Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 116 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přírodní a lidské zákony ve venkovských povídkách Vítězslava Hálka
Černá, Barbora ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá povídkovou tvorbou Vítězslava Hálka - povídkami s venkovskými náměty. Sleduji v ní vývoj spisovatelův i jeho díla ve dvou tvůrčích obdobích: v letech 1857 - 1863 a 1871 - 1874. Zaměřuji se na srovnání povídek, které ve dvou etapách Hálkovy tvůrčí činnosti vznikly, hledám shody a rozdíly mezi nimi. Zvláštní pozornost věnuji obrazům přírody, jejich funkci v ději a významu přírody v lidském životě. V Hálkově pojetí se příroda řídí dokonalými zákony, které by měli přijmout za své a respektovat je i lidé. Proto hlavní součástí mé práce jsou jednotlivé podoby těchto přírodních zákonů a jejich srovnání se zákony platnými v lidské společnosti. Pozornost věnuji rovněž Hálkovým životním osudům a v přehledu uvádím i jeho tvorbu. Ač byl Hálek ve své době čtený, oblíbený a respektovaný autor, v současnosti jsou některé z jeho povídek obtížně dostupné. Neexistuje ani moderní studie o tomto autorovi. Moje práce se opírá především o Hálkovu korespondenci, některé drobné starší životopisné stati a analýzu povídkových textů, v poslední kapitole pak vycházím z textů vybraných středoškolských učebnic literatury.
Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera
Macháčková, Pavla ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Práce "Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera" se zabývá pěti vybranými díly, která jsou zasazena do exotických dálek Indie a Dálného východu. Jedna próza souvisí s Indií, ostatní čtyři s Čínou a Japonskem. Díla jsou výsledkem pečlivé sběratelské, překladatelské a tvůrčí práce Julia Zeyera. Diplomová práce nastínila ve stručnosti život Julia Zeyera a jeho postavení v soudobé literatuře. Také charakterizovala Zeyerův zájem o exotické náměty a cestu, jakou k nim směřoval. Věnovala se tomu, jakou mají prózy podobu. Práce si všímala charakteristiky děje a hlavních postav. V centru práce bylo také zjišťování, jak byl ztvárněn prostor. Ukázala, že místa, v nichž se odehrává děj, spoluvytvářejí atmosféru, která je ve shodě s momentálním prožíváním postav. Na pozadí děje se odkrývají také povahy postav. Zeyer kompozičně propracoval vzájemnou vnitřní provázanost mezi postavami a prostorem. Část interpretace se u každé prózy věnovala tomu, jak celkově Zeyer evokoval Indii, Čínu a Japonsko a jakou uměleckou hloubku jim svým přístupem vtiskl.
Krajem blouznivců. Podkrkonošský spiritismus v české beletrii
Krotilová, Lenka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Nejznámější z děl věnovaných tomuto tématu se přičinilo o to, jak je kraj označován. Jde o Blouznivci našich hor od Antala Staška. Právě tento povídkový cyklus pro mne byl výchozím bodem. Rozsáhlá práce Jaroslava Kozáka Spiritismus. Zapomenutá významná kapitola našich dějin a zvláště zde zpracovaná bibliografie byly dalšími z počátečních impulsů práce. U některých autorů, kteří se spiritismem zabývali a psali o něm, byl problém určit přesně dějiště, protože oni sami je přesně nevymezili. Spiritismus byl rozšířen po celých Čechách, takže díla se mohla vztahovat k libovolnému regionu, a pro naše potřeby by se tedy nehodila. Navíc knihy, které vycházely v edici Spirit, vznikaly často tzv. médijní cestou a nedosahovaly vysoké literární úrovně.
Literární tradice a současnost Benešova a okolí
Kartusová, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Rigorózní práce Literární tradice a současnost Benešova a okolí se pokouší zmapovat vývoj literatury ve zmíněné oblasti od baroka po současnost. Snaží se rovněž vyložit obsah pojmů region, regionální a hledá vztahy a vazby mezi literaturou tzv. regionální na straně jedné a označovanou jako celonárodní na druhé. Práce se opírá o poznatky z odborné i krásné literatury i o četné cenné a dosud jen málo zpracovávané prameny (např. městské pamětní knihy, farní zápisy a jiné archivní materiály). Dokumentuje bohatý literární život region a uvádí rozsáhlý přehled autorů, jejichž úsilím byl položen základ místní literární tradice i těch, kde s nemenší snahou v jejich činnosti pokračují a tradici úspěšně rozvíjejí. Třemi autory se práce zabývá důkladněji. Jde o Karla Nového, Vladislava Vančuru a Jana Morávka. Výběr těchto tří prozaiků nebyl činem náhodným. Všichni vstoupili do české literatury v meziválečném období a Benešovsko se v jejich tvorbě stalo nezastupitelným a nosným prvkem. Dva se v regionu narodili, trvale se sem vraceli a stal se jim stálým zdrojem inspirace (Jan Morávek, Karel Nový). Třetí z autorů zde sice prožil relativně krátkou dobu (Vladislav Vančura), přesto zde však našel inspiraci k dílům trvalé umělecké hodnoty (Pekař Jan Marhoul, Tři řeky, Pole orná a válečná).
