|
|
Zhodnocení výskytu zearalenonu v potravinách a krmivech na území ČR
Čtvrtečková, Tereza ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
ČTVRTEČKOVÁ T.: Zhodnocení výskytu zearalenonu v potravinách a krmivech na území ČR. Hradec Králové 2013, 92 s. Rigorózní práce na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, Katedře farmaceutické botaniky a ekologie. Vedoucí rigorózní práce PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Zearalenon je mykotoxin produkovaný některými druhy rodu Fusarium, vyznačující se estrogenními účinky. Vyskytuje se v obilovinách, především v kukuřici. Práce shrnuje aktuální problematiku mykotoxinů typu zearalenonu na území České republiky. Předkládá aktuální zhodnocení výskytu zearalenonu v potravinách a krmivech. Je zde poskytnut přehled aktuálních informací týkajících se legislativní regulace zearalenonu v potravinách, krmivech a živočišných komoditách, dále metod analýzy zearalenonu, jejich charakteristik a trendů. Pozornost je věnována i důležitosti prevence výskytu mykotoxinů, jež by měla být primárním cílem.
|
|
|
Srovnání železo redukčních vlastností flavonolů a flavanonů
Kyjovská, Veronika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Kyjovská Školitel: PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Srovnání železo-redukčních vlastností flavonolů a flavanonů Cílem této diplomové práce bylo srovnat železo-redukční vlastnosti flavonolů a flavanonů v různých koncentracích, v různých patofyziologických pH a v nepufrovaném prostředí. K tomuto cíli byla využita spektofotometrická metoda s indikátorem železnatých iontů, ferrozinem. Výsledky v pH 4,5 a v nepufrovaném prostředí byly téměř srovnatelné, zatímco v pH 5,5 flavonoidy neprokázaly téměř žádnou redukční aktivitu. Při pH 6,8 a 7,5 flavonoidy neredukovaly železité ionty vůbec. Zástupci s největší redukční aktivitou patří převážně do skupiny flavonolů (kvercetin, kaempferol, morin, myricetin). Pouze jeden zástupce flavanonů - taxifolin projevil stejnou redukční aktivitu jako jmenovaní zástupci flavonolů. Je to zřejmě způsobeno přítomností 3-hydroxyskupiny v C kruhu. Ostatní zástupci flavanonů tuto skupinu neobsahují a vykazují minimální redukční schopnosti. Sníženou redukční aktivitu má také zástupce flavonolů - rutin, který má tuto 3-hydroxyskupinu substituovanou cukerným zbytkem. Redukční vlastnosti flavonoidů mohou vést k potenciaci Fentonovy reakce,...
|
|
|
Biologický účinek rostlinných metabolitů II. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham.
Linzerová, Michaela ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
ABSTRAKT Linzerová, M.: Biologický účinek rostlinných metabolitů II. Izolace alkaloidů z Eschscholzia californica Cham. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2009, 66 stran Bylo provedeno dělení extraktu J1 získaného z rostliny Eschscholzia californica Cham. Dělení bylo prováděno na chromatografickém sloupci naplněném silikagelem, jako eluční soustava byla vybrána směs chloroform-ethanol 100+0 až 45+55. K zjištění přítomnosti alkaloidů byla zvolena metoda tenkovrstvé chromatografie. Jako eluční soustava byla zvolena polární směs ethanol-kyselina octová p.a.-voda (60+30+10). Detekce byla prováděna pomocí UV záření a postřiku Dragendorffovým činidlem. Frakce obsahující nejvyšší koncentraci alkaloidů byly spojeny a bylo u nich provedeno čištění. Byly získány dva různé alkaloidy. Tyto alkaloidy byly předány ke zjištění struktury pomocí metody NMR. Klíčová slova: sluncovka kalifornská, Eschscholzia californica, alkaloidy, sloupcová chromatografie, Alzheimerova choroba, benzofenantridinové alkaloidy
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek Cichorium intybus
Málková, Marta ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Marta Málková: Biologická aktivita obsahových látek Cichorium intybus. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, s.57. Klíčová slova : Cichorium intybus, čekanka obecná, arnikolid Biologická aktivita byla stanovována u extraktů získaných z plodů a kořenů Cichorium intybus. Použit byl ethanolový, vodný a dichlormetanový extrakt ze sušených kořenů a suchý vodný extrakt z plodů a z něj získaná frakce obsahující fenolické kyseliny. Významný inhibiční efekt na acetylcholinesterázu a butylcholinesterázu nebyl zaznamenán u žádného z extraktů. Nejvyšší obsah fenolických látek a zároveň nejvyšší antioxidační aktivita byla zjištěna u frakce obsahující fenolické kyseliny. Dále byly všechny extrakty hodnoceny pomocí tenkovrstvé chromatografie, která prokázala přítomnost sitosterolu v dichlormethanovém extraktu z kořenů Cichorium intybus. Na základě výsledků TLC byla pomocí HPLC v tomto extraktu zjištěna přítomnost laktonu arnikolidu. ABSTRACT Marta Málková: Biological activity of Cichorium intybus compounds. Rigorous thesis, Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Pharmaceutical Botany and Ecology. Hradec Králové, 2010, s.57. Keywords : Cichorium intybus,...
