|
|
Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě
NOVÁKOVÁ, Eliška
Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce. Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození přikrmovány a nebyly kojeny vůbec. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány. V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem mateřským, kravským a formulemi. Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily, požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit. Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka. Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré.
|
|
|
Vliv informovanosti a odborné pomoci na délku výlučného kojení
Jindřichová, Michaela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výlučného kojení - zejména vlivem informovanosti kojících žen a odborné pomoci na délku výlučného kojení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je krátce popsána fyziologie laktace, složení mateřskéhomléka, jeho porovnání s náhradní kojeneckou mléčnouvýživou a také jeho přínosy pro matku a dítě. Dále se zabývá zásadami úspěšného kojení, správnou technikou, podporou kojení, nejčastějšími obtížemi, které se během kojení mohou vyskytnout, a doporučenými postupy k jejich zvládnutí. Praktická část byla zpracována na základě anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo od prosince 2021 do března 2022 ve 4 ambulancíchpraktickéholékaře pro děti a dorost na území hlavního města Prahy a okresu Praha-východ. Dotazníkbyl určen pro matkykojenců mezi ukončeným 6. - 12. měsícem věku, kteří jsou jejichprvním dítětem. Šetření se zúčastnilocelkem 32 respondentek. Hlavním cílem práce bylo zjistit,zda odborná pomoc poskytnutá při obtížíchběhem výlučného kojení pomáhá významně prodloužit délku výlučného kojení (s porovnáním vlivu jednotlivých profesí). Sekundárními cíli bylo zjistit podíl matek, které odbornou pomoc během výlučného kojení potřebují, zjistit nejčastější obtíže, se kterými se kojící matky potýkají, a zjistit...
|
|
|
Vyrostli jsme na Sunaru-marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy.
Fišer, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Vyrostli jsme na Sunaru - marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy pojednává o problematice propagace kojenecké výživy se zaměřením na komunikaci značky Sunar. K lepšímu pochopení souvislostí slouží úvod do historie kojení a vývoje umělé kojenecké výživy. Následuje případová studie kauzy společnosti Nestlé, jež znamenala významné změny ve vnímání problematiky marketingu kojenecké výživy a v právních úpravách omezujících výrazně možnosti marketingové komunikace v tomto segmentu. Stručně je uvedena i legislativa týkající se této problematiky. Po stručném představení společnosti Hero a značky Sunar pak následuje samotná analýza a popis jednotlivých prvků užitých ve vybraných vzorcích reklamního materiálu, které jsou zasazeny do širšího společenského a historického kontextu a konfrontovány na základě obecných teorií marketingové komunikace. Práce též zmiňuje nejdůležitější nevládní organizace podporující kojení a jejich aktivity. Celá práce má za cíl přiblížit způsob komunikace značky Sunar vycházející z vnímání značky spotřebiteli a shrnout poznatky z oblasti komunikačních strategií firem vyrábějících produkty kojenecké a dětské výživy.
|
|
|
Úroveň informovanosti kojících žen o přínosech kojení
Poukarová, Hana ; Matulová, Martina (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Cílem předkládané práce je zjistit úroveň informovanosti kojících žen o přínosech kojení. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána historie kojení, složení mateřského mléka, předpoklady úspěšného kojení a kontraindikace kojení. Dále jsou zde popsány přínosy kojení pro dítě a pro matku spolu s faktory, které kojení ovlivňují. Je tu zmíněna také informační podpora kojení v ČR. Pro zpracování praktické části mé práce jsem použila kvantitativní výzkum, konkrétně anonymní nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce, který byl rozdáván kojícím ženám. Při jeho sestavení jsem vycházela z předem stanovených cílů a výzkumných otázek. Zvolila jsem metodu šetření PAPI (paper and pen interviewing) a pro interpretaci výsledků jsem využila základní statistické metody - absolutní a relativní četnost. Cílem práce bylo zjistit informovanost kojících žen o přínosech kojení pro dítě i pro matku a také identifikovat, kde ženy nejčastěji hledají informace o kojení. Výzkum byl realizován v ambulanci pražské lékařky pro děti a dorost MUDr. Martiny Matulové. Do vyhodnocení výzkumu bylo zahrnuto celkem 88 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že ženy mají velmi dobrý přehled o tom, jak dlouho dítě výhradně kojit (66 % správných odpovědí), že mateřské mléko plně nahraditelné umělými...
