova: HFNO terapie, COVID-19, standardní oddělení, sestry, zkušenosti
|
|
|
Partnerství a klientský přístup ve spolupráci rodiny a školy
Slancová, Ladislava ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Teoretická část se zabývá významem partnerství a spolupráce rodiny a školy. Zaměřuje se na různé formy a způsoby spolupráce rodiny a školy, které ovlivňují spolupráci a dobré vzdělávací klima pro žáky. Přibližuje inovativní komunikaci v době uzavření škol. Empirická část se zabývá výzkumem komunikace mezi rodiči a školou na vybrané škole. Využívá formu strukturovaného rozhovoru, ohniskové skupiny a dotazníků pro rodiče a pedagogy. Mapuje spolupráci školy s rodinou za běžného provozu i v době distanční výuky. KLÍČOVÁ SLOVA škola, učitel, rodina, žák, spolupráce rodiny a školy, první stupeň základní školy, zkušenosti, názory, dotazník, partnerství, klientský přístup, distanční výuky
|
|
|
Autentické zkušenosti a doporučení olympijských vítězů k budování mentální odolnosti a zvládání psychologických důsledků zdravotních problémů.
Svoboda, David ; Suchý, Jiří (vedoucí práce) ; Harbichová, Ivana (oponent)
Autor: Bc. David Svoboda Název: Autentické zkušenosti a doporučení olympijských vítězů k budování mentální odolnosti a zvládání psychologických důsledků zdravotních problémů. Cíl: Protože neexistuje mnoho výzkumů a publikací o psychologických důsledcích vyvolaných zdravotními problémy v kariéře vrcholových sportovců, hlavním účelem šetření bylo analyzovat autentické zkušenosti a doporučení, jak vybraní olympijští vítězové tato období prožívali, jaké s tím mají zkušenosti a co by v této souvislosti doporučili ostatním sportovcům z pohledu budování jejich mentální odolnosti. Dále se pokusíme odhalit případné souvislosti mezi zdravím a mentální odolností sportovců. Dalším cílem je shrnutí těchto poznatků do validních doporučení pro ostatní sportovce. Metody: Pro získání podrobných informací jsme zvolili kvalitativní metodu šetření pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami (Hendl, 2005). Řízený rozhovor jsme uskutečnili celkem s devíti olympijskými vítězi a skládal se z dvanácti základních otázek, které jsme pro přehlednost rozdělili na tři hlavní okruhy, patřila to oblast mentální odolnosti sportovce, oblast zdravotních problémů sportovců a jejich následné reakce a názory a doporučení respondentů. Výsledky byly podrobeny analýze s cílem pochopit a vysvětlit procesy dané problematiky a...
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Porovnání holistické ošetřovatelské péče v České republice a v Thajsku z pohledu místních studentů
WALTEROVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zmapovat holistickou ošetřovatelskou péči v České republice a v Thajsku z pohledu studentů programu ošetřovatelství, kteří absolvovali odbornou stáž v Thajsku, a následně ji porovnat. Teoretická část se nejdříve věnuje definici holismu, holistické ošetřovatelské péči, potřebám člověka a jejich uspokojování a teoretickým aspektům ošetřovatelství, které je pomáhají naplňovat. Dále se zabývá sociokulturním a náboženským pozadím v České republice a v Thajsku, místním vzděláváním sester a zdravotní péči. Empirická část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru s absolventy stáže v Thajsku, které byly doplněny rozhovory realizovanými psanou formou s thajskými studenty ošetřovatelství. Rozhovory s českými informanty byly uskutečněny přes sociální sítě, zaznamenány ve zvukové podobě a následně přepsány. Společně s rozhovory od thajských studentů byly zpracovány metodou otevřeného kódování pomocí techniky "tužka - papír". Výsledky výzkumného šetření jsou rozděleny do pěti kategorií. První kategorie ověřuje znalost definice holistické ošetřovatelské péče a nabízí subjektivní pohled informantů na holistickou ošetřovatelskou péči. Druhá a třetí kategorie se odděleně zabývá zhodnocením ošetřovatelské péče v České republice a v Thajsku a sociokulturními a náboženskými normami, které ji ovlivňují. Čtvrtá kategorie porovnává největší rozdíly v holistické ošetřovatelské péči mezi Thajskem a Českou republikou. Poslední kategorie se věnuje možnostem, jak se v České republice inspirovat v poskytování holistické ošetřovatelské péče od thajských kolegů. Práce poskytuje pohled na rozdílnou aplikaci holismu do ošetřovatelské praxe v zemích, jejichž kultura je velice odlišná. Pro českou praxi nabízí inspiraci, jak zkvalitnit uspokojování potřeb pacientů na základě zážitků z jiného státu.
