|
|
Trestný čin vraždy - trestněprávní, kriminologické a kriminalistické aspekty
Zárubová, Tereza ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
TRESTNÝ ČIN VRAŽDY - TRESTNĚPRÁVNÍ, KRIMINOLOGICKÉ A KRIMINALISTICKÉ ASPEKTY ABSTRAKT Cílem této práce je předložit komplexní pohled na trestný čin vraždy z hlediska tří vědních oborů - trestněprávního, kriminologického a kriminalistického - a ve třech částech práce tak vytvořit ucelený soubor informací o nejzávažnějším trestném činu proti životu. Část první je věnována trestněprávním aspektům a obsahuje vývoj právní úpravy v čase, která svým postupnými úpravami vedla až k úpravě dnešní. Ta je pak detailně rozebrána v následujících kapitolách a zároveň porovnána jak s ostatními skutkovými podstatami trestných činů proti životu, tak s právní úpravou vybraných států. Pozornost je věnována i u nás nelegální eutanázii, přičemž se práce dotýká odlišné právní úpravy tohoto tématu v jiných státech. V části druhé je vražda popsána pomocí aspektů kriminologických. Obsahuje statistiky a grafy týkající se stavu, struktury a dynamiky tohoto trestného činu na území České republiky v posledních letech. V kapitole o pachatelích najdeme nejen psychologické pojednání o jejich osobnosti, ale i statistiky pachatelů podle jejich pohlaví či recidivy, a také informace o jejich motivech k páchání vražd. Obětem je věnována následující kapitola a díky grafům a tabulkám z ní lze vyčíst nejen nejčastěji se vyskytující vztahy mezi...
|
|
|
Poškozený a oběť trestného činu
Kadeřávková, Martina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Poškozený a oběť trestného činu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením poškozeného a oběti trestného činu. Cílem této práce je popsat právní úpravu oběti a poškozeného v České republice, upozornit na její nedostatky a představit návrhy de lege ferenda. Autor v práci užívá popisnou metodu a kritickou analýzu. První a sedmá kapitola obsahuje též komparaci se zahraniční právní úpravou. Diplomová práce se skládá z úvodu, osmi kapitol a závěru. První část práce se věnuje obětem. V první kapitole autor vymezuje pojem oběti. Uvádí také její význam pro trestní právo. Další kapitola se zabývá viktimologií a jejími základními pojmy. Třetí kapitola obsahuje právní úpravu v České republice. Autor se věnuje stavu před přijetím zákona č. 45/2013 Sb., zákonu o obětech trestných činů, jeho prováděcím právním předpisům a zákonu č. 59/2017 Sb. Čtvrtá kapitola podrobně rozebírá práva obětí: právo na poskytnutí odborné pomoci, právo na informace, právo na ochranu před hrozícím nebezpečím, právo na ochranu soukromí, právo na ochranu před druhotnou újmou a právo na peněžitou pomoc. Pátá kapitola se věnuje pomoci obětem. Autor představuje registr poskytovatelů pomoci obětem a vybrané subjekty, které poskytují pomoc. Druhá polovina práce se zabývá poškozeným. Šestá kapitola obsahuje vymezení pojmu poškozený. V...
|
|
|
Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti - trestněprávní a kriminologické aspekty
Mrázková, Barbora ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti - trestněprávní a kriminologické aspekty Abstrakt: Diplomová práce se zabývá těmi trestnými činy, které se dotýkají nejintimnější oblasti lidského života, a to oblasti sexuální. Analyzuje je z trestněprávního hlediska a porovnává současnou českou právní úpravu s právní úpravou těchto činů ve Španělsku. Na základě této komparace pak práce obsahuje několik úvah de lege ferenda, které by mohly přispět ke zkvalitnění současné české právní úpravy. Jelikož se zvoleného tématu silně dotýkají i jiné vědy, především kriminologie a kriminalistika, zabývá se dále práce těmito trestnými činy i z pohledu těchto vědních disciplín. Z pohledu kriminologického zkoumá osobnost pachatele a oběti. U pachatelů se zabývá především motivy, pohnutkami a typologií pachatelů obecně. V souvislosti s oběťmi zejména zjišťuje, jaký dopad má spáchání činu na jejich budoucí život (včetně sekundární viktimizace) a pojednává i o jejich postavení i z procesního hlediska. V kapitole věnující se kriminalistice popisuje specifika, která se pojí s vyšetřováním tohoto typu trestných činů. Aby bylo možné učinit si představu o tom, zda jsou uvedené postupy efektivní, doplňuje dále první kapitolu u každého z činů o statistické výkazy zobrazující počty registrované kriminality a úspěšnost při...
