|
|
Vybrané aspekty sankcionování právnických osob
Tibitanzlová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá vybranými aspekty sankcionování právnických osob. Zaměřena je pak především na sankce, jež mohou být právnickým osobám ukládány podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Důvodem, proč jsem si toto téma vybrala, byl můj zájem o trestní právo, a to především pokud jde o oblast trestní odpovědnosti právnických osob. Konkrétně na sankcionování právnických osob, resp. jeho vybrané aspekty jsem se pak rozhodla zaměřit proto, že existuje celá řada důvodů, proč toto téma představuje jednu z hlavních příčin vášnivých diskuzí nad tímto zákonem. Hlavním cílem této práce je na základě jak teoretických, tak praktických poznatků vyhodnotit, zda je existující právní úprava sankcionování právnických osob v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob bezchybná a zcela dostačující, anebo zda je tuto potřeba v určitých směrech novelizovat. V rámci předmluvy uvádí nejprve tato práce svého čtenáře do problematiky sankcionování právnických osob, nastiňuje svou strukturu a hlavní cíle. Následně je pak rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je zaměřena na teoretické otázky. V této můžeme nalézt různé přístupy k sankcionování právnických osob v evropských zemích, jakož i hlavní argumenty pro (ne)vhodnost nové právní úpravy, jež hlásali v souvislosti s jejím příchodem její...
|
|
|
Václav Havel, politik a intelektuál: idea nepolitické politiky
Jelínek, Jiří ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Nepolitická politika, tedy přístup alternativní ke klasické politice technologie moci, je jedním z hlavních filosofických východisek Václava Havla. Ten tuto koncepci staví do protiváhy komunistickému režimu, který svojí ideologií nutí žít společnost ve lži. Tento post-totalitní režim si osobuje absolutní kontrolu nad společností, jejím chováním, i myšlením, čímž potlačuje přirozenou lidskou identitu každého člověka. Východiskem této situace je život v pravdě, integrální součást nepolitické politiky. Život v pravdě je obrana před lží režimu a umožňuje lidem uchovávat si svoji identitu. Post-totalitní režim však ze své podstaty ovládat vše tuto existenciální vzpouru nemůže přehlížet a snaží se jí potlačit, čímž z disidentů činí politickou opozici. Disidenti však jen prohlašovali "pravdu", za což získali sympatie západních států, a tím také jakýsi vliv na komunistický režim. Havel tuto koncepci ze 70. let postupně dále rozvíjí a vytváří z ní ucelený přístup k politice jako takové, což ji činí aktuální i v dnešní době. Jakkoli idealistický se tento přístup může zdát, svoji roli nepochybně sehrál, jak je vidět např. na Chartě 77, která se stala jakousi první vlaštovkou v normalizovaném Československu.
|
|
|
Náhrada škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Předložená rigorózní práce obsahuje rozbor tzv. adhezního řízení podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Adhezní řízení představuje tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení, které vznikly v souvislosti s trestným činem. Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Práce sestává ze tří částí. V první části nejprve vymezuji pojem poškozeného a odlišuji jej od pojmu "oběť trestného činu" podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Právo poškozeného na uplatnění soukromoprávních nároků lze jen stěží izolovat od práv poškozeného jako procesní strany. Ve druhé části proto uvádím, jaká další práva trestní řád poškozenému přiznává. Třetí část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole rozebírám subjekty adhezního řízení. Na tomto místě jsem se soustředila na strany adhezního řízení, tj. na osobu, která v něm uplatňuje...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Danková, Katarína ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Předkládaná rigorózní práce komplexním způsobem pojednává o hmotněprávních aspektech institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Předmětem zkoumání je odpovědnost právnických osob za trestné činy jakožto multidisciplinární problém. S poukazem na kriminologické poznatky o příčinách a povaze korporátní kriminality a teoretické závěry o povaze právnických osob a jejich odpovědnosti kriticky hodnotí koncepci trestní odpovědnosti právnických osob v podobě přijaté českým zákonodárcem. Institut trestní odpovědnosti právnických osob byl původně praktickým řešením kriminality páchané právnickými osobami a jejich prostřednictvím, který až posléze postupně nachází své místo v nauce trestního práva. Právnická osoba, na rozdíl od člověka - osoby z masa a kostí, je jakožto subjekt odpovědnosti pro trestní právo těžko uchopitelná. Proto se nauka potýká se základními teoretickými otázkami, na mnohé z nichž neexistuje jednoznačná odpověď. Zkoumá se povaha právnické osoby a charakter její trestní odpovědnosti, hledají se příčiny korporátní kriminality a vhodné nástroje její prevence. Předkládaná práce hledá odpovědi na tyto otázky a možnosti řešení problémů současné právní úpravy a její aplikace v praxi.
