|
|
Středověký deskový obraz jako objekt
Dvořáková, Valerie ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá deskovým obrazem z pohledu ne zobrazení, ale jeho samotné hmotné existence jakožto objektu, souvislostmi mezi prostorem, ve kterém obraz existuje, a obrazem prostorovým. Dále se práce zabývá některými specifickými rysy, jako jsou zadní strany deskových obrazů, jejich původními středověkými zdobenými rámy, nebo pravděpodobným vztahem k některým typům relikviářů. Jedná se o přiblížení relativně širokého okruhu témat s problematikou souvisejících, s přihlédnutím ke konkrétním příkladům jednotlivých desek.
|
|
| |
|
|
The cosmological conception of the Old Testament and its representation in the Anglo-Saxon art
Panušková, Lenka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Predkladaná práca analyzuje v kunsthistorickej literatúre pomerne známy motív Boha s kružidlom a váhami v ruke. Notoricky známym príkladom tejto ikonografie je frontispica v jednej z viedenských bible moralisée (fol. 1r, ÖNB 2554), kde Boh v kristomorfnej podobe s kružidlom v pravici usporadúva jednotlivé živly uprostred zemekruhu. Iluminácia je interpretovatená na základe starofrancúzskeho nápisu v hornej lište pravouhlého orámovania výjavu: ICI CRIE DEX CIEL ET TERRE SOLEIL ET LVNE ET TOZ ELEMENZ. Súhlasne s uvedeným výjavom sa v odbornej literatúre každá scéna, v ktorej Boh drží v ruke kružidlo (prípadne i váhy) oznauje za zobrazenie Stvoritea - Architekta sveta (Architectus mundi). Cieom tejto práce je preto poukáza na nesprávnos tohto všeobecného ikonografického zalenenia predovšetkým na skupine anglosaských iluminovaných rukopisov, v ktorých sa skúmaný motív objavuje súasne vo dvoch významových rovinách - protologickej (teda ako Stvorite sveta), ale i eschatologickej (spravodlivý Sudca). Z toho dovodu sa v práci zdorazuje, že je nevyhnutné v rámci tejto ikonografickej skupiny rozlišova medzi povodnou anglosaskou interpretáciou motívu a jeho neskoršou kontinentálnou podobou, v ktorej sa polarita Boha - Stvoritea a Boha - Sudcu s najväšou pravdepodobnosou redukuje na protologický motív, a teda bez...
|
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové
Tehníková, Eleonora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou středověkých nástěnných maleb. Klade si za cíl popsat, časově a slohově zařadit soubor do kontextu soudobé produkce nástěnného malířství 14. století v Čechách. V úvodní části jsou popsány historické souvislosti spojené s chrámem sv. Ducha a nastíněn vývoj církevní správy ve východních Čechách. Hlavní část je zaměřena na popis, rozmístění, ikonogafické určení nástěnných maleb a jejich současný stav dochování. Přední pozornost je věnována zhodnocení a upřesnění ikonografie jednotlivých obrazových scén, postav světců a donátorů. Slohový rozbor vymezuje stylové podobnosti, analogie, paralely a srovnává nástěnné malby se soudobou produkcí knižní, nástěnnou nebo sochařskou. Vedle toho se zabývá problematikou podílu přemaleb a druhotných zásahů do památky v rámci celého souboru. Tato část vyvozuje časové důsledky pro pravděpodobný vznik celé výzdobné koncepce interiéru děkanské sakristie. Závěr hodnotí a rekapituluje celkovou problematiku. Diplomová práce podává první podrobný rozbor a zhodnocení maleb v děkanské sakristii kostela sv. Ducha v Hradci Králové a poskytuje také kompletní kresebnou a fotografickou dokumentaci.
|
|
| |
|
|
Zobrazení Židů v křesťanských rukopisech a nástěnné malbě 14. století v Čechách
Šafrová, Alena ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Zpodobení Židů ve středověkém křesťanském výtvarném umění v sobě explicitně odráží postoj, jaký k tomuto národu křesťané zaujali, a zároveň nemálo vypovídá o situaci a duchovní atmosféře středověké křesťanské společnosti. Debra Strickland formuluje tento střet dvou kultur: "Co dělalo provokativní zobrazení Žida tak svůdným, byla jeho fiktivnost. Byl to závod pouze s jedním aktivním závodníkem, křesťanem, který sám určil pravidla a pojmenoval hru. Žid od časů sv. Pavla v Římě byl pasivním hráčem, jehož hra byla portrétována a interpretována z křesťanské konfrontační perspektivy… Žid mohl být považován za personifikaci křesťanské nedokonalosti a zároveň za poskvrnu a defekt celé křesťanské společnosti. Žid tudíž nebyl reálný, ale mystický, jehož imputovaná přirozenost se vůbec nevztahovala k jeho reálnému životu."437 Tento princip vnímání židovského obyvatelstva v podstatě fungoval i v Čechách. Křesťané byli poskrovnu obeznámeni se židovskou kulturou - ostatně velmi dobře izolovanou, a to z obou stran. Měli na Židy svůj jasně utvořený názor, který určoval jejich chování k nim v každodenním životě. Nutno říci, že náhled na Židy byl ze strany křesťanů a priori záporný. Tento zápor je však třeba chápat v rovině neutrálního faktu. To znamená, že křesťan nemusel vůči židovi pociťovat žádnou osobní hořkost, a přece...