|
|
|
Asistovaná sebevražda z pohledu českého trestního práva a srovnání s pohledem common law
Kosinková, Karolína ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
1 Asistovaná sebevražda z pohledu českého trestního práva a srovnání s pohledem common law Abstrakt Trestněprávní blanketní zákaz asistované sebevraždy není v české odborné i neodborné společnosti široce přijímán, stejně jako nebyl či stále není přijímán v některých zemích common law, kde byl či má být nahrazen její podmíněnou dekriminalizací. Totožný záměr měly i dva české návrhy zákonů o důstojné smrti, které však vždy skončily neúspěšně, neboť jejich obsah neodpovídal vážnosti problematiky, kterou zpracovávaly. Minulý rok proto započaly snahy na novo, tentokrát opět v poslaneckých kruzích, přičemž tento třetí, ale stále neznámý, návrh zákona má být o mnoho propracovanější než ty předchozí. Nejen s ohledem na teritoriální blízkost lze předpokládat, že bude stejně jako jeho předchůdci inspirován převážně regulativní koncepcí evropských právních řádů, které asistovanou sebevraždu (případně i aktivní přímou eutanazii) dovolují, ačkoli srovnatelnou inspiraci nabízí i některé země common law. Úvahy o vhodnosti blanketního zákazu či naopak podmíněné dekriminalizace, způsob implementace jejího modelu do trestněprávní úpravy nebo i poznatky o fungování takového modelu v praxi a jeho kontinuální proměny lze nalézt v jurisdikci anglické, kanadské, novozélandské a v jurisdikcích, které utváří federativní uskupení...
|
|
|
Trestné činy proti rodině a dětem - trestněprávní a kriminologické aspekty
Josieková, Vladislava ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Trestné činy proti rodině a dětem - trestněprávní a kriminologické aspekty Tato diplomová práce podává odborný a ucelený výklad problematiky trestných činů proti rodině a dětem jako celku, zkoumá tyto trestné činy jak z hlediska juristického, tak kriminologického a poskytuje tak čtenáři výklad nad rámec výkladu, který poskytují učebnice či komentářová literatura. Za účelem naplnění těchto cílů je práce rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o zakotvení zvláštní ochrany rodiny a dětí v právním řádu České republiky a jejím vývoji, a to nejen s ohledem na trestněprávní ochranu, ale rovněž na ochranu dětí a rodiny na poli mezinárodního práva, jakožto i vnitrostátní ochranu zaručenou již Listinou základních práv a svobod. Druhá kapitola této diplomové práce je chronologicky rozdělena na devět částí, které jsou pojmenovány po jednotlivých trestných činech obsažených v hlavě IV. trestního zákoníku. Výklad je zaměřen na analýzu ústředních pojmů, které jsou nezbytné pro porozumění problematiky daného trestného činu, a jednotlivé trestné činy jsou zkoumány zejména s ohledem na znaky skutkové podstaty jednotlivých trestných činů, tedy u každého z trestných činů je vymezen zejména jeho objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka a výklad je doplněn o rozhodovací praxi. Třetí kapitola...
|
|
|
Koncept přičitatelnosti trestného činu právnické osobě
Němeček, Jakub ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá oblastí trestní odpovědnosti právnických osob, která je nejen oblastí nejvíce kontroverzní, ale zároveň představuje samotné jádro zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Cílem této práce je podrobné zkoumání pozitivní právní úpravy přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, se zaměřením na konfrontaci ustanovení dotýkajících se možnosti vyvinění, především § 8 odst. 5 ZTOPO, se základními zásadami trestního práva hmotného i procesního. Na úvod je vymezen pojem právnické osoby, dále jsou představeny argumenty pro a proti přijetí trestní odpovědnosti právnických osob, stejně tak modely trestní odpovědnosti právnických osob. Na závěr první kapitoly je pak rozebrána problematika rozsahu kriminalizace. Druhá kapitola je věnována pozitivní podmínce přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, v níž je přiblížena nejen samotná konstrukce přičitatelnosti, ale i jednotlivé osoby, jejichž jednání může být právnické osobě přičítáno. Kapitola následující je zaměřena na negativní podmínku přičitatelnosti, tedy na vyvinění, resp. nepřičtení trestného činu právnické osobě. Ustanovení upravující vyvinění je podrobeno důkladné kritice, stejně tak Metodika Nejvyššího státního zastupitelství, která se aplikací tohoto ustanovení zabývá. Na aplikaci je zaměřena i...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity
Macháčková, Karolína ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity Abstrakt Diplomová práce se zabývá jedním ze základních lidských práv osoby, proti níž se vede trestní řízení, a to právem na obhajobu a jeho limity v trestním řízení v České republice, neboť jedině uplatněním práva na obhajobu jako dílčího prvku práva na spravedlivý proces, je možno docílit spravedlivého a zákonného rozhodnutí ve věci. Práce se v první kapitole zabývá nejen vnitrostátní právní úpravou na zákonné a ústavní úrovni, ale také zakotvením práva na obhajobu v mezinárodních lidskoprávních dokumentech, konkrétně v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, a v právních předpisech Evropské Unie. V další části práce jsou rozebrány jednotlivé složky práva na obhajobu, mezi něž patří obhajoba materiální, obhajoba formální včetně institutu nutné obhajoby a povinnost orgánů činných v trestním řízení. Kapitola je dále doplněna o veškerá významná práva obviněného, která může uplatnit v rámci jednotlivých stádií trestního řízení, mezi která patří například právo obviněného vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, právo činit návrhy a podávat žádosti či opravné prostředky, právo nahlížet do spisu nebo právo mít obhájce a radit se s ním. Třetí kapitola zmiňuje taktiku...
