|
|
"Nás holek je tu málo, a to je škoda". Nízký počet studentek na technicky zaměřených středních školách
Nguyenová, Monika ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce si všímá velmi nízkých počtů dívek, studujících na středních průmyslových školách technického zaměření. Zkoumá faktory, které vedou k tomu, proč dívky nejsou motivovány ke studiu na středních školách tohoto druhu, stejně jako faktory, které způsobují, proč na tento druh škol dívky vstupují, jako jsou jejich zájem o studium techniky, jejich nadání pro studium techniky, motivace v podobě budoucího profesního uplatnění anebo existence vzorů v podobě osob, které napodobují. V teoretické části, zkoumající příčiny absence studentek, práce podrobuje kritice tvrzení o tom, že chlapci jsou nadanější pro studium technických oborů, zatímco dívky vynikají spíše v humanitních oborech. Ukazuje na způsoby udržování genderově stereotypního uvažování, například na silně zakořeněný názor, že by malé dívky měly být odmalička vedeny spíš k péči o děti a další osoby, k domácí práci a k profesím, které jsou prodloužením těchto jejich domácích rolí do veřejné sféry. Poté, co tato práce identifikuje rizika a dopady absence dívek v technických oborech, jsou zde zmíněny postupy, které by měly být zavedeny do výchovy a vzdělávání dětí na základních školách proto, aby se děti nemusely rozhodovat o svém budoucím oborovém zaměření na základě všeobecně zažitých genderových stereotypů. Na základě...
|
|
|
Samoživitelství z pohledu mužů samoživitelů
Rábová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématu samoživitelství, jelikož tento typ rodin, vedených pouze jedním rodičem, považuji v současné době za velice aktuální, a v kontextu nynějších demografických trendů, souvisejících s proměnami společnosti ve vnímání rodinných a partnerských vztahů, lze předpokládat, že jejich počet bude stále narůstat. Konkrétně se pak zaměřuji na muže samoživitele, a to z toho důvodu, že ačkoliv mnohé studie hovoří o určitém procentu mužů samoživitelů v České republice, výzkumů s touto tematikou bylo doposud realizováno jen několik. V převážné většině totiž stojí v čele "neúplných" rodin žena, načež je samoživitelství vnímáno jako vysoce genderovaná zkušenost, která se týká v prvé řadě žen. Hlavním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit, jak se vztahují ke zkušenosti se samoživitelstvím samotní muži samoživitelé. Zajímalo mne, jaké cesty k samoživitelství vedly, co tento závazek péče pro muže znamená, jak se podepisuje na jejich každodenním životě a zejména pak, jak se tento typ primárního pečovatelství vztahuje ke konceptu hegemonní maskulinity. Perspektivou genderu tak práce poskytuje ucelený vhled do problematiky samoživitelství, a představuje ho z pohledu samotných mužů samoživitelů. Za tímto účelem bylo využito kvalitativního výzkumu, provedeného formou...
