|
|
Superficiální zásada
Sita, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která byla známa již ve starověkém Římě. Tato zásada znamená, že vše, co z pozemku vzešlo, se tak stává jeho součástí. Superficiální zásada byla přijata i pozdějšími soukromoprávními kodexy. Po více než šedesáti letech se vrátila do českého právního řádu, ustanovením § 506 NOZ. Diplomovou práci je možné rozdělit na dvě velké části. První se dá označit za část "dějepisnou" a věnuje se historickému uchopení superficiální zásady za pomoci myšlené časové osy. Práce nejprve zkoumá, příčiny vzniku zásady v právu římské říše. Dále se práce v této části věnuje úpravě zásady v rakouském ABGB a snahám o recipování zásady do občanského zákoníku v období po první světové válce. Tyto snahy ovšem vzaly za své a v období následujícím po druhé světové válce došlo v důsledku nástupu komunistické strany k moci k ideologickým změnám, které měly za následek i odstranění superficiální zásady z českého právního řádu. Občanský zákoník z roku 1964 pokračoval v myšlenkovém směru nastaveným již dříve a zásada superficies solo cedit v něm rovněž zcela absentovala. To se změnilo až přijetím NOZ, které se tak otevřeně přihlásilo k přirozenoprávní tradici nastolené již roku 1811 ABGB. Druhá část práce je pak věnována tomu, jakým způsobem je superficiální zásada upravena v...
|
|
|
Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu
Střeleček, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu Resumé Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat založení a správu svěřenských fondu podle českého občasnkého zákoníku se zvláštním ohledem na hlavní teoretické problémy jako jsou essencialia, naturalia a accidentalia negotii hlavního zakladatelského dokumentu, kterým je statut. Zaměřuji se dále na postavení obmyšleného, ale především na práva a povinnosti svěřenského správce. Důvodem, proč jsem se věnoval výzkumu těchto otázek, bylo, abych vystavěl systém věnující se základním otázkám vztahujícím se k právnímu životu svěřenského fondu, pokusil se vyřešit základní teoretické otázky a rozlišil jednotlivé fáze existence svěřenského fondu a jeho správy. Diplomová práce je tvořena třemi kapitolami, z nichž třetí je nejdetailnější. První kapitola je rozdělena do tří částí, které se zabývají předběžnými otázkami jako je pojem svěřenského fondu, jeho historií a také mezinárodními variantami svěřenského fondu jako jsou fiducie, treuhand nebo trust podle common law. První kapitola je úvodní a definuje pojem svěřenského fondu jako: quasi subjekt tvořený zvláštní strukturou práv a povinností k autonomnímu jmění a práv a povinností týkajících se jeho správy in largo sensum. Druhá kapitola zkoumá relevantní ustanovení věnující se svěřenským...
|
|
|
Principles of private law
Andraško, Richard ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Zásady súkromného práva Téma zásad súkromného práva je predmetom mojej práce pre jej hodnotový význam, ktorý sa odráža v súkromnom práve, napr. prostredníctvom základných hodnôt slobody alebo rovnosti. Bez existencie týchto princípov by právo nemohlo byť funkčným normatívnym systémom v pravom zmysle. Mnohé z nich vychádzajú z rímskeho práva. Cieľom tejto práce je zhrnutie a vymedzenie hlavných zásad súkromného práva, ktoré sa objavujú v českom právnom systéme, ale najmä v občianskom práve hmotnom. Zároveň je v tejto práci pojednávané o súvislostiach zásad s rekodifikáciou súkromného práva, ale predmetom je tiež skúmanie vzťahov medzi jednotlivými zásadami. Práca pozostáva z dvoch časti, a to z časti všeobecnej a zvláštnej. Všeobecná časť zahŕňa pojmové vymedzenie právnych princípov z hľadiska právnofilozofických smerov (právneho pozitivizmu, prirodzeného práva a sociologického smeru). Zároveň pojednáva o mieste a funkcii právnych princípov v systéme práva Českej republiky. Venuje sa taktiež koncepcii právnych princípov Ronalda Dworkina. Zvláštna časť obsahuje prehľad jednotlivých zásad súkromného práva. Pojednáva o ich vymedzení, zakotvení v právnom poriadku, funkciách a vzťahoch medzi nimi. Zásada autonómie vôle je považovaná za východiskovú zásadu, pre jej axiomatickú povahu. Zásady súkromného...
