|
|
Vliv pravidelného plavání na robusticitu horní končetiny člověka
Toperczerová, Barbora ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu pravidelného plavání na robusticitu kostní tkáně člověka. Cílem práce je shrnout výsledky studií zaměřujících se na kostní tkáň plavců a popsat, proč se plavci vyznačují méně robustní kostní tkání než jedinci věnující se jiným sportovním aktivitám. První část práce je věnována vysvětlení robusticity, modelace a remodelace kostní tkáně a odpovědi kostní tkáně na podněty spojené se sportovní aktivitou. Dále se práce zaměřuje konkrétně na pravidelné plavání. Popsány jsou síly, které působí na tělo plavce ve vodě a umožňují jeho pohyb. Dále jsou popsány čtyři plavecké způsoby a jaké svaly jsou při nich nejvíce zapojovány. Vlastnosti kostní tkáně jsou porovnávány mezi plavci a dalšími sportovci i nesportovci. Zvláštní pozornost je věnována kostní tkáni horních končetin plavců. Nakonec je popsán vliv prostředí, ve kterém dochází k odlehčení tělesné hmotnosti a absenci mechanických nárazů na kostní tkáň. Klíčová slova robusticita, funkční adaptace kosti, plavání, plavecké způsoby, horní končetina
|
|
|
Faktory ovlivňující úspěšnost vytrvalostního lovu
Červenková, Lucie ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Oplt, Pavla Alexia (oponent)
Vytrvalostní lov spočívá v dlouhodobém honu za zvěří v typicky horkém a aridním prostředí do té doby, kdy u zvířete nastane vyčerpání a je dostiženo. Tento způsob zisku živočišné potravy v evoluci rodu Homo sehrál důležitou roli a stojí za mnoha adaptacemi k vytrvalostnímu pohybu, potažmo běhu. Tato práce zkoumá, které adaptace byly pro využívání tohoto typu lovu jako subsistence podmiňující. Zaměřuje se nejprve na termoregulační adaptace, ke kterým v evoluci homininů docházelo, a jak se mohou uplatňovat při strategii lovu. Dále se týká adaptací spojených s transportem kyslíku, k čemuž byly využity především informace o dnešních vytrvalostních sportovcích. Cílem je zjistit, které morfologické a fyziologické faktory hrají při úspěšnosti nejdůležitější roli, dále pak popsat vliv genetiky a tréninku na vytrvalost. V neposlední řadě se práce zaměřuje na téma lovkyň a pravděpodobnost jejich podílu na vytrvalostním lovu. Zjišťuje také významné adaptace u žen, které mohly pro tento typ lovu představovat výhodu. Klíčová slova: vytrvalostní lov, evoluce, H. erectus, termoregulační adaptace, pocení, VO2max, žena lovkyně
|
|
|
Locomotion in extant and extinct nonhuman Hominidae: Implications for hominin bipedalism
Šetlíková, Julie ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Cílem této práce je analýza pohybu vyhynulých a současných nelidských Hominidae prostřednictvím publikovaných pozorování a postkraniálního fosilního záznamu. Zkoumané žijící rody byly Pongo, Gorilla a Pan. Nejrozšířenější formou lokomoce u afrických hominidů je kotníkochodectví a u rodu Pongo je to zavěšování. Dále méně častá je palmigrádní kvadrupedie, přemosťování, vertikální lezení, lpění a skákání, a další formy zavěšené lokomoce. Bipedie, především asistovaná, je využívaná u všech probíraných žijících lidoopů, přičemž u rodu Pongo nejvíce. Vyhynulé rody byly vybrané dle recentní, ucelené fylogenetické analýzy od Pugha (2022), kategorizované do pravděpodobných basálních hominidů, basálních hominidů, ponginů a homininů. Hlavní formou lokomoce u vyhynulých rodů byla kvadrupedie, vertikální lezení a zavěšování. Kenyapithecus a Sivapithecus mohli též využívat, vedle arboreální kvadrupedie, kotníkochodectví. Většina zmíněných homininů, nejbližších k našemu poslednímu společnému předku s šimpanzi (CHLCA), nemá dostatečná postkraniální data a lokomoci není možné popsat. U Danuvius guggenmosi, Lufengpithecus lufengensis a Ouranopithecus macedoniensis je možná bipedie. Lufengpithecus a Danuvius dále vykazují známky recentně kategorizovaného pohybu extended limb clambering což spolu s bipedií tvoří...
|
|
|
Vztah tělesných rozměrů a lokomoce u člověka a ostatních homininů
Fedrová, Johana ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
U homininů pracujeme s odhady jejich tělesných hmotností a velikostí odvozených z fosilních nálezů. Spolehlivost odhadu je důležitá pro výpočty týkající se termoregulace a energetiky jedince. Termoregulaci jedince ovlivňuje řada faktorů včetně způsobu dýchání, schopnosti pocení, tělesného ochlupení, způsobu lokomoce, poměru velikosti končetin ku velikosti těla. Ztráta ochlupení umožňuje větší tepelné ztráty. Schopnost pocení a termoregulace je u homininů důležitější pro běh než pro chůzi. Ztráty tepla jsou ovlivňovány šířkou trupu a délkou distálního segmentu končetiny. Tvar těla u současné lidské populace odpovídá Allenovu pravidlu. Populace žijící blíže rovníku vykazují menší bi-iliakální šířku a delší končetiny v poměru k velikosti těla. Populace z chladnějších oblastí vykazují větší bi-iliakální šířku a kratší končetiny v poměru k tělu. Tento trend lze pozorovat i u homininů. Náklady na lokomoci, náklady potřebné pro překonání dané vzdálenosti za daný čas ovlivňuje délka končetin. Delší dolní končetiny tyto náklady snižují, umožňují vzdálenost překonat za užití méně kroků. Každý krok je nákladnější, protože je potřeba více svalové síly pro uvedení delší končetiny do pohybu. Délka kroku a optimální rychlost pohybu jedince je úměrná výšce jedince. Člověk vyniká schopností bipední lokomoce, které...