|
|
|
Kontradiktornost trestního řízení
Michalčíková, Kristina ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Kontradiktornost trestního řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá principem kontradiktornosti trestního řízení, jeho různými pojetími a charakteristikami, zejména pak jeho praktickými projevy v českém trestním řízení. Cílem práce je poskytnout náhled do možných pojetí této zásady, přehled jednotlivých kontradiktorních prvků v rámci trestního řízení a poté upozornit na ty prvky, které kontradiktornost spíše oslabují. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola práce se věnuje definici zásady kontradiktornosti. Nabízí několik možných pojetí této zásady prezentovaných převážně českými autory. Dále je obsahem kapitoly výběr z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která princip kontradiktornosti řadí k základům práva na spravedlivý proces. Tomu pak odpovídá i judikatura českého Ústavního soudu, který kontradiktornost definuje po vzoru soudu štrasburského. Nakonec se kapitola věnuje zakotvení zásady v současném trestním řádu, ale hlavně roli zásady kontradiktornosti při rekodifikačních pracích na trestním řádu novém. Kapitola druhá popisuje některé kontradiktorní prvky přípravného řízení, které jsou v neveřejném přípravném řízení spíše v menšině. Pozornost je věnována účasti obviněného a jeho obhájce na úkonech v přípravném řízení, stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlížení...
|
|
|
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces Abstrakt Tato disertační práce se věnuje základním zásadám trestního řízení z pohledu práva na spravedlivý proces. Základní zásady trestního řízení jsou určité právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení. Jsou projevem právně politického a právně filosofického přístupu k trestnímu řízení. V důsledku toho jsou základem, na kterém je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. Vyjadřují mínění zákonodárce o nejúčelnějším uspořádání trestního procesu. Význam základních zásad se koncentruje především v jejich funkcích. Text práce je rozdělen do tří velkých kapitol, přičemž tyto jsou dále děleny do obsahově ucelených subkapitol a oddílů. Po úvodu následuje kapitola druhá, která je věnována pojmovému vymezení jednak demokratického právního státu a jeho atributům, jednak právního principu, dále jsou zde nastíněny dva základní modely - systém kontinentální a systém adversární. Poté následuje kapitola, která podrobně pojednává o pojmu, významu, funkcích a systému základních zásad trestního řízení. Dále je zde pojednáno o výjimkách ze základních zásad, o klasifikaci, o charakteru výčtu těchto zásad a o otázce jejich výslovného zakotvení. V této kapitole je na mnoha místech zdůrazněn význam základních...
|
|
|
Trestněprávní ochrana zvířat před týráním a jiným nevhodným zacházením
Kolář, Ondřej ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestněprávní ochrana zvířat před týráním a jiným nevhodným zacházením Abstrakt Diplomová práce se zabývá ochranou zvířat v České republice z pohledu trestního práva jakožto prostředku právní ochrany ultima ratio. Primárním cílem této práce je analyzovat právní úpravu v zák. č. 40/2009 Sb. de lege lata a zhodnotit možnosti de lege ferenda. V rámci aktuální právní úpravy je pracováno s ust. § 302, § 302a a § 303 trestního zákoníku a současné znění těchto skutkových podstat je porovnáno se zněním předcházejícím. Zvláštní pozornost je věnována zákonu č. 114/2020 Sb., který do českého právního řádu zavedl zcela novou skutkovou podstatu trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách a rozšířil výčet trestů v ust. § 52 trestního zákoníku o trest zákazu držení a chovu zvířat. Jednotlivé novoty jsou v práci podrobně rozebrány a rovněž je reagováno na nejčastější argumenty pro i proti přijetí této nové právní úpravy. Sekundární cíl lze pak spatřovat v sociologických úvahách a komparativních studiích. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, které se dále podrobněji člení. První kapitola představuje klíčové pojmy z oblasti ochrany zvířat, především pak pojem zvíře. Základní pojmy jsou definovány jak ve vztahu k právu soukromému, tak k právu veřejnému. Druhá kapitola zmiňuje historický vývoj ochrany zvířat v...
|
host ::
RSS.