|
|
Mapping the Individual Musical Experience in Post-Apartheid South Africa: A Bio-Ethnography of Township Dweller Lesiba Samuel Kadiaka
Zdrálek, Vít ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Lucia, Christine Elizabeth (oponent) ; Horáková, Hana (oponent)
Disertační práce je biografickou etnografií běžného hudebníka a obyvatele townshipu Mamelodi v Jižní Africe Lesiby Samuel Kadiaky (*1962). Je založena na dlouhodobém a opakovaném terénním výzkumu přesahujícím celkem jeden rok, který se odehrál v pěti obdobích mezi lety 2006 a 2011. Práce prakticky prozkoumává možnosti etnografického studia průměrného (spíše než "výjimečného") hudebníka a jeho důsledky a dopady na širší etnomuzikologický a specificky jihoafrický hudební výzkum. Představuje tak konkrétní příspěvek do širší debaty o vztahu jednotlivce a sociálních a kulturních struktur. Zároveň je přelomová také díky svému vhledu na dosud málo studované hudební praxe Siónské křesťanské církve, jejímž je pan Kadiaka členem. Konkrétní výzkum sestával především z etnografických pozorování různých typů hudebních aktivit, jichž se pan Kadiaka účastnil, jednak jako sólový hudebník ("písničkář") a jednak jako člen zmíněné církve, a hloubkových etnografických interview prováděných v průběhu šesti let. Práce se skládá z rozsáhlé biografické části, jež v několika kapitolách pracuje s narativy o jeho dětství na venkově v Ga-Mphahlele a o jeho pozdějším životě v townshipu Mamelodi. Jsou zde využity také ikonografické dobové prameny soukromé povahy. Druhá část popisuje ve třech rozsáhlých kapitolách jeho hudební...
|
|
|
Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram
Šidlo Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Garaj, Bernard (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Obsahem dizertační práce Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram je souhrn, analýza a syntéza dat získaných výzkumem málo známého nástrojového druhu dané oblasti ČR. Většina z těchto dat je publikována v tomto rozsahu poprvé. Ve třech kapitolách - Alikvotní flétna, Tradice, Současnost - je tento hudební nástroj nahlížen z mnoha perspektiv. Alikvotní flétna je představena jako součást světového a karpatského instrumentáře, jsou vysvětleny její akustické a herní vlastnosti, archaické výrobní postupy a její možný dopad na hudební myšlení v daném areálu. Text dále pátrá po alikvotní flétně a jejích derivátech, jakožto zmizelých hudebních nástrojích tradiční hudby zkoumaného areálu a mapuje revival soudobé výroby a hry, motivace tvůrců a jejich vztah k zaniklé tradici. Práce je založena na analýze písemných, zvukových a obrazových dokladů, komparacích, experimentálních rekonstrukcích, empirickém vyhodnocení sbírkových nástrojů a rozhovorech s informátory. Součástí dizertace je také bohatá fotografická dokumentace a CD nosič se zvukovými ukázkami, k nimž text průběžně odkazuje. Inspirací k řešení tohoto dizertačního tématu byly modely etnomuzikologů / etnoorganologů Sue Carole DeVale a Dale A. Olsena. Výsledkem je pokus o sestavení...
|
|
|
Mbira - hudební tradice zimbabwshého etnika Shona
Šolcová, Magdalena ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent)
V tradicni hudbe pro mbiru dzaVadzimu, ktera se provadi pri nabozensk)1ch ritualech mapira, lze vysledovat obecne principy hudby platne na vetsine uzemi subsaharske Afriky. lednim z jejich priznacnych rysu je tzv. "interlocking," ktery vznika napr. komplementarnim dopliiovanim partu kushaura a kutsinhira, kombinaci patternu chlestidel hosho s vytleskavanymi rytmy makwa nebo propletanfm melodii hranych stridave na vsechny rejstriky mbiry. Vyslednou polyfonii a polyrytmii charakterizuje bohatost a barevnost zvuku. Stejne jako u dalSich bantusk)1ch kmenu panuje u Shonu esteticka preference huste se prekryvajicich struktur a hojneho zapojeni drncivych a chlestivych elementu. Dusledkem simultanniho vrstveni patternu dualnich a ternarnich vznika znacna rytmicka komplexita. Hudebni systemy subsaharske Afriky vesmes stavejf sve hudebnf formy na zaklade ostinatnich cyklickych patternu, ktere pri svem opakovani podlehaji rozmanitemu varirovanL Z vysoke miry uplatiiovani principu variace a improvizace vyplyva i jedna ze zakladnich vlastnosti africke hudby: pri katde hudebnf produkci vznika unikMni hudebni dilo. A nejinakje tomu i u hudby shonske. Provozovanf hudby je interaktivnim procesem, do nehoz se podle konkretnich zvyklosti daneho kmene zapojuje cela shromazdena spolecnost. S eim se ovsem u jinych hudebnich...
