| |
|
Technologie výroby sklolaminátového dílu
Nenov, Stanislav Stojanov ; Hodas, David (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na technologii výroby dílu ze sklolaminátu. Seznamuje s vlastnostmi kompozitních materiálů a jejich rozdělením dle geometrie výztuže, dle rozměrů výztuže, dle materiálu výztuže a materiálu matrice. V závěrečné části popisuje výrobní technologie a postup vzniku dílu od 3D dat po data a výkresy formy včetně tvorby technologického postupu.
|
|
Kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken
Mikula, Martin ; Molliková, Eva (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
V první části bakalářské práce je obecné seznámení s kompozitními materiály. Kompozitní materiály jsou zde rozděleny podle druhu matrice a vláken a popsána jejich výroba. Druhá část se podrobněji zabývá kompozitními materiály na bázi uhlíkových vláken. V třetí části práce je popsána aplikace kompozitních materiálů v leteckém průmyslu.
|
| |
| |
|
Využití kompozitních materiálů v civilním letectví
Nožička, Radek ; Molliková, Eva (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Tato práce je zpracována formou rešerše a pojednává o využití kompozitních materiálů v civilním letectví s důrazem na konstrukce dopravních letadel. První část práce se zabývá obecným rozdělením kompozitních materiálů a popisem jednotlivých druhů matric a výztuží. Druhá část práce dává stručný přehled o historii využití kompozitů u dopravních letadel, popisuje rozdělení letecké konstrukce, pojednává o nepoužívanějších kompozitních materiálech v leteckých konstrukcích a nabízí přehled nejpoužívanějších výrobních technologiích.
|
| |
|
FRP kompozitní materiály pro vyztužování betonu
Blahová, Aneta ; Vaněrek, Jan (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá kompozitní polymerní FRP výztuží. Popisuje způsob výroby FRP výztuží, jaké jsou jejich vlastnosti a z jakých materiálů se mohou vyrábět. Uvádí příklady aplikace FRP výztuží v konstrukčních prvcích. Dále zmiňuje trvanlivost FRP výztuží v agresivních prostředí a soudržnost FRP výztuží s betonem. Závěr práce tvoří návrh experimentálního zkoušení soudržnosti FRP výztuže s betonem.
|
|
Reballing BGA pouzder na zařízení PACE TF2700
Roháček, Peter ; Špinka, Jiří (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práca je zameraná na reballing BGA (Ball Grid Array) puzdier pomocou zariadenia PACE TF 2700. Popisuje všeobecné druhy BGA puzdier, ich defekty, dôležitosť teplotného managementu až po techniky spájkovania, kde sa hovorí aj o význame spájok a tavidiel pre spoj. Práca informuje o najčastejších metódach reballingu, správnu manipuláciu so súčiastkami a momentálnu situáciu s BGA matricami na trhu. V krátkosti popisuje obsluhu zariadenia PACE TF 2700, ktoré v sebe združuje konvekčný a IR princíp ohrievania súčiastky. Záoberá sa výrobou prípravku, dummy puzdier BGA, testovacích dosiek, tvorbou teplotného profilu, porovnávaním a skúmaním defektov a ich príčin, ktoré mali značný vplyv na výsledky. Dosiahnuté výsledky by slúžili pre porovnanie výsledkov v budúcich laboratórnych cvičeniach alebo ako námet pre ďalšie práce.
|
|
Vývoj kompozitního materiálového systému se zaměřením na matrici pro extrémní podmínky
Gratclová, Kamila ; Gross,, Tomáš (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá kompozitními systémy, se zaměřením na matrice odolné vůči extrémním podmínkám. Cílem této práce byl výzkum a vývoj matrice, odolné vůči vysokým teplotám, charakteristickým v případě vzniku požáru. Využity byly teoretické poznatky s následným realizovaným laboratorním výzkumem. Pozornost byla věnována matricím na bázi směsného pojiva s případnou alkalickou aktivací alternativních surovin či geopolymerů. Rozptýlenou výztuž představovala polypropylenová vlákna. Předmětem praktické části byly dvě alternativy, zahrnující matrice na bázi základních surovin – cement, alternativních surovin – vysokoteplotní popílek, vysokopecní struska, polymerních a geopolymerních složek vč. jejich kombinací. Laboratorní výzkum probíhal na základě stanovení základních materiálových vlastností, jako objemová hmotnost, pevnosti aj., po teplotní expozici. Vyvíjené hmoty byly namáhány teplotou až 1400 °C. V závěru práce bylo vybráno několik receptur, jež byly na základě výsledných hodnot shledány jako optimální.
|