|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Mapování a dokumentace významných krajinných prvků na Novodvorsku.
Michalová, Edita ; Skaloš, Jan (oponent) ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce)
The Master's thesis deals with mapping and documentation of important landscape elements in cadasters Nové Dvory, Svatý Mikuláš and Rohozec. Important landscape element represents ecologically, geomorphological or aesthetically valuable part of the landscape that shapes its typical appearance and helps to maintain its stability. This category of general nature and landscape protection allows to protect the segments of the landscape, which do not have the parameters for publication in specially protected areas. Field mapping and selection of important landscape elements were made on the basis of basic maps of 1: 10 000 and color orthophoto. Selected elements of the landscape was divided into several categories and documented using the tables. Elements of each category were evaluated on the basis of monitored parameters and the available sources. Also the map of important landscape elements was created. In the territory was documented 120 important landscape elements belonging to the nine categories - forest, water, rivers, riparian vegetation, alleies and line of trees, permanent grassland, wetlands, islands of trees and cultural and historic elements. The found important landscape elements play in the cultural landscape, where there are not specially protected areas of nature, an important and irreplaceable...
|
|
|
Krajina jako zrcadlo společenských procesů. Analýza vývoje struktury krajiny v čase.
Jakešová, Lucie ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Hák, Tomáš (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je vzájemný vztah lidské společnosti a přírodních systémů. Kulturní krajina je jedním z fyzických projevů jejich interakce, a proto je vhodným objektem, na němž můžeme vztah člověka a přírody dobře sledovat. Struktura krajiny tak může sloužit jako "zrcadlo" společenských procesů. V teoretické části je rozebrán vztah lidské společnosti a přírody; jsou zde představeny hlavní faktory společenských změn z hlediska konceptu společenského metabolismu a kolonizace přírody. V empirické části práce je představena analýza vývoje struktury krajiny zájmového území v období 1839-2007 provedená v prostředí GIS na základě vizuální interpretace mapy stabilního katastru a historických leteckých snímků. V diskusi jsou hledány souvislosti těchto změn se společenským vývojem ve sledovaném území. To je příkladem typické české kulturní krajiny a je charakteristické významným zastoupením intenzivně zemědělsky využívané krajiny. Ve zkoumaném území se zřetelně odrážejí jevy spojované s industrializačním procesem společnosti. Během sledovaného období můžeme pozorovat dva vývojové trendy: v období 1839-1950 dochází k zásadním změnám v makrostruktuře krajiny v důsledku rostoucí extenzifikace zemědělské výroby a zvyšování produkčního potenciálu krajiny. Pro druhou polovinu 20. století jsou naopak...
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení konektivity prvků územního systému ekologické stability na Královéhradecku
Jebavá, Lucie ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Práce se zabývá hodnocením konektivity lokálních biocenter v oblasti ORP Hradec Králové. Tato oblast je typická svou zemědělskou výrobou. Výpočty v softwaru Conefor proběhly pro tři skupiny živočichů s různými schopnostmi rozptylu, a to v několika fázích. Nejprve byly hodnoceny všechny prvky územního systému ekologické stability, dále byly rozděleny do tří skupin podle typu biotopu. V dalším kroku byly odstraněny nefunkční prvky. Nakonec byla konektivita vypočítána i pro nově navržená biocentra. Výstupy z programu Conefor poukazují na diskutabilnost vhodnosti použitých indexů. Diskutabilní je i míra konektivity lokálních biocenter ve zkoumaném území.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Moravskoslezský kraj)
Štěch, Petr ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce je zpracována ve formě studie na téma popisu trajektorií změn pastvin s dřevinami ve vybraných katastrálních územích Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Ve zmíněných krajích bylo vybráno 6 katastrů v rámci mapování stabilního katastru, pro které byly hodnoceny trajektorie změn ve vývoji pastvin s dřevinami mezi 19. a 21. stoletím. Analýzy byly provedeny za použití geografických informačních systémů s využitím nástrojů krajinné metrie. Hlavní cíl práce spočívá v popisu, interpretaci a vyhodnocení trajektorií změn pastvin s dřevinami mezi sledovanými obdobími s poukázáním na vztahy mezi zjištěnými změnami a charakterem krajiny.
