|
|
Domácí telefonní ústředna pro VoIP
Bílek, Tomáš ; Ščuglík, František (oponent) ; Ráb, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá praktickým využitím VoIP technologie v kombinaci s opensource softwarovou pobočkovou ústřednou Asterisk v domácnosti. Podstatnou částí práce je popis funkce jednotlivých částí veřejné komutované telefonní sítě a sítě VoIP. Jsou popsány principy digitalizace hlasu,nejpoužívanější kodeky a některé protokoly hlasových bran. Zakončení tvoří návrh využití technologie VoIP v domácnosti a jeho následná realizace a ověření v praxi.
|
|
|
SDL model pro Source Specific Multicast
Záň, Stanislav ; Skořepa, Michal (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou síťové komunikace s použitím metody Source Specific Multicast. Zaměřuje se na problematiku, přihlašování, odhlašování a administrace klientů v multicastové skupině a protokolu IGMP, který má toto na starost. Dále na problematiku signalizace mezi zdrojem dat a přihlášenými klienty, kteří data odebírají. V úvodu této práce je rozebrána problematika multicastové komunikace. Následuje kapitola se zaměřením na metodu Source–Specific Multicast (SSM). Další kapitola se zaměřuje na rozbor používaných protokolů potřebných k distribuci datového vysílání pomocí SSM ve směru od zdroje vysílání ke klientům a opačně. Následující kapitola se zabývá signalizací komunikace v SSM, zvláště se zaměřuje na použití metody přeposílání paketů a metody spojování paketů ve zdroji. Kapitola také uvádí základní matematické vztahy pro výpočet odesílání signalizace a navrhuje také možná řešení a postupy pro zjednodušení komunikace a zmenšení zpoždění, které je pro signalizaci důležitou vlastností. Následně už se práce zabývá rozdíly obou používaných metod signalizace. Na znalostech získaných teoretickými poznatky je v praktické části navržena aplikace simulující komunikaci klientů a zdroje v SSM multicastu. Daná problematika je vysvětlena v MSC diagramech. Aplikace také simuluje reálné chování komunikace za použití obou signalizačních metod v závislostech na počtu klientů a použité metodě signalizace. V poslední kapitole jsou výsledky simulace za použití obou signalizačních metod zhodnoceny.
|
|
|
Emulátor Registru uživatelů mobilní sítě
Juránek, Michal ; Ráb, Jaroslav (oponent) ; Ščuglík, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce prezentuje základní strukturu a entity v mobilní síti GSM. Představuje principy signalizace se zaměřením na páteřní síť pomocí signalizačních systémů SS7 a SIGTRAN. Jsou uvedeny vybrané vrstvy protokolů a popisy některých signalizačních zpráv. Práce je zakončena návrhem a implementací aplikace emulující domovský registr uživatelů mobilní sítě.
|
|
|
Řešení bezpečnosti v IMS
Porubský, Tomáš ; Rášo, Ondřej (oponent) ; Mácha, Tomáš (vedoucí práce)
V mé diplomové práci nejprve představuji obecnou architekturu sítě IMS (IP Multimedia Subsystem). Jde zejména o databázi účastníků HSS (Home Subscriber Server) a SLF (Subscription Locator Function), dále pak SIP servery CSCF (Call Session Control Functions), zpracovávající SIP signalizaci, poté aplikační servery AS (Application Server), vykonávající služby atd. Dále se zaměřuji na registraci účastníků v síti IMS s výpisem přenášených zpráv a popis jednotlivých rozhraní, které se v této síti používají. Mezi nejdůležitější zde patří rozhraní Gm, Mw, Cx, Dx a Sh. Následně zde popisuji problematiku bezpečnosti v IMS, která se dělí na zabezpečení přístupu a síťovou bezpečnost. Poté přistupuji k samotné realizaci IMS sítě v open source systému Open IMS Core pod linuxovým operačním systémem. Zde popisuji průběh od samotné instalace tohoto systému, přes konfiguraci všech potřebných prvků sítě, až po samotnou komunikaci účastníku. V této části také provádím analýzu přenášené komunikace, jak při samotné registraci, tak i při následné komunikaci. V závěru jsem vytvořil laboratorní úlohu se zaměřením na tento systém Open IMS Core. Studenti se zde seznámí s architekturou a principem fungování sítí založených na technologii IMS, s jednotlivými prvky, nutnými pro provoz této sítě a jejich základním nastavením. Studenti si dále vyzkouší jednoduchou analýzu zachycené komunikace.