|
|
|
Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie
Friedl, Marián ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data...
|
|
|
Cesta mantry z Indie do Čech aneb příspěvek k etnografii hudby a globalizace
Seidlová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Předkládaná disertační práce je vícemístnou etnografickou studií (multi-sited ethnography, Marcus 1995) globalizovaného světa prostřednictvím zaměření se na sociální život (dle teorie Social Life of Things, Appadurai 1986) jedné z nejznámějších védských manter, tzv. Gájatrímantry, jako globalizovaného fenoménu a komodity. Zpěv či recitování manter (posvátných zpěvů ve védském jazyce, předchůdci sanskrtu, jejichž výslovnost, intonaci i rytmus je v bráhmanském diskurzu zakázáno měnit) jako původně lokální, nyní však globální fenomén, nabral v procesu kulturního přenosu po cestě z Indie do České republiky nové zvukové formy, sociální kontext, funkce a významy. Současná česká kulturní produkce manter je konkrétním, zhuštěným příkladem toho, jak mezikontinentální propojenost ve věku globalizace funguje v každodenním životě, v hudbě a ve vztahu k tělu a posvátnu. Sociální a kulturní procesy týkající se přenosu budou studovány terénním výzkumem na vybraných bodech této trajektorie jako v navzájem propojených entitách. Cílem je prozkoumat, jak se sociální a kulturní procesy spojené s přenosem dějí, jaké hudební podoby na sebe berou a jaké významy jim aktéři přikládají.
|
|
|
Vídeňští Češi v 21.století a jejich hudba z etnomuzikologické perspektivy
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Okolo roku 1900 se Vídeň stala městem s největším počtem česky mluvících obyvatel. Příslušníci české menšiny založili množství spolků a podíleli se na širokém spektru aktivit, mezi nimiž měla důležitou úlohu také hudba. Nejdůležitějšími rysy současné české menšiny ve Vídni je 1) několik různě motivovaných a odlišně politicky podmíněných vln dobrovolné i nedobrovolné migrace, 2) přítomnost potomků Čechů, kteří zůstali na území bývalého Rakouska-Uherska a 3) koexistence několika generací a uskupení lidí odlišné politické orientace i rozdílných postojů k integraci do rakouské společnosti. Dnešní česká vídeňská menšina je tak heterogenním společenstvím s rozdílnými "kulturními kohortami". Na základě terénního výzkumu, tj. zúčastněného pozorování hudebních událostí a polostrukturovaných rozhovorů s využitím teoretických přístupů etnomuzikologie a diaspora studies se práce zaměřuje na tři vzájemně úzce související otázky: Jak hudební tvorba a účast na hudebních událostech odráží heterogenitu současné české vídeňské menšiny? Jak je tvořivost, resp. účast na hudebních událostech podmíněna migrační situací? A jak současní vídeňští Češi vyjednávají svoji národní identitu skrze hudební aktivity? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
|
|
Mbira - hudební tradice zimbabwshého etnika Shona
Šolcová, Magdalena ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent)
V tradicni hudbe pro mbiru dzaVadzimu, ktera se provadi pri nabozensk)1ch ritualech mapira, lze vysledovat obecne principy hudby platne na vetsine uzemi subsaharske Afriky. lednim z jejich priznacnych rysu je tzv. "interlocking," ktery vznika napr. komplementarnim dopliiovanim partu kushaura a kutsinhira, kombinaci patternu chlestidel hosho s vytleskavanymi rytmy makwa nebo propletanfm melodii hranych stridave na vsechny rejstriky mbiry. Vyslednou polyfonii a polyrytmii charakterizuje bohatost a barevnost zvuku. Stejne jako u dalSich bantusk)1ch kmenu panuje u Shonu esteticka preference huste se prekryvajicich struktur a hojneho zapojeni drncivych a chlestivych elementu. Dusledkem simultanniho vrstveni patternu dualnich a ternarnich vznika znacna rytmicka komplexita. Hudebni systemy subsaharske Afriky vesmes stavejf sve hudebnf formy na zaklade ostinatnich cyklickych patternu, ktere pri svem opakovani podlehaji rozmanitemu varirovanL Z vysoke miry uplatiiovani principu variace a improvizace vyplyva i jedna ze zakladnich vlastnosti africke hudby: pri katde hudebnf produkci vznika unikMni hudebni dilo. A nejinakje tomu i u hudby shonske. Provozovanf hudby je interaktivnim procesem, do nehoz se podle konkretnich zvyklosti daneho kmene zapojuje cela shromazdena spolecnost. S eim se ovsem u jinych hudebnich...
|
|
|
Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie
Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data...
|
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
host ::
RSS.