Název: Možnosti intenzivního chovu hlavatky podunajské (\kur{Hucho hucho}) v RAS
Autoři: MAREŠ, Michal
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2024
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy. This bachelor's thesis deals with the possibilities of breeding Danube salmon in the RAS, and also deals with the combination of breeding Danube salmon with rainbow trout. The fish were divided into three groups, with each group reared in three tanks. The first group was a monoculture of Danube salmon, where 160 Danube salmon with an average weight of 432.37 ? 116.01 g were put into each tank. The second group was a monoculture of rainbow trout, where 160 rainbow trout with an average weight of 253 were put into each tank. 27 ? 61.77 g. The third group was a biculture of Danube salmon with rainbow trout, where 80 trout with an average weight of 250.74 ? 61.91 g and 80 Danube salmon with an average weight of 435.04 were placed in each tank ? 119.29 g. The experiment lasted 84 days at an average temperature of 17.43 ? 0.51°C (7:00) and 17.16 ? 0.56 °C (15:00), control refishing and re-weighing was done every 28 days. At the beginning and at the end of the experiment, several pieces of fish from each group were dissected to calculate organosomatic indices, and biometric measurements were made, where the total body length of the fish (TL), the standard body length of the fish (SL) and the weight of the fish (BW) were determined. After the end of the experiment, the production markers (TL, SL, BW, FC, CVBW, SGR, FCR, WG, FE and SR) and organosomatic indices (SSI, HSI, IPF and GSI) were evaluated. In all production markers rainbow trout achieved significantly better values than Danube salmon in both farming methods. Rainbow trout dominated the biculture, using the presented feed more efficiently at the expense of the Danube salmon, as it was more aggressive and active during feeding. According to the results of the organosomatic indices, once again rainbow trout prospered best in both methods of farming. There was a marked difference in the index of intraperitoneal fat (IPF) between Danube salmon and rainbow trout in biculture. The Danube salmon in biculture achieved a better result than the rainbow trout only for the gonadosomatic index. There was a difference in the spleenosomatic index (SSI) for both species. The SSI value was highest in the Danube salmon in the monoculture, which indicates that the Danube salmon in the biculture was more limited in its food source.
Klíčová slova: bikultura; hlavatka podunajská; intenzivní akvakultura; produkční ukazatele; pstruh duhový; RAS; biculture; Danube salmon; intensive aquaculture; production markers; rainbow trout; RAS
Citace: MAREŠ, Michal. Možnosti intenzivního chovu hlavatky podunajské (\kur{Hucho hucho}) v RAS. České Budějovice, 2024. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta rybářství a ochrany vod

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/68146

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-615904


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce