|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití krajiny a funkci území.
Bromová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití krajiny a funkci území Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat změny využití krajiny ve třech časových horizontech v katastrálních územích Dobřejovice, Modletice a Jažlovice v zázemí Prahy, zhodnotit jejich vliv na funkci území a vytvořit databázi komerčních objektů v tomto území. První část práce uvádí do studované problematiky. Dále práce popisuje použité metody při zpracování dat. Hlavní část práce se zaměřuje na charakteristiku zájmového území a popisuje zjištěné změny ve využití krajiny a funkci území na základě prostorových překryvů ze série obrazových dat s vysokým rozlišením. Výstupem práce jsou mapy využití krajiny v letech 1994, 2004 a 2007, mapy změn využití krajiny v jednotlivých časových horizontech a databáze komerčních objektů s účelem jejich využití.
|
|
|
Klasifikace land cover z hyperspektrálních dat v rekultivovaných oblastech Sokolovské hnědouhelné pánve
Málková, Hana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Klasifikace land cover z hyperspektrálních dat v rekultivovaných oblastech Sokolovské hnědouhelné pánve Abstrakt Předkládaná diplomová práce si klade za cíl vytvořit metodiku klasifikace vegetačního pokryvu z hyperspektrálních dat ze senzoru HyMap. Výstupem práce je podkladová mapa pro studium vlivu těžby na zdravotní stav vegetace v okolí povrchových lomů Sokolovské hnědouhelné pánve. Na data bylo aplikováno pět různých klasifikačních algoritmů a nejlepší výsledek byl zpřesněn druhým kolem klasifikace. Vzhledem k velikosti pixelu a požadované podrobnosti výsledku byly vyzkoušeny možnosti subpixelové klasifikace a byla zodpovězena otázka, jaké míry podrobnosti klasifikace lze s danými daty dosáhnout. Výsledky práce jsou součástí řešení projektu "Assessment of Mining Related Imapcts Based on Utilization of ARES Airborne Hyperspectral Sensor". Klíčová slova: hyperspektrální data HyMap, klasifikace land cover, klasifikační algoritmy, subpixelová analýza, Sokolovská hnědouhelná pánev
|
|
|
Application of imaging spectroscopy in monitoring of vegetation stress caused by soil pollutants in the Sokolov lignite basin
Mišurec, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Homolová, Lucie (oponent)
Lesy mohou být považovány za jeden z nejdůležitějších ekosystémů Země nejen kvůli produkci kyslíku a ukládání uhlíku prostřednictvím fotosyntézy, ale současně jako zdroj mnoha přírodních surovin (např. dřeva) a jako životní prostor mnoha specifických druhů rostlin a živočichů. Monitoring stavu lesa je proto naprosto zásadní činností k udržení všech ekologických a produkčních funkcí lesních ekosystémů. Hlavním cíle práce je vývoj alternativního přístupu k monitoringu zdravotního stavu lesa založeného na analýze leteckých hyperspektrálních dat (HyMap) s podporou pozemního průzkumu. Navrhovaný postup se snaží využívat obdobné parametry vegetace jako současné klasické metody hodnocení stavu lesa založené na terénním průzkumu. Význam navrhovaných metod pravděpodobně významně vzroste v době, kdy plánované družicové hyperspektrální mise (např. EnMap) dosáhnou operační fáze. Vyvíjený přístup k monitoringu stavu lesa je prakticky demonstrován na příklad dospělých porostů smrku ztepilého (Picea abies L. Karst) v oblasti Sokolovské hnědouhelné pánve, které byly dlouhodobě ovlivňovány těžbou uhlí a přítomností těžkého průmyslu a u kterých byla tudíž předpokládána značná variabilita zdravotního stavu. Dvojice modelů přenosu záření byla použita pro simulaci spektrálních signatur na úrovni jehlic: PROSPECT-5 a...