|
|
| |
|
|
Transplantace dělohy jako cesta k mateřství
Hlaváčová, Žaneta ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá relativně novou metodou asistované reprodukce. Nahlíží na transplantaci dělohy feministickou optikou a na teoretické úrovni se zabývá jejími potenciálními přínosy a riziky v širších etických a společenských souvislostech. Skrze kritické čtení a myšlení odkrývá, jak je konstruováno ženství a mateřství v jednotlivých diskurzech právě v souvislosti s transplantací dělohy. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy se proto zaměřuji na texty vyprodukované na toto téma v rámci populárního a odborného diskurzu a odhaluji, s jakými genderovými stereotypy a konstrukcemi pracují pro podporu svých argumentů. Tyto oblasti našeho každodenního života mají ve společnosti velkou moc a ovlivňují to, jak vnímáme a konstruujeme realitu, a tím se podílejí na jejím vytváření. Klíčová slova: transplantace dělohy, neplodnost, mateřství, reprodukční technologie, genderové role
|
|
|
"I Češky chtějí být krásné všude" Labioplastika - představy o estetice a tělesné způsobilosti vagíny
Hutarová, Adéla ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá motivy žen, které se rozhodly podstoupit labioplastiku a diskutuje širší souvislosti tohoto nově narůstajícího estetického zákroku. Hlavním předmětem výzkumu je diskuze nad souvislostmi mezi negativním tělesným sebevnímáním žen a představami o estetické normativitě ženského těla. V kontextu konstruktu této normativity je také zkoumán vliv koloniální rasistické ideologie, médií a konstruktu tělesné ne/způsobilosti optikou disability studies. V rámci výzkumu procesu rozhodování operaci podstoupit je zkoumána také úloha medicínské autority a vliv lékařské diagnózy. Metodologicky se práce opírá o kvalitativní výzkum postavený na polo-strukturovaných rozhovorech se ženami, které podstoupily labioplastiku, doplněných o rozhovor s plastickým chirurgem. Klíčová slova: labioplastika, normativita těla, tělesná (ne)způsobilost, estetika těla
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Konečná stanice, vystupovat! Pojetí péče o jedince s Alzheimerovou demencí očima blízkých (a) pečujících
Pekárková, Mariana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce bude věnována jedincům, kteří mají rodinného příslušníka s Alzheimerovou chorobou. Stěžejním však nebude Alzheimerova choroba jako taková, ale samotní pečující a blízcí. Důraz bude kladen na jejich vzpomínky a především nově vznikající vztahy mezi pečujícími, blízkými a opečovávanými. Cílem práce je zachytit klíčové momenty, které měly u pečujících vliv na následné řešení situací a konotace, které jsou s demencí spojovány a zároveň následné reflektování a vlastní legitimizace rozhodnutí umístit svého_ou blízkého_ou do institucionální péče. Zohlednit bych chtěla také medicínský diskurs, který má vliv na formování názorů o "správně" poskytované péči a konstruování lidí s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Role těhotenství v životě ženy - "Já" nebo "My"
Čáslavová, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce prezentuje data získaná v rámci kvalitativního výzkumu, který probíhal od února do května r. 2015. Na základě polostrukturovaných rozhovorů s těhotnými ženami analyzuje zkušenost těhotenství a chápání jejich vlastní tělesnosti. Teoretická část práce se věnuje především představení dominantních diskurzů těhotenství a jejich alternativních konstrukcí v rámci feministických debat. Zároveň tematizuje také myšlenky poststrukturalismu, které jsou v práci důležitým teoretickým východiskem. Empirická část práce se věnuje dvěma hlavním oblastem. Nejdříve představuje způsob, jakým těhotné ženy vnímají svou vlastní tělesnost a proměny svého těla. Poté se zaměřuje na konstrukci těhotné ženy jako lidské bytosti.
|
|
|
Co kdybychom žili společně? Filmové reprezentace stáří a nezpůsobilosti
Ondrušková, Jitka ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje kulturním reprezentacím stáří a rozebírá, jaké různé významy se pojí se současným diskurzem stáří. Práce analyzuje francouzsko-německý film Co kdybychom žili společně? (2012), který v mnohém odpovídá na současný diskurz aktivního stárnutí. Filmový narativ je tak návodem pro nový způsob života ve stáří. Práce využívá konceptu reprezentace Stuarta Halla jako analytického prostředku k dekonstrukci toho, jaké významy o stáří se ve filmovém narativu utvářejí a na základě jakých ideologických vazeb a struktur k tomu dochází. Důležitou součástí je zapojení teoretických modelů ne/způsobilosti, normy a povinné tělesné zdatnosti z oboru disability studies. Zapojením těchto konceptů se práce snaží dekonstruovat, jak se zvýznamňuje nezpůsobilost určitých forem stáří. Nedílnou součástí práce je zkoumání vzájemného vztahu mezi stářím, ne/způsobilostí a genderem. Klíčová slova Aktivní stárnutí, stáří, ne/způsobilost, gender, jinakost, disability studies, povinná tělesná zdatnost
|
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
host ::
RSS.