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIV.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu
Kubincová, Dagmar ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
72 Abstrakt Kubincová, D.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIV.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterasu. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hr. Králové, 74 stran. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, alkaloidy, Chelidonium majus, acetylcholinesterasa, biologická aktivita. V rámci screeningu rostlin s obsahem alkaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylacholinesterasy byl podroben studiu vlaštovičník větší (Chelidonium majus L., Papaveraceae). K izolaci alkaloidů bylo použito 41,8 kg celé sušené rostliny (nať a kořen); z vyčištěného ethanolového extraktu byly získány směsi pseudokyanidů benzofenantridinových alkaloidů, dále fenolové baze a alkaloidy z chloridů rozpustných i nerozpustných v chloroformu. Zabývala jsem se dělením alkaloidů připravených z chloridů nerozpustných v chloroformu; z této směsi jsem kombinací sloupcové a tenkovrstvé chromatografie izolovala protopin ve formě baze (porovnáním s autentickým standardem a porovnáním fyzikálně- chemických charakteristik izolované látky s údaji v literatuře). Biologická aktivita (inhibice lidské erytrocytární acetylcholinesterasy) byla IC50 1,12.10-3 M. V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterasy (galanthaminu a...
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin II. Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu
Vítková, Eva ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
SOUHRN Spolu s ostatními diplomantkami (Dagmar Kubincovou, Janou Nagyovou a Šárkou Brožovou) jsme provedly extrakci 41,8 kg suché nati s kořeny. Poté jsme tento získaný primární extrakt vyčistily a to filtrací a následným oddestilováním rozpouštědla. Dále jsme připravily sekvenčním postupem výtřepky s jednotlivými typy alkaloidů: šlo o dva diethyletherové výtřepky, které byly následně okyseleny, vzniklé kvartérní jodidy po přidání jodidu draselného vytřepány chloroformem a po následné alkalizaci extraktu byly získány další kvartérní jodidy vytřepáním do směsi chloroform + ethanol 8,5:1,5. Dále jsem zpracovávala výtřepek A. Provedla jsem separaci látek z výtřepku A pomocí sloupcové chromatografie. Poté jsem použila frakci 12, kde se podle výsledků tenkovrstvé chromatografie nacházely 2 čisté látky ("A vyšší" a "A nižší"). Preparativní tenkovrstvou chromatografií jsem "A vyšší" a "A nižší" oddělila a pro další práci pak použila pouze "A nižší", tj. čistou látku CH-M/A- 3 (0,0494 g). Rhomboidní nahnědlé krystalky látky CH-M/A-3 z frakce 27 vykrystalizovaly až po izolaci látky CH-M/A-3 z frakce 12 (0,0777 g), nebyly proto vyčištěny a dále zpracovány. Další izolaci látky z frakce 27 jsem neprováděla, protože se ukázalo, že látka CH-M/A-3 z frakce 27 je identická s látkami označovanými jako "A nižší" z frakce 12....