|
|
|
Možnosti vazby softswitche Asterisk na pobočkové ústředny 4. generace
Halamík, Zdeněk ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Šilhavý, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o možnostech vazby softswitche Asterisk na pobočkové ústředny 4. generace. Jedná se o vytvoření sítě nové generace, tzv. NGN, v rámci konvergence stávajících telekomunikačních sítí na počítačové IP sítě. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. V úvodu je popsán generační vývoj pobočkových ústředen, princip digitalizace hlasu, kodeky a signalizace používané v TDM i VoIP sítích. Hlavním předmětem této práce je konfigurace softwarové ústředny Asterisk pro připojení k PBX Alcatel 4400 a k veřejné telefonní síti PSTN. Dalším cílem této práce byla konfigurace ústředny Alcatel a diagnostika a popis CCS a CAS signalizace na E1 rozhraní. V závěru diplomové práce jsou shrnuty výhody NGN sítí a jejich využití do budoucna.
|
|
|
Role of β-arrestin in μ-opioid and TRPV1 receptor signalling
Nagy Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Roubalová, Lenka (oponent)
β-Arrestin se řadí do rodiny proteinů, které mají velký vliv nejen na signalizaci GPCR, ale jeho role je i u membránových kanálů, dále má své vlastní signální kaskády nebo jako tzv. "scaffold" protein atd. V této práci jsme si dali za cíl studovat roli β-arrestinu na chování MOR v plazmatické membráně, signalizaci MOR a vliv na funkci AC. Jeho roli jsme zkoumali za pomoci siRNA metody, díky které se sníží exprese obou izoforem β- arrestinu. Dále jsme se zaměřili na zkoumání role β-arrestinu2 v komunikaci mezi MOR a TRPV1 kanálem, kdy tyto dva receptory jsou důležitou součástí přenosu bolesti. K tomuto účelu jsme použili buňky HEK293 stabilně exprimující MOR-YFP nebo transientně transfektované TRPV1-CFP. Zjistili jsme, že obě izoformy β-arrestinu mají vliv na laterální mobilitu MOR v plazmatické membráně a umlčení jedné nebo druhé izoformy β-arrestinu zabrání změně difúze MOR v plasmaticke membráně vyvolané agonisty MOR. Zajímavé je, že umlčení β-arestinu1 snižuje internalizaci MOR vyvolanou endogenním agonistou endomorfinem-2. Na druhou stranu umlčení β-arrestinu2 nemělo téměř žádný efekt na internalizaci MOR vyvolanou endomorfinem-2. Obě izoformy navíc vykazují odlišný vliv na inhibici AC vyvolanou agonisty MOR. Aktivita AC indukovaná forskolinem byla zvýšena v buňkách s nedostatkem β-arestinu2 a...
|
|
|
Fyziologická funkčnost preptinu a jeho analogů
Mrázková, Lucie ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Obšilová, Veronika (oponent)
Preptin je 34 aminokyselin dlouhý peptid, který je odvozený z pro-IGF2, kde se vyštěpuje z jeho E-domény a vzniká společně s maturovaným IGF2. V mojí diplomové práci jsme připra- vili dva plně dlouhé preptiny (myší a lidský) a 8 analogů preptinu (fragmenty s nebo bez olefi- nové metathese). Plně dlouhé preptiny, stejně jako preptinové fragmenty jsme syntetizovali syntézou peptidů na pevné fázi. Myší nebo lidský preptin nám sloužil jako referenční molekula pro srovnávání s výsledky biologických testů preptinových analogů. Všechny látky byly testo- vány na různé biologické aktivity, abychom více ozřejmili efekt preptinu jako možné biolo- gicky aktivní látky. Testovali jsme vliv na sekreci inzulínu v pankreatických β-buňkách, ne- přímo jsme zkoumali vliv na proliferaci kostních buněk a pokoušeli jsme se přiblížit odhalení možného receptoru pro preptin. Ze všech výsledků nám vyšlo, že ačkoliv má preptin nebo ně- které jeho analogy vyšší efekt než kontrolní vzorky, výsledky nejsou konzistentní a efekt není signifikantně vyšší. V hledání receptoru jsme neuspěli, přestože jsme s radioaktivně značeným preptinem udělali množství saturačních experimentů na mnoha typech buněk. Na začátku jsme vazebnými experimenty také vyloučili možnost, že je preptin schopen vázat se na stejné recep- tory jako IGF2, což...
