|
| |
|
|
Popis koexistence zajíce polního a lišky obecné pomocí analýzy snímků z fotopastí v oblasti Drahanské vrchoviny
Novák, Petr
Předkládaná bakalářská práce pojednává o koexistenci zajíce polního a lišky obecné v oblasti Drahanské vrchoviny. Výzkum byl proveden ve dvou na sebe navazujících lesnických úsecích Niva a Bílý Kříž. Tato problematika je aktuální ve studované oblasti, ale i ve všech oblastech zasažených kalamitou, kde vznikají rozsáhlé obnovované plochy ideální pro rozvoj populace zajíce polního. Kvůli obtížnému hospodaření se zajícem polním v těchto kulturách je důležitá podpora přirozených nepřátel, z kterých je zejména v našich podmínkách nejvýznamnější liška obecná. Sběr dat probíhal za pomocí metody fotopastí po dobu 3 let. Získaná data byla analyzována a následně z nich byl stanoven denní harmonogram obou zájmových druhů a jejich aktivita v době páření i mimo ni. Ze získaných výsledků byly stanoveny potenciální doporučení pro praxi.
|
|
|
Hodnota vybraného škůdce ze skupiny Aphididae a intragildové kořisti jako potravy pro pavouky druhu Philodromus cespitum
Uhrinec, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá hodnotou vybraných škůdců z čeledi Aphididae a intragildové kořisti jako potravy pro pavouky druhu Philodromus cespitum a samotným významem využití biologické ochrany v lesnictví. Celý experiment byl rozdělen do dvou částí. Nejdříve byli zkoumáni juvenilní jedinci, kteří byli rozděleni do čtyř skupin podle typu stravy. Následně u nich bylo zkoumáno několik ekologických fitness charakteristik – hmotnost, počet svleků a mortalita. V druhé části experimentu byly pozorovány spářené samice pavouků stejného druhu, které byly rozděleny do tří skupin. Kromě fitness charakteristik, jako hmotnost a mortalita, u nich byla hodnocena především plodnost. Součástí typů kořisti byli menší pavouci jiných druhů a vybrané mšice několika druhů, jakožto škůdci hospodářsky významných dřevin. Po ukončení pozorování byly všechny výsledky zhodnoceny pomocí statistických analýz. Hlavním smyslem realizace těchto experimentů bylo zjištění, který typ stravy těmto arborikolním predátorům vyhovuje nejvíce, resp. která kořist je pro ně nutričně nejhodnotnější a zda tak mají tito pavouci potenciál v biologickém boji proti mšicím. Dle výsledků je zřejmé, že vybrané mšice mají pro pavouky druhu Philodromus cespitum jako potrava, z hlediska většiny fitness ukazatelů, dostatečně nutričně kvalitní hodnotu. Mortalita byla prokazatelně nižší u jedinců, u kterých byla mšice součástí potravy. Stejně tak byl u těchto jedinců rychlejší vývoj. Pavouci tohoto druhu, proto mají potenciál jako biokontrolní činitelé.
