|
|
Změny ve struktuře listu vyvolané působením troposférického ozónu.
Češpírová, Zdeňka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Troposférický ozon je významným polutantem vznikajícím fotochemickými reakcemi oxidů dusíku za spolupůsobení ultrafialového záření. Jeho koncentrace v ovzduší se díky probíhající klimatické změně a činnosti člověka, především spalováním fosilních paliv, zvyšuje. Jedná se o vysoce reaktivní molekulu rozpadající se na kyslíkové radikály, jejichž působení má negativní vliv na fyziologické funkce a strukturu listů rostlin. Do listu vstupuje ozon průduchy a dále poté reaguje s buňkami a jejich jednotlivými kompartmenty. Produkty vzniklé jeho rozpadem jsou schopny štěpit membrány a způsobovat další oxidativní poškození, jako např. hromadění plastoglobulů v chloroplastech, poškozovat tvar chloroplastů, mitochondrií nebo peroxizomů. Na listech v makroskopickém měřítku jsou patrné léze, chlorózy a nekrózy, pod vlivem ozonu také dochází k rychlejší senescenci listů. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu vyvolané působením troposférického ozonu na různých anatomických úrovních od organel po celý orgán, dále tato práce přibližuje fyziologické mechanismy, které k těmto poškozením vedou. Klíčová slova: ozón, oxidativní stres, struktura listu, mezofyl, reaktivní formy kyslíku, signalizace
|
|
|
Techno-economical comparison of the fusing and flame method of laser cutting of steel sheets with a solid-state laser
Vojteková, Lucia ; Hála, Michal (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
The aim of diploma thesis is a comparison of flame and fusion laser cutting of thin metal sheets for ACO Industries k. s. company, where the experimental part was also realized. After consultation with company, the thesis was extended by data samples, which were cut by compressed air for comparison with other two gases. The optimization design of cutting parameters was created by Taguchi method. Afterwards the surface roughness of samples was measured. Based on Ra and Rz5 parameters, the samples were classified to classes based on their accuracy according to ISO 9013 standard. According to results the fusion method of laser cutting is more suitable method, especially for its good quality of cutting edge, which is not affected by the oxidic layer. Fusion method uses cutting speed two times higher than the flame method, which leads to decrease of time and financial consumption of the process despite of its higher hourly rate. In case of laser cutting of material by compressed air the quality of cut is insufficient in comparison with fusion or flame cutting method.
|
|
|
Utilizace trehalózy u orchidejí: evoluce genů trehalázy
Šoch, Jan ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
U všech doposud studovaných druhů orchidejí bylo pozorováno, že se účastní orchideoidně mykorhizní symbiózy. Tato symbióza zároveň představuje naprosto nezbytnou součást životního cyklu orchidejí. Mezi symbionty přitom dochází k výměně látek, kde orchidej alespoň v jejích časných vývojových stádiích získává uhlíkaté látky a energii od houby. Tato práce se soustředí na možnou úlohu trehalózy látky přenášené v této symbióze. V in vitro experimentech bylo ukázáno, že trehalózu jsou schopni utilizovat srovnatelně se sacharózou a glukózou zástupci tří podčeledí orchidejí. Schopnost utilizace trehalózy se tak zdá být v rámci této čeledi konzervovaná. Histochemickými metodami byla lokalizována aktivita enzymu trehalázy v mykorhizách orchidejí. Tato aktivita silně kolokalizovala s kolonizovanými oblastmi kořenů orchidejí. Trehalóza je tak patrně mezi symbionty transportována a v tomto procesu hraje klíčovou roli trehaláza. Pomocí bioinformatických metod bylo nalezeno mnoho duplikací trehalázového genu v rámci podříše Embryophyta, včetně některých orchidejí. Zajímavé je, že nejvíce trehalázových genů bylo nalezeno v genomu orchideje Dactylorhiza majalis. Utilizace trehalózy, zvýšená trehalázová aktivita v mykorhizách a duplikace trehalázových genů u některých orchidejí dohromady naznačují, že přenos...
