|
|
Možnosti navýšení fytoremediačního potenciálu konopí pomocí vybraných exogenně aplikovaných látek
Michálková, Klára
Literární část diplomové práce „Možnosti navýšení fytoremediačního potenciálu konopí pomocí vybraných exogenně aplikovaných látek“ je zaměřena především na problematiku týkající se fytoremediací. V diplomové práci jsou popsány jednotlivé fytoremediační procesy včetně detailněji charakterizované fytoextrakce. Jsou zde také popsány možnosti zvýšení účinnosti fytoremediace, základní mechanismy absorpce kontaminantů v rostlinách nejsou opomenuty. V experimentální části práce je posuzován fytotoxický účinek vybraných látek na růstové parametry rostlin. V průběhu dvou týdnů byly testovány reakce rostlin na exogenní aplikaci humátu sodného a indol-3-octové kyseliny. Experimentálně byl prokázán spíše stimulační účinek vybraných koncentrací, proto byly pro vlastní fytoremediaci zvoleny vyšší koncentrace látek (500 mg/l humátu sodného a 50 µM indol-3-octové kyseliny). Nedílnou součástí experimentální části diplomové práce je také zhodnocení vlivu exogenně aplikovaných látek na schopnost rostlin akumulovat těžké kovy. Z výsledků pokusu vyplývá, že aplikace testovaných látek u odrůdy Felina 32 významněji ovlivnila množství zinku translokovaného z kořenového systému do nadzemních částí rostlin. S hladinami zinku v jednotlivých částech rostlin korelovaly také hladiny prolinu. Z hlediska produkce biomasy i akumulace zinku v nadzemních částech rostlin se z obou testovaných odrůd jeví Felina 32 jako perspektivnější pro asistovanou fytoextrakci těžkých kovů.
|
|
|
Hodnocení vlivu mimokořenové aplikace mikroelementů na odolnost rostlin máku vůči suchu
Havránková, Veronika
Diplomová práce měla za cíl vyhodnotit v podmínkách nádobového pokusu vliv mimokořenové aplikace mikroelementů, a to mědi a zinku na odolnost rostlin máku setého (Papaver somniferum L.) vůči suchu. Zvolenou odrůdou máku byl Major, která patří v České republice k nejčastěji pěstovaným odrůdám k potravinářskému využití. Hnojiva byla mimokořenově aplikována ve fázi 6 listu. Pro pokus byl použit pomocný rostlinný přípravek Papaverin v dávce 0,8 l.ha1¬, Lister Zn 1,0 l.ha1 a Lister Cu 0,6 l.ha-1. Jako kontrola sloužila varianta bez aplikace hnojiva. Polovina byla optimálně zavlažovaná a druhá polovina byla vystavena stresu suchem. Parametry byly analyzovány v průběhu experimentu ve 3 termínech. Hmotnost sušiny statisticky významně zvýšily přípravky Lister Zn 1,9 x a Lister Cu 2,3x. Kvantový výtěžek nejvíce ovlivnil Papaverin o 2,6 % a Lister Cu o 3,4 % oproti kontrole, který v podmínkách sucha dokonce převyšoval kvantový výtěžek optimálně zavlažované varianty ve druhém a třetím termínu měření. Maximální výtěžek variabilní fluorescence nevykazoval u žádného přípravku statisticky průkazný rozdíl. Index vitality se v čase pozvolně zvyšoval, v posledním termínu měření za podmínek sucha statisticky průkazně o 26 %, 35 % a 58 % u Papaverinu, Listeru Zn a Listeru Cu. Poslední byla hodnocena kořenová kapacita, kde se za podmínek sucha velikost kořenové kapacity zvýšila o 45,3 % nikoliv však průkazně. Aplikací mimokořenové výživy hnojiv s obsahem mědi a zinku, se u všech sledovaných parametrů kromě maximálního výtěžku variabilní fluorescence, prokázala jako dobrý způsob doplňkové výživy na odolnost rostlin máku setého při stresu suchem.
