Název:
Reprodukční užitkovost v chovu prasnic
Autoři:
AIDELOMON, Emmanuel Onosimuan Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2024
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] The objective of this study was to analyse the level of reproductive efficiency of sows. Data of 1013 records of sows between 2019 to 2022 from a commercial herd were collected and analysed (Large White and cross between Large White and Landrace sows). Sows ranged from parity 1 to 7 with the number of parity grouped into 1-2 (1); 3-5 (2); 6-7 (3). Sows were raised in well-ventilated pens and were vaccinated according to the veterinarian's recommendations and sows were well-fed to meet their nutritional requirement. Water was available ad libitum via the drinking nipple system. All-born piglets and live-born piglets were analysed by monitoring the influence of parity, season at first conception, genotype, age at first farrowing, gestation length, farrowing interval, weaning-to-conception interval, year of conception and boar. Data were analysed using Statistika.12, TIBCO software package. Significant influence (P < 0.05) was observed between parity group 1 (parity 1-2) and parity group 2 (parity 3-5) for all-born piglets and live-born piglets with the highest value at parity group 2 (parity 3-5) and decreasing thereafter. Prolificacy (all-born piglets and live-born piglets) appeared highest in animals during the summer months and the lowest in autumn (statistically unconfirmed differences). Crossing sows between Large White and Landrace produced the highest number of all-born piglets, and sow Large White produced the highest number of live-born piglets. Crossing sows between Landrace and Large White produced a statistically lower number of piglets. Prolificacy at 361-381 days (age of first farrowing) was significantly different from < 361 days. There was reduction in number of all-born piglets and live-born piglets for above > 381 days when compared to 361-381 but it was not different statistically. Higher value was recorded for gestation length of 114 days compared to 115 days in all-born piglets and live-born piglets (but no significant influence). The mean of all-born piglets and live-born piglets shows that the larger the litter is, the shorter the gestation length becomes. Farrowing interval for 146 days had a high mean value for both all-born piglets and live-born piglets compared to 147 days but no significant influence. Weaning to conception interval for 4 days is significantly different from 5 days in all-live born piglets. The highest average for all-born piglets and live-born piglets was recorded in 2022 and the lowest was recorded in 2019. Result for 2022 was significantly different from 2019 and 2020 results. In conclusion, this study showed that sow parity, genotype, age at first farrowing, weaning to conception interval and boar can be used as indicators of reproductive performance. Furthermore, this study has provided the basis for future development of a benchmarking tool to monitor and improve productivity in sow herds.Cílem diplomové práce bylo analyzovat úroveň reprodukční užitkovosti prasnic. Byla shromážděna a analyzována data 1 013 záznamů prasnic (plemene large white a hybridních prasnic plemen large white a landrase) z vybraného chovu za časové období čtyř let (2019 až 2022). Do sledování byly zařazené prasnice na 1. až 7. vrhu, které byly rozdělené do následujících kategorií - 1. a 2. vrh (1); 3. až 5. vrh (2) a 6. a 7. vrh (3). Prasnice byly chované ve stáji s řízeným klimatem, byly očkované podle vakcinačního programu chovu a krmené na základě nutričních požadavků. Voda byla prasnicím dostupná prostřednictvím systému napáječek ad libitum. Byly sledovány vlivy působící na počet všech a živě narozených selat, a to pořadí vrhu, sezóna při prvním zapuštění, genotyp, věk při prvním porodu, délka březosti, délka mezidobí, interval od odstavu do zabřeznutí, rok zapuštění a kanec. Data byla analyzována pomocí softwaru Statistika.12, TIBCO. Statisticky významný vliv (P < 0,05) byl pozorován mezi skupinou 1 (1. a 2. vrh) a skupinou 2 (3. až 5. vrh) pro všechna a živě narozená selata s nejvyšší hodnotou ve skupině 2 (3. až 5. vrh), poté počet selat zaznamenal pokles. Počet všech a živě narozených selat byl zjištěný nejvyšší u prasnic zapuštěných v letních měsících a nejnižší u prasnic zapuštěných na podzim (statisticky nevýznamné rozdíly). Nejvyšší počet všech narozených selat měly prasnice LW L a nejvyšší počet živě narozených selat měly prasnice LW. Statisticky významně nižší počet všech a živě narozených selat měly kříženky L LW. Plodnost prasnic při prvním porodu ve věku 361-381 dní se statisticky významně lišila od prasnic s prvním porodem ve věku < 361 dnů. U prasnic s prvním porodem ve věku > 381 dnů došlo ke snížení počtu všech a živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi ve věku 361-381 dní při prvním porodu, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Vyšší hodnoty v počtu všech i živě narozených selat byly zaznamenány u prasnic s délkou březosti 114 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou březosti 115 dnů (statisticky nevýznamný vliv). Takže čím vyšší počet selat byl ve vrhu, tím kratší byla délka březosti. Vyšší počet všech i živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou mezidobí 146 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou mezidobí 147 dní, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Počet všech i živě narozených selat u prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 4 dny se statisticky významně lišil od prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 5 dnů. Nejvyšší počet všech i živě narozených selat byl zaznamenán v roce 2022 a nejnižší počet selat v roce 2019. Počet všech a živě narozených selat v roce 2022 se statisticky významně lišil od počtu selat v letech 2019 a 2020. Závěrem lze konstatovat, že výsledky sledování naznačily, že jako indikátory reprodukční užitkovosti prasnic lze u prasnic použít pořadí vrhu, genotyp, věk při prvním porodu, interval od odstavu do zabřeznutí a kanec. Analýza také poskytla základ pro budoucí vývoj benchmarkingu ke sledování a zlepšování reprodukční užitkovosti ve stádech prasnic.
Klíčová slova:
prasnice; reprodukce; všech narozených selat; živě narozených selat Citace: AIDELOMON, Emmanuel Onosimuan. Reprodukční užitkovost v chovu prasnic. České Budějovice, 2024. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta zemědělská a technologická
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/71765