|
|
Diverzita makrozoobentosu v Evropsky významné lokalitě výskytu raka kamenáče (Austropotamobius torrentium)
PEŘINOVÁ, Eliška
Zákolanský potok je zařazen do Evropsky významné lokality s výskytem chráněného raka kamenáče (Austropotamobius torentium). Tato oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a do místních potoků jsou odvedené přečištěné vody z čistíren odpadních vod. Cílem diplomové práce bylo popsat druhovou diverzitu makrozoobentosu na Zákolanském potoce a vyhodnotit ekologický stav toku pomocí biotických indexů. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány ze tří profilů v pěti vzorkovacích obdobích. Profil 1 byl kontrolní, profil 2 se nacházel pod ústím čistírny odpadních vod a třetí profil byl níže na toku. Pro hodnocení společenstva makrozoobentosu byla sledována diverzita a spočteny biomasa, saprobní index, BMWP a ASTP skóre. Saprobní index odpovídal v prvním profilu hodnotě betamezosaprobity (2,0 - 2,4), na druhém profilu saprobní index vykazoval poměrně široké rozmezí od horší oligosaprobity až k horší beta-mezosaprobitě (1,2 - 2,4). Na třetím profilu se saprobní index pohyboval od lepší beta-mezosaprobity k lepší alfa-mezosaprobitě (1,6 - 2,6). BMWP a ASPT skóre ve všech profilech odkazovaly na střední až nízkou kvalitu vodního prostředí. Diverzita společenstva nabývala nejlepších hodnot na 3. profilu, o jeden celý taxon oproti 1. profilu, který byl kontrolní. Se zvyšujícím se organickým zatížením diverzita klesala, na 2. profilu byla nižší, přestože tu byl nalezen i citlivější druh oproti kontrolnímu profilu.
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Hodnocení diversity společenstev makrozoobentosu v kontextu kvality fyzického habitatu vodnich toků
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Výzkum makrozoobentosu je v současnosti nedílnou součástí hodnocení kvality toků. Základní charakteristiky ovlivňující společenstva makrozoobentosu v toku jsou prvky působící z vnějšího prostředí na tok, konkrétně základní geografické parametry lokality, využití půdy v okolí toku a i charakteristika břehů. Uvedené prvky mají značný vliv na působení základních parametrů v toku, mezi které lze řadit průtok, strukturu sedimentů, vstup organického materiálu a znečištění. Parametry ovlivňující společenstva makrozoobentosu se zabývá rešeršní část práce. Zájmové území zahrnuje tři experimentální povodí v oblasti horní Blanice nedaleko Prachatic. Jedná se jednak o přírodě blízký Tetřívčí potok se zalesněným povodím, dále o napřímený levostranný přítok s převážně lučním povodím a poslední revitalizovaný Sviňovický potok, se dvěma odlišnými úseky - revitalizovaným úsekem a úsekem s napřímeným korytem. Předmětem zkoumání diplomové práce je hodnocení diverzity a vývoje společenstev makrozoobentosu v jednotlivých tocích v zájmové oblasti. Práce prezentuje vyhodnocení společenstev makrozoobentosu na základě široké nabídky indexů (BMWP skóre, ASTP index, EPT index a indexy diversity) a srovnává jejich diverzitu za využití abundantního grafu. Celkové hodnocení je shrnuto vyžitím AHC a PCA analýz. Dále práce...
|
|
|
Makrozoobentos zarostlého a volného bahnitého litorálu kaprových rybníků
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnotit kvantitativní složení bentických bezobratlých v litorálu s emerzními (vynořenými) porosty a mimo ně. Pro jejich monitoring byly vybrány dva kaprové výtažníky v České republice (Blatensko) s tradičním chovem kapra obecného (Cyprinus carpio) a další dva výtažníky s organickou technologií chovu ryb v Rakousku (Waldviertel). Odběr vzorků probíhal v měsíčních intervalech (květen - září 2018). Vzorky byly odebrány z oblasti volné vody (pelagiál) a z litorální zóny. Hodnocení makrozoobentosu bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí, granulometrické stanovení a stanovení organických látek v dnovém sedimentu rybníků, a to jak v litorálu, tak v pelagiálu. Pro odběr vzorků rybničního makrozoobentosu vázaného na kořenový systém emerzní vegetace byla zvolena kořenová sonda, která proniká mezi kořeny tvrdé litorální vegetace. Po zpracování vzorků (přebrání a zvážení) v laboratoři byly organismy rozřazeny do tří skupin Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Výsledky byly prezentovány v grafické podobě. Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Dle provedené analýzy dat byla denzita zoobentosu na rybnících s organickou technologií chovu ryb vyšší než na rybnících s tradičním chovem ryb. V litorální zóně byla průměrná denzita bentických bezobratlých vyšší než v pelagiálu. Biomasa zoobentosu rybníků v průměru také dosahovala vyšších hodnot v litorálu.
