|
| |
|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
|
Predikční modelování potenciálního výskytu vybraných druhů mechorostů na území Národního parku České Švýcarsko
Procházková, Martina ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření modelů potenciálního výskytu druhů Dicranum majus (dvouhrotec velký) a Polytrichum alpinum (ploník horský) na území Národního parku České Švýcarsko. Tyto druhy mechorostů jsou na našem území vázány na chladné klimatické oblasti typicky ve vyšších nadmořských výškách. V Českosaském Švýcarsku se mohou i přes velmi nízkou nadmořskou výšku vyskytovat díky unikátním mikroklimatickým podmínkám hlubokých inverzních roklí. V rámci studovaného území měly tyto druhy před začátkem mého výzkumu nízký počet dosud zaznamenaných výskytových lokalit (4 lokality pro Dicranum majus, 8 lokalit pro Polytrichum alpinum). Modelování potenciálního výskytu vhodných stanovišť pro tyto druhy a následná prostorová interpolace mohou efektivně sloužit k zacílení terénního výzkumu a vytipování nových výskytových lokalit či návrhu managementových opatření. Celkem jsem v rámci terénního průzkumu na území Národního parku České Švýcarsko zaznamenala 34 nových lokalit výskytu druhu Dicranum majus a 29 nových výskytových lokalit druhu Polytrichum alpinum dále využitých pro vytvoření predikčních modelů. Jako environmentální data jsem použila 8 topografických proměnných odvozených z digitálního modelu terénu s rozlišením 1 m. Za použití těchto dat jsem vytvořila modely potenciálního...
|
|
|
Lze úspěšně reitrodukovat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus)?
Stelšovská, Lenka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v minulosti v Evropě běžným druhem. V posledních desetiletích došlo k jeho rapidnímu úbytku v západní části areálu, tj. ve střední a západní Evropě. Jako hlavní příčiny byly identifikovány vysoké nároky tetřeva hlušce na kvalitu prostředí a jeho nízká přizpůsobivost, nevhodné lesní hospodářství, klimatické změny a lidské aktivity (sportovní a turistický ruch). Zásadní je vliv predace. Snaha zamezit vymizení tohoto druhu z Evropy vedl k zahájení řady reintrodukčních programů. Práce shrnuje dostupné informace o reintrodukcích tetřeva hlušce a faktorech, které jejich úspěšnost ovlivňují. Většina doposud realizovaných reintrodukcí skončila neúspěchem. Záchranný program tetřeva hlušce proběhl v letech 1998 - 2007 i v České republice. Pokus o reintrodukci či posílení populací tetřeva hlušce na Šumavě, v Českém lese, Krkonoších, Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech a Brdech také neskončil úspěchem. Příčiny neúspěchu jsou shledávány v nedostatečné kvalitě biotopů, ve značném predačním tlaku, fyziologických a etologických nedostatcích odchovaných jedinců i ve způsobu jejich odchovu. Ze zjištěných informací lze shrnout, že realizované reintrodukce se v podmínkách České republiky jeví jako málo efektivní avšak ne zbytečné; podporou tetřeva hlušce jakožto deštníkové...
|
|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
|
Ecology and genetic diversity of Gentiana pannonica populations in different geographical and habitat scales
EKRTOVÁ, Ester
The thesis focused to population ecology and genetics of subalpine species Gentiana pannonica. Pollination ecology of species and generative reproduction in different habitat (primary vs. secondary) were investigated in the field. Genetic variation and structure of G. pannonica populations were studied in three disjunct parts of its distribution range: the Eastern Alps, the Bohemian Forest, and the Giant Mts. Present distribution of G. pannonica in the central past of the Bohemian Forest were processed.
|
host ::
RSS.