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Kelemen, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem zvaným dohoda o vině a trestu z několika pohledů. V prvé řadě uvádí hodnocený institut do koncepčního rámce restorativní justice. Koncept restorativní justice je základem také pro jiné formy odklonu, se kterými je dohoda o vině a trestu srovnána vzápětí. V této práci je dohoda o vině a trestu dále hodnocena z hlediska platné právní úpravy. Součástí hodnocení dohody o vině a trestu de lege lata jsou i návrhy de lege ferenda. V závěru této diplomové práce jsou uvedeny některé psychologické a sociologické poznatky, které jsou vlastní každému procesu aplikace institutu dohody o vině a trestu.
|
|
|
Práva obětí trestných činů a možností jejich uplatnění v trestním řízení
Marvan, Tomáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práva obětí trestných činů a možnosti jejich uplatnění v trestním řízení Resumé Tato diplomová práce se zabývá právy obětí trestných činů, jejich postavením v trestním řízení a reálnou uplatnitelností zaručených práv. Obsahuje pojednání o historii vývoje právní úpravy této problematiky, přičemž dochází k závěru, že obzvláště v posledních padesáti letech se postavení a rozsah práv obětí trestných činů neustále zlepšuje. Oběť trestného činu je čím dál méně pouhým nositelem důkazů o trestném činu a více se stává aktivním účastníkem trestního řízení, který má na jeho výsledku též svůj zájem. Spolu s přijetím nového zákona o obětech trestných činů byla do právního řádu České republiky zavedena celá škála práv, která zaručují obětem trestné činnosti zvláštní péči a přístup ze strany státu a jeho orgánů. Oběť je dle smyslu tohoto zákona brána jako osoba, která se nezaviněně stala terčem útoku ve formě trestné činnosti a jako takové je ji třeba poskytnout pomoc, jak odbornou, finanční, tak i pomoc ve formě vstřícného přístupu a pochopení. Jedním z hlavních účelů zákona o obětech trestných činů je prevence a ochrana před vznikem druhotné újmy, která je oběti způsobena necitlivým přístupem orgánů činných v trestním řízení, médií, pachatele a jejího okolí. Dopad primární viktimizace je tak prohlubován a újma takto...
|
|
|
Problematika trestní odpovědnosti právnických osob
Šelleng, Dalibor ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trestní odpovědnosti právnických osob a jejími jednotlivými otázkami. Důraz je přitom kladen na českou právní úpravu provedenou zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012. Ten byl přijat jakožto reakce na mezinárodními závazky, jimiž je Česká republika vázána. Cílem práce je především přiblížit současnou českou právní úpravu vzniku a zániku trestní odpovědnosti právnických osob a upozornit na některé problémové pasáže zákona. Práce se skládá ze tří základních částí: V první části je pozornost zaměřena na obecné aspekty trestní odpovědnosti právnických osob. Konkrétně se zabývá historickým vývojem této koncepce, možnými modely právní úpravy, pojmem právnické osoby a důvody pro a proti zavedení trestní odpovědnosti. Druhá a nejrozsáhlejší část práce se věnuje rozboru stávající zákonné úpravy v České republice. Zaměřuje se na otázky týkající se zákonné působnosti ZTOPO, rozsahu kriminalizace, podmínek přičitatelnosti trestného činu právnické osobě a také na otázku přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce. Poslední část práce se zabývá právní úpravou trestní odpovědnosti spolků ve Spolkové republice Německo. V této části je blíže představena jak současná legislativa, tak i...
