|
|
Rokycany v druhé polovině 19. století. Kulturně-osvětové spolky a jejich činnost
Perková, Kateřina ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Rokycany v druhé polovině devatenáctého století. Kulturně - osvětové spolky a jejich činnost osvětluje jejich působení na základě literatury a dosud nevytěžených archivních pramenů. Je zaměřená na činnost pěveckého, tělovýchovného, dámského dobročinného a vzdělávacího a čtenářsko-zábavního spolku. Soustředí se na působení těchto spolků od šedesátých let devatenáctého století do konce tohoto století s přesahem do roku 1914. Práce ukazuje v první části základní činnost těchto spolků v rámci města a ve druhé části osvětluje jejich nadregionální vztahy a podíl účasti na českém národním životě. Zároveň představuje některé regionální osobnosti významně působící právě v těchto spolcích.
|
|
|
"Mám obrovskou touhu cestovat a vidět cizí země." Žena na cestách v druhé polovině 19. století.
Vrchotová, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem ženského cestování v Čechách v druhé polovině 19. století. Zaměřuje se na ženy ze středních vrstev, které právě v této době začínaly cestovat. Důraz je v práci kladen na fenomén cestování žen spojeného s profesí. To vyplývá právě z rozmáhajícího se ženského hnutí v Čechách, s nímž jsou spojeny změny ve společenském postavení ženy. V praktické části diplomové práce je na základě prostudovaných ženských deníků, vzpomínek, článků o cestování v časopise Ženské listy a v módních magazínech a písemností týkajících se cestování z fondu spolku Svatobor stanovena typologie cest a cílových destinací. Práce se také zaměřuje na tzv. každodennost ženského cestování a mapuje možné zdroje informací a literaturu určenou pro ženy chystající se na cestu.
|
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
|
Židé na Frýdecku a Místecku. Židovské společenství a jeho tvůrci.
Baránek, Daniel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce sleduje proces vzniku, rozvoje, úpadku a zániku židovské komunity na Frý- decku a Místecku, jež reprezentuje jedno z židovských společenství na Moravě a ve Slezsku vyvíjejících se v důsledku emancipace židů. Na rozdíl od většiny dosavadní literatury týkající se moravských a slezských "emancipačních" židovských komunit si tato práce nevšímá pouze vnějších jevů (počtu a socioekonomickému postavení židů, výstavby náboženských budov), ale věnuje pozornost také - a především - samotnému společenství židů, jeho vnitřnímu vývo- ji a limitům, různým koncepcím rozvoje společných institucí, náboženské a později také ná- rodnostní identitě členů frýdecko-místecké židovské komunity, dále práce sleduje meze in- tegrace židů do okolní společnosti, jakož i teritoriální specifika vyplývající ze skutečnosti, že se toto židovské společenství utvářelo na moravsko-slezské hranici. 1
|
|
|
Jan Boris Špaček 1888-1967. Štěpanovský rodák v Rusku, Bulharsku a na Blízkém východě
Turkovič, Alexander ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá životem, prací a politickou činností štěpánovského rodáka Jana Špačka, permanentního revolucionáře, rebela a bojovníka za vysněné ideály. Je to sonda do života muže, který se nezapsal do dějin jako velká postava politiky nebo válečnictví, ale který svou činností v malé míře velké události ovlivňoval a zároveň jimi byl zpětně přetvářen. Autor se pokouší o odhalení důvodů jeho kladného poměru k revoluci a vlažného vztahu k vlastní rodině. Pomocí řady archivních dokumentů a jiných zdrojů jsou zde zkoumány příčiny jeho třiatřicetiletého pobytu v Rusku, Bulharsku a na Středním východě a jeho skutečná či domnělá zpravodajská činnost pro Sovětské Rusko. Díky zajištění většího množství archivních pramenů (osobních i úředních) je v této práci nastíněno několik obrazů, které si o něm okolí vytvořilo. Liší se podle vztahu k jeho osobě, nebo účelu, který byl sledován.