|
|
|
Dědění ze závěti
Schneiderová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je část občanského práva, jejímž hlavním cílem je zajistit dědickou posloupnost v průběhu generací. K nabytí dědictví dochází v okamžiku smrti zůstavitele. Posléze je z úřední povinnosti zahájeno řízení o dědictví. Účelem mé diplomové práce je analyzovat institut dědění ze závěti. Ve skutečnosti však existují dvě možnosti dědického nástupnictví. První z nich je dědění ze zákona a druhou možnost představuje dědění ze závěti. Přestože je zákonná posloupnost v občanském zákoníku zmíněna na prvním místě, dědění ze závěti zaujímá první místo v praxi. Dědicové ze zákona totiž nastupují, pokud zůstavitel nezanechá závěť. Výjimku tvoří neopomenutelní dědicové. K dědění ze závěti dochází na základě dědického titulu, kterým je závěť, někdy též nazývaná poslední vůle zůstavitele. Aby byla závěť platná, je nutné ji sepsat v souladu s ustanoveními občanského zákoníku. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž se každá zabývá různými aspekty dědění ze závěti. Kapitola první je úvodní a je v ní mimo jiné vyložen historický kontext dědění ze závěti. Druhá kapitola nazvaná "Předpoklady dědění" nejprve definuje základní terminologii používanou v této práci, např. dědické právo v subjektivním a objektivním smyslu, dědic, zůstavitel atd. Poté jsou popsány jednotlivé předpoklady dědění. Kapitola třetí...
|
|
|
Neplatnost v občanském právu
Langhans, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Práce se zabývá pojmem neplatnosti, jako institutem občanského práva. Podává teoretický výklad o druzích neplatnosti, jejich společných znacích a odlišnostech. Zvlášť podrobně jsou zkoumány jednotlivé důvody neplatnosti s přihlédnutím k judikatuře. Důraz je kladen především na srovnání úpravy neplatnosti dle stávajícího a nového občanského zákoníku.
|
|
|
Způsobilost nezletilých k právním úkonům v českém a německém právu
Kočárková, Marta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Tato práce je v nována zp sobilosti nezletilých k právním úkon m. Hlavní otázkou, kterou se tato práce zabývá, je, do jaké míry a za jakých podmínek jsou d ti a mladiství zp sobilí právn relevantn jednat a ovliv ovat tak své právní vztahy. Práce je rozd lena do 4 hlavních ástí. První ást je v nována obecnému vymezení pojmu zp sobilost k právním úkon m, a to jaké základní koncepce se pro e ení omezené zp sobilosti se nabízejí. Druhá ást pojednává o historickém vývoji institutu zp sobilosti k právním úkon m, a to od základ polo ených ímským právem, p es vývoj na eském území a do p ijetí sou asného ob anského zákoníku a vývoj na n meckém území. T etí ást obsahuje výklad n mecké právní úpravy. Nejprve se v nuji práv n mecké úprav z toho d vodu, e je velmi propracovaná a nabízí mnoho nám t k zamy lení se nad r znými aspekty úpravy v eském ob anském zákoníku. ást v novaná n mecké právní úprav je rozd lena na obecnou charakteristiku úpravy, kdy BGB u ívá principu odstup ované zp sobilosti k právním úkon m pomocí stanovení v kových hranic. Dále pojednání o nezletilých nezp sobilých k právním úkon m a nezp sobilých omezených ve zp sobilosti k právním úkon m. Ve tvrté ásti je pak rozebrána eská právní úprava zp sobilosti k právním úkon m, ve které se nejprve v nuji hodnocení osobnosti nezletilého z hlediska...
