|
Pentecostalism among Czech and Slovak Roma: The religiosity of Roma and the practices of inclusion of the Roma in the brotherhood in salvation. Autonomy and Conversions among Roma in Márov
Ripka, Štěpán ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Hrustič, Tomáš (oponent) ; Ukah, Asonzeh (oponent)
Cílem mé práce je diskutovat možnosti užití konceptu autonomie při studiu konverzí Romů k charismatickému/letničnímu křesťanství. V tomto poli se v poslední době prosazovaly koncepty empowermentu (zplnomocňování) či sociální inkluze, ale chyběla kritická reflexe otázek způsobů vládnutí a útlaku. Vycházím z teze Patricka Williamse (1987; 1991; 1993a), podle kterého francouzští Romové, kteří konvertovali k letničnímu hnutí, dosáhli autonomie (nebo alespoň pocitu autonomie), jež jim dovolovala přehlížet roli strukturálních faktorů a jiných lidí v jejich vlastním jednání. Na případové studii etnografického výzkumu romské charismatického sboru v Západních Čechách rozvíjím koncept autonomie skrze konverzi. Hlavní teoretická inovace mé práce pochází z morální filosofie, především z Christmanovy teorie autonomie (utlačovaných) (2014). Christman definuje autonomii jako reflexivní potvrzování zvolené praktické identity, života, který "stojí za to žít". Příběh, který misionáři v Márově, místě mého terénního výzkumu, dávali do popředí, byl o Romech, kteří se z pasáků a prodejců drog stali křesťany. Empirická realita a narativy změny však na takto jednoduchý popis radikální změny skrze náboženství vrhají stín pochybnosti. Na základě podrobného rozboru konverze muže závislého na drogách tvrdím, že konvertité...
|
|
Pentecostalism among Czech and Slovak Roma: The religiosity of Roma and the practices of inclusion of the Roma in the brotherhood in salvation. Autonomy and Conversions among Roma in Márov
Ripka, Štěpán ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Hrustič, Tomáš (oponent) ; Ukah, Asonzeh (oponent)
Cílem mé práce je diskutovat možnosti užití konceptu autonomie při studiu konverzí Romů k charismatickému/letničnímu křesťanství. V tomto poli se v poslední době prosazovaly koncepty empowermentu (zplnomocňování) či sociální inkluze, ale chyběla kritická reflexe otázek způsobů vládnutí a útlaku. Vycházím z teze Patricka Williamse (1987; 1991; 1993a), podle kterého francouzští Romové, kteří konvertovali k letničnímu hnutí, dosáhli autonomie (nebo alespoň pocitu autonomie), jež jim dovolovala přehlížet roli strukturálních faktorů a jiných lidí v jejich vlastním jednání. Na případové studii etnografického výzkumu romské charismatického sboru v Západních Čechách rozvíjím koncept autonomie skrze konverzi. Hlavní teoretická inovace mé práce pochází z morální filosofie, především z Christmanovy teorie autonomie (utlačovaných) (2014). Christman definuje autonomii jako reflexivní potvrzování zvolené praktické identity, života, který "stojí za to žít". Příběh, který misionáři v Márově, místě mého terénního výzkumu, dávali do popředí, byl o Romech, kteří se z pasáků a prodejců drog stali křesťany. Empirická realita a narativy změny však na takto jednoduchý popis radikální změny skrze náboženství vrhají stín pochybnosti. Na základě podrobného rozboru konverze muže závislého na drogách tvrdím, že konvertité...
|