|
|
Analýza problematiky české hudební deklamace v koncepcích Hostinského a Krásnohorské v rámci "boje o Smetanu" v 70. a 80. letech 19. století
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Hons, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je výzkum utváření teorie české hudební deklamace v druhé polovině 19. století. Cílem je prezentovat tuto teorii jako součást dobového sporu ke koncepci české národní hudby. Práce se opírá o metodologii výzkumu dějin idejí, kterou kombinuje s metodologií výzkumu dějin institucí, protože teorie české hudební deklamace se vyvíjela na pozadí rozvoje českého operního divadla, české hudební kritiky a hudebních časopisů. Hlavními prameny pro výzkum předmětu práce jsou zejména příspěvky Hostinského a Krásnohorské, kteří se jako jediní formulováním zásad správné české hudební deklamace zabývali. Dalšími prameny jsou dobové texty, které souvisejí s kontextem dobových sporů, na jejichž pozadí se teorie české hudební deklamace utvářela. Úvodní kapitola charakterizuje vliv změny politické situace od počátku 60. let 19. století a s tím související proměnou českého kulturního života, ve kterém se dostala do popředí idea vytvoření české národní hudby zejména prostřednictvím českých operních děl. V druhé kapitole prezentuje spor o Wagnera jako základní podnět k vytvoření zájmu o problematiku české hudební deklamace a představuje Otakara Hostinského jako základního iniciátora této aktivity. Po analýze úvodních dvou Hostinského příspěvků k tomuto tématu se následující třetí kapitola již...
|
|
|
Kritické přístupy estetického formalismu v koncepcích Durdíka a Hostinského k Wagnerově ideji "Gesamtkunstwerku"
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat kritiku koncepce "Gesamtkunstwerku" z hlediska české formalistické estetiky druhé poloviny 19. století. Protože je koncepce "Gesamtkunstwerku" především spojována s teoretickým a uměleckým dílem Richarda Wagnera, je nezbytnou součástí práce celková analýza dobové situace v české hudební kultuře v období konce 60. a zejména v průběhu 70. let 19. století. V tomto časovém období v české společnosti probíhala vyhrocená diskuse kolem možnosti uvedení Wagnerova operního díla v českých zemích. A souběžně s tímto tématem probíhal názorový spor o podstatě české opery, který byl vázán především na operní dílo Bedřicha Smetany. Utvářející se česká estetika do tohoto sporu vstoupila především prostřednictvím estetiků Josefa Durdíka a Otakara Hostinského. Hlavním tématem bakalářské práce je interpretace kritického přístupu Durdíka a Hostinského ke koncepci "Gesamtkunstwerku" na základě analýzy jejich prací, které se tomuto tématu věnovaly z hlediska jejich systému formalistické estetiky. Durdíkovo a Hostinského pojetí formalistické estetiky se začalo výrazně odlišovat právě v době, kdy se oba intenzivně zabývali problematikou "Gesamtkunstwerku". Závěrečným cílem práce je na základě komparační metody vyložení podstaty rozdílného kritického přístupu Durdíka a...
|
|
|
Doplňková činnost divadel
Janková, Markéta ; Svobodová, Doubravka (vedoucí práce) ; Srstka, Jiří (vedoucí práce) ; Čuříková, Tamara (oponent)
Tématem této diplomové práce je doplňková činnost divadel. První část práce se zabývá vymezením termínu doplňková činnost v kontextu platné legislativy, přičemž se zaměřuje na právní předpisy, které upravují jednotlivé právní formy divadel. Konkrétně jde o zákony upravující právní formu příspěvkových organizací, obecně prospěšných společností, občanských sdružení, obchodních společností a fyzických osob a důraz je kladen zejména na to, zda uvedené organizace ze zákona musí či nemusí sledovat odděleně vykonávané činnosti. Následující dvě části práce se věnují daňovým zákonům (především zákonu o daních z příjmů a zákonu o dani z přidané hodnoty) a živnostenskému zákonu, které s oblastí doplňkové činnosti úzce souvisejí. Následuje část práce zabývající se doplňkovou činností v praxi vybraných divadel. Tato část se neomezuje na doplňkovou činnost pouze u organizací, které ji mohou provozovat ze zákona (tj. příspěvkové organizace a obecně prospěšné společnosti), ale všímá si podobných aktivit také v divadlech ostatních právních forem. V závěrečné části se práce zaměřuje na analýzu a shrnutí získaných informací z jednotlivých divadel a dále souhrnně poukazuje na hlavní nedostatky legislativního sytému.
|
host ::
RSS.