|
|
Analýza úspěšnosti maloobchodních formátů
Dvořák, Jan ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Zamazalová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá marketingem v maloobchodě s cílem zmapovat postoje spotřebitelů k jednotlivým formátům prodejen. První část se věnuje teoretickým pojmům z oblasti retailu, typologie prodejen, dále spotřebnímu chování, segmentaci a specifikům marketingového mixu obchodní společnosti. Další část analyzuje dostupné informace z veřejných výzkumů a odborných článků a dále data MML k analýze situace na maloobchodním trhu a odhalení současných trendů ve vztahu k maloobchodním formátům. V poslední části je provedeno vlastní dotazníkové šetření zjišťující nákupní zvyklosti, postoje a vnímání různých formátů prodejen a faktorů ovlivňujících jejich výběr.
|
|
|
CERIF – úvod ke společnému evropskému formátu pro informace o výzkumu
Dvořák, Jan
CERIF je modelem pro oblast výzkumu. Zahrnuje základní entity, jejichž výskyt může být klasifikován libovolným počtem typů, oborů či témat. Fakta jsou udržována v časově specifických vazbách mezi entitami modelu, které zahrnují role. Role i typy jsou soustředěny v tzv. sémantické vrstvě, která dovoluje deklarovat význam ve formální syntaxi. CERIF byl doporučen Evropskou komisí jako standard pro vytváření CRIS, což jsou informační systémy o výzkumu. Péče o tento model byla svěřena neziskové nevládní organizaci euroCRIS, která je sdružením pracovníků s informacemi o výzkumu.
Plný text: nusl-_3 -  PDF
Prezentace: nusl-_2 - PDF; nusl-_4 - PDF
Videozáznam: nusl-_1 -  MP4
|
|
|
Provozování profesionálního loutkového divadla od konce 18. století do roku 1949
Vyšohlídová, Jana ; Svobodová, Doubravka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává téma provozování profesionálního loutkového divadla. Geograficky se zabývá pouze územím Čech. Časově je práce omezena na období historické, a to na úsek, kdy se české profesionální loutkové divadlo provozované živnostensky na našem území rozvinulo, do doby, kdy vlivem různých okolností na desítky let prakticky zcela zaniklo.
Práce popisuje nutné byrokratické kroky, které musel živnostník podniknout, aby dosáhl na licenci umožňující hrát kočovně loutkové divadlo. Zabývá se zákony a nařízeními, které upravovaly jeho provoz. Přibližuje praktický chod loutkářova podnikání, podobu jeho fundusu, způsoby propagace a jeho náklady a výnosy spojené s provozem. Jen okrajově se dotýká umělecké a inscenační podoby divadla.
|
|
|
Motivace novodobého českého donátora umění
Roušalová, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivacemi novodobých donátorů umění v České republice. Vymezení nejčastěji používaných pojmů v první části napomáhá k jejich utřídění a definování pro potřeby této práce. Následuje historický přehled, který přináší pohled na vývoj některých druhů motivací v dějinném a společenském kontextu dané doby a jejich vyústění v současnosti. Motivace v historickém prostředí jsou deklarovány na konkrétních případech na našem území a v zahraničí. Třetí část práce pak kategorizuje a popisuje nejčastější druhy motivací dnešních donátorů a uvádí reprezentativní příklady. Cílem práce je nalézt a uspořádat nejběžnější důvody, které donátoři mají k darování finančních prostředků, majetku, know-how nebo času do oblasti umění a kultury a vytvořit tak ucelený přehled, který může být nápomocen uměleckým organizacím v získávání a udržování donátorů.
|
|
|
Jozef Bednárik - počátky umělecké dráhy a Z-divadlo Zeleneč
Brtnická, Dagmar ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Klíma, Miloslav (oponent)
Jozef Bednárik je jednou z nejznámějších osobností československé divadelní scény. Jeho talent a znalosti v mnoha uměleckých oborech (dramaturgie, herectví, režie, výtvarné umění, hudba) se ideálně propojily v syntetickém divadle, kterým výrazně obohatil československou i mezinárodní divadelní scénu. Významný podíl na celkovém výsledku jeho práce mají ale také jeho výrazné managerské schopnosti, o kterých se nikdy nehovořilo. Umělecké i organizační sklony se projevovaly už v dětství. První komplexní projev, zahrnující práci dramaturga, scénografa, režiséra a managera v jedné osobě, se stal mezníkem v česko-slovenském divadelnictví. Amatérský soubor z rodné vesnice Zeleneč u Trnavy procestovala pod jeho vedením velkou část světa. Jeho práce přispěla se ke stírání uměle vytvořené hranice mezi profesionálním a amatérským divadlem. V amatérských podmínkách pracoval v letech 1974-1987 podobným způsobem jako česká studiová divadla. Tato práce se soustředí na období do roku 1991, kdy odchází ze stálého angažmá do nezávislého povolání.
|
|
|
Produkce živé kultury v prostorách panských sídel
Mudruňková, Ludmila ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šesták, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma ?Produkce živé kultury v prostorách panských sídel? svým zaměřením i cílem volně navazuje na předchozí bakalářskou práci vypracovanou pod jménem Ludmila Pešková v roce 2007, která se věnovala kulturnímu životu venkova a venkovských komunit. Prostředí hradů a zámků z pohledu produkce vykazuje jiné parametry úspěšné organizační činnosti než podzámčí nebo náves. Pochopení značných rozdílů mezi vlastnostmi živé produkce kulturních aktivit určených pro přirozené venkovské prostředí a kultivované prostředí panských sídel vyžaduje dlouhodobé studium teoretických materiálů a skloubení s výsledky terénního výzkumu.