První část práce je pojata formou rešerše popisující definice, funkce a historii pastvin s dřevinami v evropském kontextu. Práce dále popisuje aktuální problémy daného tématu pohledem stěžejních autorů. Hlavní část práce obsahuje samotné zpracování případové studie s interpretací získaných výsledků.
Přínosy studie spatřuji především v podání informací o vývoji pastvin s dřevinami ve studovaných regionech. Získaná data budou dále použita v rámci navazujících výzkumů, které si kladou za cíl objasnění vývoje pastvin s dřevinami v Česku.
|
|
|
Analýza a hodnocení vývoje zalesněných pastvin v krajině
Marková, Magdaléna ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tématem mé diplomové práce je analýza a vyhodnocení vývoje zalesněných pastvin na několika lokalitách v polabských nížinách od první poloviny 19. století do současnosti. Oblast je charakteristická svou úrodností a vysokým podílem orné půdy.
Analýza získaných dat byla provedena pomocí geografického informačního systému (GIS). Hlavními zdroji dat byly mapový a písemný operát Stabilního katastru a současná ortofotomapa. Informace z ortofotomapy byly navíc ověřeny v terénu.
Výsledkem práce jsou mapové kompozice zobrazující trajektorie vývoje zalesněných pastvin v zájmových lokalitách (zaniklé, kontinuální a nové), grafy vyjadřující plochu jednotlivých trajektorií a zhodnocení využitelnosti písemného operátu stabilního katastru pro tuto práci.
Získané informace o přírodním a socio-ekonomickém vývoji dané oblasti jsme si pak kladli do souvislostí a díky tomu dostali možné vysvětlení zjištěného vývoje, tedy proč staré zalesněné pastviny zanikly a na jiných místech vznikly nové. Na změny pastvin s dřevinami měl vliv nejen socio-ekonomický vývoj území, ale pravděpodobně také blízkost vodního toku. Písemný operát stabilního katastru se ukázal jako nevyužitelný pro tuto práci.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami se zaměřením na změny v managementu
Čermáková, Kamila ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování změn trajektorií pastvin s dřevinami především ve změnách managementu. Zkoumán byl land-cover dle císařských otisků a současné ortofotomapy. Zájmová oblast se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji, přesněji jde o šest historických katastrů ve středozápadních Čechách, které měly největší heterogenitu krajiny.
První část práce popisuje historický vývoj pastvin s dřevinami, jejich definici a současný stav. Informace byly získány z české i zahraniční literatury. Další část práce se zabývá konkrétními trajektoriemi v zájmovém území. Změny pastvin s dřevinami v obdobích od poloviny 19. století po současnost byly porovnávány pomocí programu ArcGIS. V závěru práce je vyhodnocení dosažených výsledků pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení pravděpodobných příčin změn trajektorií.
|
|
|
Analýza a hodnocení krajinných změn - případová studie Říčany
Bělunková, Šárka ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
V práci je řešen historický vývoj krajiny města Říčany. Za pomocí map stabilního katastru, leteckých snímků z 50. let 20. století a současných leteckých snímků je zkoumán vývoj krajinných prvků. V práci je dále prováděna prostorová analýza vývoje těchto krajinných segmentů. Na základě odborných textů a ve spolupráci s Muzeem města Říčany jsou diskutovány příčiny zjištěných krajinných změn. Největší změny byly zaznamenány u ploch orné půdy. U tohoto krajinného prvku došlo ke snížení celkové plochy z 63,40 % na 38,69 %. Na jejím místě došlo převážně k rozvoji zastavěných ploch (z 0,76 % na 10,42 %) a městské zeleně (z 1,20 % na 18,17 %). Naopak nejvíce konstantními zůstaly plochy lesů. Ty zvýšily svou rozlohu pouze o 1,84 % a prostorově zůstaly téměř nezměněny. Data získaná v této práci mohou být využita teoreticky i prakticky. Teoretické využití spočívá v pochopení fungování krajinných změn. Prakticky mohou být výsledky využity Městským úřadem coby podklad pro různé krajinářské úpravy Města Říčany.
|
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
host ::
RSS.