|
| |
|
|
Zvýraznění kontrastu pro rozlišení tkání a detekci kontrastních nanočástic metodami magnetickorezonančního zobrazování
Bačovský, Jaromír ; Macíček, Ondřej (oponent) ; Starčuk, Zenon (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá mechanismy vzniku kontrastu a jeho modifikací v magneticko-rezonančních obrazech molekulárními a nanočásticovými kontrastními činidly. V teoretické části shrnuje principy vzniku kontrastu a funkce kontrastních látek se speciálním důrazem na paramagnetické gadoliniové kontrastní látky a superparamegnetické nanočástice. Na základě analýzy typických MRI sekvencí si diplomová práce kladla za cíl vytvořit softwarovou aplikaci nazvanou MRICalc umožňující zjistit vhodné nastavení parametrů pulzní sekvence pro dosažení maximálního kontrastu. Program byl včetně grafického uživatelského prostředí vyvíjen v programovacím jazyce Python. V základní nabídce obsahuje pulsní sekvence spinové echo, FLASH, SSFP-Echo, TrueFISP, Dual - echo SSFP, Dual - echo GRE a FISP. Program umožňuje výpočet parametrů pulsní sekvence (opakovací čas, echo čas, sklápěcí úhel), kde nastává maximum kontrastu a vykreslení grafu průběhu kontrastu v závislosti na zvoleném proměnném parametru. Uživatel vybírá z předem definovaných látek, mezi kterými má být optimalizován kontrast. Korektní funkce aplikace MRICalc byla experimentálně ověřena pomocí fantomu připraveného z roztoků síranu měďnatého a destilované vody. Síran měďnatý plní ve fantomu funkci kontrastního činidla. Měření probíhalo na preklinickém MR systému Bruker Avance III 94/30 instalovaném v ÚPT AV ČR, v.v.i. Byla proměřena křivka kontrastu pro sekvenci FLASH, která je typickou variantou gradientního echa. Výsledek měření byl následně srovnán s teoretickým modelem spočteným aplikací MRICalc.
|
|
|
Kontrastní látky pro zobrazování pomocí 19F magnetické tomografie
Dobrovolná, Tereza ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Komplexy iontů přechodných kovů s ligandy obsahujícími atomy fluoru představují zajímavou skupinu 19 F MRI kontrastních látek, které by mohly usnadnit diagnózu nejrůznějších onemocnění. Přítomnost paramagnetického iontu kovu v blízkosti jádra 19 F způsobuje zkrácení relaxačních časů a možnost v daném čase získat více NMR spekter, což vede k vyšší kvalitě zobrazení. Tato práce se zabývá syntézou fluorovaného makrocyklického ligandu H3NOTPtfe , přípravou jeho komplexů s ionty přechodných kovů, dále jejich charakterizací a studiem metodami vhodnými pro posouzení použitelnosti při 19 F MRI, tedy relaxometrickým NMR měřením a elektrochemií. Výzkum ukazuje, že zvolený koncept je nadějný pro 19 F MRI. Připravené komplexy jsou použitelné jako 19 F MRI kontrastní látky, některé dokonce i jako redoxně aktivní 19 F MRI "smart" kontrastní látky. Nejlepší vlastnosti byly pozorovány u komplexu [Co(NOTPtfe )]− . Klíčová slova: heteronukleární MRI, kontrastní látka, fluor, PRE efekt, spinová relaxace, zobrazování magnetickou rezonancí, paramagnetické komplexy
|
|
|
Nežádoucí reakce kontrastních látek
KUBŮ, Štěpán
Tématem bakalářská práce jsou nežádoucí reakce kontrastních látek. V teoretické části práce je vymezen pojem kontrastní látky, historie a jejich vlastnosti. V teoretické části je také vymezen pojem farmakovigilance. Dále je zde uvedeno dělení pro jednotlivé diagnostické metody, nežádoucí reakce na podání kontrastních látek u jednotlivých diagnostických metod, první pomocí při alergické reakci na KL a hlášení podezření na nežádoucí účinky. Teoretická část je zpracována z odborných publikací, článků a internetových stránek formou literární rešerše. Cílem práce bylo zmapovat výskyt nejčastějších reakcí na určité kontrastní látky. Tento cíl byl podpořen dvěma výzkumnými otázkami: ,,Jaké nejčastější druhy reakcí se u pacienta vyskytují? Které látky nejčastěji vyvolávají nežádoucí reakci? Jakým způsobem personál řeší projevy nežádoucích účinků?" K naplnění cíle a výzkumných otázek bylo použito dotazníkové šetření zahrnujících 33 respondentů z oboru radiologický asistent. Dotazník obsahoval otázky týkající se výskytu nejčastějších nežádoucích reakcí kontrastních látek, první pomoci při výskytu takových reakcí a dalších informací souvisejících s nežádoucími reakcemi kontrastních látek.