|
|
|
Mapování změn zástavby s využitím dat DPZ
Vostracká, Barbora ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Mapování změn zástavby s využitím dat DPZ Abstrakt Mapování změn zástavby je často diskutovaným tématem poslední doby. Tato práce se zabývá porovnáním metod DPZ a sociogeografických metod pro zjišťování změn v zástavbě v určitém časovém horizontu a pro mapování těchto změn. Nejprve jsou diskutovány možnosti sociogeografických způsobů pro zjišťování změn v zástavbě a zhodnoceny jejich výhody a nevýhody. Dále jsou podobným způsobem zkoumány data a metody DPZ vhodné pro řešení této problematiky. Na příkladu okresu Praha-západ je znázorněn postup využití informací z databáze CORINE pro mapování změn zástavby na národní a regionální úrovni, na příkladu katastrálních území Zličín a Hostivice pak klasifikace družicového snímku velmi vysokého rozlišení a interpretace leteckých snímků za účelem vytvoření map změn zástavby v lokálním měřítku. Porovnání výsledků obou metod je demonstrováno s pomocí dat z registru sčítacích obvodů (RSO). Na základě této práce lze zhodnotit vhodnost použití dat a metod DPZ pro monitorování a mapování změn v zástavbě, zejména v oblastech suburbanizace. Klíčová slova: DPZ, změny zástavby, suburbanizace, urban sprawl
|
|
|
Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
Musilová, Romana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bc. Romana Musilová: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Abstrakt Monitoring zdravotního stavu lesních ploch pomocí metod dálkového průzkumu Země je stále předmětem vývoje. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití snímků SPOT, Landsat, QuickBird a WorldView-2 pro hodnocení kondice smrkových porostů v Krkonošském národním parku. Pro tyto účely byly zvoleny vegetační indexy dostupné v literatuře. Nejdříve byly družicové snímky předzpracovány, následně byly spočítány vege- tační indexy. Z obecně používaných se jednalo o Normalizovaný rozdílový vegetační index, index listové plochy a Simple Ratio. Dále byly vypočítány indexy Green Red Vegetation Index a Red Green Index založené na sledování barevných změn jehlic. Pro hodnocení vlhkostních poměrů sloužily indexy Foliar Moisture Index a wide-band Normalized Differential Infrared Index. Dílčí cíl představovalo porovnání výsledků těchto indexů a hodnocení jejich použitelnosti. Mapové výstupy indexů byly porovnány s mapami defoliace a mortality jehličnatých porostů od Ing. Milana Stoklasy. Klíčová slova: DPZ, smrkový porost, Krkonoše, vegetační indexy, SPOT, Landsat, QuickBird, WorldView-2
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití, stabilitu a strukturu krajiny.
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit suburbanizaci v zázemí Prahy, zhodnotit vývoj krajiny, její strukturu a využití. První část práce byla věnována rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá suburbanizací a hodnocením struktury krajiny. Další část práce byla věnována praktickému zhodnocení krajiny pomocí leteckých a družicových snímků a ortofot ve třech katastrálních územích v letech 1994, 2004 a 2007. Jedná se o katastrální území Šeberov, Hole u Průhonic a Újezd. Hodnocení proběhlo na základě vybraných koeficientů. Bylo zjištěno, že podíl zástavby a vegetace se neustále zvyšuje a také bylo zjištěno, že např. křoviny a lesy byly uchráněny před novou zástavbou. Dále byly popsány nejvýznamnější změny ve využití krajiny a zhodnocena struktura krajiny dle vybraných koeficientů. Výstupem práce byly mapy využití krajiny v jednotlivých letech, mapy stabilních a nestabilních ploch v jednotlivých obdobích, mapy vegetačních změn a tabulky shrnující výsledky parametrů hodnocení struktury. Klíčová slova: suburbanizace, struktura krajiny, využití půdy, ploška, Šeberov, Hole u Průhonic, Újezd
|
|
|
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře
Palúchová, Miroslava ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na specifikaci požadavků na spektrální rozlišení dat vstupujících do klasifikace a zodpovězení otázky, která pásma jsou stěžejní pro rozlišení tříd předem stanovené legendy. V práci jsou použita letecká hyperspektrální data senzoru AisaDUAL. Aplikovanou metodou výběru významných pásem byla diskriminační analýza provedena v IBM SPSS Statistics. Významná pásma se nacházela v intervalech 1500-1750 nm (začátek oblasti SWIR), 1100-1300 nm (delší vlnové délky NIR), 670-760 (red-edge) a 500-600 nm (zelené pásmo). Klasifikace vybraných pásem proběhla v ENVI 5.4 pomocí klasifikátoru Support Vector Machine a dosáhla celkové přesnosti 80,54 %, Kappa koeficient 0,7755. Součástí práce je také hodnocení vhodnosti dostupných družicových dat pro klasifikaci vegetace tundry z hlediska spektrálního rozlišení. Klíčová slova: tundra, Krkonoše, klasifikace, spektrální rozlišení, separabilita tříd, diskriminační analýza, hyperspektrální data