|
|
|
Role of the cannabinoid system in neurodegenerative processes
Akantisová, Lucia ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Búran, Peter (oponent)
Endokanabinoidný systém (ECD) sa podieľa na významnom počte fyziologických funkcii centrálnom a periférnom nervovom systéme. ECD pozostáva z kanabinoidných receptorov (CB1 a CB2), endogénnych ligandov (ANA, 2 AG) a enzymatického aparátu potrebného na syntézu (NAPE a DAGL) a degradáciu (FAAH, MAG). V ľudskom mozgu je kanabinoidný receptor CB1 najrozšírenejší v rámci skupiny receptorov, ktoré sa viažu na G proteíny. Signalizačné mechanizmy týchto proteínov sa podieľajú na celkovej homeostáze organizmu. Svojou aktivitou ovplyvňujú koncentrácie druhých poslov, aktivitu iontových kanálov, výlev neurotransmiterov a regulujú imunitné odpovede. V tejto súvislosti sa štúdie posledných 20 rokov zamerali na výskum v oblasti neurodegeneratívnych ochorení. Dnes je známe, že liečba kanabinoidnými zlúčeninami zlepšuje neurologické deficity spojené s poškodením neurónov a zmierňuj zápalové procesy v in vivo zvieracích modeloch Alzheimerovej choroby a roztrúsenej sklerózy ickej úrovni liečba určitých sprievodnými symptómami vyskytujúcim eratívnych ochoreniach ako je neuropatická bolesť, nespavosť či spasticita Kľúčové slová: endokanabinoidný systém, kanabinoidy, neurodegeneratívne ochorenia, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, skleróza multiplex
|
|
|
Studium buněčné signalizace iniciované TRH receptorem
Trubačová, Radka
Signalizace spojená s aktivací receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) má svou nezastupitelnou úlohu v řadě buněčných procesů. Tyreoliberin (TRH) má důležitou roli v regulaci sekrece ostatních hormonů a existují také zmínky o jeho možných antiapoptotických a neuroprotektivních účincích. Na druhou stranu je TRH velice rychle degradován a také jeho další vlastnosti, jako jsou srdeční a endokrinní vedlejší účinky a nízká lipofilita, znevýhodňují terapeutické aplikace tohoto hormonu oproti jeho různým analogům. Díky svým účinkům na centrální nervový systém představují TRH i jeho analogy potenciální možnost pro terapii různých neurologických onemocnění, neurodegenerativní choroby nevyjímaje. Molekulární mechanismy zodpovědné za prospěšné působení TRH a jeho analogů zatím nejsou zcela objasněny. Dosud se také jen málo ví o zapojení TRH, popřípadě jeho analogů, v regulaci energetického metabolismu a vlivu na buněčný fosfoproteom. V první části práce jsme se zaměřili na výzkum vlivu TRH a interakčních partnerů TRH-R na laterální pohyblivost tohoto receptoru v membráně buněčné linie TRY-1 stabilně exprimující TRH-R na C-konci značený žlutým fluorescenčním proteinem (YFP). Z výsledků těchto experimentů je patrné, že nejen stimulace ligandem, ale také přítomnost vazebných partnerů přispívá k modulaci parametrů...
|
|
|
Studium buněčné signalizace iniciované TRH receptorem
Trubačová, Radka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Brejchová, Jana (oponent) ; Lazar, Josef (oponent)
Signalizace spojená s aktivací receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) má svou nezastupitelnou úlohu v řadě buněčných procesů. Tyreoliberin (TRH) má důležitou roli v regulaci sekrece ostatních hormonů a existují také zmínky o jeho možných antiapoptotických a neuroprotektivních účincích. Na druhou stranu je TRH velice rychle degradován a také jeho další vlastnosti, jako jsou srdeční a endokrinní vedlejší účinky a nízká lipofilita, znevýhodňují terapeutické aplikace tohoto hormonu oproti jeho různým analogům. Díky svým účinkům na centrální nervový systém představují TRH i jeho analogy potenciální možnost pro terapii různých neurologických onemocnění, neurodegenerativní choroby nevyjímaje. Molekulární mechanismy zodpovědné za prospěšné působení TRH a jeho analogů zatím nejsou zcela objasněny. Dosud se také jen málo ví o zapojení TRH, popřípadě jeho analogů, v regulaci energetického metabolismu a vlivu na buněčný fosfoproteom. V první části práce jsme se zaměřili na výzkum vlivu TRH a interakčních partnerů TRH-R na laterální pohyblivost tohoto receptoru v membráně buněčné linie TRY-1 stabilně exprimující TRH-R na C-konci značený žlutým fluorescenčním proteinem (YFP). Z výsledků těchto experimentů je patrné, že nejen stimulace ligandem, ale také přítomnost vazebných partnerů přispívá k modulaci parametrů...
|
host ::
RSS.