|
|
|
Trivalent and tetravalent metal complexes for radiodiagnostics
Hacaperková, Eliška ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Drahoš, Bohuslav (oponent) ; Polášek, Miloslav (oponent)
Radioizotop fluor-18 je nejčastěji používané jádro pro pozitronovou emisní tomo- grafii. V roce 2009 byl poprvé představen nový typ kontrastních látek s vazbou F-Al namísto běžně používané F-C vazby. V těchto nových látkách není radioizotop vázán kovalentní vazbou, ale je začleněn do koordinační sféry hlinitého kationtu jako mon- odentátní ligand. Danou sloučeninu lze tedy rozdělit na dvě části: komplex kovu s F- iontem coby jedním z ligandů a linkerem připojený peptidický řetězec nebo malou biomolekulu (či její část). Krátce po představení studií látek s F-Al vazbou byly provedeny první klinické studie, které ukázaly jejich vysoký potenciál v radiomedicíně. Navzdory velkému počtu odborných článků o této problematice, je výzkum zaměřen převážně na aplikaci a zabývá se především volbou peptidické části, která je zodpovědná za správnou aku- mulaci kontrastní látky v organismu. Studie týkající se stability tří-složkového sys- tému kov-ligand-fluorid jsou poměrně vzácné a prozatím nebylo publikováno příliš mnoho poznatků o tomto systému z chemického úhlu pohledu. Přesto je stabilita vazby F-Al silně závislá na volbě a chemické struktuře dalšího ligandu (či ligandů) v koordinační sféře kovu. Pro Al(III) ion bývá nejčastěji volen hexadentátní ligand (např. H3NOTA), jehož pendantní ramena ale mohou...
|
|
|
Komplexy přechodných kovů jako potenciální kontrastní látky pro 19F MRI
Dobrovolná, Tereza ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Blahut, Jan (oponent)
Vhodnými kontrastními látkami pro metodu 19 F MRI jsou fluorované koordinační sloučeniny, jejichž jaderné spinové relaxační časy jsou krátké díky přítomnosti paramagnetických iontů kovů v blízkosti jádra 19 F. Tato práce se zabývá přípravou ligandu na bázi 1,4,7-triazacyklononanu (TACN) s pendantními skupinami obsahujícími atomy fluoru, studiem jeho koordinační vlastnosti vůči iontům přechodných kovů a charakterizací připravených komplexů. Naměřené podélné relaxační časy signálu 19 F NMR ukazují, že zvolený koncept je nadějný pro použití v 19 F MRI, zvláště v případě kobaltnatého komplexu. Klíčová slova: 19 F MRI, kontrastní látka, trifluorethylfosfinová kyselina, TACN, paramagnetický ion, relaxační čas, efektivní magnetický moment
|
|
|
Porovnání reálných a virtuálních nativních obrazů pořízených spektrální výpočetní tomografií
Širůčková, Kateřina ; Bartušek, Karel (oponent) ; Marcoň, Petr (vedoucí práce)
Pokročilé medicínsko-diagnostické metody využívající rentgenové záření přinášejí také vyšší radiační zátěž pro pacienta. Proto je radiační redukce nezbytnou součástí studií zabývajících se snížením deterministických a stochastických účinků ionizujících paprsků. Tato práce nabízí srovnání reálných nativních obrazů RNO s virtuálními nativními obrazy VNO pořízenými metodou spektrální výpočetní tomografie; VNO mohou potenciálně nahradit reálné nativní obrazy, což by umožnilo snížit část celkové dávky u vícefázového skenování. Ke srovnání obrazů bylo vybráno několik parametrů, poukazujících na diferenci naměřených a dopočítaných hodnot. Jedná se o parametry SNR, CNR, absolutní rozdíl, relativní chybu a porovnání statistickými testy využívající p-hodnotu a korelační analýzu. Výstupem je také databáze pacientů s porovnanými parametry reálných a virtuálních nativních obrazů.
