|
|
Vyhodnocení pilotního projektu vyšetřování funkce štítné žlázy u těhotných žen
Drncová, Jana ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
V roce 2009 proběhl ve vybraných regionech České republiky pilotní projekt vyšetřování funkce štítné žlázy, díky kterému bylo testováno navržené schéma screeningu těhotných žen. V rámci screeningu vrozených vývojových vad byly ženám v 1. trimestru těhotenství vyšetřeny, s jejich informovaným souhlasem, hladiny TSH, FT4 a anti-TPO v séru. V případě pozitivity byly tyto ženy neprodleně informovány a předány do péče endokrinologa. Do projektu se zapojilo 13 předem vybraných laboratoří. Ke stanoveni analytů byly použity metody imunoanalýzy, které se v jednotlivých laboratořích lišily a u kterých tedy byly použity i rozdílné referenční intervaly. V rámci projektu byla vyšetřena skupina 2843 žen s věkovým průměrem 29,4 let. Celkem bylo zachyceno 19,6% žen s pozitivním nálezem. Z cele vyšetřené skupiny mělo zvýšené hodnoty TSH 235 žen (8,5%), z nichž snížené FT4 mělo 34. Sníženou hladinu TSH mělo 96 žen (3,5%), z nichž mělo zvýšenou hladinu FT4 14 žen. Pozitivní anti-TPO protilátky mělo 9% žen. Z výsledku projektu vyplynulo, jaká je ochota ke spolupráci mezi gynekology a laboratořemi a kde se nachází slabá místa projektu. Ověřila se ekonomická stránka screeningu a zároveň se potvrdil poměrně velký počet žen, které v těhotenství trpí poruchou funkce štítné žlázy a potřebují léčbu.
|
|
|
Vývoj tyreopatií u žen s poruchou funkce štížné žlázy diagnostikovanou v graviditě
Krejčová, Simona ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází ze čtyřleté studie, jejímž cílem je na skupině těhotných žen a žen po porodu dokázat frekvenci a závažnost onemocnění štítné žlázy v těhotenství i po porodu a tím podpořit zavedení screeningu funkčních tyreopatií do běžné praxe v rámci screeningu vrozených vývojových vad v I. trimestru těhotenství. V sérech 3937 žen v 10. - 12. týdnu gravidity byly stanoveny s informovaným souhlasem těhotné hladiny TSH, anti TPO, v případě odchylky FT4. Z celkového počtu vyšetřených bylo 6,4 % s hladinou TSH vyšší než 4,00 mIU/l, 4,2 % s hladinou TSH nižší než 0,1 mIU/l a 12,4 % žen s pozitivními anti TPO protilátkami. Celkem 552 ženám byla doporučena návštěva endokrinologie. K endokrinologickému vyšetření na III. interní kliniku VFN a 1.LF UK v Praze se dostavilo 106 gravidních žen, což odpovídá 19,2 % ze všech pozitivních nálezů a 2,7 % ze všech vyšetřovaných za dané období. K následným kontrolám se dostavilo pouze 56 žen (52, 8 %), u kterých byl nadále sledován průběh onemocnění. Po endokrinologickém vyšetření v graviditě byla diagnostikována subklinická hypotyreóza u 60, 4 % žen. U 39 % žen se tato subklinická forma 24 - 30 měsíců po porodu rozvinula v manifestní hypotyreózu. Celkově došlo k progresi onemocnění u 41,1 % žen. U 7 žen (13,7 %) byla zjištěna poporodní hypotyreóza. Celkem bylo léčeno...
|
|
|
Hladina autoprotilátek proti pro-katepsinu D v různých souborech pacientů
Prokopová, Veronika ; Dršata, Jaroslav (vedoucí práce) ; Springer, Drahomíra (oponent)
VERONIKA PROKOPOVÁ HLADINA AUTOPROTILÁTEK PROTI PROKATHEPSINU D V RŮZNÝCH SOUBORECH PACIENTŮ ABSTRAKT Kathepsin D (E.C. 3.4.23.5, CD) je lysozomální aspartátová peptidasa syntetizovaná ve všech savčích buňkách a základní vlastností je schopnost katalyzovat hydrolytické štěpení peptidické vazby v peptidech nebo proteinech. V průběhu dlouholetého výzkumu bylo zjištěno, že v nádorových buňkách dochází ke zvýšené expresi CD, která je až 50krát vyšší než v normálních buňkách. Nádorovými buňkami je uvolňován pouze enzymaticky inaktivní zymogen prokathepsin D (pCD) s intaktním aktivačním peptidem (AP). Předpokládá se, že tento aktivační peptid je pravděpodobně zodpovědný za mitogenní aktivitu pCD v nádorových buňkách. U pacientů s nádorovým onemocněním často dochází k tvorbě protinádorové imunitní odpovědi proti nádorovým antigenům. Stanovení těchto autoprotilátek a analyzování rozpoznaných antigenů by mohlo být využito jako diagnostických či prognostických markerů. Cílem bylo ověření hypotézy, zda hladina autoprotilátek proti AP pCD může být použita pro diagnostické účely a to především jako nový tumorový marker. Proto bylo nutné vytvořit a optimalizovat imunoanalytickou metodu ELISA pro stanovení autoprotilátek proti AP pCD v séru vybraných skupin pacientů. Pro hladinu naměřených autoprotilátek byla provedena...
|
|
|
Vyšetřování poruch štítné žlázy v těhotenství a stanovení referenčních intervalů užívaných laboratorních tyroidálních markerů
Springer, Drahomíra ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Zdravý vývoj plodu je podmíněn dostatečným množstvím volného tyroxinu, který v počátku těhotenství přijímá plod pouze od matky. I malá nepoznaná porucha funkce štítné žlázy, která nemusí ohrozit průběh gravidity, může mít negativní vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Včasná a správná diagnóza a léčba jsou spolehlivou prevencí následků, proto je vhodné vyšetřovat TSH i FT4. Zároveň je vhodné vyšetřovat i hladinu anti-TPO protilátek, jejich pozitivita je spojována nejen se zhoršeným výsledkem těhotenství, ale i s výskytem poporodní tyreoiditidy. V sérech 7350 žen v 9.-11. týdnu těhotenství, u kterých byly vyšetřovány free hCG a PAPP-A jako markery screeningu Downova syndromu, byly stanoveny hladiny TSH, anti TPO a FT4. Pro správné hodnocení výsledků byly stanoveny referenční intervaly pro jednotlivé parametry u těhotných žen. (...) Doporučené vyšetřování pouze žen, které mají osobní nebo rodinnou historii poruch funkce štítné žlázy nebo jsou symptomatické, by v našem souboru vedlo k odhalení pouze 58,8% žen, u kterých byla všeobecným vyšetřováním stanovena některá z poruch funkce štítné žlázy. U žen s diagnostikovanou subklinickou hypotyreózou, která je pro vývoj plodu nejrizikovější, to bylo pouze 21,9 %. Prezentované výsledky významně podporují vhodnost všeobecného screeningového programu pro vyšetřování...
|
host ::
RSS.