|
|
|
Zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky v následujícím znění: "S jakým typem agresivního chování ze strany klientů se sestry pracující v domovech pro seniory setkávají?", "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci předcházení agresivnímu chování klientů?" a "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci zvládání agresivního chování klientů?" Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet otázek, z toho první tři otázky sloužily k zjištění identifikačních údajů informantů. V případě potřeby byly kladeny také doplňující otázky. Podklad pro rozhovor je součástí této práce jako příloha č.1. Otázky byly koncipovány tak, aby co nejlépe odhalily zkušenosti sester v oblasti problematiky agrese klientů. Zaměřeny byly především na jednání s agresivním klientem, prevenci a příčiny agrese, dopad agrese na psychickou pohodu sester a také na znalosti sester v oblasti dané problematiky. Výzkumný soubor byl tvořen celkem sedmi všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly v různých domovech pro seniory. Rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou začleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií, do kterých byly rozděleny pro lepší přehlednost. Tyto kategorie přehledně popisují jednotlivé zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na ošetřovatelkou péči o agresivního klienta v domově pro seniory. Z výzkumného šetření vyplývá, že každá z dotazovaných sester se již s agresivním chováním klienta setkala, převážně s agresí verbální. Informantky udávají, že agresi řeší především individuálně na základě předchozích zkušeností s klientem, stejně tak volí i prevenci.
|
|
|
Fenomén střídavé péče z pohledu sociální práce
PROKOPOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá fenoménem střídavé péče. Cílem je zjistit, jaké mají pracovníci a pracovnice v sociální práci zkušenosti s rodiči, kteří žádají, či už mají dítě ve střídavé péči. Dále zjistit, jaké nástroje sociální práce nabízí v pomoci rodinám se střídavou péčí. Byla zvolena jedna výzkumná otázka, kterou se zkoumalo, s jakými problémy se sociální pracovníci se setkávají u rodičů, kteří žádají o střídavou péči. Tato práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části byla popsána rodina a rozpad rodiny, orgán sociálně-právní ochrany dětí a střídavá péče. Praktická část se zabývá výzkumem, pro jehož zpracování byla aplikována strategie kvalitativního výzkumu. V souladu s touto strategií byla použita metoda dotazování spolu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování. Jednotlivé kódy byly následně přiřazeny do kategorií a vloženy do tabulky. Výzkum ukázal, že zkušenosti sociálních pracovnic jsou prakticky stejné. V mnoha věcech se shodují a v několika názorech ne. Většina odpovědí směřovala k dítěti, které je ve všech případech nejvyšším zájmem v procesu nařízení střídavě péče. Tuto bakalářskou práci mohou využít lidé, kteří se zajímají o problematiku střídavé péče a kteří se chtějí dozvědět informace z pohledu zkušených sociálních pracovníků.
|
|
|
Nepříbuzenská pěstounská péče
DVOŘÁKOVÁ, Iveta
Tato práce se zabývá nepříbuzenskou pěstounskou péčí. Cílem je zjistit názory a zkušenosti pěstounů s nepříbuzenskou pěstounskou péčí. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky: 1. "Jaká jsou pozitiva pěstounské péče z pohledu nepříbuzenských pěstounů?" 2. "Jaká jsou negativa pěstounské péče z pohledu nepříbuzenských pěstounů?" Práce se člení na teoretickou a praktickou část, kdy v teoretické části byly ve zkratce popsány instituty náhradní rodinné péče a problematika pěstounské péče. Konkrétně byla popsána motivace, rozdělení, dávky, práva a povinnosti, proces zprostředkování, ukončení pěstounské péče, dále problematika doprovázení a činnost orgánů sociálně právní ochrany dětí. Praktickou část jsem zpracovala pomocí kvalitativní strategie, metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsem vedla s nepříbuzenskými pěstounkami, které jsem oslovovala na základě metody snowball sampling. Rozhovory jsem vyhodnocovala metodou otevřeného kódování, na základě kterého jsem vytvořila sedm kategorií. Výzkumem bylo zjištěno, že pěstounsky mají pozitivní i negativní zkušenosti s pěstounskou péčí. Na základě vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že by systém pěstounské péče potřeboval v některých oblastech inovovat. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro další výzkum nebo pro vylepšení systému pěstounské péče. Dále mohou sloužit jako studijní materiál, ale i jako příručka pro zájemce o nepříbuzenskou pěstounskou péči.
|
|
|
Školní zkušenosti jihočeských Punkerů v 80. a 90. letech 20. století
KOPECKÁ, Barbora
Bakalářská práce se bude zabývat členy jihočeské punkové subkultury generace narozené v letech 1970-1980 a jejich zkušenostmi se školským systémem v 80. a 90. letech. Zaměřena bude zejména na vnímání školy, spolužáků, učitelů a studijní výsledky respondentů, resp. jejich vzdělanostní dráhy zejména v kontextu společenských změn roku 1989. V teoretické části bude vysvětlen pojem punk a základní informace o něm. Empirická část bude realizována pomocí kvalitativního výzkumu ve formě strukturovaných rozhovorů, které budou následně interpretovány. Cílem práce bude také objasnit motivy připojení se k subkultuře a její následný vliv na školní docházku a studium člověka. Základní diskutovanou otázkou bude, zda punk znamenal rozchod se školním systémem, nebo zda byl subkulturou, jejíž členové absolvovali běžné studijní dráhy. Dále nás bude zajímat, jak vypadalo vzdělávání a kariérní dráhy těchto lidí po odchodu z punkové subkultury.
|
host ::
RSS.