|
|
|
Stanovení vybraných biologicky významných prvků v produktech z rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides)
Hájková, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu zinku, železa a mědi v plodech rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) a v produktech z něj připravených. Teoretická část bakalářské práce obsahuje charakteristiku rakytníku řešetlákového, jeho léčebné účinky a zvláštní pozornost je věnována chemickému složení, především minerálním látkám. Praktická část byla zaměřena na vytvoření různých nálevů z rakytníku. Hlavním cílem bylo pozorovat vliv teploty (70 °C, 80 °C, 90 °C, 100 °C) na extrahovatelnost vybraných prvků. Pro stanovení obsahů zinku, mědi a železa byla použita metoda atomové absorpční spektrometrie. Z výsledků je patrné, že s klesající teplotou vody, klesaly i obsahy jednotlivých prvků a účinnost extrakce byla tedy nižší. Nejvyšší obsah zinku byl zjištěn u drcených plodů při extrakci vodou o teplotě 100 °C. Naopak nejnižší obsah zinku byl u sušeného rakytníku při 70 °C. Nejvyšší obsah železa byl u drcených plodů rakytníků při použití vody o teplotě 100 °C. Nejnižší obsah železa byl zjištěn v drcených plodech při teplotě 80 °C. Nejvyšší obsah mědi byl naměřen u sušeného rakytníku při teplotě vody 100 °C. Nejnižší obsah mědi byl stanoven při extrakci celých plodů rakytníku při teplotě vody 80 °C.
|
|
|
Detekce fimbriálního antigenu F4 Escherichia coli u selat po odstavu
Vývoda, Milan
Tato bakalářská práce se zabývá detekcí fimbriálního antigenu F4 Escherichia coli u selat po odstavu, která byla krmena oxidem zinečnatým (ZnO) nebo nanočásticemi zinku (ZnNPs). Teoretická část obecně pojednává o faktorech patogenity a virulence a následně se více zaměřuje na fimbriální antigen F4. Dále jsou zmíněny patogenní bakterie Escherichia coli. Pozornost je také věnována nanočásticím se zaměřením na nanočástice zinku a jejich využití ve veterinární praxi. Experimentální část se věnuje kultivaci bakterií, přípravě bakteriálních lyzátů a detekci fimbriálního antigenu F4 ze vzorků výkalů selat po odstavu. Vzorky byly rozděleny podle počtu dnů po odstavu (0, 5, 10 a 20) a podle koncentrace přidaného zinku ve formě ZnO nebo ZnNPs. Detekce F4 antigenu a obecného genu pro E.coli byla následně provedena pomocí multiplexové polymerázové řetězové reakce (multiplex-PCR) a její výsledky poté zaznamenány a zpracovány.
|
|
|
Využití zinek řízeně uvolňujících hydrogelů při mimokořenové výživě kukuřice seté
Zhoř, Jiří
Cílem předkládané diplomové práce bylo zhodnocení mimokořenové aplikace zinek řízeně uvolňujících superabsorpčních polymerů (SAP) u rostlin kukuřice seté (Zea mays L.). V polním pokusu založeném na Školním zemědělském podniku Žabčice byl zjišťován efekt mimokořenové aplikace superabsorpčních polymerů v kombinaci s hnojivy obsahující zinek ve vybraných formách (ZnO, ZnSO4, Zn-EDTA, nano ZnO). Efekt hnojení byl vyhodnocen na základě výnosu zrna, obsahu škrobu v zrnu a jeho produkci. Nejvyšší výnos zrna i nejvyšší produkce škrobu byla zaznamenána u varianty hnojené 100 g Zn ve formě nano ZnO v kombinaci se SAP. Nejvyšší obsah škrobu v zrnu byl zjištěn u varianty hnojené 100 g Zn ve formě Zn-EDTA v kombinaci s vodou. Vliv testovaných forem Zn na výnos zrna kukuřice je bez ohledu přídavku SAP závislý na formě Zn, dávce Zn a vláhových podmínkách daného ročníku. Aplikace nano ZnO byla však ve všech variantách hnojení ekonomicky ztrátová. Výsledek této práce mimo jiné poukázal na pozitivní vliv mimokořenové aplikace SAP, která ovlivnila výnos zrna a produkci škrobu.
