|
Představy studentů sociální práce o budoucí profesi
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá představami studentů sociální práce o budoucí profesi. Teoretická část je zaměřena na definici a charakteristiku sociální práce, na její poslání, cíle a metody. Dále popisuje historii vzdělávání sociálních pracovníků v České republice, kde se podrobněji zabývá počátky tohoto vzdělávání, oblastmi působení sociálních pracovníků a vývojem sociální práce v souvislosti se vzděláváním od druhé světové války po současnost. Následující kapitola pojednává o systému vzdělávání v sociální práci v současnosti, kde se zaměřuje na vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá sociální prací jako profesí. Zde jsou popsány a definovány pomáhající profese, dále jsou zmapovány oblasti uplatnění absolventů sociální práce a nakonec je popsána etika v sociální práci. Cílem mé práce bylo zjistit, jakou představu mají studenti sociální práce o budoucí profesi. Například na jakých pracovištích a s jakou cílovou skupinou by chtěli pracovat a zda chtějí vůbec pracovat ve studovaném oboru. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Výzkumný soubor tvořili studenti sociální práce Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dotazníkové šetření probíhalo v bakalářských i magisterských studijních oborech. Byli zahrnuti pouze studenti prezenční formy studia. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum. Byla stanovena hypotéza: ,,Studenti sociální práce chtějí pracovat ve studovaném oboru." Hypotéza byla statisticky testována pomocí neparametrického testování v programu SPSS. Byl použit McNemarův test, který prokázal, že hodnoty ,,chce pracovat ve studovaném oboru" a ,,nechce pracovat ve studovaném oboru" se od sebe signifikantně neliší a jsou stejně pravděpodobné. Na základě testu byl zjištěn dostatečný rozdíl mezi výslednou signifikancí na hladině významnosti 0,5, a proto byla zamítnuta nulová hypotéza ,,Studenti sociální práce nechtějí pracovat ve studovaném oboru" a potvrzena stanovená hypotéza. Z výsledků vyplývá, že studenti mají rozdílné plány vztahující se k budoucímu povolání. Zejména se to týkalo pracovišť a cílových skupin, se kterými by studenti chtěli pracovat a zda-li by vůbec chtěli pracovat v oboru, který nyní studují. Studenti by nejvíce chtěli pracovat ve státní správě, v nestátních neziskových organizacích, a to hlavně s dětmi. Objevila se také část studentů, kteří nechtějí pracovat v oboru, který nyní studují. Další značné rozdíly byly objeveny u konkrétních kategorií, které zkoumaly, zda-li studenti chtějí nebo nechtějí pracovat jako sociální pracovníci, důvody proč chtějí a nechtějí pracovat ve studovaném oboru, praxi v sociální oblasti (mimo školní praxe), hledání práce při studiu a hlavních činností sociálního pracovníka. Tyto rozdíly jsou podrobněji popsány v diskuzi. Závěr popisuje shrnutí výsledků z výzkumu a dále se v něm pozastavuji nad celistvou problematikou představ studentů sociální práce o jejich budoucím povolání, zejména problematické uplatnění této skupiny na trhu práce. Nastiňuji zde možná řešení této problematiky. Rovněž se zamýšlím i nad dalšími otázkami souvisejícími s tímto tématem. Na konci je pak popsáno možné využití této práce v praxi.
|
|
Náplň volného času českých dětí a mládeže z pohledu gender
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá volnočasovými aktivitami žáků základních škol a středoškoláků. Tyto aktivity byly posuzovány i podle pohlaví. Teoretická část je zaměřena na definici pojmů volný čas, dítě, mládež a gender. Dále pojednává o historii volného času, jeho funkcích, subjektech, které jej ovlivňují, problémech, činnostech ve volném čase, formách aktivit volného času a o institucích. Také se zabývá volným časem dětí a mládeže a zaměřuje se na význam sportu, pohybu a hry. V neposlední řadě se zaměřuje na problematikou gender ve volném čase. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořili žáci vybraných základních a středních škol v Českých Budějovicích. Cílem práce bylo zjistit, jakými aktivitami se ve svém volném čase zabývají žáci 2. stupně základních škol v Českých Budějovicích a žáci 2. ročníků středních škol v Českých Budějovicích, a zda v náplni volného času dívek a chlapců existují nějaké patrné rozdíly. Z výsledků vyplývá, že volnočasové aktivity žáků základních a středních škol jsou velmi podobné. Odlišné je množství času věnovaného jednotlivým aktivitám. I přes tuto skutečnost byly ale zjištěny rozdíly v trávení volného času žáků základních škol a středoškoláků a také dívek a chlapců. Jelikož se v České republice příliš nehovoří o volném čase z pohledu gender, uvítala bych, kdyby se tato práce stala impulzem pro další diskuze a výzkumy týkající se této problematiky.
|