|
|
|
Recepce darwinismu v Čechách v letech 1859-1918
Tomsová, Julie ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je proces reflexe a recepce darwinismu českou společností v letech 1859-1918. Tato práce mapuje, kdy, jakými cestami a v jaké formě se k české veřejnosti dostala díla Charlese Darwina, a jak byla přijímána a reflektována. Dále zkoumá, jaké ohlasy Darwinovo dílo vyvolalo, a jak se projevily v dobovém tisku a literatuře. Výzkum vychází z předpokladu, že postoj jednotlivých vrstev české společnosti k Darwinovi a jeho teorii byl odlišný. Různá stanoviska zaujali přírodovědci a odborníci, a jiná zase státní a církevní správa, a kdesi mezi těmito dvěma úhly pohledu se nacházela široká veřejnost. Tato bakalářská práce zkoumá průběh přijetí Darwinovi teorie českou společností v uvedeném období a dochází k závěru, že tento proces neprobíhal ve všech třech sledovaných diskursech - veřejném, akademickém a teologickém - shodně. Rozpolcenost mezi převážně pozitivním přijetím darwinismu akademickou obcí a negativní reakcí katolické obce se zřetelně odrazila v posledním sledovaném diskursu a to veřejném. Složkou společnosti, která se zásadním a rozhodujícím způsobem zasadila o kladnou reflexi a na recepci darwinismu u nás byla česká akademická obec. V širším středoevropském kontextu je vhodné poznamenat, že proces přijetí darwinismu českou společností probíhal poměrně jednoduše a méně...
|
|
|
Střední školy v pamětech v druhé polovině 19. století
Slámová, Dana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střednímu školství v českých zemích v 2. polovině 19. století. Cílem práce je pokusit se o vytvoření obrazu střední školy na základě využití pamětí a vzpomínek. Stěžejní část práce je zaměřena na pohled autorů na středoškolská studia. První tematický okruh je věnován nejvýraznějším otázkám, které se týkají vlastního studia na střední škole. Hlavními momenty, které pamětníci zachycují, jsou například vstup na střední školu, motivace, kázeň, náboženské povinnosti, výuka, maturitní zkouška atd. Druhý tematický okruh se zabývá mimoškolním životem studentů. Prostřednictvím pamětí a vzpomínek jsou sledovány sociální a hospodářské poměry studentů. Dalšími tématy z každodenního života jsou bydlení, stravování nebo cestování studentů.
|
|
|
Zrod "nové ženy" aneb život a působení vysokoškolsky vzdělaných žen v českých zemích v první polovině 20. století na příkladu jejich organizovaného hnutí
Malá, Marie ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předložená diplomová práce se zaměřuje na dosud málo probádanou problematiku působení ženské vysokoškolské inteligence v českých zemích v první polovině 20. století. Zvolené téma je analyzováno optikou ženských akademických spolků, které se v tomto geografickém prostotu objevují již počátkem 20. století, aby vedle své reprezentativní funkce plnily poslání svébytných kulturních a společenských činitelů své doby. Současně s mapováním historie, významu i struktur tří forem organizovaného hnutí akademiček je v práci sledována případná personální a ideová kontinuita ženské akademické obce, jež se postupně soustředila v tzv. Ženském kroužku Slavia, ve Sdružení akademicky vzdělaných žen a v meziválečném období pak v rámci tzv. Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen v R. Č. S. Za účelem zohlednění širšího kontextu, ve kterém vyvíjely zmíněné spolky svou činnost, je v práci připomenut jednak obecný vývoj možností ženského vysokoškolského vzdělávání, jednak mezinárodní rozměr sociability ženské inteligence, jehož vyjádřením se stala International Federation of Women - prestižní organizace sdružující v meziválečném období akademičky více než třiceti států světa.
|
|
|
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovateleturisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V neposlední řadě pak práce zachycuje ohlas světových výstav v české společnosti.
|
|
|
Topografie židovstva na Vysočině na příkladu Velkého Beranova a Malého Beranova
Kuncová Zadražilová, Jaroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá topografií židovského obyvatelstva na Vysočině v regionu Jihlavska, na příkladu dějin obcí Velký Beranov a Malý Beranov. Židovské obyvatelstvo v těchto dvou vesnicích nebylo tak početné jako ve městech, nicméně i přesto tvořilo významnou demografickou složku těchto dvou vesnic. Také tvořilo významnou podnikatelskou vrstvu společnosti. Impulsem pro vznik této diplomové práce bylo zapojení žáků základní školy ve Velkém Beranově do projektu Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Účastníci tohoto projektu pátrají po osudech "zmizelých sousedů" z oblasti jim nejbližší. Pro žáky základní školy ve Velkém Beranově to byl samozřejmě Velký a Malý Beranov. Zároveň je obsahem této práce i krátké pojednání o Židovské náboženské obci v Jihlavě a tamních obyvatelích, stejně jako o židovském obyvatelstvu v celých Čechách a na Moravě.
|
host ::
RSS.