|
|
|
Vliv vypouštění oteplených vod na makrozoobentos malého toku
Voltemar, Erik
Bakalárska práca sa venuje téme Vplyv vypúšťania oteplených vôd na makrozoobentos malého toku. Cieľom bakalárskej práce bolo vypracovanie literárnej rešerše na tému vplyvu tepelného znečistenia na vodné ekosystémy a tolerancie vodných bezstavovcov voči teplote. Pre účely praktickej štúdie boli vybrané štyri toky v blízkom okolí jadrovej elektrárne Dukovany. Pre komplexné výsledky boli toky sledované v období jeseň 2013 a jar 2014. Na ovplyvnenom Skryjskom potoku boli pre objektívne sledovanie zvolené štyri odberné lokality SP0-SP3. Lokality LIP, HER a LUHY neboli priamo ovplyvnené oteplenou odpadnou vodou z EDU a slúžili ako porovnávacie lokality. Na všetkých lokalitách prebehli počas sledovaní multihabitatové odbery makrozoobentosu metódou PERLA. Zároveň boli merané základné fyzikálno-chemické parametre a odobrané vzorky pre stanovenie základných chemických parametrov. Z nadobudnutých výsledkov bola stanovená abundancia, taxonomické zloženie a štruktúra spoločenstva makrozoobentosu. Ďalej boli vyhodnotené rozdiely v zložení spoločenstiev na ovplyvnených lokalitách a referenčných tokoch. Zo zistených výsledkov vyplýva, že oteplené odpadné vody z EDU majú značne redukujúci vplyv na makrozoobentos Skryjského potoku. V ovplyvnenom Skryjskom potoku bola pri jesenných i jarných odberoch vplyvom vysokej teploty a konduktivity odpadných vôd, výrazne znížená abundancia a počet prežívajúcich taxónov, než na neovplyvených potokoch Luhy, Lipňanskom potoku a Heřmanickom potoku
|
|
|
Zatížení sedimentů a makrozoobentosu v urbanizovaném toku Botič stopovými kovy
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Sledování bioakumulace v sedimentu a bentických organismech je důležitou součástí výzkumu kontaminovaného vodního prostředí, neboť pouhé analýzy vod neposkytují dostatečnou informaci o biologické dostupnosti kontaminantů a mohou vypovídat pouze o aktuálním znečištění v době odběru. Tato studie se zaměřuje na kontaminaci urbánních toků, které jsou v současné době poměrně významným zdrojem stopových prvků. Jako modelový tok byl vybrán Botič, který je ovlivněn mnoha výpustěmi odlehčovacích komor, které jsou zdrojem kontaminace v době velkých srážek a povodní. V průběhu roku 2012 bylo provedeno opakované sledování zatížení tohoto toku, celkem na 10 lokalitách. Práce se zabývá 11 prvky (As, Al, Cr, Cd, Co, Cu, Ni, Hg, Pb, Zn a Fe). Stopové prvky byly posuzovány jak v bentických organismech, tak v sedimentu. Z bentických organismů byly vybrány taxony, které se vyskytovaly velmi hojně a v průběhu celého sledovaného roku: chrostíci čeledi Hydropsychidae, pijavky Erpobdella sp. a jepice čeledi Baetidae. Analýza sedimentů zahrnovala i sekvenční extrakci, která stopové prvky rozdělila podle biologické dostupnosti a mobility do čtyř frakcí. Na základě výsledků byla posouzena biologická dostupnost sledovaných elementů a byla testována korelace mezi koncentracemi v bentosu a sedimentech. Byly zhodnoceny a...
|
|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
|
|
Sezónní vývoj makrozoobentosu, jeho dlouhodobé změny a vliv mimořádných událostí na acidifikovaných tocích pramenné části povodí Litavky v Brdech
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Peltanová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala sezónním vývojem makrozoobentosu během sezóny 2009-2010, jeho dlouhodobými změnami a vlivem mimořádných událostí na acidifikovaných tocích v pramenné části říčky Litavky v Brdech (Česká republika). Mimořádnými událostmi jsou zde míněny vlivy sucha, povodní a odlesnění. Změny ve složení makrozoobentosu byly porovnávány s výzkumem, který zde proběhl v sezóně 1999-2000. Pramenná část povodí Litavky se skládá ze dvou větví: silně acidifikované Litavky- krmelec (LK) a slabě acidifikované Litavky-hlavní (LH), která zároveň slouží jako referenční tok. Naměřené hodnoty pH na lokalitě LK byly v rozmezí 4,00-4,22 (se střední hodnotou 4,10) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 1381-2187 µg.L-1 (se střední hodnotou 1692 µg.L-1 ). Naměřené hodnoty pH na lokalitě LH byly v rozmezí 4,74-6,22 (se střední hodnotou 5,62) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 8-400 µg.L-1 (se střední hodnotou 33 µg.L-1 ). Koncentrace R-Al jsou sledovány z důvodu toxických forem Al3+ iontů pro vodní organismy. Výrazné rozdíly byly pozorovány i v druhovém složení makrozoobentosu. Na silně acidifikované lokalitě LK se nevyskytovaly acidosenzitivní skupiny, kterými jsou jepice, měkkýši a některé druhy chrostíků. Všechny tyto skupiny jsou na slabě acidifikované lokalitě...