|
|
|
Stanovení artemisininu v Artemisia annua
Špundová, Jana ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Úkolem této diplomové práce bylo stanovení obsahu artemisininu v pelyňku ročním (Artemisia annua L.) v průběhu vegetačního cyklu. Rostlina byla pěstována na území České republiky v roce 2006 a sbírána ve čtyřech různých vegetačních obdobích (období intenzivního vegetačního růstu, nasazení poupat, období po odkvětu a období zralosti plodů). Pro stanovení byla použita nať usušená na zastíněné ploše volně na vzduchu. Z jednotlivých vzorků drogy byly připraveny extrakty. Extrahováno bylo hexanem po dobu 17 hodin a zfiltrováno. Přítomnost artemisininu v droze byla potvrzena tenkovrstvou chromatografií za použití standardu artemisininu. Obsah artemisininu byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi s využitím isokratické eluce a spektrofotometrické detekce při vlnové délce 295 nm. Největší obsah artemisininu byl zjištěn ve vzorku, který byl získán sběrem v období nasazení poupat (0,030%).
|
|
|
Farmakognostická studie Alnus spp.
Chlebek, Jakub ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Karlova Univerzita v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Téma diplomové práce: Farmakognostická studie Alnus spp. Student: Jakub Chlebek Abstrakt Diplomová práce Farmakognostická studie Alnus spp. se skládá z teoretické a experimentální části. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku třech domácích druhů (Alnus glutinosa, Alnus incana, Alnus rugosa) v České republice, fytochemický přehled sloučenin a jejich biologických aktivit v rodě Alnus. Experimentální část pojednává o fytochemické studii a biologické aktivitě látek v kořenech Alnus glutinosa. Sušené kořeny olše lepkavé (Alnus glutinosa) byly extrahovány roztokem aceton-voda (7:3). Souhrnný extrakt byl chromatografován přes silikagelovou kolonu využívající gradient MeOH-CHCl3 (0, 1, 2, 4, 8, 16, 32, 100 %). Celkově bylo odebráno 36 frakcí. Všechny separace byly analyzovány pomocí TLC (hexan-ethylacetát-methanol, 2:2:1). Steroly byly detekovány ve frakci č. 7 pomocí TLC, teploty tání a GC-MS. Z majoritních sterolů byly prokazány β-sitosterol a β-sitostanol, z minoritních sterolů campestanol, campesterol. Frakce č. 10 a 19 byly analyzovány pomocí HPLC. Antioxidační aktivita frakce č. 19, měřena pomocí DPPH radikálu, byla nízká (EC50 0,32 mg/ml). Zkušenosti z testovací silikagelové kolony byly...
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Fenolické kyseliny v rostlinách
Klížová, Lucie ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: FENOLICKÉ KYSELINY V ROSTLINÁCH Kandidát: Lucie Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2020/2021, s. 153 Fenolické kyseliny patří mezi sekundární metabolity, které jsou součástí ovoce, zeleniny, obilnin a dalších rostlin rozličných čeledí. Příkladem mohou být rostliny z čeledi Lamiaceae, Asteraceae a Ericaceae, které obsahují značné množství těchto látek. V rostlinách hrají fenolické kyseliny významnou roli a mají mnoho účinků podporujících lidské zdraví, mezi které patří antioxidační, protizánětlivé, antivirové, antibakteriální, antifungální, antikancerogenní účinky a další. Rostliny obsahující fenolické kyseliny jsou s výhodou používány také jako antidiabetika, expektorancia, insekticidy, hypolipidemika, kardioprotektiva, neurologika atd. Obsah těchto látek v rostlinách se může lišit v závislosti na sledovaném kultivaru, místu růstu, době sběru a řadě dalších aspektů. Přítomnost, identifikace a následná kvantifikace jednotlivých fenolických kyselin je obvykle prováděna metodami HPLC a MS a celkový obsah těchto látek je stanovován Folin-Ciocalteuovou metodou. Diplomová práce je literární rešerší, která sleduje obsah fenolických kyselin v rostlinách s ohledem na...
|
host ::
RSS.