|
|
|
Problematika institutu vazby
Šmahelová, Michala ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
- Problematika institutu vazby Diplomová práce podává ucelený výklad o vybraných otázkách vazby jako jednoho ze zajišťovacích prostředků trestního řádu, jehož účelem je zajistit osobu obviněnou pro účely probíhajícího trestního řízení a výkonu trestu. Po stručném úvodu práce nejprve seznamuje čtenáře s vývojem tohoto institutu v trestním řádu č. 141/1961 Sb. a s ústavními a mezinárodněprávními limity omezení osobní svobody obviněného. Stěžejní část práce se věnuje problematice materiálního a formálního vazebního práva. Vymezen je pojem vazby jako zajišťovacího institutu, jsou shrnuty zákonné podmínky pro jeho užití a především je podrobně pojednáno o jednotlivých vazebních důvodech. V části věnované formálnímu vazebnímu právu se práce zaměřuje na právní úpravu rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, procesu přezkoumávání důvodnosti vazby včetně její nejvyšší přípustné doby trvání a započítání vazby a trestu pro případ, že bude obviněný pravomocně uznán vinným. Pozornost je rovněž věnována opatřením nahrazujícím vazbu, neboť zbaven osobní svobody může být obviněný až v případě, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Opomenuta také nejsou specifika vazby v řízení proti mladistvým. V závěru práce jsou předestřeny vybrané aktuální otázky institutu vazby, jako je často diskutovaná přiměřenost...
|
|
|
Materiální vazební právo a náhrada škody za vazbu
Bunganič, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce představuje exkurz do trestněprocesního institutu vazby. Věnuje se především předpokladům a důvodům pro možnost vazební stíhání. V odborné literatuře je často tato problematika označována jako tzv. materiální vazební právo. Toto téma jsem si vybral zejména proto kontroverznost institutu vazby, protože koliduje s mnoha základními lidskými právy. Práce je členěna do sedmi kapitol. V úvodních kapitolách jsou uvedeny základy právní úpravy, teoretické definice a především principy, na kterých je tento institut vystavěn (např. subsidiarita). Ty jsou důležité zejména pro aplikaci vazby v praxi. Vazba totiž představuje jeden z nejtěžších zásahů do práva na osobní svobodu, proto jsou zde nastíněny požadavky Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod respektive Evropského soudu pro lidská práva. V druhé a třetí kapitole následuje výčet předpokladů nutných pro možnost o vazbě rozhodovat. Postupně je tak představena nutnost obvinění, důvodného podezření ze spáchání trestného činu nebo podklady pro rozhodnutí soudu. Nejkonkrétněji se práce zabývá tzv. důvody vazby. Kromě klasických důvodů práce popisuje i zvláštní případy uložení vazby. Vše je doplněno judikaturou Ústavního soudu a vyšších soudů. Některé konkrétní otázky jsou podrobně rozebírány s nastíněním možného...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení
Nahodilová, Olga ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce se zabývá postavením poškozeného v trestním řízení a zaměřuje se na jeho nejvýznamnější práva. Těžiště rigorózní práce spočívá především v podrobné analýze institutu souhlasu poškozeného s trestním stíháním a v analýze překážek v uplatňování práv poškozeného. Smyslem rigorózní práce je také zhodnotit nejvýznamnější novely trestního řádu, které výrazně ovlivnily pozici poškozeného v trestním řízení, například novelu trestního řádu provedenou zákonem č. 181/2011 Sb., kterou došlo jak k rozšíření definice poškozeného, tak i rozsahu adhezního řízení. Samostatná kapitola rigorózní práce je věnována rovněž problematice obětí trestných činů, která je upravena v zákoně č. 45/2013 Sb., výrazně posilujícím postavení poškozených v trestním řízení. Práva poškozeného jsou v rigorózní práci rozdělena dle toho, zda se jedná o práva, která náleží všem poškozeným, nebo pouze poškozeným majícím nárok na náhradu škody, nemajetkovou újmu nebo na vydání bezdůvodného obohacení, a to dle jednotlivých stadií trestního řízení. Samostatné kapitoly rigorózní práce pak věnuji nejvýznamnějším právům poškozeného. V rigorózní práce se dále věnuji stručnému historickému vývoji postavení poškozeného v trestním řízení, srovnání postavení poškozeného dle české právní úpravy a slovenské právní úpravy, postavení...
|
host ::
RSS.