Prozaik František Langer
Matějčková, Veronika ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Svou diplomovou práci jsem nazvala Prozaik František Langer, protože jsem se v ní zaměřila na jeho prozaická díla vytvořená pro děti i dospělé a pokusila jsem se ukázat jeho význam a postavení v české literatuře. Nejprve jsem Františka Langra krátce představila, věnovala se jeho životu, dílu i kontextu doby, ve které žil. Zabývala se jeho životními osudy, radostnými i smutnými momenty, které ho během sedmasedmdesátiletého života potkaly. V další kapitole jsem se zabývala Langrovými divadelními hrami, veselohrami i dramaty, kterými si vydobyl jméno doma i ve světě. Ve všech se vyskytují motivy, jako jsou krása prostého člověka a různý pohled na zločin a spravedlivý trest. Hlavním tématem mé práce jsou však Langrovy povídky a prozaická díla věnovaná mládeži a dětem. Prostřednictvím próz pro mládež se Langer snaží děti vychovávat a předávat jim lásku k vlasti. Podrobněji jsem se věnovala novele Děti a dýka, detektivnímu románu pro kluky Bratrstvo Bílého klíče a souboru Pražské legendy. Rozborem Předměstských, Filatelistických a Malířských povídek jsem ukázala Langrovo umění vytvořit napínavý a vypointovaný příběh, který čtenáře zaujme a něco mu předá. Cílem diplomové práce je dokázat, že František Langer je nejenom jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů dvacátého století, ale především, že má pořád co...
Obrazy evropských měst v díle Julia Zeyera
Mašková, Lucie ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Julius Zeyer autobiograficky zobrazuje ve svých dílech evropské metropole. Své dojmy promítá do vnímání hlavní postavy. Jeho popisy jsou ovlivněny cestami, jež podnikl. Autor se snaží ve svých prózách vystihnout dobovou atmosféru, zobrazuje města tak, jak je spatřil při svých pobytech v dané lokalitě. Avšak jak je reálný v Římě a Petrohradu, tak je subjektivní v Paříži, kterou líčí jako město fantazijní. Zeyer se snaží čtenáři předložit ucelený obraz místa, upozorňuje hlavně na výtvarné umění a architekturu. Popisy jsou velmi detailní a často mohou nahrazovat turistický plánek. Spisovatelovy cesty po Evropě nikdy nebyly jednoduché, přesto řadu dalších osobností svými sugestivně líčenými dojmy z cest podnítil k návštěvě evropských měst.
První novinářské kroky na Vysočině
Skarnitzlová, Alena ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá počátky českého novinářství v Českých zemích a zejména na Horáčku a zachycuje jeho vývoj do roku 1918. První teoretická část přináší stručný přehled dějin české žurnalistiky a druhá, praktická, sleduje první tři listy vycházející na Horáčku - humoristický časopis Ozvěna z Ochoze a týdeník Horácké listy. V rámci praktické části se práce zaměřuje na regionální zpravodajství týkající se literárního, divadelního, novinářského a kulturního života v Českých zemích i na Novoměstsku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Prozaik Václav Štech a Slaný
Jeschková, Lucie ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Slaný je městem nejen s dlouhou historií, ale i bohatými kulturními a společenskými tradicemi. Stalo se rodištěm, domovem, nebo jen přechodným působištěm pro mnohé významné umělecké a literární osobnosti českého kulturního světa. V současnosti královské město Slaný opět představuje pro blízké okolí přirozené administrativní a společenské centrum. Řadu let svého plodného života zde strávil i vynikající učitel, spisovatel, dramatik a organizátor Václav Štech. Svou neúnavnou činností a zápalem se nesmazatelně zapsal do dějin všech slánských spolků v poslední čtvrtině 19. století a město Slaný mu dodnes vděčí za tehdejší otevření městského divadla, veřejné knihovny, položení základů k městskému muzeu a vytvoření tradice slánské ročenky s názvem Slánský obzor. Své domovské město oslavil Štech i veřejně v četných literárních pracích. Jako začínající spisovatel nejprve zaměřil pozornost na divadelní scénu, poté se více soustředil na psaní humoresek a rozměrných románů. Ve svých dílech zachytil humorně i vážně život na maloměstě na sklonku 19. století. Štechova humoristická tvorba je typická výraznou, ostrou kritikou provinciálních poměrů, ironickým pojetím a karikaturou hlavních postav, maloměstských figurek. Humor knih je štiplavý, místy však i klidnější a dobrácký - spisovatel chtěl...
Specifičnost Karla Čapka: Kniha apokryfů
Zenzingerová, Alžběta ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Bakalářská práce s názvem Specifičnost Karla Čapka: Kniha apokryfů je zaměřena na opomíjenou sbírku Karla Čapka Knihu apokryfů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, proč je sbírka Kniha apokryfů nedoceňována a v pozadí Čapkovy tvorby. Jsou shrnuty všechny životní i profesní události Karla Čapka, jež předcházely vzniku této sbírky. Zařazen je i průřez celou jeho tvorbou v souvislosti s vývojem sbírky a dále je ukázáno, jaké postavení Kniha apokryfů zaujímá v rámci celé jeho rozsáhlé tvorby. Je popsán proces vzniku a vývoje Knihy apokryfů i řazení jednotlivých apokryfů v této sbírce. Detailněji jsou analyzovány dva apokryfy se Shakespearovskou tématikou: Romeo a Julie a Hamlet, princ dánský. Oba apokryfy jsou rozebrány z hlediska kompozice, charakteristik hlavních postav a jazykového kódu, specifických pro Karla Čapka a Williama Shakespeara.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 116 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.