|
|
|
Identifikace potenciálně vhodných habitatů pro výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus) s využitím dálkového průzkumu Země
Kadeřábková, Tereza ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Cílem práce bylo testovat možnosti dat DPZ s různým prostorovým rozlišením (data z UAV s rozlišením 5 cm, data družice RapidEye s rozlišením 5 m a data družice Sentinel-2A s rozlišením 10 m) a různých metod DPZ (neřízená klasifikace, řízená klasifikace, vegetační indexy NDVI a TVI) pro identifikaci potenciálně vhodných habitatů výskytu sysla obecného. Analýza byla prováděna v užším zájmovém území Velkých Pavlovic a následně v širším zájmovém území 5 krajů Moravy a Slovenska a využívala data terénního mapování biotopů a nor sysla, které prováděli biologové v rámci projektu "Sysli pro krajinu, krajina pro sysly". Metody DPZ byly nejprve testovány v užším území na datech RapidEye. Metoda vykazující nejpřesnější výsledek z hlediska detekce nor byla poté aplikována v širším zájmovém území, kde byla využita data Sentinel-2A. Přesnost výsledků byla vyjádřena jako podíl detekovaných nor ve výsledné vrstvě získané z dat DPZ ku celkovému počtu zmapovaných nor v terénu. Nejlepšího výsledku dosáhla metoda definice intervalu vycházející z výpočtu průměru a směrodatné odchylky hodnot TVI v místě výskytu nor (přesnost 68,91 % pro zájmové území Velkých Pavlovic a data RapidEye při pokrytí 51,69 % užšího území; přesnost 49,89 % pro území pěti krajů a data Sentinel-2A při pokrytí 11,66 % širšího území). Výstupy byly...
|
|
|
Klasifikace liniových prvků z družicových dat
Kolankiewiczová, Soňa ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Tato práce se věnuje objektové klasifikaci liniových prvků z družicových dat. Hlavním cílem práce je stanovení vhodného postupu klasifikace vybraných liniových prvků (silnice a železnice) z dat velmi vysokého rozlišení. První část práce se zabývá obecnými přístupy ke klasifikaci liniových prvků a teoretickými rozdíly mezi objektově orientovanou a pixelovou klasifikací. Druhé část je věnována samotné klasifikaci liniových prvků. K dispozici byly snímky velmi vysokého rozlišení družice QuickBird z oblasti okolí Prahy. Nejprve byl navržen postup objektově orientované klasifikace. Pomocí programu Definiens Developer a na základě poznatků z práce Nobregy et al. (2006) byla provedena segmentace a samotná klasifikace vybraného území na snímku. Pro porovnání byla na stejném výřezu vytvořena řízená pixelová klasifikace metodou "minimum distance". Pro ověření navržené klasifikační báze byla vyzkoušena objektová klasifikace ještě na jiném výřezu ze stejného snímku a na výřezu ze snímku pořízeného nad jiným územím a v jiném čase. Na závěr byly obě metody porovnány vizuálním a statistickým vyhodnocením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení dlouhodobých změn využití ploch v Česku na různých řádovostních úrovních
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Dlouhodobý vývoj interakce příroda-společnost může být studován pomocí dat o změnách využití ploch. V této práci jsou využita podrobná statistická databáze pro území Česka (vytvořená na KSGRR PřF UK). Databáze umožňuje sledovat vývoj osmi kategorií využití ploch v období 1845-2000. Pozornost je věnována rostoucí diferenciaci využití ploch na různých řádovostních úrovních, zejména funkční specializaci Česka a jeho regionů. Stále efektivnější dělba práce mezi regiony se projevuje zvyšováním územní koncentrace využití ploch. Tento proces je sledován pomocí tří metod. Trojúhelníkové grafy podávají celkový přehled o trendech diferenciace využití ploch. Metody prostorové autokorelace ukazují celkový vývoj i konkrétní oblasti funkční specializace území Česka. Hodnocení pomocí míry nerovnoměrnosti rozmístění nabízí podrobný pohled na vývoj územní koncentrace využití ploch. Byla použita tři územní členění (hydrologické, geomorfologické a správní) na dvou regionálních úrovních a na úrovni celého Česka. Výsledky jsou interpretovány pomocí hybných sil (například technologický rozvoj, ekonomika, historické události, společnost). Na závěr je provedeno srovnání vývoje územní koncentrace využití ploch s Evropou a světem (s využitím FAOSTAT Land Use Database). Z metodického hlediska je pozornost věnována vhodnosti zvolených...
|
host ::
RSS.