|
|
| |
|
|
Hodnocení celkového nutričního stavu a klinických projevů u kojenců s alergickou kolitidou
Weidenthalerová, Edita ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením klinických projevů alergické kolitidy u kojenců, jejich celkového nutričního stavu, antropometrie, krevního obrazu a protilátek proti bílkovinám kravskému mléku. Alergická kolitida patří mezi nejčastější projev kojenecké alergie na bílkovinu kravského mléka s postižením gastrointestinálního traktu. Teoretická část zahrnuje antropometrické hodnocení růstu a vývoje kojenců, dále jejich výživu a nejdůležitější laboratorní ukazatele nutričního stavu. Část je obecně věnována potravinovým alergiím, převážně alergii na bílkovinu kravského mléka. Praktická část se zabývá hodnocením vyšetřených pacientů v gastroenterologických ambulancích a nutriční ambulanci Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Sledovaná skupina kojenců s alergickou kolitidou zahrnuje kojence výlučně kojené, kojené matkou dodržující bezmléčnou dietu, kojence na extenzivním hydrolyzátu nebo na aminokyselinové formuli. Hlavním cílem diplomové práce bylo vysledovat nejčastější klinické projevy a změny nutričního stavu u sledovaných kojenců. Celkem byla zpracována data 45 náhodně vybraných kojenců, kteří byli vyšetřeni v gastroenterologické ambulanci s již potvrzenou alergickou kolitidou. Část práce je věnována analýze...
|
|
|
Banky mateřského mléka a jejich význam
PODLAHOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se věnuje problematice bank mateřského mléka a jejich významu. Práce je rozdělena na část teoretickou, která popisuje rozvoj laktace, složení mateřského mléka, techniky a výhody kojení a také historii bank mateřského mléka, jejich funkci a využití. Výzkumná část práce se skládá z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Byly stanoveny dva výzkumné cíle, zmapovat specifika práce ošetřovatelského personálu v bankách mateřského mléka a zmapovat povědomí matek po porodu o možnosti využití služeb bank mateřského mléka. K prvnímu cíli byla stanovena výzkumná otázka. VO1: Jaká jsou specifika práce ošetřovatelského personálu v bankách mateřského mléka? K druhému cíli se následně vztahuje hypotéza H1: Existují rozdíly v povědomí matek nedonošených a donošených novorozenců v oblasti bank mateřského mléka. Výzkumné šetření kvalitativní části výzkumu probíhalo prostřednictvím dotazování, metodou hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský personál pracující v bankách mateřského mléka a rozhovor proběhl se čtyřmi pracovníky. Rozhovory byly přepsány a analyzovány metodou "tužka - papír". Dále byly zpracovány do třech kategorií a patnácti podkategorií. Výzkumná otázka zněla: Jaká jsou specifika práce ošetřovatelského personálu v bankách mateřského mléka? Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci bank mateřského mléka pracují především s dárkyněmi mateřského mléka, s vedením jejich dokumentace, a právě s již zmíněným darovaným mateřským mlékem, které se před podáním cizímu novorozenci vyšetřuje, pasterizuje a zamrazuje. Kvantitativní část výzkumu proběhla formou dotazníkového šetření na sociálních sítích s celkovým počtem 1000 respondentek. Výsledky výzkumu byly graficky zpracovány a doplněny o slovní komentář. Ověření hypotézy bylo provedeno pomocí statistického chí-kvadrát testu. Nulová hypotéza byla testována proti alternativní hypotéze o hladině významnosti 5 %. Následně se s hladinou významnosti porovnala výsledná hodnota chí-kvadrát testu. U hypotézy H1 vyšel výsledek chí-kvadrát testu < 0,1 %. Z výsledku tedy vyplývá, že matky nedonošených novorozenců mají větší povědomí v oblasti bank mateřského mléka. Dostatečnou informovanost prokázalo 91,2 % respondentek. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační zdroj ženám, studentkám porodní asistence a k prezentaci na konferencích.
