Název:
The socioeconomic implications of human trafficking in Ghana
Autoři:
Yorke, Isaac Elliot Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2022
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] Background: Globalization has prompted the decrease and fading of boundaries among nations, thus facilitating the movement of merchandise, administrations, assets, and work. This has escalated transnational violations, for example, human trafficking. Human trafficking has predominantly been based on forced labour, sex work, organ harvesting, and other heinous acts. Prior to international drug smuggling, it has been one of the most lucrative transnational crimes. The continent of Africa is home to a significant fraction of the world’s youth population whose economies are unable to absorb the majority into an active workforce. Thus, this may have an impact on the prevalence of people trafficking in African civilizations. Niger, Burkina Faso, Mali, Nigeria, Gabon, Ghana, Benin, Guinea-Bissau, and Togo are the main human trafficking hotspots, with women and young people being the most susceptible. Objective: The study's objective is to examine the socioeconomic implications of human trafficking in Ghana, with a focus on the Ashanti region's Asokore Mampong district. Method: Using a qualitative cross-sectional approach, the study was carried out in the Ashanti region of Ghana's Asokore Mampong municipal district. The study relied on primary data sources from 42 police and immigration services and the vision organizations in the Asokore Mampong municipality. Interviews were also collected from four families with relatives who have been previous victims of human trafficking. The purposive sampling technique was employed to draft specific respondents who were then interviewed. The snowballing method was used to select families with human trafficking victims. A qualitative procedure was utilized to break down the information using Atlas. ti software. A descriptive method of data analysis was employed in the information presented after the data analysis. Results: The study found that some of the socioeconomic effects of human trafficking in the municipality included loss of income, feeling of embarrassment, property, missing or deceased relatives, and debt. According to the survey, child trafficking and domestic slavery of women in the Gulf States account for 40% and 60%, respectively, of the incidents of human trafficking in the Asokore Mampong municipal region. The primary challenges in the battle against human trafficking among the institutions include the absence or limited logistics for operations, inadequate funds, and insufficient staffing among the police and immigration services. Conclusion: The study has shown that human trafficking is prevalent in the Asokore Mampong municipality. However, the security institutions in the municipality are less equipped to tackle cases of trafficking Keywords: child labour, crime, Gulf state, Human trafficking, migration, socioeconomic, victim,Pozadí: Globalizace podnítila zmenšování a mizení hranic mezi národy, a tak usnadnila pohyb zboží, administrativy, majetku a práce. To eskalovalo nadnárodní porušování, například obchodování s lidmi. Obchodování s lidmi bylo založeno převážně na nucené práci, sexuální práci, odebírání orgánů a dalších ohavných činech. Byl to jeden z nejvýnosnějších nadnárodních zločinů, před nadnárodním pašováním drog. Africký kontinent je domovem značné části světové mládeže, jejíž ekonomiky nejsou vyvážené absorbovat většinu do aktivní pracovní síly. V důsledku toho to může ovlivnit výskyt obchodování s lidmi v afrických společnostech. Hlavními ohnisky obchodování s lidmi jsou Niger, Burkina Faso, Mali, Nigérie, Gabon, Ghana, Benin, Guinea Bissau a Togo, přičemž nejzranitelnější skupinou jsou ženy a mládež. Cíl: Cílem studie je prozkoumat socioekonomické důsledky obchodování s lidmi v Ghaně s důrazem na okres Asokore Mampong v regionu Ashanti. Metoda: Studie byla provedena v městské oblasti Asokore Mampong v regionu Ashanti v Ghaně pomocí kvalitativního průřezového návrhu. Studie se opírala o primární zdroje dat od 42 policejních a imigračních služeb a organizace vize světa v obci Asokore Mampong. Rozhovory byly získány také od čtyř rodin s příbuznými, kteří se již dříve stali oběťmi obchodování s lidmi. Technika účelového výběru byla použita k výběru konkrétních respondentů, kteří byli následně dotazováni. K výběru rodin s oběťmi obchodování s lidmi byla použita metoda sněhové koule. K rozčlenění informací pomocí Atlasu byl použit kvalitativní postup. ti software. V informacích prezentovaných po analýze dat byla použita deskriptivní metoda analýzy dat. Výsledky: Studie odhalila, že ztráta příjmu, pocit trapnosti, majetku, chybějící nebo úmrtí příbuzného a zadlužení byly některé ze socioekonomických důsledků obchodování s lidmi v obci. Studie ukázala, že domácí nevolnictví žen ve státech Perského zálivu a obchodování s dětmi tvoří 40 % a 60 % případů obchodování s lidmi v městské oblasti Asokore Mampong. Mezi primární výzvy v boji proti obchodování s lidmi mezi institucemi patří absence nebo omezená logistika operací, nedostatečné finanční prostředky a nedostatečné personální obsazení policie a imigračních služeb. Závěr: Studie ukázala, že v obci Asokore Mampong převládá obchodování s lidmi. Bezpečnostní instituce v obci jsou však na řešení případů obchodování s lidmi méně vybaveny.
Klíčová slova:
child labour; crime; dětská práce; Gulf state; human trafficking; kriminalita; migrace; migration; obchod s lidmi; oběť; stát Perského zálivu; victim