Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 159 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Materiály na bázi železa pro biodegradabilní kostní implantáty
Hrabovský, Jan ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá biodegradabilními kostními implantáty, u kterých je kladen velký důraz nejen na dobré mechanické vlastnosti, ale také dostatečnou biokompatibilitu. V práci je rešerše literatury z oblasti fyziologie kosti, biogenních materiálů a implantátů pro lidské tělo. Práce je zaměřena na výběr vhodných materiálů pro tvorbu biogenních implantátů, které by disponovaly ideálními vlastnostmi. Je také popsána příprava jednotlivých směsí práškového železa a nanesení na vybrané nosné materiály. Vybrané vzorky byly podrobeny diferenční termické analýze, díky které lze optimalizovat proces slinování železa.
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
Biokompatibilní kovové materiály
Mišáková, Liliana ; Věchet, Stanislav (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca spracovaná formou literárnej rešerše sa zaoberá problematikou biokompatibilných kovových materiálov. Cieľom tejto práce je poskytnúť prehľad o materiáloch používaných vo všeobecnom a zubnom lekárstve a uviesť najnovšie poznatky z oblasti ich vývoja. Prvá časť je venovaná charakteristike biomateriálov a ich rozdeleniu. V ďalšej časti sú uvedené jednotlivé kovy a ich zliatiny spolu s ich požadovanými vlastnosťami a typickými aplikáciami. Nasledujúca časť sa zameriava na spôsob úpravy povrchu titánu, vďaka čomu je možné dosiahnuť jeho lepšiu bioaktivitu. Záverečná časť tejto práce ponúka najnovšie poznatky o vlastnostiach a spôsobe využitia zliatin s nízkou teplotou tavenia.
Koroze biodegradabilních hořčíkových slitin v Hankových roztocích
Faltejsek, Petr ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navržení metodiky in-situ hodnocení degradace u vybraných hořčíkových slitin pomocí AFM v SBF roztocích. Studium degradace hořčíkových slitin v chemicky rozdílném korozním prostředí simulující tělní tekutiny (SBF – Hankovy roztoky). Pro pilotní studie byly použity hořčíkové slitiny AZ31 a AZ61 vyrobené pokročilou metodou squeeze casting. Součástí práce bylo hodnocení vlivu chemického složení a struktury na degradační vlastnosti těchto slitin.
Slitiny hořčíku a jejich aplikace ve veloprůmyslu
Hrouda, Vladimír ; Věchet, Stanislav (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje základní informace o hořčíku a jeho slitinách. Uvedeny jsou mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti. Je popsáno rozdělení slitin včetně chemického zpracování. Práce zahrnuje porovnání hořčíku s ostatními materiály a udává přehled o jejich použití ve veloprůmyslu.
Vliv výroby a legování na mechanické vlastnosti hořčíkových slitin
Jakl, Tomáš ; Remešová, Michaela (oponent) ; Horynová, Miroslava (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou porovnávány mechanické vlastnosti hořčíkových slitin v závislosti na výrobě a složení. První část se zabývá čistým hořčíkem a jeho vlastnostmi. Druhá část obsahuje popis jednotlivých legur a přehled metod výroby. Třetí část se zabývá vybranými slitinami. Práce obsahuje fotografie mikrostruktur slitin, údaje o mechanických vlastnostech a jejich vzájemné srovnání.
Grafitické litiny a vliv hořčíku na jejich strukturu a vlastnosti
Nekuda, Pavel ; Bořil, Petr (oponent) ; Kaňa, Václav (vedoucí práce)
Práce pojednává o druzích grafitických litin a jejich metalurgickém zpracování hořčíkem. V praktické části je proveden experiment, při němž jsou odlity vzorky grafitické litiny s různým množstvím použitého modifikátoru, u kterých jsou sledovány výsledné mechanické vlastnosti a struktura.
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku připravených metodou SPS
Pleskalová, Kateřina ; Hutařová, Simona (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním hořčíkových práškových materiálů s přídavkem zinku metodou slinování jiskrovým výbojem. Cílem je posouzení vlivu parametrů přípravy a obsahu zinku na strukturu materiálu a jeho mechanické vlastnosti. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola popisuje materiály na bázi hořčíku a je zmíněno také jejich využití v oblasti medicíny. Druhá pak rozebírá práškovou metalurgii, konkrétně hořčíkové prášky a metodu slinování jiskrovým výbojem. V experimentální části byly vzorky slinuty při teplotách 300 °C a 400 °C a podrobeny analýze pomocí světelného a skenovacího elektronového mikroskopu, EDS analýze a měření tvrdosti, mikrotvrdosti a pevnosti v ohybu. Byl pozorován nárůst tvrdosti se zvyšujícím se obsahem zinku a se zvyšující se teplotou slinování. Pevnost v ohybu dosahovala vyšších hodnot pro materiály slinované při teplotě 400 °C.
Elektrochemické korozní charakteristiky Mg-Zn systémů připravených metodou práškové metalurgie
Kotek, Jakub ; Hadzima, Branislav (oponent) ; Fintová, Stanislava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hodnocením elektrochemických korozních charakteristik Mg-Zn systémů připravených metodou práškové metalurgie v SBF roztoku. Hlavním cílem práce je analýza vlivu chemického složení, dosažené struktury a parametrů procesu výroby Mg-Zn systémů na jejich elektrochemické korozní charakteristiky. Základní elektrochemické vlastnosti připravených materiálů budou hodnoceny pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie. Na objasnění mechanismu korozního napadení materiálů budou využity ponorové zkoušky doplněné metalografickým pozorováním.
Vliv glukosy na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku
Faltýnková, Denisa ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem koncentrace glukosy na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 v prostředí fyziologického roztoku 0,9% NaCl. Teoretická část stručně shrnuje využití hořčíku a jeho slitin v medicínských aplikacích a nabízí náhled do současného stavu poznání vlivu glukosy na korozi těchto materiálů. V experimentální části bylo využito potenciodynamické měření a elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) pro sledování elektrochemického chování slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku v přítomnosti různých koncentrací glukosy. Analýza povrchu slitiny po korozi byla provedena pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) a energiově disperzní spektroskopie (EDS). Korozní prostředí bylo analyzováno měřením konduktivity, pH, emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) a kapalinovou chromatografií s vodivostním detektorem. Výsledky ukázaly, že glukosa v závislosti na koncentraci zhoršuje korozní odolnost slitiny AZ31 v 0,9% NaCl. V korozním prostředí byly identifikovány tři organické kyseliny, z nichž největší zastoupení má glukonová kyselina.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 159 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.