|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
| |
|
|
Problémy definice a klasifikace lamprofyrů
Kubínová, Šárka ; Holub, František (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent)
Lamprofyry jsou porfyrické mafické až ultramafické horniny obsahující vyrostlice hydratovaných mafických minerálů, převážně tmavé slídy a amfibolu, které tvoří i součást základní hmoty a typicky jsou nápadně idiomorfně omezeny. Světlé minerály, hlavně živce a foidy, jsou naopak zastoupeny pouze v základní hmotě, kde může být také přítomen v podstatném množství primární karbonát. Mezi lamprofyry lze rozlišovat tři základní skupiny - (1) vápenatoalkalické, (2) alkalické a (3) ultramafické, z nichž každá zahrnuje několik horninových typů. Některé lamprofyry velmi úzce souvisejí s kimberlity, lamproity i karbonatity a někdy postupně přecházejí do "nelamprofyrových" hornin podobného minerálního složení. Ačkoli lamprofyry a jim blízké horniny představují objemově jen malou část magmatických hornin, v určitých ohledech jsou velmi významné. Zejména jde o pochopení složitých procesů, probíhajících v zemském plášti a kůře, význam však mohou mít například i při vyhledávání ložisek diamantů nebo zlata. Značnou roli pro správné rozpoznání lamprofyrů hraje pochopení procesů formování lamprofyrových magmat, jejich případné interakce s korovým materiálem nebo obohacování některými prvky v plášti. Lamprofyry mohou být velmi podobné běžným magmatickým horninám a lze je odlišit pouze na základě několika...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Geologický výzkum Antarktidy
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Holub, František V. ; Kadlec, Jaroslav ; Svojtka, Martin ; Máčka, Zdeněk ; Jeřábek, Petr ; Žák, Jiří ; Lexa, Ondrej ; Klán, Petr ; Košler, Jan ; Mlčoch, Bedřich ; Nývlt, Daniel ; Mixa, Petr
Závěrečná zpráva popisuje výsledky čtyřletého projekt, kterých bylo dosaženo v jednotlivých dílčích úkolech: 1. Studium zdrojových oblastí a glacifluviálních a morénových sedimentů na ostrově James Ross ve vztahu k paleoklimatologickému a paleogeografickému vývoji oblasti; 2. Organické průmyslové polutanty - jejich koncentrace, chování a degradace v prostředí Antarktidy; 3. Geomorfologický výzkum kamenných ledovců, periglaciálních a paraglaciálních fenoménů na ostrově James Ross; 4. Podrobné geologické mapování území projektovaného biologického monitoringu; 5. Tektono-metamorfní vývoj hornin akrečního prizmatu Trinity Peninsula Group; 6. Magmatické stavby antarktického batolitu (sev. část Graham Land) a způsob jeho vmístění; Sedimentologický a geomorfologický záznam zalednění na ostrově James Ross a jejich korelace s vývojem zalednění v průlivu Prince Gustav.
|
|
|
Geologický výzkum Antarktidy
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Lisá, Lenka ; Holub, František ; Elster, Josef ; Štípská, Pavla ; Košler, Jan ; Mlčoch, Bedřich ; Nývlt, Daniel ; Mixa, Petr
Hlavním cílem projektu v tomto roce byl geologický výzkum v širším okolí budoucí stanice pro potřeby projektovaného biologického monitoringu: Podrobné geologické mapování území; Studium zdrojových oblastí tillů a glacifluviálních sedimentů na ostrově James Ross ve vztahu k paleoklimatologickému a paleogeografickému vývoji oblasti; Geomorfologický výzkum kamenných ledovců, periglaciálních a paraglaciálních fenoménů na ostrově James Ross; Vývoj zalednění na ostrově James Ross, studium glaciálních a glacimarinních sedimentů terciérního i kvartérního stáří a zalednění. Byly realizovány tyto práce: geologické mapování v měřítku 1 : 25 000; Podrobná geologická dokumentace; Odběr horninových vzorků.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.