| |
|
Vývoj regionálního tisku na Mladoboleslavsku od roku 1945 do počátku normalizace
Skála, Jan ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj regionálních periodik na Mladoboleslavsku v období od roku 1945 do počátku normalizace v roce 1969 vzhledem k historickému, politickému a společenskému pozadí. Hlavním cílem práce je ukázat, jak vypadala a o čem psala nejvýznamnější regionální periodika. V době třetí republiky to byly týdeníky politických stran: sociálnědemokratický Hlas lidu a komunistické Naše Pojizeří (později Naše noviny). Během padesátých let plnily funkci ústředního regionálního tisku na Mladoboleslavsku vesnické noviny Nová vesnice, které se na konci padesátých let transformovaly v okresní noviny Mladoboleslavsko, později přejmenované na Zář Mladoboleslavska. Významnými tituly na okrese byly také závodní časopis Automobilových závodů Ventil a v šedesátých letech kulturní měsíčník Život mladoboleslavské kultury. Diplomová práce podává historický přehled a formálně obsahovou analýzu zmíněných regionálních periodik. Pro doplnění širšího kontextu hlavního tématu autor shrnuje vývoj regionálních tištěných médií před rokem 1945, ve vymezeném období 1945 - 1969 stručně připomíná politické dějiny Československa a metody řízení médií a podává společenskou, demografickou a ekonomickou charakteristiku okresu Mladá Boleslav. Portrétuje také výraznou novinářskou osobnost regionu a pamětníka doby Josefa Donáta.
|
| |
| |
|
Důvěra ústavním institucím v prosinci 2015
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2015 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím, k nimž byli přiřazeni ještě veřejný ochránce práv (ombudsman), Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad.
|
| |
| |
| |
|
Analýza ekonomicko-politické situace Chorvatska v souvislosti se vstupem do EU
Vítová, Jana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Chorvatskou republikou, nejnovějším členem Evropské unie. V rámci teoretických východisek se zaměřuje na problematiku evropské integrace, popisuje vývoj Evropské unie a představuje podmínky vstupu pro kandidátské země, rovněž také charakterizuje základní makroekonomické pojmy, jež jsou v práci dále využívány. Druhá část práce mapuje dlouhou cestu Chorvatska mezi evropskou osmadvacítku se zaměřením na problémové oblasti přístupových jednání. Stěžejní část práce představuje analýza ekonomické a politické situace nejdříve v období před a následně po vstupu země do EU,na jejímž základě jsou zhodnoceny změny, které tato událost přinesla Chorvatsku i celé Evropské unii. Na závěr je předloženo zhodnocení připravenosti země na potenciální vstup do eurozóny spolu s argumenty pro i proti přijetí společné evropské měny.
|
| |