|
|
|
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
|
|
|
Tělesné charakteristiky dětí staršího školního věku ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
REJTHAROVÁ, Denisa
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování rešerše dostupné české a zahraniční literatury a provedení studie k posouzení tělesných rozměrů u věkové kategorie čtrnáctiletých. Měřeny a posuzovány byly tělesná výška, hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha, boků, pravého stehna) a kožní řasy (nad tricepsem, subskapulární, suprailiakální a na stehně). Do sledování byly zahrnuty jednak děti výlučně kojené alespoň do 4 měsíců věku a dále kojené, jednak děti v kojeneckém věku uměle živené. Z porovnání průměrných hodnot všech měřených tělesných charakteristik dětí staršího školního věku s odlišným způsobem výživy v kojeneckém věku byly vypočteny statisticky významné rozdíly hodnot pouze v obvodu pravé paže a pravého stehna mezi dívkami ve prospěch kojených dívek. Ostatní rozdíly průměrných hodnot nebyly vyhodnoceny jako statisticky významné. Z porovnání dat předchozích výzkumů s průměrnými hodnotami naměřených probandů můžeme říci, že průměrné hodnoty BMI chlapců i dívek staršího školního věku se vzhledem k výzkumům z roku 1999 a 2001 zvyšují v důsledku výraznějšího zvyšování průměrných hodnot tělesné hmotnosti a méně výrazného zvyšování tělesné výšky. Z porovnání průměrných hodnot změřených probandů s daty referenčních souborů bylo u chlapců zjištěno, že od roku 1985 se postupně významně navyšují obvodové rozměry boků a stehna. Obvodové rozměry paže, boků a stehna našich kojených dívek se od roku 1985 navyšují, ale u obvodu břicha došlo k významnému snížení. Průměrné hodnoty všech kožních řas se vzhledem k datům z roku 1985 zvyšují.
|
|
|
Tělesné charakteristiky předškolních dětí ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Rešeršní část této bakalářské práce se věnuje popisu a porovnání mateřského mléka a umělé výživy. Jsou zde popsány i některé předchozí výzkumy týkající se kojení. Cílem této práce je posouzení vybraných tělesných rozměrů kojených a nekojených pětiletých dětí. Měřenými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, vybrané obvodové rozměry (obvod pravé paže, obvod boků, obvod břicha, obvod pravého stehna) a hodnoty vybraných kožních řas (nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky, nad předním horním trnem kyčelním a na stehně středním). Dále byla vypočítána hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu všech čtyř kožních řas. Rozdíly průměrných hodnot tělesných charakteristik kojených a nekojených dětí nebyly Studentovým testem (t-testem) vyhodnoceny jako statisticky významné. Pouze kožní řasa na stehně středním byla na hranici významnosti v prospěch nekojených dívek našeho souboru. Naopak výsledky Mann-Whitneyova testu kojených a nekojených dětí byly statisticky významné pro kožní řasu nad předním horním trnem kyčelním, na stehně středním a součet kožních řas v prospěch skupiny nekojených dívek. Součástí práce je podkapitola, ve které byly rozdíly průměrů kojených a nekojených zhodnoceny pro soubor redukovaný o probandy s hodnotami BMI nad 97. percentilem. Porovnání pomocí t-testu ukázalo statisticky významný rozdíl jen u skupiny dívek, kdy měly nekojené dívky vyšší hodnoty kožní řasy pod dolním úhlem lopatky, na stehně středním a při součtu kožních řas. Výzkumná část práce zahrnuje také výsledky těsnosti vztahů mezi vybranými tělesnými charakteristikami. Nejzajímavějším výsledkem bylo zjištění, že v rámci jednotlivých obvodů má BMI nejtěsnější vztah s obvodem paže u všech skupin našeho souboru. Dále bylo zjištěno, že součet kožních řas u nekojených chlapců a obou skupin dívek našeho souboru má těsnější vztah s BMI než s tělesnou hmotností. Hodnoty pětiletých dětí byly porovnávány s hodnotami předchozích výzkumů. Statisticky nejvýznamnější výsledky se týkaly především porovnání tělesné výšky a tělesné hmotnosti, kdy měl náš soubor statisticky vysoce významně větší hodnoty těchto charakteristik.
|
host ::
RSS.