|
|
|
Optimalizace výživy zrnové kukuřice bórem a zinkem
Šťastný, Martin
Tato práce se zabývá vlivem listové aplikace vybranými formami bóru a kombinací bóru se zinkem v kukuřici na zrno. Pokus byl proveden formou maloparcelkového pokusu v podmínkách jižní Moravy na půdě s vysokým obsahem živin. V pokusu byl aplikován borethanolamin (150 g/ha B) a organicky vázaný bór (130 g/ha B) na list kukuřice ve fázi 6 – 8 listů kukuřice. Po týdnu byl postřikem aplikován zinek ve formě oxidové - ZnO (500 g/ha Zn), síranové – ZnSO4 (250 g/ha Zn), chelátové – EDTA (100 g/ha Zn) a nanočásticové – ZnO-nano (100 g/ha Zn). Jako kontrola sloužila nehnojená varianta. Po sklizni byl stanoven obsah zinku a škrobu v zrně, spočítána hmotnost tisíce semen a zvážen výnos jednotlivých variant. Hnojení bórem a zinkem nevedlo ke statisticky průkaznému (p≤0,05) ovlivnění žádného ze sledovaných parametrů. Přesto byl pozorovatelný nárůst zinku v zrně po aplikaci zinečnatých hnojiv a došlo k malému snížení obsahu škrobu v zrně. U všech variant byla snížena hmotnost tisíce semen. Po aplikaci chelátového (Zn-EDTA) zinku bylo dosaženo nejlepšího výnosu, dále pozitivní vliv na výnos měl postřik ZnSO4 a samotným borethanolaminem. Postřik organicky vázaným bórem v přípravku Lifio Boron výrazně snížil výnos zrna kukuřice.
|
|
|
Studium nutriční hodnoty druhově bohatých lučních porostů
Zítková, Tereza
Diplomová práce se zabývá nutriční hodnotu bohatých lučních porostů, obsahem mykotoxi-nů (deoxynivalenol, zearalenone, aflatoxin B1) a jejich antioxidační kapacity. Analýza pro-kázala přítomnost organických látek, a to acidodetergentní vlákniny, neutrálně detergentní vlániny po úpravě vzorku amylázou, celulózy a hrubé vlákniny. V teoretické části byly popsány travní porosty, biodiverzita, zemědělství na trvalých travních porostech, jejich obhospodařování, sečení, hnojení. Dále se práce zabývá nutriční hodnotou a sekundárními metabolity mikroorganismů v těchto porostech. Praktická část se zabývá mikroprvky, a to selenem a zinkem v lučních porostech. Smě-si lučních porostů byly ošetřeny efektivní utilizací foliárně aplikovaných hnojiv obsahují-cích selen a zinek. Výživa porostů byla provedena před butonizací. Selen byl aplikovaný ve formě seleničitanu sodného v dávce 20 g/ha, zinek ve formě síranu zinečnatého v dávce 500 g/ha. Ze směsí byly vypočítané průměrné hodnoty organických živin. Směs lučních porostů obsahovala nejvíce neutrálně detergentní vlákniny po úpravě vzorku amylázou 39,14 %, aci-dodetergentní vlákniny 34,88 % a celulózy 28,38 %. Směsi pestrých lučních porostů obsa-hovaly méně popela, hrubého proteinu, acidodetergentního ligninu a nízký obsah tuku. Vý-sledky byly statisticky průkazné na hladině významnosti (p˂0,05). Ve směsích bylo analy-zováno nižší množství tuku 1,74 % a acidodetergentního ligninu 6,49 %. Směs 1 měla sta-tisticky vyšší antioxidační kapacitu než směs 2 (TEAC 7,87 mg/kg u směsi 1 a u směsi 2 TEAC 4,49 mg/kg). Směs 3 měla oproti směsi 1 a 2 statisticky nejnižší antioxidační kapaci-tu (TEAC 2,52 mg/kg). Obsah mykotoxinů byl předmětem analýzy pro vyhodnocení bezpečnosti sklizené hmoty pro následné zkrmování hospodářskými zvířaty. Výskyt mykotoxinů byl průkazný ve směsi 1. Směs obsahovala 0 % trav, 40 % barevných jetelovin a 60 % bylin. Naopak ve smě-si č. 3 se mykotoxiny téměř nevyskytovaly. Ta se skládala z 90 % trav, 3 % barevných jete-lovin a 7 % bylin. Směs 1 měla statisticky vyšší obsah zearalenonu oproti směsi 2. Směs 3 měla statisticky vyšší (p˂0,05) obsah oproti směsi 1 a 2. Směs 1 měla statisticky vyšší (p˂0,05) obsah deoxynivalenolu než směs 2, 3. Mezi směsí 2 a 3 nebyl téměř statisticky vý-znamný rozdíl. Obsah aflatoxinu B1 byl statisticky významný u směsi 1. Mezi směsí 2 a3 jsou statistické rozdíly nižší. Výskyt mykotoxinů ve směsích může být ovlivněn výskytem tolice vojtěšky (Medicago sativa L.) a povětrnostními podmínkami. Pro výběr vhodných druhů rostlin, je nutné odhalit vliv stanovištních podmínek, množ-ství aplikovaných mikroprvků na luční porosty. Dle výsledků je vhodné do bohatých lučních porostů zařadit bojínek luční (Phleum pratense L.), lipnici luční, (Poa pratensis L.) jílek vytrvalý (Lolium perenne L.), srhu laločnatou (Dactylis glomerata L.), lupinu bílou (Lupinus albus L.). Luční porosty by měly být založeny ze směsí rostlin, nikoliv jako monokultury.
