|
|
Nepřímá analýza rakovinných markerů pomocí Tag-LIBS s využitím magnetických mikročástic
Bačová, Tereza ; Faruzelová, Anna (oponent) ; Zikmundová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nepřímou detekcí biomarkeru rakoviny prostaty metodou Tag-LIBS. Stanovení biomarkeru bylo provedeno prostřednictvím foton-upkonverzních nanočástic, které jsou spolu s biomarkerem součástí upkonverzní imunoeseje s magnetickými mikročásticemi jako pevnou fází. Použití magnetických mikročástic jako podkladové pevné fáze nabízí velké množství výhod, jako je separace analytu pomocí vnějšího magnetického pole, nebo jejich využití pro vnitřní standardizaci. Metoda Tag-LIBS byla optimalizována vhodně zvoleným dvoupulzním uspořádáním, které v porovnání s jednopulzním vykazovalo vyšší intenzitu signálu a nižší limit detekce biomarkeru. Dále bylo provedeno srovnání upkonverzní imunoeseje, kde byla jako podkladová fáze použita magnetická mikročástice, a upkonverzní imunoeseje na mikrotitrační destičce. K optimalizaci metody Tag-LIBS také přispěla možnost provedení vnitřní standardizace. Byly také analyzovány klinické vzorky, přičemž získané výsledky byly porovnány s výsledky z upkonverzního skenování, které se k detekci upkonverzní imunoeseje běžně používá.
|
|
|
Syndrom vyhoření u středoškolských učitelů
Báčová, Tereza
Tématem této bakalářské práce je přiblížení problematiky syndromu vyhoření u středoškolských pedagogů. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje stručný souhrn informací o pedagogické profesi, zejména o její historii a náročnosti. Podrobněji se práce zaměřuje na syndrom vyhoření u středoškolských pedagogů. Jsou zde uvedeny jeho příčiny, symptomy, jednotlivé fáze, diagnostické metody, možnosti terapie a také informace, jak syndromu vyhoření předcházet. Praktická část práce obsahuje kvantitativní výzkum, který zjišťuje, zda a v jaké míře se vyskytuje syndrom vyhoření u pedagogů středních škol v Jihomoravském kraji. Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve třech zkoumaných oblastech vyhoření (osobní, pracovní a směrem k žákovi) se u pedagogů jako celku neprokázal výskyt syndrom vyhoření. Dále došlo z jištění, že k syndromu vyhoření jsou více náchylné ženy. Vyhořením trpí nejvíce pedagogů s délkou praxe 11-20 let. Dále bylo zjištěno, že syndromem vyhoření jsou nejvíce ohroženi pedagogové ze zdravotnické školy. Silný vliv na vyhoření má nepřímá pedagogická činnost. Výzkum celkového vyhoření neprokázal výskyt vyhoření u zkoumaného vzorku pedagogů, avšak individuální hodnocení jednotlivých respondentů je různorodé, kdy někteří nejsou vyhořelí, zatímco jiní vykazují velmi silné vyhoření.
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
Vydavatelství Axel Springer a jeho transformace v digitální dům
Báčová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Vydavatelství Axel Springer a jeho transformace v digitální dům se zabývá postupnou transformací německého vydavatelského domu Axel Springer z tradičního vydavatelství tištěných novin v dnešní digitální dům. Práce zkoumá obchodní aktivity a nabízí periodizovaný přehled dominantních obchodních strategií vydavatelství od jeho založení v roce 1946 do současnosti roku 2014. Souběžně s tím tak práce předkládá chronologický vývoj produktového portfolia vydavatelství. Právě tento záznam historické i aktuální podoby portfolia pak odkrývá nejen změny ve struktuře výnosů, ale také odklon vydavatelství od původně hlavního předmětu podnikání. Transformace se v případě vydavatelství Axel Springer vyznačuje přenosem principů mediálního podnikání do digitálního prostředí - v něm však vedle mediálních produktů také na nemediální produkty. Z ekonomického hlediska je tato strategie úspěšná, neboť vydavatelství Axel Springer v roce 2014 generuje více než 70% svého celkového zisku (EBITDA) z digitálních aktivit. Zároveň však práce kriticky dokazuje, že zdárná digitální transformace vydavatelství Axel Springer není výsledkem úspěšné digitální transformace prodeje mediálního obsahu. Jaké dopady tato případná "cesta z krize mediálního podnikání bez médií" může na samotná média mít, autorka nastiňuje v...
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
host ::
RSS.