Předkládaný text otevírá mnoho závažných témat dotýkajících se památkové péče, státní kulturní politiky, soukromého vlastnictví a existence či absence kulturně-ekonomicko-mocenských elit a jejich kulturní odpovědnosti vůči širší společnosti. Je rozdělen do čtyř částí. První blok ?Úvahy a reflexe? definuje základní pojmosloví; následující část ?Historické pozadí kulturního života na hradech a zámcích? přináší výsledky studia teoretických materiálů a vědeckých statí věnující se historii ve vztahu k umění a kultuře. Třetí blok analyzuje dnešní situaci produkce živé kultury na našich hradech a zámcích a dokladuje analýzu množstvím příkladů. Závěrečná část textu nabízí výsledky celého výzkumu shrnuté do malého vademeka. To naznačuje určité směry a pravidla produkce živé kultury, které jsou pro naše památky prospěšné, a též jaké produkce mohou být v prostorách panských sídel provázeny úspěchem.
|
|
|
LITOMĚŘICKO - NOVÁ KULTURNÍ AGLOMERACE
Čičo Kulifay, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce je vytvoření kulturní vize spočívající na rozvoji
měst Litoměřice, Terezín, Lovosice, které by mohly v budoucnosti vytvořit
aglomeraci, (Aglomerace L-T-L). Potenciál zkoumané oblasti litoměřického regionu
vychází ze širokého spektra bohatých historických, kulturních, vzdělanostních a
duchovních tradic, navíc podpořených sídlem biskupství. Jedním z možných řešení,
jak rozžít tento region a zároveň revitalizovat mnoho nevyužitých objektů, je
orientace na kulturní průmysl ve spojení s cestovním ruchem. Litoměřicko leží na
mezinárodních dopravních komunikacích spojující střední Evropu s oblastmi
sahajícími k Severnímu moři. Prochází tudy dálnice a významný železniční koridor,
řeka Labe je splavná od soutoku s Vltavou u Mělníka, až do svého ústí v Hamburku.
Pro cestovní ruch je atraktivita destinace založena rovněž na tomto faktu a stává se
zásadním měřítkem pro konkurenční prostředí.
Formulování představ budoucnosti předpokládá důkladnou analýzu historických
souvislostí i současného stavu. Oblast Litoměřicka je lokalitou, kde vedle sebe po
staletí žili Češi, Němci a Židé s vlastními kulturními zvyky i tradicemi, které se
přirozeným vývojem vzájemně ovlivňovaly. Kulturní kapitál oblasti tvoří
nejobsáhlejší část diplomové práce. Zvláštní zřetel je rovněž kladen na krajinný
kontext regionu, nazývaný též Zahradou Čech, v němž řeka Labe protéká údolním
kaňonem Českého středohoří. Pět tematicky rozdělených kapitol zahrnuje kromě
výše uvedených též kulturně-ekonomické pojmosloví. Závěrečná část navrhuje sérii
projektů pro konkrétní objekty v aglomeraci nebo na její periferii. Tyto jsou
plánovány na základě historických souvislostí, možného vývoje jednotlivých měst a
s ohledem na vzdálenost mezi jednotlivými lokalitami při každodenním pohybu
obyvatelstva. Aglomerace L-T-L by mohla v nejbližších letech navázat na vztahy a
získat důležitost odpovídající charakteru krajského centra, které mělo v minulosti
město Litoměřice. V horizontu desetiletí by se mohla stát nejprve viditelnou kulturní
destinací v nejen v národním, ale rovněž v evropském kontextu.
|
|
| |
|
|
MeetFACTORY - SMÍCHOVSKÁ TOVÁRNA NA SNY...
Gondová, Veronika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Sulženko, Jiří (oponent)
Bakalářská práce MeetFACTORY - SMÍCHOVSKÁ TOVÁRNA NA SNY? se primárně zabývá vznikem, minulostí a současným vývojem tohoto pražského kulturního centra. Osvětlením fenoménu nezávislých kulturních center a zmapováním jejich vývoje u nás i ve světě, si práce v úvodní části připravuje půdu pro následnou prezentaci celého projektu umělecké továrny. Po představení výtvarníka Davida Černého, který je myšlence rezidenčního centra MeetFactory otcem, se práce věnuje zrození této ideje, formování jejího konceptu, vzniku a následnému krachu první verze kulturního domu, stagnaci projektu a jeho znovuoživení v novém prostoru. Práce dále sleduje průběh první sezóny provozu, aby následně rekapitulovala její výsledky. Současně představuje i některé z nejnovějších subjektů pražské scény, jejichž organizační pojetí a programová náplň se v mnoha aspektech shodují s vizí MeetFactory. Práce v závěru přichází s návrhem velmi specifické transformace tohoto centra, která vychází z plánovaného vývoje lokality a akcentuje soudobé tržní mechanizmy a kulturní tendence společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.