|
|
|
Obměna vybraného vozidla společnosti Volšatrans
Hála, Michal ; Rathouský, Bedřich (vedoucí práce) ; Volšička, Miroslav (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá současným stavem vozového parku dopravní společnosti Volšatrans, zachycuje a zhodnocuje jeho celkový stav a následně doporučuje návrh na jeho obměnu. Obměna je provedena na základně metody vícekriteriálního rozhodování, konkrétně metodou TOPSIS, jejím výsledkem je výstup zobrazující konkrétní návrh na obměnu vozidla. Tento výstup může být v praxi společností Volšatrans použit jako doporučení výběru vhodné varianty vozidla na základě jimi uvedených požadavků.
|
|
|
Effectors of RAB GTPases and their role in plant secretion
Růžičková, Martina ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Klíma, Petr (oponent)
SOUHRN Rab GTPázy jsou malé signální molekuly, které hrají důležitou roli ve váčkovém transportu. Jejich správné fungování umožňuje regulaci váčkového transportu mezi buněčnými organelami a také směrem do buněčné stěny, kdy je zdrojem materiálu pro růst a prodlužování buněk. Zapojení Rab GTPáz v regulaci endomembránového transportu je jeden z evolučně velmi konzervovaných aspektů řízení a kontroly sekrece. Mezi interaktory Rab GTPáz patří také různé 'downstream' efektory. Jedním z nich je komplex exocyst, který je nejvíce známý pro své zapojení do váčkového transportu na plazmatické membráně. Tento komplex je složen z osmi různých podjednotek (Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 and Exo84) a byl objeven jako efektor Sec4p Rab GTPázy v kvasinkách. Dostupné informace z živočišných modelových organismů uvádějí SEC15 podjednotku jako podjednotku která interaguje s Rab GTPázami. Jaká je situace v rostlinách není dosud známo. Početné studie uvádějí důležitou funkci komplexu exocyst v 'tip growth' (vrcholový růst) pylových láček a kořenových vlásků, ve vytváření semenných obalů a také ve tvorbě buněčné přepážky, buněčné stěny a prodlužování hypokotylu. Také je známo zapojení komplexu exocyst v recyklaci auxinových přenašečů - PIN proteinů. V genomu Arabidopsis můžeme nalézt dva paralogy SEC15 podjednotky...
|
|
|
Sacharidy jako integrální součást antioxidačního systému rostlin
Štěpánová, Nikola ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Vznik reaktivních forem kyslíku (ROS) v rostlinách je nevyhnutelnou součástí aerobního buněčného metabolismu, během kterého vznikají jako vedlejší produkty základních metabolických drah. ROS se v rostlinách účastní více pochodů. Pokud je jejich hladina na běžné úrovni, slouží jako signální molekuly. Pokud je však rostlina vystavena stresu, hladina ROS se zvýší. Následkem toho může docházet k různým oxidativním poškozením buněčných komponent, ale také k aktivaci dalších signálních drah spojených s obranou proti oxidativnímu stresu. Rostliny se zvýšené hladině ROS brání různými způsoby. Buď se snaží hromadění ROS předcházet, nebo se snaží akumulované ROS zneškodnit. K zneškodnění používají dva efektivní antioxidační systémy - enzymatický a neenzymatický. Hlavním předmětem této práce je zasazení sacharidů do kontextu neenzymatického antioxidačního systému rostlin a shrnutí dosud navržených mechanismů, kterými sacharidy přispívají ke zhášení ROS. Studium těchto mechanismů je důležité, protože oxidativní poškození způsobené nadměrnou produkcí ROS je považováno za významnou příčinu ztráty produktivity zemědělských plodin. Tyto ztráty se patrně ještě prohloubí důsledkem zvýšené stresové zátěže způsobené očekávanými klimatickými změnami. Klíčová slova: antioxidanty, hydroxylový radikál, mechanismus...
|
|
|
Mechanizmy přirozené odolnosti quinoi vůči abiotickým stresům
Cíza, Marek ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Quinoa je tradičně pěstovanou plodinou pocházející z oblastí přiléhajících k Andskému pohoří v Jižní Americe, kde je pěstována místním indiánským obyvatelstvem už přes 5000 let. Její mimořádná odolnost vůči abiotickým stresům, jako je zasolení půdy, sucho či mráz spolu se zcela výjimečnými výživovými vlastnostmi jejích semen jí vynesla název "superplodina" a rok 2013 byl dokonce vyhlášen organizací FAO jako Mezinárodní rok quinoi. Tato rešerše poskytuje přehled současných znalostí o hlavních mechanizmech zodpovědných za odolnosti quinoi vůči mrazu, zasolení a suchu. Okrajově se tato práce zabývá reakcí quinoi na napadení nejčastějším houbovým patogenem a taktéž i odlišnou citlivostí odrůd quinoi vůči délce fotoperiody, což jsou dva důležité faktory při rozšiřování kultivace quinoi mimo původní oblasti.