|
|
|
Optimalizace kontrastu pro MRI značených trombů
Dohnalová, Petra ; Mézl, Martin (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obecným principem molekulárního MRI, tvorbou, složením trombů a jejich působením na lidský organismus. Dále se zabývá kontrastními látkami, na jaké molekuly jsou tyto namířeny a proč, stejně jako principem interakcí s těmito cílovými molekulami. Následně jsou uvedeny hodnoty nalezených nativních relaxačních časů pro trombus, krev, šedou a bílou hmotu a relaxivity kontrastních látek pro různé hodnoty magnetického pole B0. Další část bakalářské práce je věnována programu pro simulaci experimentu T1- a T2- váhovaného MRI a hledání optimálního nastavení akvizičních parametrů na základě dosaženého kontrastu. Na závěr je zkoumána možnost propojení T1- a T2- váhovaných obrazů pro zvýšení kontrastu.
|
|
|
Pokročilé metody perfuzní analýzy v MRI
Macíček, Ondřej ; Frollo, Ivan (oponent) ; Mikl, Michal (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato doktorská práce se zabývá problematikou kvantitativní analýzy pomocí MRI a použití exogenní kontrastní látky. Jedná se o dvě metody, Dynamic contrast-enhanced MRI (DCE-MRI) a Dynamic susceptibility contrast MRI (DSC-MRI), které jsou většinou zpracovávány samostatně. Jedná se o unikátní metody, které poskytují cenné informace, avšak nejsou odbornou veřejností dostatečně přijímány kvůli nespolehlivosti odhadů parametrů a nejsou tak běžně používány ve vyšetřovacích protokolech. Tato dizertační práce si klade za cíl zlepšit spolehlivost metody DCE a odhady parametrů DSC. Práce se zejména zaměřuje na řešení problému kvantifikace při extravazaci kontrastní látky v DSC analýze a dále na nestabilitu DCE odhadů v případě použití pokročilých DCE farmakokinetických modelů s větším počtem parametrů. S použitím nových přístupů zpracování z literatury pro zpracování simultánně měřených DCE a DSC dat je možno odhadnout nové parametry vyšetřované tkáně - relaxivitu vaskulárního a intersticiálního prostoru. Pro tuto metodiku byl původně použit 2CXM model. V této práci je tato metodika testována s dalšími typy modelů, přičemž je kladen důraz na jejich spolehlivost v rámci spojení DCE a DSC. Bylo zjištěno, že model ATH je pro tento účel vhodnější než 2CXM. Metoda byla rozšířena o alternující dekonvoluci a dále na plně simultánní DCE-DSC odhad. Algoritmus byl testován na umělých a reálných datech. Výsledky analýz ukazují, že navržený dekonvoluční postup zlepšuje přesnost odhadu jak DCE, tak i DSC parametrů v porovnání se sekvenčním odhadem a zvyšuje tak významně potenciál a spolehlivost DCE a DSC metod.
|
|
|
Využití kontrastní ultrasonografie ke sledování efektu léčby jaterních nádorů radiofrekvenčních ablací
Korčáková, Eva ; Mírka, Hynek (vedoucí práce) ; Mechl, Marek (oponent) ; Čtvrtlík, Filip (oponent)
Využití kontrastní ultrasonografie ke sledování efektu léčby jaterních nádorů radiofrekvenční ablací Abstrakt Pro léčbu jaterních nádorů perkutánní radiofrekvenční ablací je stěžejní kvalitní zobrazení, které se využívá k plánování výkonu, jeho provedení i monitoraci efektu léčby. Včasné odhalení rezidua či recidivy je z pohledu nemocného velmi důležité a ovlivňuje kvalitu i délku jeho života. Kontrastní ultrasonografie (CEUS) se jeví být vhodnou metodou k monitoraci lokoregionální léčby i jejího efektu především proto, že nezatěžuje nemocné radiací a umožňuje velmi přesné hodnocení vaskularizace v reálném čase. Cílem mé práce bylo ověřit schopnost CEUS odhalit reziduální nádorovou tkáň či nádorovou recidivu v terénu změn po radiofrekvenční ablaci. Hodnotili jsme soubor 73 pacientů, kteří byli léčeni radiofrekvenční ablací (RFA) pro jaterní nádor. Senzitivita CEUS dosáhla v našem souboru 77.27 % a ve skupině metastáz kolorektálního karcinomu až 83.33 %. Naše výsledky jsme srovnávali s výsledky výpočetní tomografie (CT), které je nejčastěji používanou medotou ke sledování léčby. Výsledky CEUS se blíží výsledkům CT. Na základě této studie se CEUS jeví jako vhodná metoda k monitoraci lokoregionální léčby a proto jsme ji zařadili jako standardní součást perkutánní radiofrekvenční ablace. Klíčová slova : játra,...
|
host ::
RSS.