|
|
|
Aktuální stav pohybové aktivity a rozvoje motorických schopností u současných dětí
Briššová, Barbora ; Vážná, Anna (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Za posledních pár desítek let, vlivem změn společnosti, ať už v oblasti urbanizace, technologie či dalších faktorů, vzrostl sedavý způsob života. Děti i adolescenti tráví svůj volný čas u svých mobilních zařízení, televize či využívají další elektroniku. Aktuální stav českých dětí, i dětí ve světě, v oblasti fyzické aktivity je velmi alarmující, jak nám ukázaly například výsledky z celosvětového projektu Global Matrix, kdy bylo zjištěno, že pouze jedna třetina celosvětové populace plní denní doporučení pro fyzickou aktivitu. V rámci České republiky také projekt České školní inspekce mapoval úroveň fyzické zdatnosti českých dětí a adolescentů, a možnosti, které jsou jim poskytnuty v rámci školy pro rozvoj pohybu. Výsledky rovněž nebyly uspokojivé. Nedostatek pohybu může vést například k rozvoji chronických onemocnění, či špatně fixovaným skeletálním strukturám, a stejně tak k přispívá rozvoji obezity. Jedná se o velmi aktuální a závažný problém, kterému je nutno věnovat větší pozornost. Tato práce přináší přehled o motorických schopnostech a fyzické aktivitě, obecně, v rámci vývoje, i přehled o současném stavu populace dětí a možných metod monitorace, stejně tak i možných důsledků inaktivity. Klíčová slova: motorické schopnosti, motorická výkonnost, vývoj motoriky, fyzická aktivita, motorické testy,...
|
|
|
Vliv vysoké zátěže na adaptační mechanismy kosti
Suková, Jaroslava ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat mechanismus vlivu vysoké zátěže na kostní tkáň a její schopnost se na danou zátěž adaptovat. V první části této práce se zaměřuji na popis mechanismu vlivu zátěže na kostní tkáň podle teorie mechanostatu Harolda Frosta a Julliuse Wolffa. V druhé části popisuji, jakým způsobem vysoká zátěž ovlivňuje kostní tkáň a jakým způsobem budou adaptační mechanismy kosti reagovat na zátěž. V této části se také zaměřím na patologickou vysokou zátěž a vznik prasklin a zlomenin na kosti vlivem této zátěže, která je vyšší než kolik kost zvládne vydržet. V poslední části práce se zaměřím na reparační mechanismy kosti potřebné při vzniku zlomenin a prasklin narušujících integritu kosti. Klíčová slova Adaptabilita kosti, fyziologické mechanismy kosti, patologické přetížení kosti, Frostův mechanostat, reparační mechanismy kosti, poškození kosti
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
|
|
Evoluční aspekty (epi)genetické determinace laterality se zaměřením na horní končetinu
Holoubková, Tereza ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Preference horní končetiny je jednou z nejvíce zřetelných asymetrií lidského těla. V populaci se vyskytuje přibližně 90 % pravorukých, což je ten nejsilnější sklon k používání jedné z končetin mezi veškerými primáty. Preference horní končetiny je spojená s lateralizací mozku pro řeč a je podmíněná jak geneticky, tak i faktory prostředí. Genetické podmínění preference horní končetiny nebylo stále rozklíčováno, i když je v dnešní době množství genů a oblastí, které se dají považovat za kandidátní. Kromě kandidátních genů se ke genetickému podmínění vážou i epigenetické vlivy a role testosteronu. Preference horní končetiny se začala projevovat už na počátku vývoje lidské populace, přibližně v době středního pleistocénu, a to se stejným procentuálním výskytem levorukých jako dnes. Polymorfismus levorukosti se v populaci udržuje na základě frekvenčně-dependentního modelu, jelikož levorukost s sebou přináší mnoho výhod, ale také nevýhod.
|
|
|
Rekonstrukce vlivu mletí obilí na svalovou aktivitu horní končetiny
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Proměny asymetrie robustnosti pažní kosti v průběhu holocénu byly interpretovány na základě analýzy aktivity svalů horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku. Cílem diplomové práce bylo ověřit, zda je možné zkoumat svalovou aktivitu horní končetiny při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku pomocí svalu musculus deltoideus (pars clavicularis), svalu musculus infraspinatus, svalu musculus pectoralis major a svalu musculus triceps brachii (caput longum). Pomocí povrchové elektromyografie jsme analyzovali aktivitu většího souboru svalů dominantní horní končetiny zahrnujícího sval musculus biceps brachii, sval musculus pectoralis major, sval musculus infraspinatus, sval musculus deltoideus (pars clavicularis), sval musculus deltoideus (pars acromialis), sval musculus deltoideus (pars spinalis), sval musculus triceps brachii (caput laterale) a sval musculus triceps brachii (caput longum) při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku u 25 probandek. V souladu s naším předpokladem byl musculus biceps brachii nejméně aktivním svalem při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku po směru hodinových ručiček, proto je možné sval musculus biceps brachii z analýzy srovnávající svalovou aktivitu horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku vynechat. Části svalu musculus...
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
host ::
RSS.