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Odraz duchovního prostředí poslední čtvrtiny 14. století v díle Mistra Třeboňského oltáře
Kanaloš, Martin ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o duchovním prostředí poslední čtvrtiny 14. století, které se odráží v díle Mistra Třeboňského oltáře. Na Třeboňském oltáři lze vidět odraz dobového hnutí devotio moderna, úcty k Božímu tělu a krvi. Na dalším díle Třeboňského mistra Roudnické madoně je značná úcta k Panně Marii a k relikvii peplum cruentatum (Mariin zkrvavený závoj Kristovou krví). Tato úcta se projevuje i na dílenském obrazu Mistra Třeboňského oltáře Madoně Aracoeli. Ve velké úctě měl Pannu Marii Jan z Jenštejna (1350- 1400), který se podílel na propagaci jejího kultu a u kterého je možné, že měl vliv na Mistra Třeboňského oltáře, ba dokonce mohl být možným objednavatelem. Klíčová slova: Mistr Třeboňského oltáře, Třeboňský oltář, augustiniáni kanovníci, Jan z Jenštejna, desková malba 14. století
|
|
|
Biskupovo obrázkové universum. Pontifikál Renauda de Bar - pražská i cambridgská část
Faktorová, Liza ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o dvou částech Pontifikálu Renauda de Bar (ms. XXIII C 120 - Národní knihovna v Praze a ms. 298 - Fitzwilliam Museum v Cambridge), výjimečné liturgické knihy vytvořené mezi lety 1302-1316 pro métského biskupa pocházejícího ze zámožného šlechtického rodu Barů z Lotrinska. Oba rukopisy byly až do nedávné doby vnímány odděleně, ovšem z podrobného srovnání obsahu i výzdoby, která se svým bohatstvím vymyká běžné dobové produkci, jasně vyplývá, že se jedná o dvě části téhož pontifikálu. Výzdoba Pontifikálu Renauda de Bar je jedinečná zejména s ohledem na nepřeberné množství výjevů ilustrujících středověkou liturgii a na velké bohatství droleriových scén. Tato práce se pokouší otevřít k dalšímu bádání rozličná témata, která vyplynula z detailního popisu výzdoby obou částí rukopisu. Zvláštní pozornost je věnována netradičně pojaté obrazové příloze.
|
|
|
Středověká nástěnná malba v hradních kaplích v Čechách
Čechová, Lucie ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Malírsky vyzdobených stredovekých hradních kaplí v Cechách se dochovalo pouze nekolik. Práce se snaží postihnout, a to v pozitivním a prípadne i v negativním smyslu, existenci predevším tematické spojnice jejich výzdoby, vysledovat, zda-li existuje nejaká zobecnitelná typologie jejich malírské výzdoby. Jako specifickou skupinu se jí snaží postihnout i priložený katalog. Hradními kaplemi pak v práci rozumím pouze kaple integrované do organismu stredovekého hradu, nikoliv kaple prilehlé, s hradem pouze sousedící.1 Problematiku nástenné malírské výzdoby hradních kaplí nelze chápat izolovane bez vazby kaple k vlastnímu organismu hradu. Prestože vlastní typologie architektur kaplí není predmetem predkládané práce, je pro hlubší pochopení problematiky malírské výzdoby více než podstatná.2 Architektura je pak v neposlední rade také nositelkou probíraných maleb. Vedle toho nám pevné spojení maleb s konkrétní stavbou a místem nabízí pomerne dobré vodítko k urcení jejich možného objednavatele. Tím snad byl témer vždy práve majitel hradu. V rámci práce si pak bylo treba stanovit horní casovou mez pro probíranou skupinu památek. Pozdne gotické malby lze totiž casto z hlediska slohového klasifikovat i jako malby renesancní, nebot slohový prechod byl prirozene pozvolný a nejednoznacný. Stejne tak nelze stanovit - a...
|
host ::
RSS.