|
|
Kreativita a produkce hudby: porovnání efektu hudební improvizace s efektem hraní z not na divergentní myšlení
Pavlíková, Barbora ; Keřková, Barbora (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Kreativita a kreativní proces mohou být podpořeny mnoha různými faktory. Na základě dříve provedených výzkumů se zdá, že improvizační cvičení může zvýšit výkon v testech divergentního myšlení. Cílem práce bylo porovnat efekt hry na hudební nástroj na divergentní myšlení u dvou skupin účastníků: improvizujících hráčů a hráčů z not. V rámci výzkumu jsem dvěma skupinám participantů zadala testy kognice (test cesty TMT atest verbální fluence) a test divergentního myšlení Alternative Uses Task (AUT). AUT byl opětovně zadán bezprostředně po dvacetiminutové hře na hudební nástroj. Předpokládala jsem, že hudební improvizace povede ke zlepšení výkonu v testu AUT, přičemž toto zlepšení bude statisticky významně vyšší oproti skupině hráčů z not. Statistická analýza neprokázala efekt hry na hudební nástroj na výkon v testu AUT, a to ani v jedné skupině hráčů. Po hře na hudební nástroj nedošlo ke zlepšení ani zhoršení výkonu ani v jedné skupině. Byl nalezen signifikantní meziskupinový rozdíl ve výkonu v kategorii elaborace (rozvinutí odpovědí) v rámci AUT zadávaném po hře na hudební nástroj. Počet hodin hudebního tréninku týdně měl negativní korelaci s výkonem v testu AUT po hraní. Participanti, kteří uvedli, že obvykle cvičí na hudební nástroj sami za účelem se zdokonalit, měli v AUT po hraní signifikantně...
|
|
|
Maladaptivní užívání hudby z hlediska žánru u lidí s vysokou depresivitou
Bašová, Kateřina ; Keřková, Barbora (vedoucí práce) ; Vítek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem maladaptivního užívání hudby. Tento fenomén je diskutován v širším kontextu emoční regulace, depresivity, hudebních emocí a hudebních preferencí. Cílem teoretické části je poskytnout ucelený přehled současných poznatků o maladaptivním užívání hudby a vysvětlit konstrukty a nejdůležitější teorie, které se objevují v empirické části. Cílem empirické části je ověřit, jaké existují souvislosti mezi adaptivními a maladaptivními způsoby užívání hudby a mírou depresivity u populace českých studentů. Dle našich výsledků má maladaptivní užívání hudby signifikantní pozitivní vztah s mírou depresivity, zatímco adaptivní užívání nemá signifikantní vztah s mírou depresivity. Dále je zkoumáno, jak míra depresivity prostřednictvím maladaptivního užívání hudby ovlivňuje vjem hudebních emocí. V našem vzorku nepredikuje míra deprese ani maladaptivního užívání hudby vjem hudebních emocí, což bylo v rozporu s naším očekáváním. Explorativně je zkoumán vliv preferencí skupin hudebních žánru na maladaptivní užívání hudby. Z pohledu hudebních preferencí a jejich vlivu na maladaptivní užívání hudby jsme nenašli žádnou souvislost mezi specifickými skupinami žánrů a výskytem maladaptivního užívání hudby. Dílčím cílem empirické části je překlad a ověření psychometrických vlastností dotazníku...
|
|
|
The emotion-paradox in schizophrenia spectrum disporders
Keřková, Barbora ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent) ; Timmers, Renee (oponent)
THE EMOTION-PARADOX 1 Abstrakt Emoční paradox u schizofrenie popisuje disociaci mezi hrubě narušeným vnímáním emocí a jejich zachovaným prožíváním. Většina zastává, že emoční paradox vzniká z generalizovaného poškození emočního vjemu. Ostatní oponují, že představuje pouhý artefakt metodických omezení, popřípadě odlišnou disociaci mezi explicitním a implicitním zpracováním emocí. Předmětem této práce bylo objasnit původ emočního paradoxu u schizofrenie. Za tímto účelem byly provedeny dvě studie. Obé vycházely ze shodného vzorku, který zahrnoval 45 osob se schizofrenií o různorodé symptomatologii a 45 osob bez vlastní či rodinné psychiatrické anamnézy. Skupiny si odpovídaly věkem, pohlavím, vzděláním a hudebním vzděláním. Ve Studii 1 si probandi poslechli řadu hudebních podnětů a zhodnotili svůj vjem a prožitek jejich libosti a budivosti. Ve Studii 2 zodpověděli emocionální Stroopův test, v němž identifikovali barvu neutrálních či záporně laděných slov, která popisovala positivní, negativní či nijaké příznaky schizofrenie. Výsledky Studie 1 naznačily: a) že osoby se schizofrenií rozpoznávají hudební emoce s obdobnou přesností jako osoby bez schizofrenie, b) že projevují asociaci mezi vnímanou a prožívanou složkou hudební emoce s obdobnou silou, a c) že vnímají a prožívají hudební emoce s vyšší intenzitou....
|
|
|
The emotion-paradox in schizophrenia spectrum disporders
Keřková, Barbora ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent) ; Timmers, Renee (oponent)
THE EMOTION-PARADOX 1 Abstrakt Emoční paradox u schizofrenie popisuje disociaci mezi hrubě narušeným vnímáním emocí a jejich zachovaným prožíváním. Většina zastává, že emoční paradox vzniká z generalizovaného poškození emočního vjemu. Ostatní oponují, že představuje pouhý artefakt metodických omezení, popřípadě odlišnou disociaci mezi explicitním a implicitním zpracováním emocí. Předmětem této práce bylo objasnit původ emočního paradoxu u schizofrenie. Za tímto účelem byly provedeny dvě studie. Obé vycházely ze shodného vzorku, který zahrnoval 45 osob se schizofrenií o různorodé symptomatologii a 45 osob bez vlastní či rodinné psychiatrické anamnézy. Skupiny si odpovídaly věkem, pohlavím, vzděláním a hudebním vzděláním. Ve Studii 1 si probandi poslechli řadu hudebních podnětů a zhodnotili svůj vjem a prožitek jejich libosti a budivosti. Ve Studii 2 zodpověděli emocionální Stroopův test, v němž identifikovali barvu neutrálních či záporně laděných slov, která popisovala positivní, negativní či nijaké příznaky schizofrenie. Výsledky Studie 1 naznačily: a) že osoby se schizofrenií rozpoznávají hudební emoce s obdobnou přesností jako osoby bez schizofrenie, b) že projevují asociaci mezi vnímanou a prožívanou složkou hudební emoce s obdobnou silou, a c) že vnímají a prožívají hudební emoce s vyšší intenzitou....
|
host ::
RSS.