|
|
|
Použití nanočástic zinku u odstavených selat
Klevetová, Tereza
Diplomová práce řeší problematiku využívání nanokomplexů oxidu zinečnatého u selat v období odstavu a následný vliv jejich krátkodobého zkrmování na kvalitu jatečně upraveného těla, tzn. vliv na hmotnost, výšku hřbetního tuku, procentní zastoupení svaloviny a obsah zinku ve svalovině a v játrech. Dále pojednává o historii využívání antibiotických látek v krmivářství, důležitosti zinku pro zvířecí organismus, nanočásticích zinku, odstavu selat, jejich nejčastějších průjmových onemocnění a výživě po odstavu.
|
|
|
Využití rozdílných forem zinku u odstavených selat
Hromádková, Vladana
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zinku u odstavených selat. Popisuje potřebu zinku v organismu a jeho činnost na jednotlivé funkce orgánů. Cílem této diplomové práce je zhodnotit důležitost zinku při odstavu, kdy nám zinek napomáhá při řešení průjmových onemocnění. Zinek má bohužel i negativní stránku a to tu, že má negativní dopad na životní prostředí. Proto došlo k jeho zákazu zkrmování od roku 2022 v chovech. Tento zákaz způsobí plno nepříjemností chovatelům, a proto došlo k hledání jeho alternativy a nabízelo se využití zinku v podobě jeho nanočástic, což nám ale klade plno otázek ohledně působení, vlivu, a hlavně i dopadu při zkrmování nanočástic oxidu zinečnatého. Snahou této práce bylo na všechny tyto otázky odpovědět a nastínit nám možnosti využití nanočástic zinku v zemědělství a jeho jednotlivých odvětví.
|
|
|
Agronomická biofortifikace hrachu setého zinkem
Křivan, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo ve dvouletém, (2018 a 2019) maloparcelkovém pokusu založeném na ŠZP Žabčice sledovat účinek foliární aplikace zinku na výnos a obsah Zn v semeni tří odrůd hrachu setého (Pisum sativum).Zinek v dávce 300 g/ha ve formě síranu zinečnatého (ZnSO4), oxidu zinečnatého (ZnO), chelátového zinku (Zn-EDTA) a nano zinku (Zn-nano) byl aplikovaný během vegetace ve vývojové fázi odpovídající výšce porostu cca 25 cm. Vliv aplikace Zn na výnos semen hrachu se v roce 2018 projevil pouze u odrůdy Protecta. U této odrůdy aplikace Zn ve formě ZnO zvýšila výnos semen o 16 %. Z hlediska finálního obsahu Zn v semeni se jako lépe reagující odrůda projevila Eso, u které se obsah zinku v semenech hrachu zvýšil o necelých 7 % po biofortifikaci ZnSO4 a ZnO. Nejvyšší zvýšení výnosu bylo zaznamenáno v roce 2019 u odrůdy Protecta, Eso i Abarth, a to po aplikaci ZnSO4. Průměrné navýšení výnosů se pohybovalo od 7 % do 18 %. Na zvýšení obsahu Zn v semeni nejvýrazněji reagovala odrůda Abarth, a to po přihnojení mikroelementem ve formě ZnSO4 o 6,4 %. Nejlepšího ekonomického výsledku bylo dosaženo u odrůdy Protecta v roce 2018 po aplikaci ZnO a v roce 2019 po aplikaci ZnSO4. V roce 2018 u odrůdy Eso nedošlo k ekonomickému nárůstu tržeb z ha způsobeného hnojením a v roce 2019 se tržby z ha nejvíce zvýšily po aplikaci ZnSO4.
|
host ::
RSS.