|
|
|
Hodnocení kvality vody a fyzického habitatu vodního toku ve vazbě na společenstva makrozoobentosu.
Altmann, Martin ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Vodní toky jsou nedílnou součástí většiny ekosystémů, pomáhají udržovat jejich stabilitu a funkci. Proto by měly být předmětem studia a především ochrany. K jejich sledování a hodnocení ekologického stavu se stále častěji využívá biomonitoringu bentickou faunou, která dobře odráží biotické a abiotické podmínky panující ve fyzických habitatech vodotečí. Právě abiotickým podmínkám fyzických habitatů utvářených fyzickými a chemickými faktory se věnuje rešeršní část práce. Druhá část práce je věnovaná výzkumu v experimentálních povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, přítocích horní Blanice, pramenící v podhorské oblasti Šumavy. Výzkum probíhal na pěti profilech, které se výrazně liší svými hydromorfologickými parametry a antropogenním ovlivněním. Byla zde hodnocena kvalita vody v návaznosti na předešlé výzkumy, její vztah s odtokovými poměry a v případě Tetřívčího potoka byl hodnocen rovněž fyzický habitat spolu se společenstvem makrozoobentosu. Povodí Zbytinského potoka bylo v minulosti výrazně zasaženo zemědělskou činností, hlavní tok protékající obcí Zbytiny se třemi stovkami obyvatel i jeho přítoky byly meliorovány. Pouze jeden z jeho přítoků (Sviňovický potok) se dočkal v nedávné době revitalizace. S výjimkou tohoto potoka je tak většina experimentálního povodí z hydromorfologického hlediska...
|
|
|
Využití umělých substrátů pro hodnocení kvality odtékající vody z organických a konvenčních kaprových rybníků
GRACÍK, Jan
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit kvalitu vody po průtoku rybníky s tradičními (Blatensko, ČR) a organickými (Waldviertel, Rakousko) technologiemi chovu s využitím kolonizace umělých substrátů makrozoobentosem (MZB) včetně posouzení rozdílů ve vlivu odlišných rybníkářských managementů (tradiční vs. organický) na kvalitu vody. Odběry byly provedeny v měsíčních intervalech (dubenzáří 2016), na celkem devíti profilech čtyř rybníků. Odebrané vzorky MZB byly zpracovány v laboratoři. Hodnocení MZB bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí. Výsledné hodnoty saprobity (SI)odpovídaly kvalitě vody na odtoku odpovídající beta až alfa mezosaprobitě (SI 2,30 2,62). Na přítocích do rybníků Skaličný a Haslauerteich, kde hodnota SI odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,48 2,49), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) zhoršila na alfamezosaprobitu (SI 2,54 2,62). Naopak na přítoku do rybníka Gebhartsteich, kde hodnota SI odpovídala alfamezosaprobitě (SI 2,57), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) mírně zlepšila (SI 2,54), ale stupeň saprobity se nezměnil. Obdobně tomu bylo na rybníce Pančár, kde hodnota SI na přítoku odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,30) a na odtoku se neprůkazně (p>0,05) mírně zhoršila (SI 2,33), ale opět stupeň saprobity zůstal beze změny. Změny v kvalitě vody po průtoku studovanými rybníky vedly k nárůstu indexu diverzity (H´) a opačně (horší kvalita vody nižší H´). Dle provedené analýzy dat se podmínky prostředí organických a tradičních kaprových rybníků významně neodlišují, rovněž počty druhů a celkového počtu jedinců nebyly zásadně rozdílné. Výsledky diplomové práce prokázaly, že uplatňované organické technologie odchovu ryb na sledovaných rybnících nemají významný vliv (zlepšení) na kvalitu vnějšího prostředí a na složení makrozoobentosu v tocích, do kterých odtéká voda z těchto chovů, respektive,že na tradičních rybnících nelze dokladovat rozdíly (zhoršení) oproti již zmíněnému organickému rybníkářskému managementu.
|
host ::
RSS.