|
|
|
Umělý chov a reintrodukce tetřeva hlušce v Moravskoslezských Beskydech
Jonák, Lukáš
Bakalářská práce zahrnuje nejen obecné informace o etologii tetřeva hlušce, bionomii, historickému i recentnímu výskytu či systematickému zařazení a genetických vazeb, ale především se soustředí na hodnocení jeho reintrodukce do pohoří Moravskoslezských Beskyd odchovem tohoto druhu v nově vzniklém zařízení na Řepčonce pod Lysou horou. Detailní rozbor umělého chovu a reintrodukce tetřeva hlušce do Beskyd sestává z množství poznatků a dat, porovnáváním několika rozdílných přístupů k chovu, jež jsou ovlivňovány nejrůznějšími faktory, ze kterých je několik, jenž může člověk ovlivnit a podpořit tak úspěšnost navrácení tetřeva hlušce do volné přírody. Mezi základní a rozhodující krok je změna způsobu hospodaření, alespoň v určitých, pro tetřeva vhodných, oblastech. Dále pak regulace nejen tlaku přirozených predátorů, ale i například turistického ruchu. V neposlední řadě také propagace odchovny a tetřeva veřejnosti na školách, v přednáškách a besedách. Chov v péči člověka má zde za cíl přístup co nejméně kontaktní, co nejpřirozenější podmínky nejen v předkládané potravě, způsobu léčby, ale také prostředí, díky kterému byly vybudovány dvě venkovní voliéry přímo v biotopech tetřeva, ve kterých proces rozmnožování a odchovu kuřat probíhá bez účasti chovatele. Práce pak hodnotí a porovnává získaná data a snaží se doporučit co nejvhodnější přístup pro zvýšení úspěšnosti náročné reintrodukce tohoto druhu do Beskydských lesů. Zároveň několikaletým pasivním i aktivním pozorováním chovu a introdukce do původních lokalit výskytu přispět náměty na zvýšení úspěšnosti odchovu. Jsou zde zkoumány a navrhovány kritéria pro úspěšný odchov v lidské péči.Například zlepšením přístupu k chovu, prevencí před snížením kvality chovu, nalezením řešení a ujasněním problematiky přístupu k chovu polodivokému. Důležitou součástí této práce je také hledání možností jak zvýšit životnost a ideální podmínky pro reintrodukované jedince tetřevů ve volné přírodě v Beskydech
|
|
|
Nerybí kořist v potravě rybožravých savců, vydry říční (Lutra lutra) a norka amerického (Neovison vison)
Tuzarová, Veronika ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledníková, Kateřina (oponent)
Vydra říční (Lutra lutra) se řadí společně s norkem americkým (Neovison vison) mezi významné predátory ryb nejen v České republice, ale i v dalších regionech napříč celou Evropou. Jedním z cílů této práce je z dostupné literatury zjistit, jaké druhy kořisti tvoří u vydry říční a u norka amerického nerybí složku potravy a jak se v závislosti na habitatu a sezóně mění jejich procentuální zastoupení v potravě obou zkoumaných druhů. Dalším cílem také je ověřit, zda norek americký má v potravě vyšší podíl nerybí kořisti v porovnání s vydrou říční. Zpracovaná data popisující potravu pomocí analýzy trusu v jednotkách biomasy byla rozdělena podle klimatických regionů, tj. temperátní či mediteránní oblast a také dle typu vodního prostředí, tj. stojatá či tekoucí voda. Výsledky práce ukazují, že norek americký v průběhu celého roku konzumoval průměrně třikrát více nerybí kořisti (74 % biomasy) než vydra říční (24 % biomasy). Změna ročního období se v nerybí potravě predátorů nejvíce projevila v míře konzumace žab a ptáků. Z nerybích kategorií se dle zpracovaných dat oba predátoři zaměřovali zejména na žáby, ptáky a raky. Značný rozdíl byl ale zaznamenán v lovu savců, a to ve všech zkoumaných habitatech. Zatímco v potravě norka tvořili průměrně 30 % biomasy, u vydry říční pouze 1 %. Klíčová slova: vydra...