|
|
|
Characterization of the exocyst complex SEC15 subunit in A. thaliana
Aldorfová, Klára ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Hafidh, Said (oponent)
Exocytóza je posledním krokem buněčné sekrece a zprostředkuje ji proteinový komplex nazývaný exocyst. Exocyst je evolučně konzervovaný poutací komplex, který slouží jako kotva, která přichycuje sekretorický váček k cílové membráně. Exocyst se skládá z osmi podjednotek: Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo84 a Exo70, přičemž podjednotka Sec15 byla identifikována jako spoj mezi sekretorickým váčkem a zbytkem exocystu pomocí interakce s malou GTPázou a jejím výměnným faktorem (GEF). Tato práce si kladla za cíl ověřit, zda by podjednotka exocystu SEC15B mohla hrát podobnou úlohu i v rostlinné buňce. Nejprve byly analyzovány dvě mutantní linie sec15b Arabidopsis thaliana ve znacích typických pro ostatní podjednotky exocystu. Přestože jsou některé fenotypové znaky plastické, obě linie vykazují stejné tendence v chování a zároveň jsou jejich fenotypové znaky zpravidla shodné s mutanty v jiných podjednotkách exocystu. Linie sec15b-1 má výraznější projevy mutace, které zahrnují narušenou tvorbu semenného obalu, elongaci etiolovaného hypokotylu, růstu prýtu a primárního kořene, zakládání postranních větví a postranních kořenů, průměr růžice a nečekaně i růst pylových láček. Fenotyp linie sec15b-1 byl úspěšně komplementován genem SEC15B pod vlastním promotorem. Komplementační test ukázal, že izoformy...
|
|
|
Efektivita využití vody (WUE), její definice a význam v odolnosti rostlin k osmotickému stresu
Jedlička, Tomáš ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Voda patří mezi hlavní limitující faktory růstu rostlin. Dostupnost vody na naší planetě se snižuje, a pokud k tomu ještě připočteme rychle rostoucí lidskou populaci, bude se tento problém dále stupňovat. Vědci z celého světa, ale především ti ze suchých oblastí dnes stojí před velkým problémem, kterým je snaha o co nejefektivnější využití vody rostlinami. Pokud chceme tento problém vyřešit, potřebujeme porozumět problematice efektivity využití vody rostlinami (z angl. water use efficiency, WUE). Tato práce se pokouší shrnout současné vědění související s problematikou WUE. Součástí práce je část zaměřená na anatomicko- fyziologické parametry regulace WUE, která se soustředí především na problematiku evapotranspirace. Další část práce má za cíl objasnit problematiku WUE na genové úrovni a s tím související biotechnologické možnosti. Na konci práce jsou zmíněny možnosti zvyšování WUE pomocí technik zavlažování.
|
|
|
Efektivita využití vody (WUE), její definice a význam v odolnosti rostlin k osmotickému stresu
Jedlička, Tomáš ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Voda patří mezi hlavní limitující faktory růstu rostlin. Dostupnost vody na naší planetě se snižuje, a pokud k tomu ještě připočteme rychle rostoucí lidskou populaci, bude se tento problém dále stupňovat. Vědci z celého světa, ale především ti ze suchých oblastí, dnes stojí před velkým problémem, kterým je snaha o co nejefektivnější využití vody rostlinami. Pokud chceme tento problém vyřešit, potřebujeme porozumět problematice efektivity využití vody rostlinami (z angl. water use efficiency, WUE). Tato práce se pokouší shrnout současné vědění související s problematikou WUE. Součástí práce je část zaměřená na anatomicko- fyziologické parametry regulace WUE, která se soustředí především na problematiku evapotranspirace. Další část práce má za cíl objasnit problematiku WUE na genové úrovni a s tím související biotechnologické možnosti. Na konci práce jsou zmíněny možnosti zvyšování WUE pomocí technik zavlažování. Klíčová slova: efektivita využití vody, evaporace, transpirace, průduch, hustota průduchů, kyselina abscisová, ERECTA
|
host ::
RSS.