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Dědické tituly v průběhu času
Váňa, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- Dědické tituly v průběhu času Diplomová práce popisuje a rozebírá vývoj dědických titulů od právní úpravy starověkého Říma až po právní stav de lege ferenda. Dědické tituly jsou nezbytnou součástí dědického práva. Prostřednictvím dědických titulů dochází k zachovávání hodnot, když zůstavitelův majetek přechází z generace na generaci. Dědické tituly, resp. dědické právo přispívá k právní jistotě a ke kontinuitě v právních vztazích mezi subjekty soukromého práva. Tématem diplomové práce jsou dědické tituly, které jsou právním důvodem pro nabytí dědictví. Stěžejní částí práce je právní úprava dědických titulů v současném občanském zákoníku a v novém občanském zákoníku a jejich vzájemná komparace. Výklad o ustanoveních dědického práva je doplněn nejdůležitějšími poznatky z judikatury. Historický exkurs začíná v římském právu, které je považováno za základ novodobého soukromého práva a pokračuje krátkým exkursem do středověkého práva. Diplomová práce se poté zabývá všeobecným občanským zákoníkem (ABGB) z roku 1811. Tento civilní kodex se stal první moderní kodifikací občanského práva na našem území. Všeobecný občanský zákoník platil až do počátku padesátých let dvacátého století, kdy byl po nástupu komunistů k moci nahrazen socialistickým právem. Došlo ke zrušení mnoha tradičních právních institutů,...
|
|
|
Smluvní modifikace zákonného manželského majetkového režimu
Kalousková, Iveta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Manželství představuje téma, jež se v menší či větší míře dotýká každého z nás. S manželstvím je nerozlučně spojen i majetkový aspekt v podobě společného jmění manželů. Přestože se jedná o zásadní problematiku, veřejnost s ní není příliš seznámena. Z toho důvodu je cílem předkládané diplomové práce přehledně a systematicky shrnout problematiku smluveného režimu manželského majetkového práva. Pro lepší pochopení souvislostí se práce v úvodní části zabývá nejdříve zákonným manželským majetkovým režimem, kde definuje základní pojmy rozebírané problematiky a důraz klade především na jednotlivé součásti společného jmění. Větší pozornost je dále zaměřena na problematiku obvyklého vybavení rodinné domácnosti, jež bylo následkem rekodifikace vyjmuto ze společného jmění manželů, čímž došlo ke vzniku nového smluveného režimu manželského majetkového práva, a to režimu oddělených jmění. Kromě zákonného manželského majetkového režimu umožňuje zákon manželům si upravit majetkové poměry odlišně, smlouvou o modifikaci společného jmění. Právní úprava smluveného manželského majetkového režimu představuje hlavní část této práce. Ta se nejdříve obecně zabývá smluveným manželským majetkovým režimem, a poté se zaměřuje především na právní úpravu jednotlivých typů modifikačních smluv, jejich obsah a omezení smluvní...
|
|
|
Ručení a finanční záruka
Kašparová, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Ručení a finanční záruka - abstrakt Jako téma mé diplomové práce jsem zvolila společně s vedoucím práce prof. JUDr. Janem Dvořákem, CSc. dva zajišťovací instituty ručení a finanční záruku. V první částí mé práce jsem rozebrala, co vlastně znamená zajištění dluhu, jaký je jeho význam, jaké k tomu máme právní nástroje atd. Protože došlo v nedávné době k podstatné změně soukromoprávní úpravy, neboť právní úprava institutu ručení byla upravena samostatně v občanském zákoníku zákon č. 40/1964 Sb. pro občanskoprávní vztahy a v obchodním zákoníku zákon č. 513/1991 Sb. pro obchodněprávní vztahy, a nyní jsou závazkové vztahy upraveny jen novým občanským zákoníkem zákon č. 89/2012 Sb., porovnala jsem v další části mé práce rozdíl staré a nové úpravy zejména k jakým došlo faktickým změnám. Dále jsem se zabývala platnou právní úpravou zajištění dluhu, kde jsem vysvětlila aktuální systematiku úpravy zajištění dluhu v současném občanském zákoníku, rozebrala obecná ustanovení, která jsou společná pro všechny zajišťovací instituty. To jsem považovala za nezbytné pro další výklad. V další kapitole jsem se začala věnovat prvnímu ze dvou zajišťovacích institutů, které byly předmětem mé práce. Jako první jsem zvolila ručení. Nejdříve jsem představila historický vývoj od dob římského práva, přes středověk, Rakousko-Uhersko,...
|
host ::
RSS.