|
|
|
Specifická reakce primátů na hadí predátory
Regásková, Kristýna ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Lhota, Stanislav (oponent)
Specifická reakce na hadí predátory je u primátů zapříčiněna dlouhou koevolucí s hady. Tato dlouhodobá koevoluce vedla u primátů ke vzniku specifické a komplexní reakce při střetu s hady. Znaky, podle kterých primáti hady rozpoznávají oproti jiným druhům stimulů mohou být na základě pachové či vizuální informace. Reakcím jako je apriorní strachová či vyhýbavá reakce mohou následovat různé antipredační například specifická vokalizace, vyhýbavé chování, včasný útěk nebo naopak aktivní obranu a mobbing. Reakce na jedovaté hady a škrtiče se může v mnoha ohledech lišit na základě odlišné hrozby, kterou představují. Klíčová slova: Predace, mobbing, had, primáti, vokalizace, anxieta
|
|
|
Dvoukřídlí v potravních sítích mokřadních ekosystémů
Pijálková, Helena ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
V mokřadních ekosystémech nalezneme řadu čeledí dvoukřídlého hmyzu (Diptera), kteří působí na skoro všech trofických úrovních jako rozkladači, býložravci i predátoři. Vyznačují se ohromnou ekologickou diverzitou larev, jež se mohou svými životními strategiemi lišit i v rámci čeledi. Dospělci dvoukřídlého hmyzu pak tvoří významnou spojku mezi vodním prostředím mokřadu a suchozemským okolím jako opylovači, predátoři a potrava pro mnoho jiných živočichů včetně člověka. Z hlediska potravních sítí mokřadních ekosystémů se dosavadní výzkum věnoval převážně několika ekonomicky významným skupinám dvoukřídlých, jako komárům přenášejícím závažné choroby nebo vysoce abundantním pakomárům, případně roli dvoukřídlých v přenosu těžkých kovů a jiných toxických látek z mokřadů do okolí. Celková diverzita dvoukřídlého hmyzu mokřadních ekosystémů však zůstává nedostatečně prostudována. Zkoumat nejen hmyz v rámci potravních sítí je důležité např. pro simulaci dopadů možných změn v ekosystémech jako jsou introdukce nebo vymizení určitých druhů. Jsou tedy zapotřebí další výzkumy, abychom pochopili, jaký vliv mají které linie dvoukřídlého hmyzu na společenstva nejen mokřadů, ale i jejich okolí. Klíčová slova: Dvoukřídlí, mokřady, ekologické sítě, detritivorie, herbivorie, predace
|
|
|
Vliv predace amébami na evoluci virulence lidských patogenních mikroorganismů
Drncová, Eliška ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Konupková, Anežka (oponent)
Améby působí jako jedni z hlavních regulátorů mikrobiálních společenstev, kde v důsledku jejich predace je vyvíjen selekční tlak pro vznik obranných mechanismů k dosažení rezistence. Tato adaptace umožňuje mikroorganismům náhodně infikovat lidský organismus a úspěšně se bránit složkám vrozené imunity, zejména makrofágům, které stejně jako améby jsou fagocytujícími buňkami. Projev virulence u oportunistických patogenů je způsoben konzervovanými drahami makrofágů sloužícím pro degradaci pohlceného materiálu, se kterými se mikroorganismus setkal již u améb. Díky této podobnosti lze využívat améby pro výzkum interakce mezi patogenem a jeho hostitelem, což zahrnuje i výzkum mechanismů virulence mnoha lidských mikrobiálních nákaz. Mezi nejpodrobněji zkoumané organismy, jejichž patogenita je výsledkem dlouhodobé interakce s amébami, patří bakterie Legionella pneumophila a mikroskopická houba Cryptococcus neoformans s velmi odlišnými strategiemi a projevy virulence. Porozumění evolučních souvislostí a výhod, které mikroorganismy získávají během interakce s amébami, nám podává informace o původů virulence oportunistických lidských patogenů.
|
|
|
Faktory ovlivňující početnost nepůvodního savčího predátora kočky domácí (Felis catus) ve středoevropské kulturní krajině a lidských sídlech.
KALENDOVÁ, Pavlína
Kočka domácí je v současnosti jeden z nejrozšířenějších invazivních predátorů, který působí velké ztráty na populacích mnoha druhů. Vzhledem k pevnému propojení s člověkem se jedinci tohoto druhu vyskytují prakticky na všech kontinentech a mnoha ostrovech, kde působí jako silný extinkční faktor. Pomocí bodového sčítání jsem zjišťovala početnost koček a ptačích druhů v okolí Českých Budějovic a vyhodnocovala, zda vybrané faktory prostředí mají vliv na přítomnost kočky domácí. Mezi vybrané faktory byl zařazen typ lokality, biotop, počasí, teplota, roční období a množství porostu na dané lokalitě v době kontroly. Pouze počasí bylo jediným faktorem, který měl statisticky průkazný vliv. Konkrétně během polojasných a slunných dnů bylo zaznamenáno více koček než během dnů jasných či zachmuřených. Dále jsem zjišťovala, zda má přítomnost kočky domácí na dané lokalitě vliv na počet zaznamenaných ptačích druhů či počet jedinců. Dle výsledků přítomnost jedné či více koček na jednotlivých lokalitách neměla statisticky významný vliv na počet ptačích druhů či počet jedinců.
|
|
| |
host ::
RSS.